Poprvé se důchodová komise v čele se sociologem Martinem Potůčkem sešla v květnu 2014. Úkol zněl jasně – příprava nové reformy penzí. Odhodlání politiků zásadnějším způsobem upravit důchodový systém, ale rychle opadlo. Členové komise z řad zástupců politických stran postupně přestali docházet na jednání, několikrát komise nemohla o finálních návrzích hlasovat, protože na místě nebyl potřebný počet členů.
Práci komise sabotovali i někteří představitelé vlády. „Pan Babiš mi sdělil, že to co děláme na půdě důchodové komise, ho nezajímá, a že si hnutí ANO připraví vlastní návrh důchodové reformy,“ postěžoval si Martin Potůček v listopadu 2016 v rozhovoru pro časopis Finmag na přístup tehdejšího ministra financí. Jeho ministerstvo přitom mělo společně s Ministerstvem práce a sociálních věcí nad důchodovou komisí záštitu.
Postupem času se tak diskuze a návrhy, jak penzijní systém vylepšit, omezily především na akademickou sféru a zástupce nejrůznějších zájmových sdružení (např. odbory, penzijní společnosti, Rada seniorů či Národní centrum pro rodinu). Nutno dodat, že komise přesto nebyla bezzubá – vládě nakonec předložila deset návrhů na úpravu penzijního systému, ze kterých byla drtivá většina schválena a zapracována do legislativy. Osud českého penzijního systému a také podoba jeho dalších úprav jsou ale stále nejisté.
Jak práci důchodové komise hodnotí ekonomové, analytici, ale i její samotní členové? Bylo její fungování prospěšné? Mají podobné pracovní skupiny opravdový význam a dopad na rozhodování politiků?
Aleš Tůma
finanční analytik Partners
Komise sama v závěrečné zprávě uvádí, že uspěla jen částečně. I to je poměrně lichotivé hodnocení. Z tuctu návrhů byla polovina spíš technická – detaily rušení II. pilíře a drobné změny doplňkového penzijního spoření (byť např. daňové zvýhodnění dlouhodobé penze není k zahození). Do zákona se dále dostala úprava valorizací a hlavně zastropování důchodového věku na 65 letech, tedy objednávka ČSSD. Věk se má revidovat dle demografického vývoje – váhám, jak to jde dohromady se závěrem, že reformy je potřeba oddělit od momentálních politických nálad. Ale možná je to skutečně maximum, čeho šlo v diskuzním klubu s X různými názory dosáhnout. Nečekám tedy, že si v budoucnu všichni nadstranicky padnou kolem krku a rozetnou problém jednou provždy. Po těchto volbách navíc reforma asi nebude prioritou. Pro opačný případ ale dodávám svoji fixní ideu: vláda by měla povinně při každé změně pravidel důchodů rozeslat „výpis z účtu“ vyčíslující, jak konkrétně změna ovlivní každého poplatníka. Jinak je praktický závěr pořád stejný: pokud můžete, spořte si, jak můžete.
Martin Potůček
sociolog, předseda Odborné komise pro důchodovou reformu
Odborná komise pro důchodovou reformu byla ustavena koaliční vládou s cílem přivést k jednacímu stolu nejen koaliční, ale i opoziční politiky a odborníky a směřovat k celospolečenské dohodě o takových změnách důchodového systému, které povedou k přiměřeným a důstojným důchodům, posílí princip zásluhovosti a vyváží v něm postavení všech typů domácností. Z deseti návrhů, které komise schválila, bylo osm promítnuto do znění platných zákonů. Dva zbývající jsou stále zaparkovány na úrovni exekutivy. V listopadu zveřejníme Tezaurus problémů a návrhů k pokračování důchodové reformy.
