Nové zprávy z EU: konec nešetrných vysavačů, igelitek i rozmařilého splachování

Konec vysoce „příkonných“ vysavačů, rozmařilého splachování i igelitek. To je poslední várka nápadů a regulačních opatření pocházejících z Evropské unie.

Společným jmenovatelem všech tří má být menší plýtvání a větší šetrnost k životnímu prostředí. Posuďte sami.

Vysavače. Méně wattů. Více pro životní prostředí

Od září příštího roku bude amen s vysavači o příkonu nad 1600 wattů. Důvod: snaha snížit spotřebu elektřiny a splnit klimatické cíle Evropské unie. Dřív než na vás půjdou mdloby: nařízení znamená pouze to, že vysavače s příkonem nad 1600 wattů zmizí z výroby, nikoli že je budeme muset všichni vyhodit. A nebojte se, že byste se kvůli slabším vysavačům uluxovali k smrti. Počet wattů nemá podle odborníků s kvalitou sání zas tolik společného. Sledovat byste měli na energetických štítcích hlavně sací výkon, hlučnost a emisní třídu, která ukazuje, kolik prachu z vysavače uniká zpět do vzduchu.

Brusel nás naučí splachovat

Pokud jde o splachování, žádné striktní nařízení se nechystá. Co se toalet týče, odhodlal se Brusel zatím pouze k doporučením. Evropská unie připravuje standard o množství vody ve splachovacích nádržích záchodů a pisoárů. A není to žert. Dnešních šest až jedenáct litrů vody, které běžně protečou na jedno spláchnutí, by se mělo snížit na polovinu. Ušetřit by se tak mohlo přes 2500 litrů pitné vody ročně z každého záchodu. Návrh vychází ze studie, která mimo jiné ukázala, že záchodem proteče zhruba čtvrtina spotřeby vody domácnosti. Plán počítá s dobrovolnou účastí výrobců toalet. Ti, kteří doporučení dodrží, dostanou certifikát, který spotřebitelům prokáže, že firma prodává ekologičtější záchody, které navíc uleví jejich peněžence a pomůžou snížit náklady na provoz domácnosti. Nejedná se o evropský výmysl. Spojené státy mají podobné pravidlo v zákoně už dvacet let. Instalace nádrží s objemem vody nad šest litrů jsou zakázané také v Nizozemsku, Francii, Velké Británii nebo Portugalsku.

Tažení proti igelitkám

Na mušku si Evropská unie vzala také další „ekoškodnou“ – tenké plastové tašky. Evropská komise navrhuje, aby si každý členský stát sám vybral opatření na snížení počtu igelitek – může jít o zavedení zvláštních poplatků, omezení při uvádění na trh nebo úplný zákaz. Návrh ale nejdřív budou muset schválit členské země a Evropský parlament. Jeho cílem je omezit množství tenkých plastových tašek, které mnohdy končí jako netříděný odpad a v životním prostředí můžou přetrvávat stovky let – navzdory tomu, že je většina lidí použije jen jednou. V roce 2010 bylo údajně v Evropské unii uvedeno na trh 98,6 miliardy plastových nákupních tašek, na každého člověka tak připadá 198 tenkých igelitek ročně. Některé země už používání plastových tašek regulují (a někde jsou i bez regulí menší čuníci), údaje za jednotlivé státy se proto značně liší – od čtyř tašek na občana ročně v Dánsku a Finsku po 466 tašek na hlavu v Polsku nebo na Slovensku.

Tolik pohled do budoucnosti. Teď obrátíme zraky opačným směrem a podíváme se, s čím jsme se už z rozhodnutí Evropské unie museli rozloučit.

Pomazánkové máslo, marmeláda, rum

Velké rozčarování provázela rozhodnutí Evropské unie vždy, když přišlo na žvanec. Rum jsme museli vyměnit za tuzemák, leckterou marmeládu za prachsprostý džem nebo dokonce (!) rosol a brzy z našich pultů definitivně zmizí také pomazánkové máslo. Bude nahrazeno pomazánkovým čímsi – nejspíš prý tradičním pomazánkovým. Důvod je prostý – těžko nazývat máslem něco, co máslem není. Ostatně pokud myslíme opravdu vážně to, co často zdůrazňujeme, tedy že chceme jíst kvalitněji, a zároveň nechceme nad louskáním skladby každého produktu strávit mládí, je docela užitečné už cestou do obchodu vědět, že ovocná pomazánka může na rozdíl od džemu, který má stanovený minimální podíl ovoce, obsahovat v podstatě cokoli. Našemu klidu navíc jistě prospěje, když si uvědomíme, že z českých pultů nic ze jmenovaného nezmizelo. Došlo jen ke změně názvů. Aby se věci nazývaly pravými jmény. Na Peníze.cz jste o problému, který vlastně žádný problém není, už četli.

• Pomazánkové máslo: příliš hluku kvůli tuku

Mluviti zlato!

Za dobré slovo knížku

Naposledy jsme se v rubrice Co si o tom myslíte? bavili o tom, že se možná příští rok dočkáme nízkoemisních zón. Tedy, že obce budou moci říct, kam na jejich území smí všechna auta a kam jen méně smrdutá.

• Mazej z města, smraďochu! Nízkoemisní zóny možná už příští rok

V diskuzi jste byli spíš proti – a pro odpor jste našli dost rozumných argumentů. Ale byly také názory, které říkaly, že nízkoemisní zóny jsou v principu dobrý nápad, žehraly ale na realizaci. A opět s promyšlenou argumentací. Vyzdvihnout bychom asi mimo jiné chtěli zejména příspěvek Martina Moravce. V redakci pro něj máme schovanou knížku od partnera rubriky.

