Zdroj: Shutterstock
Kdo chce zhodnotit peníze v době nízkých úrokových sazeb, musí se dívat dál než na spořicí účty. Ty zdaleka nepokryjí ani inflaci a mají tak smysl jenom pro bezpečné uložení peněz, které chcete mít kdykoliv k dispozici.
Dalším krokem v pořadí je stavební spoření. Když si tam ukládáte 1700 korun měsíčně po dobu šesti let, dostanete se teď díky státnímu příspěvku na čisté zhodnocení maximálně kolem 3,5 % ročně. Jistý výnos půl procentního bodu nad aktuální růst spotřebitelských cen zajistí i státní protiinflační Dluhopis Republiky.
Když chcete větší výnos, je čas začít investovat. Jako dobrý start se nabízí penzijní a podílové fondy. Těmi prvními si primárně můžete zajistit vyšší příjem ve stáří, na což vám opět přispěje i stát. Těmi druhými můžete řešit jakoukoli budoucí potřebu. Třeba si takhle můžete spořit na auto, nebo dítěti na vysokou školu.
Proč začít s fondy a ne rovnou s přímými nákupy akcií nebo dluhopisů? „Ty jsou pro zkušenější investory. Těžko se u nich rozkládá riziko, když chcete pravidelně investovat třeba tisíc korun měsíčně. Ani nákladově nevychází dobře, protože za každý obchod se platí minimální fixní poplatek,“ říká Richard Siuda, ředitel pro prodej investičních produktů a člen představenstva společnosti Conseq.
S fondy nesázíte na jedinou firmu, jako když si koupíte třeba akcie ČEZu. Investujete s nimi do připraveného balíčku, který rozkládá riziko do více firem, do více odvětví ekonomiky a třeba i regionálně. Základní investiční pravidlo totiž zní: diverzifikujte. Česky: nesázejte na jednu kartu.
Problém je, že když se jako nováček začnete porozhlížet po trhu s fondy, může se vám snadno zamotat hlava. Fondů je hrozně moc. Jak si má člověk vybrat?
„Nejdřív si musím určit investiční cíl. Co chci řešit? Chci naspořit dětem na školu? Nebo jsem si vědom nákladů, které budu mít s nemovitostí? To jsou věci třeba na 15 let. Pak tu je delší horizont, kdy si chci naspořit na stáří. Nebo si chci spíše jen odkládat pro strýčka příhodu a může se stát, že peníze budu za rok, dva, tři potřebovat? Můj cíl rozhoduje o tom, po jakých fondech a investičních strategiích se budu dívat,“ vysvětluje Siuda.
Když na investici nemáte delší čas, zároveň tyto peníze tvoří větší část vašich rezerv a můžete je nenadále potřebovat, tak vždycky volte konzervativnější, tedy bezpečnější strategii. Poohlížejte se po fondech peněžního trhu, krátkodobých dluhopisů nebo klasických dluhopisových fondech. Bezpečnější strategie zároveň znamená, že výnosy jsou nižší. Obecně u investic platí, že s rostoucím rizikem rostou i možné výnosy. Jak se s tím v průběhu delších investic pracuje, si ještě řekneme. Teď ale pojďme zpátky k situaci, kdy nemáte dlouhý čas na investici a chcete peníze mít k dispozici.
„Kolísavost krátkodobé investice nesmí být velká, abych z ní nemusel odcházet se ztrátou v případě, že budu muset náhle vybírat peníze. Musím se smířit s tím, že na těchto investicích výnosy nebudou veliké a odpovídají aktuálním úrokovým sazbám,“ říká Siuda. Úrokové sazby jsou teď v zásadě nulové, proto není dobrý čas pro investici do fondu peněžního trhu a vyjde to nastejno, jako když necháte peníze v bance.
Stejně tak jsou nyní velmi nízko výnosy státních dluhopisů. U konzervativnějších fondů se taky kvůli výnosu vyplatí přemýšlet až o fondech, které investují i do firemních dluhopisů. „Fond, který může investovat více i do firemních dluhopisů, může mít i zajímavější výnosy. V dnešní situaci je to tak, že když to budou dvě, tři procenta ročního výnosu, tak bych to měl považovat za dobrý výsledek. Zároveň investice do korporátních dluhopisů zvyšuje kolísavost fondu, už to není klidný, lineární vývoj,“ říká Siuda.