Jako předsedovi této komise mi samozřejmě nepřísluší její činnost hodnotit. V naší Závěrečné zprávě však konstatuji, že „(tento) pokus uspěl jen částečně“. A důvod? „Základní bariérou […] byla nedostatečná politická shoda o povaze a podobě dalšího směřování důchodové reformy.“ A dále: „Institucionální základna práce na důchodové reformě by neměla být nadále závislá na ad hoc rozhodnutí jednotlivých vlád. Tvorba a realizace důchodové reformy je ze své podstaty kontinuálním procesem, který bývá přeryvy a nejistotami způsobenými politickými turbulencemi zásadně poškozován.“
Jaroslav Vostatek
ekonom a pedagog, člen důchodové komise
Komise měla připravit sady konkrétních návrhů na změnu důchodového systému tak, aby příslušné zákony vstoupily v platnost nejpozději k 1. 1. 2017. Předpokladem úspěšnosti komise (a jejích tří subkomisí) bylo zpracování ucelené analýzy stávajícího systému, její veřejné prodiskutování a až následující zpracování návrhu důchodové reformy. Místo toho byl zadán obrácený postup: předkládání dílčích návrhů v několika úzce vymezených oblastech (například diferenciace pojistného důchodového pojištění podle počtu dětí), v zájmu předkladatelů. Návrhy tohoto typu neměly odbornou podporu, nebyly k nim publikovány odborné články. Prospěch z činnosti Potůčkovy komise mají penzijní společnosti: došlo ke zvýšení marží a mají několik nových prodejních argumentů. Komise sice zvýšení marží nenavrhla, penzijní společnosti ale dodaly text poslaneckého návrhu na zvýšení úplat ve 3. pilíři do zákona o zrušení 2. pilíře. Na VŠFS jsme zpracovali analýzy i návrhy na důchodovou reformu pro všechny vládní strany.
Otakar Hampl
analytik, člen důchodové komise
Nečekali jsme, že jednání komise budou jednoduchá. Přesto komise navrhla řadu opatření, která již byla promítnuta do zákonů nebo jsou připravena pro příští vládu a Parlament. Pracovní výstupy také ukázaly, o kolik jsou nyní pracující rodiče v systému znevýhodněni. Vyčíslili jsme, že výchova dvou dětí až po jejich vysokoškolské vzdělání při odečtení všech podpor a slev na daních stojí rodiče s průměrným příjmem tři až čtyři miliony korun. Touto částkou pracující rodiče dotují budoucí příjmy důchodového systému a veřejného rozpočtu. Výhodu z toho ale mají všichni. Čistý zisk pro stát z toho činí 3,5 milionu korun za každé dítě díky budoucím daním a odvodům. Náš systém nemotivuje nízkopříjmové pracovat, protože by přišli o dávky, a lidi se středními a vyššími příjmy naopak trestá za děti. To je nespravedlivé a je potřeba to změnit. Návrh slev na pojistném pro pracující rodiče teď čeká na příští vládu a Parlament. Je potřeba také zvyšovat daňové slevy a bonusy pro pracující rodiče. Je to spravedlivé a funguje to. Po předchozím propadu už čtvrtým rokem roste porodnost nade všechny optimistické prognózy a rodí se více druhých a třetích dětí. Bylo uzavřeno i více sňatků a to je dobrá zpráva.
Michal Skořepa
ekonom České spořitelny
Samotná myšlenka důchodové komise složené ze širokého spektra odborníků i zástupců politické reprezentace a některých zájmových skupin byla určitě záslužná. Snaha vycházet při tvorbě politiky z důkladné a informované debaty za účasti expertů je příznakem rostoucí kultury české politiky.
V mnoha otázkách komise hledala jen velmi obtížně konsenzus, což je ale u sociálně tak citlivé problematiky vcelku pochopitelné. Většina návrhů, ke kterým komise přece jen dospěla, však našla skutečné uplatnění. V tomto směru byla důchodová komise úspěšnější než předchozí podobná tělesa, jako byla Bezděkova komise nebo Národní ekonomická rada vlády.
