mBank od 3. května sníží úrok na spořicím účtu nazvaném mSpoření na polovinu – z dosavadních 0,9 na 0,4 % p.a. Následuje tak Hello bank, která květnové snížení úroku z 1 % na 0,6 % oznámila včera.
Šlo o poslední dvě banky, které na snadno dostupném spořicím účtu nabízely úrok blízko jednoho procenta. Hello bank úročí vklady do 200 tisíc bez dalších omezení; mBank má pro mSpoření komplikovanější podmínky s limitem 100 tisíc, který lze v praxi zvýšit až na 800 tisíc.
Trojkou je momentálně Equa bank, jejíž Spořicí účet Hit dává maximálně 0,7 % pro část vkladu do 200 tisíc. Equa už před měsícem oznámila, že od dubna klesne maximální úrok na 0,4 %. Část nad hranici 200 tisíc se úročí 0,1 %, stejně jako při nesplnění podmínek u nižšího zůstatku (aspoň třikrát za měsíc zaplatit kartou, nebo investovat do podílových fondů aspoň 50 tisíc).
Pro vyšší vklady je tu hlavně J&T Banka, která po nedávném snížení nabízí 0,6 %. Naopak pro menší úspory slibují nadprůměrný úrok některé dětské účty: Banka Creditas nabízí běžný účet Richee Junior s úrokem 1,5 % pro vklady do 50 tisíc korun, Moneta dává 1,5 % do 30 tisíc, Komerční banka má Spořicí účet Junior s úrokem 1 % pro vklady do 100 tisíc.
Raiffeisenbank teď sice přichází s nabídkou úroku 1 % na běžném účtu, ale pouze pro vklady převedené z ING Bank, která letos končí s osobním bankovnictvím na českém trhu. Sazbou 1 % se bude po dobu dvanácti měsíců úročit zůstatek do 300 tisíc korun, nad tento limit pak 0,2 %.
Některé banky lákají na vyšší úrok u spořicího účtu, pokud s nimi přinejmenším stejně peněz investujete do podílových fondů. Komerční banka letos nabízí 3 %, ČSOB 1,5 %. Výnosy spořicího účtu však v tomto případě spolknou vstupní poplatky podílových fondů, mnoho konkurentů je přitom neúčtuje.
Úrok 1,7 % nabízí spořitelní družstvo Artesa. U takzvaných záložen či kampeliček je však potřeba myslet na pravidlo 1:10 – desetinu z uložených peněz musíte dát navíc do členského vkladu. Ten se pak zhodnocuje, nebo naopak znehodnocuje podle hospodářských výsledků záložny a není zahrnut do státního systému pojištění vkladů.
Žádný spořicí účet vám peníze ve skutečnosti nerozmnoží. Zdaleka je neuchrání ani před zhruba dvou- až tříprocentní inflací, zvlášť když od výnosu odečteme i 15% daň. Přestože vám zůstane o dost víc než na běžném účtu, má spořicí účet smysl hlavně pro bezpečné uložení peněz, které chcete mít kdykoliv rychle k dispozici. Peníze na něm ubývají o trochu pomaleji než na běžném účtu, který většina bank neúročí vůbec (nebo jenom s minimální sazbou 0,01 %). Výjimkou mezi běžnými účty zůstává Neo účet od Expobank s 0,25 %. Hello bank ho úročí 0,6 % do zůstatku 100 tisíc korun, od května ale s úročením skončí.
Aktuální porovnání spořicích účtů (bez ohlášených změn do budoucna, o nichž píšeme v tomto článku) najdete v našem přehledu.
Jistou ochranu před inflací – ať dosáhne jakékoliv výše – poskytuje protiinflační Dluhopis Republiky. Kdo ho ještě v minulosti od státu nekupoval, musí na začátku překonat administrativní komplikace a vstupní poplatek. Dluhopis má šestiletou splatnost, jednou ročně lze ho však předčasně „prodat“ – ovšem jen k určenému termínu, ne kdykoliv.
Alternativou jsou termínované vklady. Když se bance nebo družstevní záložně zavážete, že na peníze po předem určenou dobu nesáhnete, můžete v některých případech získat vyšší úrok než na spořicím účtu. Jenže ani ty nejlepší termínované vklady teď neochrání úspory před inflací.
Nad inflaci se – pouze díky státnímu příspěvku – dlouhodobě dostávají i výnosy stavebního spoření. Splnit podmínky pro maximální zisk je ale o dost komplikovanější: Hlavně spořit po dobu šesti let a měsíčně ukládat 1700 korun.
Zbývající možnosti, jak porazit inflaci, mohou přinést výrazně vyšší zisk, ale také ztrátu. Jde o podílové fondy, akcie a další investice. Jsou rizikovější, na rozdíl od vkladů v bankách nebo stavebních spořitelnách je nechrání ani státní systém pojištění vkladů.
Petr Kučera
Zaměřuje se na širokou oblast osobních financí a spotřebitelských témat. Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, ale ještě víc než paragrafy má rád média. Přes pět let vedl web Peníze.cz, předtím ekonomicko-finanční... Další články autora.
Sdílejte článek, než ho smažem