Kam putují miliardy

Trendy loňského roku byly zřejmé: domácnosti si vyzvedly ze svých bankovních vkladů přes 50 miliard korun, když se objem termínovaných vkladů v "klasických" bankách snížil dokonce o víc než 85 miliard korun. Zároveň se loni o 32 miliard korun zvýšila suma na netermínovaných účtech. Odliv úspor domácností z celého bankovního sektoru do velké míry zmírnily stavební spořitelny, které zaznamenaly historicky největší příliv ve výši 47 miliard korun.
Rekordní přírůstky zaznamenaly ovšem hlavně podílové fondy, které získaly téměř 50 miliard a v penzijních fondech se majetek zvýšil o dalších 13 miliard korun. Letošní první čtvrtletí (bankovní statistiku ČNB máme teprve za březen) je oproti loňskému roku velmi nevýrazné.

Fondy vítězí hlavně v podnicích

Do podílových fondů ukládají své peníze nejen občané, ale stále víc i firmy. U obyvatelstva jsou letošními favority jednoznačně dluhopisové fondy, když jen v těch tuzemských se zvýšil spravovaný majetek o téměř 6 miliard korun. Nejúspěšnější jsou Sporobond a Trendbond, do kterých v České spořitelně investoři uložili víc než 4 miliardy korun.
Ve fondech tuzemských správců byl koncem 1. čtvrtletí uložen majetek ve výši 110 miliard a v zahraničních fondech téměř 33 miliard korun, což bylo dohromady o více než 11 mld. Kč, než ke konci loňského roku.
Do fondů ovšem stále více ukládají své peníze i podniky – investují je do speciálních fondů peněžního trhu, které týdně vyplácejí výnos. Do nich mohou peníze dávat i na velmi krátkou dobu a pro firmy je to výhodné také z hlediska daní. Není tedy divu, že do těchto fondů institucionální investoři jen za toto čtvrtletí uložili přes 10 miliard korun.
Prostá aritmetika by napovídala, že domácnosti do tuzemských fondů vložily "čistého" jen kolem jediné miliardy korun. Přičteme-li však i na vrub odkupů alespoň 2 miliardy institucionálních investorů a započteme-li téměř dvě miliardy přílivu do fondů zahraničních správců (AKAT), dostáváme nárůst investic domácností ve fondech asi o 5 miliard korun.

Z bank peníze odcházejí

Zato v bankách zůstává peněz stále méně. Odliv se sice oproti loňskému roku zpomalil, ale celkem bylo na bankovních účtech na konci prvního kvartálu 2003 zase o téměř 40 miliard korun méně. Domácnosti po velkých loňských výběrech letos zatím spíše své peníze jenom  "přesouvají": z termínovaných vkladů si skoro 15 miliard odnesly, ale 8 miliard zase uložily do stavebního spoření a na běžných účtech přibylo bezmála 18 miliard korun. Jakoby lidé nevěděli, kam s nimi, a tak jim přestávají vadit i historicky nejnižší úroky. Tato čísla také ještě nezahrnují "pohyb" více než 15 miliard korun podílu Union banky (z nich 12 je vypláceno z fondu pojištění vkladů).
Na cizoměnových účtech mají domácnosti méně o 1,7 miliardy korun (necelých 75 miliard korun), ale do této změny se promítají i změny kurzů. Faktem je, že lidé i pro své devizy stále víc využívají možností fondů.
Podnikové peníze z bank prchají rychleji: finanční instituce si vyzvedly přes 10 miliard a podniky (nefinanční instituce) dokonce téměř 40 miliard. Částečné vysvětlení vidíme právě v úspěchu speciálních fondů – i firmy začaly volné peníze investovat.

Co děláme se svými miliardami?

Lidé si také stále málo půjčují… za čtvrtletí vzrostl objem úvěrů domácnostem jen o 8 miliard korun (na necelých 165 miliard korun), které jdou prakticky jen na konto boomu hypotečních úvěrů. Ani úvěrování podniků nijak nekvete, naopak úplně stagnovalo na 635 miliardách (po započtení cizoměnových úvěrů dokonce o 10 miliard kleslo).
To svědčí o tom, že banky ani pod zahraničními vlastníky zcela nechápou svou roli. Půjčování fyzickým osobám, tak řečenému retailu, je pro ně stále jen "okrajovým" obchodem, navíc s lichvářskými úroky. Zatím se pouze v hypotečních úvěrech rozhořel tvrdý konkurenční boj. Doufejme tedy, že se již brzy naplní předpověď předsedy naší bankovní asociace Pavla Kavánka o blížící se době, kdy ceny služeb budou muset jít kvůli konkurenci dolů…
Další produkt, který zažívá tučné roky, je pojištění. Zejména životní, ale v celkovém pohledu nenajdeme ani zde žádné překvapení. Životní pojištění loni zaznamenalo na vybraném pojistném nárůst o 21 % (tedy o 6 miliard na 34,2 mld. Kč), ale čtvrtletní meziroční nárůst o 1,5 miliardy není žádná oslnivá suma. Navíc pojišťovny nesdělují ani odhad, kolik z těchto peněz jde na spořicí (kapitálové či investiční) složky.
Zato téměř 4 miliardy, které přibyly na penzijní připojištění, můžeme za růst úspor považovat celé.

Utrácíme…

Že by vítězil "slamník"? Ani to není vyloučené, protože jiné dostupné uložení peněz lidi nijak neláká. Také zřejmě hodně utrácíme, když příliš nepůsobí efekt očekávání "horších časů", tedy myslet na zadní kolečka. Vládní reformy utahování opasků jsou zatím značně nejasné a jejich obrysy občany stále znepokojují jen málo .
Zde se nabízí srovnání se sousedním Slovenskem: zatímco soukromá spotřeba u nás "drží" ekonomický růst, když maloobchodní tržby meziročně rostou o více než 4 %, na Slovensku v březnu meziročně klesly o téměř 12 %!

Myslíte, že lidé skutečně víc utrácejí, nebo v současné situaci nepovažují žádný produkt za výhodný? Jak se svými penězi nakládáte vy? Podělte se o své názory!


Některé produkty si u nás můžete zakoupit on-line.