Jiná věc je, jak tyto návrhy hodnotit. Z pohledu stability českého penzijního systému samozřejmě přínosné nebylo například zastavení zvyšování věku pro odchod do důchodu. A úplné zrušení druhého pilíře pár let po jeho založení zase v mnoha občanech vyvolalo pocit nejistoty, který může výrazně ztížit prosazování jakýchkoli budoucích opatření na tomto poli.
Vít Samek
místopředseda Českomoravské konfederace odborových svazů, člen důchodové komise
Odborná komise splnila významnou část svého mandátu – navrhla způsob, jak zrušit důchodové spoření (2. pilíř), navrhla změny k posílení doplňkového penzijního spoření, nový způsob valorizace důchodů, zastropování důchodového věku, iniciovala analýzy dalších zajímavých námětů na změny důchodového systému. To lze počítat nesporně k pozitivům její práce, a s ohledem na význam jejích návrhů, které byly realizovány prostřednictvím příslušných zákonů, považuji její práci za dobrou.
Fungování komise proto z mého pohledu bylo prospěšné. Realizovaná opatření jsou ve prospěch dlouhodobé stability a sociální přiměřenosti důchodového systému. Negativem byla poměrně malá účast politiků na jednáních komise i pracovních týmů, kde vznikaly konkrétní návrhy, a skutečnost, že se nepodařilo realizovat víc prospěšných řešení – mám na mysli zejména výhodnější podmínky pro odchod do důchodu zaměstnanců vykonávajících po dlouhou dobu těžké, popřípadě rizikové práce, řešení otázek garancí a anuit v doplňkovém penzijním spoření a tak dále.
Podobné pracovní skupiny z mého pohledu smysl mají. Byl jsem členem i obou předchozích odborných komisí, které vedl Vladimír Bezděk, a vnímám, že jejich působení vždy podpořilo veřejnou diskuzi o důchodové problematice, vedlo k provedení řady důležitých analýz, na jejichž základě bylo možné posoudit dlouhodobou udržitelnost důchodového systému, sociální přiměřenost náhradového poměru důchodu ve vztahu ke mzdám a vedlo i ke změnám důchodového systému Česku, které mají pozitivní vliv na životní úroveň v naší zemi.
Lukáš Kovanda
hlavní ekonom společnosti Cyrrus
Odborná komise pro důchodovou reformu pomohla bez náhrady zbořit to málo konstruktivního, co vytvořila Nečasova vláda, totiž opatrnicky uvedené prvky kapitálového spoření. Na sklonku Sobotkova působení v čele vlády nás pak jeho poradci přes penze ujistili, že Česko vlastně ani žádnou důchodovou reformu nepotřebuje (když nepotřebujeme důchodovou reformu, proč jsme potřebovali komisi pro důchodovou reformu?). Ujistili nás, že když bude nejhůř, postačí zase zvýšit daně (či nějaké nové vymyslet) nebo zlevnit penzistům tramvajenky. Takže každý, kdo byť jen letmo sledoval v uplynulých takřka čtyřech letech působení tuzemských „expertů přes penze“, utvrdil se v jednom: svěřit své zajištění ve stáří do rukou takto bezradných jedinců je hazard, proti němuž je i spekulace na další růst bitcoinu rozumným krokem. Takže vlastně je dobře, že odborná komise dopadla, jak dopadla. Její fiasko otevře zase dalším a dalším Čechům oči a vezmou své zajištění na stáří do vlastních rukou. Ono vlastně ani žádné jiné rozumné řešení neexistuje. A možností, jak spořit na stáří nikdy nebylo tolik jako dnes. A nemusí jít jen o bitcoin.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
20. 10. 2017 8:27, ST
Nejlepší reseni je zvyšovat platy a mzdy každý rok o 2000 kc, tim začneme dohánět nemecke průměrne platy 100 000 kc a současne bude v důchodovém účtu dostatecne penez na bohate zvyšování důchodů důchodcům!
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
27. 10. 2017 15:09, josef
kecale, vyse duchodu se neurcuje podle toho, jak moc se na duchody vybere.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
V diskuzi je celkem (32 komentářů) příspěvků.