Lepší „pohodlí“ slepicím i prasatům

Od loňského roku musí mít podle rozhodnutí Evropské unie slepice (nosnice) větší prostor pro život – dřív měla slepice vyhrazenu plochu minimálně 550 cm², ta se zvětšovala na minimálních 750 cm² – zní to možná jako malý krok pro lidstvo, zato velký skok pro slepici, dokud si to nezkusíte představit. Pokud by klec měla čtvercový půdorys, pak tedy slepice nemusí trávit život na ploše zhruba 23 × 23, ale na ploše 27 × 27 centimetrů.

Vejce od slepic z menších klecí, než připouští euronorma, se nesmějí ani dovážet. Loni se kolem toho zvedla úplná vaječná bouře – zejména v souvislosti se skokovým podržením vajec, jejich nedostatkem na pultech a vlnou zájmu o chov drůbeže na balkonech paneláků. Na Peníze.cz jste o tom četli:

• Boj o vejce: Koho byste odpravili? Slepice, Unii nebo supermarkety?

Jiná směrnice Evropské unie zase myslela na blaho prasat. Zejména tedy březích prasnic, které se od letošního ledna musejí chovat ve skupině, aby měly víc prostoru než při odděleném chovu. Na Peníze.cz jsme o tom psali loni:

• Bez dovozu umřeme hlady! Co si o tom myslíte?

Pojišťovací UNIsex

Na základě rozhodnutí Evropského soudního dvora musely pojišťovny sjednotit ceny pojištění pro ženy a pro muže. Zohledňování pohlaví při výpočtu pojistného je totiž prý diskriminační. Ženy dříve platily podstatně méně za pojištění pro případ smrti a u některých pojišťoven také za úrazové a havarijní pojištění. A dostávaly také nižší důchod z pojistky. Logika věci byla prostá. Podle statistik žijí ženy průměrně o šest let déle. Od loňského prosince pojišťovny rozdíly mezi muži a ženami zohledňovat nesmějí. V tomhle případě však podle nás evropský soud šlápl vedle. O tom, že slepé uplatňování rovnoprávnosti může být smrtelné, už jsme taktéž psali:

• UNIe nám v pojištění naordinovala UNIsex. Co si o tom myslíte?

Úsporné žárovky i lednice

V rámci úsporných opatření, která vedou k větší šetrnosti k životnímu prostředí a menšímu plýtvání, Evropská unie zakázala neúsporné lednice. Už několik let se tak smí prodávat pouze chladničky v energetické třídě A. Minulostí jsou také klasické žárovky s wolframovým vláknem. Nahradily je úspornější zdroje. Logika věci je v podstatě stejná jako u aktuálně probíraných ekologických a úsporných opatření, která jsme zmiňovali v úvodu článku.

Rtuťový teploměr v propadlišti dějin

V historický relikt se proměnily také rtuťové lékařské teploměry, vyrábět už se smějí jen ty digitální. Zákaz byl součástí tažení proti toxické rtuti, škodlivé pro lidské zdraví i životní prostředí.

Přísnější pravidla pro cigarety i zapalovače

Před několika lety zakázala Evropská unie zapalovače, které nemají dětskou pojistku nebo které by dětem mohly připomínat hračku. Na základě jejího nařízení se také mohou prodávat jen cigarety, které bez potahování samy zhasnou. Smyslem opatření bylo snížit počty požárů způsobených odhozenou nebo odloženou cigaretou. Do budoucna má však Evropská unie s regulací kouření a tabákového průmyslu další velké plány. Nová směrnice počítá například se zákazem ochucených cigaret. Krabičky by podle ní měly být ze tří čtvrtin pokryty odpuzujícími obrázky znázorňujícími následky kouření. A regulovat se má i délka cigaret – všechny mají měřit 85 milimetrů. Například stále populární krátké startky ovšem mají jen 70 milimetrů.

Děti nesmí bez dozoru nafukovat balonky

Do kategorie spíš úsměvných opatření patří unijní regulace některých hraček. Děti například podle jednoho z bezpečnostních nařízení nesmějí samy nafukovat balonky. A bez dozoru nesmějí ani frkat do frkaček. Ty jsou jako nebezpečné vedeny pro děti do čtrnácti let. Hrozí totiž prý, že by jejich část mohly spolknout.

Které z uvedených unijních opatření nejvíc kvitujete? Které vám pije krev? Na které jsme zapomněli? A na které podle vás zapomněla Evropská unie? Hlasujte. O své názory, postřehy a komentáře se s námi podělte také v diskuzi. Nejzajímavější příspěvek odměníme knížkou z nakladatelství Grada. Jen nám nezapomeňte nechat kontakt.

Partner rubriky

Partnerem rubriky Co si o tom myslíte? je nakladatelství Grada. Z jeho nabídky by vás mohlo zajímat třeba...

Josef Jílek: Finance v globální ekonomice I

Publikace představuje jedinečné dílo v oblasti peněz a platebního styku v České republice i ve světě.

Josef Jílek: Finance v globální ekonomice II

Publikace komplexně zpracovává oblast měnové a kurzové politiky v České republice i ve světě.

Dlouhodobý investiční produkt

Myslete na sebe a zabezpečte se na penzi co nejlépe. Třeba investováním do široké nabídky fondů.

Založte si DIP

Sdílejte článek, než ho smažem