Když na investici máte delší čas, nabídne vám i víc možností. Pak si můžete dovolit být dynamičtější, můžete tedy investovat rizikověji. „Samozřejmě si každý investor musí zvážit, zda případné kolísání své investice emočně zvládne. Jde o to si dopředu říci, že když klesne hodnota mých investic, tak nebudu chtít peníze vybírat, nebudu realizovat ztráty. Naopak budu dál pravidelně investovat. Když hodnota investice půjde dolů, můžu mít radost, že nakupuji levněji. Když to jde nahoru, mám radost, že mám výnos,“ radí Siuda.
Přestože vám může přijít zvláštní mít radost v momentě, kdy hodnota vašich peněz ve fondu klesne, logiku to má. Když posíláte do fondu třeba 1000 korun měsíčně a zároveň máte ještě několik let nebo i desetiletí na to, aby trhy opět vyrostly, tak se můžete radovat z toho, že nové investice kupujete levněji a mohou se tedy víc zhodnotit. Když se blížíte ke konci svého investičního času, tak už by vám propad radost neudělal. Už nemáte čas čekat na další růst. Řeší se to tak, že když se blíží konec investice, převádí se peníze z dynamických do konzervativních fondů.
Můžete si to hlídat buď sami, nebo to nechat na investiční společnosti. První možnost je opět pro zkušenější investory, druhá pro ty, kdo chtějí starosti nechat na expertech. „Když klient řekne, že chce pravidelně investovat třeba na 25 let, tak jeho investice může být na začátku i plně dynamická, stoprocentně akciová. V systému máme cílové datum a v posledních deseti letech programu postupně odprodáváme fondy dynamické a nakupujeme fondy konzervativní. Na konci programu pak je investice konzervativní a málo riziková,“ vysvětluje Siuda.
Čas investice a jejího zkonzervativnění si klient nastavuje sám a v průběhu času ho může měnit, když se změní jeho priority a cíle. „Používáme tento systém i u doplňkového penzijního spoření. Ze zákona sice je u účastnických fondů takzvaný autopilot, ten má ale převod do konzervativní strategie velmi hrubý, jde tam o náhlé převedení peněz. Lepší je postupný převod. Spoléhat se na jeden okamžik není vhodné. Vezměte si, že byste se trefil třeba do letošního března, kdy přišel náhlý a velký propad. Najednou byste měl o třetinu méně peněz,“ dodává Siuda.
U přechodu mezi fondy je také dobré myslet na takzvaný daňový test. Pokud investici držíte alespoň tři roky, neplatíte 15% daň z výnosu. „Když si vezmeme klienta, který investuje na patnáct let, tak prvních pět let nakupuje jen dynamický fond. Po pěti letech se každý rok postupně deset procent prodá a přehodí do konzervativní složky. Dělá se to tak, že první se prodává, co jste první nakoupil – a časový test je splněný,“ vysvětluje Siuda.
Když si člověk ujasní, na jak dlouho chce investovat a s jakým rizikem, může začít vybírat, do čeho konkrétně své peníze dá. Jaký fond tedy vybrat? Akciový, smíšený, konzervativní, nemovitostní, životního cyklu? A když akciový, tak globální, evropský, americký, rozvíjející se trhy nebo třeba dividendový? „Nejlepší je obrátit se někoho, kdo v tom oboru dělá a dokáže vám to vysvětlit,“ odpovídá Siuda.
„Můžete si sám říci, čemu věříte a vytvořit si vlastní portfolio z více fondů. Můžete se také svěřit poradci, který vám udělá portfolio podle sebe třeba z deseti různých fondů. Nebo vám poradce řekne, že si nebude hrát na portfolio manažera a nebude vytvářet vlastní kreace. Místo toho najde komplexní řešení třeba v podobě nějakého globálního akciového fondu, smíšeného fondu nebo fondu fondů,“ dodává Siuda. Podle něj je pro začínajícího investora vhodné zvolit právě takovéto široce diverzifikované fondy. Pak nehrozí, že by problém jedné konkrétní firmy nebo v jednom konkrétním sektoru ekonomiky s vašimi penězi dramaticky zamával.
Přes jeden fond tak můžete rozložit riziko do celého světa i do různých odvětví. „Když si koupíte například náš fond fondů Active Invest Dynamický, tak je ze zhruba 85 % tvořen akciovými fondy a jsou tam fondy s evropskými, americkými i rozvíjejícími se trhy. Jsou to fondy od různých investičních společností, s různými strategiemi, s různým přístupem k měnovému riziku. Část portfolia je v nemovitostním fondu a část v konzervativní složce a dluhopisech,“ uvádí konkrétní příklad Siuda.
„Jde o kompletní řešení pro klienty, kteří chtějí investovat nejmenší částky, třeba 500 nebo 1000 korun měsíčně. Za to si jinak deset různých fondů nenakoupí. Nevýhodou jsou o něco vyšší průběžné náklady,“ dodává Siuda. Konkrétně u zmíněného dynamického fondu se za správu platí 2,65 % ročně z uložených peněz. Výnos fondu v letošním roce se i přes prudký březnový propad akciových trhů pohybuje kolem 2,1 % a od založení fondu v roce 2013 je to 3,6 % průměrného ročního výnosu. Výnosy jsou přitom již po odečtení poplatku za správu.
S investicí do fondů jsou obvykle spojené i vstupní poplatky, které se pohybují v řádech jednotek procent. Když opět vezmeme zmíněný fond fondů od Consequ, tak u něj vstupní poplatek dělá 5 %, což je maximum, které si Conseq u fondů bere. Když tedy pravidelně posíláte 1000 korun měsíčně, tak v případě fondu, o kterém se bavíme, je 50 korun (5 % z 1000) vstupní poplatek a zbylých 950 korun jde na investice. „Fondy prodáváme přes poradce, zprostředkovatele. Oni mají následně ze vstupních poplatků provize,“ vysvětluje Siuda. Vstupní poplatek je tak vlastně cena za poradenství.
Když se naposled vrátíme k úvodnímu rozhodování, do čeho a jak investovat, zmiňme ještě jeden okamžik, který rozhoduje o tom, s jakou strategií podílové fondy budete vybírat. Investovat lze buď pravidelně, kdy posíláte každý měsíc do fondu třeba 1000 korun, nebo jednorázově. Jak se liší rozhodování o investici, když máte třeba 150 tisíc korun, které chcete zhodnotit?
„V podstatě to funguje stejně, jen u jednorázové investice by měl být člověk opatrnější. U pravidelné investice je výhoda, že ať jde trh jakýmkoli směrem, tak nejste příliš citliví na to, co se děje. Můžete si dovolit být i hodně dynamický. Kdybyste ale dal jednorázově všechny volné peníze a přišlo to, co letos v březnu a ztratil byste třetinu investice, tak je to nápor na psychiku,“ odpovídá Siuda.
„S klienty to dost probíráme, jestli v případě jednorázové investice není lepší si peníze rozložit opatrněji. Mohou si třeba část dát do konzervativnější složky a mít tak připravené peníze pro případ, že by došlo k poklesu a mohli by dokoupit dynamičtější investice,“ dodává.
Jiří Hovorka
Srovnávat se vyplatí
Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění a financí. My počítáme, vy šetříte.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
16. 12. 2020 21:41, Martina
Citace - Misfits 666 / 16.12.2020 20:49
A on tam někdo říká, že ten fond od Conseq je nejlepší?
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
16. 12. 2020 12:40, tom
Někdo vyděláva jak na poklesu tak na vzestupu,takže vydělává dvojnásobně není to úžasné?Za půl roku zisk 200000 z 360000 před pandemii,během pandemie dalších 300000+ a to jsem se držel při zdi.
V diskuzi je celkem (25 komentářů) příspěvků.