Srovnání spořicích účtů: Vaše prachy nikdo nechce! A (skoro) nic vám za ně nedá

Pokud jste čekali, že se úroky spořicích účtů v novém roce zlepší, byli jste s prominutím naivní. Klesají neúprosně dál. Banky tím jasně říkají, že o vaše peníze na vkladech zvlášť nestojí, mnohem raději by nějaké daly vám – ale pochopitelně ne na věčnou oplátku, ale jako standardní půjčku A jiné to prý letos už nebude. „Zvýšení současných supernízkých sazeb na spořicích účtech bohužel není v dohledu,“ odpovídá bez váhání na dotaz portálu Peníze.cz hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Šéfredaktor finančního serveru Finparáda.cz Zdeněk Bubák k výhledu na rok 2015 ještě dodává: „Očekávám mírný pokles sazeb, zhruba o dvě desetiny procentního bodu, a to v průměru za všechny banky a kampeličky.“ Kdo tedy bude chtít v době, kdy se inflace opět drží u nuly, nějaké lepší zhodnocení svých peněz, bude se muset poohlédnout jinde.

Zvětšíte klikem. Zdroj dat Finparáda

Banky už míří jinam

Nové banky na českém trhu, které v posledních letech lákaly klienty na atraktivní sazby spořáků, už mají tuto misi za sebou. Teď se snaží o to, aby lidé začali aktivně využívat jejich další produkty. Velmi důležitý je pro ně zejména trh půjček, v oblasti spotřebitelských úvěrů, ale také hypoték zuří bitva v refinancování. Banky se o klienty přetahují také bezplatnými běžnými účty; většina jich je ale zadarmo jen při splnění určitých (pravda – většinou nijak složitých či obtížných) podmínek – na účet například musí každý měsíc přijít určitá částka, jeho majitel musí z účtu utratit tolik a tolik peněz kartou, odeslat jistý počet plateb a podobně

Spořicí účty teď zkrátka stojí stranou zájmu. „Banky mají od klientů relativně dost zdrojů a spíš čelí problému, jak je využít pro kvalitní a bezrizikové úvěry. Opravdu se tedy nedá očekávat, že se letos budou předhánět v inovacích spořicích účtů,“ vysvětluje Zdeněk Bubák.

Alternativy nejsou

Nízké úroky na trhu spořicích účtů vedou řadu lidí k tomu, že začínají zvažovat, jestli se jim nevyplatí vložit peníze do produktu, který nabídne lepší zhodnocení. Ti, kteří nechtějí riskovat a nepotřebují mít všechny peníze stále po ruce, nechají pravděpodobně úspory spát na termínovaných vkladech. Jenže i jejich úroky už pomalu přestávají být pouhým okem viditelné.

Investování není spoření!

Neutěšená situace na trhu spořicích účtů nahrává investičním společnostem. Rozmlsaní bankovní klienti jsou z posledních let zvyklí na výnosy. Stále častěji dnes hledají alternativy, kde úspory zhodnocovat. Zvýšenému zájmu se těší především podílové fondy. Odborníci ale zdůrazňují, aby si každý uvědomil, že mezi spořením a investováním je velký rozdíl. A že spořicí účty a podílové fondy jsou finanční produkty, které slouží k rozdílným účelům. 

Aleš Tůma

„Pokud jde vyloženě o železnou rezervu, alternativa ke spořicím účtům prostě není. Pro dlouhodobé spoření mají samozřejmě smysl fondy, ale ty ultrakonzervativní krátkodobé mají většinou podobný problém jako spořicí účty. Stát si na ročním horizontu od investorů půjčuje prakticky zadarmo, zajímavé výnosy jsou tedy až na relativně rizikových dluhopisech,“ říká finanční analytik Aleš Tůma ze společnosti Partners.

Další možností jsou pak konzervativní investice. „Alternativou ke spořicím účtům jsou spíš produkty s vyšším rizikem než s nižší likviditou. Vyšší riziko, zejména riziko poklesu hodnoty investice pod vložený kapitál, ale není pro každého. Nízké úročení spořicích účtů povede především k rezignaci střadatelů na výnos a k ponechávání většího dílu úspor na běžných účtech,“ odhaduje Pavel Sobíšek. Zvýšený zájem o investiční produkty podle něj bude pozvolný. Souviset pak bude prý především s generační výměnou.

Zdeněk Bubák si naopak myslí, že by se banky nad případným odlivem peněz do investičních společností mohly časem zamyslet a u svých retailových produktů opět přijít s nějakými lákadly, které klienty udrží. Nějakou dobu to prý ale ještě potrvá. „Teoreticky by to tak mohlo zafungovat, kdyby klienti masivně odcházeli ze spořicích účtů třeba do podílových fondů. A je pravda, že se tak už děje, i když zatím ne tak, aby to banky výrazněji pocítily.“

Nejlepší spořicí účty

Pro srovnání jsme vybrali částky sto tisíc a jeden milion korun. Po dobu ročního spoření se nebude ze spořicího účtu vybírat ani na něj nově ukládat, takže budeme moci sledovat, jak se nám za rok vložená částka rozroste. Z žebříčku jsme vyřadili všechny spořicí účty, které svůj úrok podmiňují podmínkami typu minimální obrat na účtu, útrata platebními kartami či nutnost zřízení běžného účtu, který je zpoplatněný. Mimo hru zůstaly i „spořicí účty“ s výpovědní lhůtou.

• Kdo vám přidá nejvíc ke stu tisíc

Vítězem našeho srovnání spořicích účtů je i tentokrát kampelička Moravský peněžní ústav. Svoji úložku sto tisíc korun můžete u této finanční instituce při úročení 1,7 procenta za rok navýšit o 1455 korun. Běda ale, kdybyste chtěli účet trochu používat. Dvě odchozí platby jsou každý měsíc zdarma, třetí už vás však přijde na strašidelných devadesát devět korun.

Na druhé příčce skončila Sberbank s úrokem 1,63 procenta a rozšířením původního vkladu o 1394 korun. Klienty banky, která je součástí ruské bankovní skupiny Sberbank, jistě potěší, že došlo ke snížení poplatku za odchozí platbu z 18 na 5 korun. Zůstatek na účtu se navíc nově neúročí čtvrtletně, ale už každý měsíc.

Také bronzovou pozici obsadil Moravský peněžní ústav, který u svého spořicího účtu Úrok+ nabízí zhodnocení 1,2 procenta. Účet se úročí každý den. Avizovaná úroková sazba navíc platí až do úložky třicet milionů korun.

Na dalších příčkách se umístily Air Bank, Expobank a Zuno, které vám vašich sto tisíc shodně zhodnotí sazbou 1,1 procenta.

• Kdo vám přidá nejvíc k milionu

Také milionová úložka by se vám letos měla nejvíc rozrůst na spořicích účtech Moravského peněžního ústavu. Ten je přitom v našich žebříčcích až na jednu výjimku (kampeličku Artesa) jediným zástupcem družstevních záložen. Spořicí účet Výhoda vám díky úroku 1,4 přidá po roce k vašemu milionu dalších 11 970 korun. Spořicí účet Úrok+ se sazbou 1,2 procent pak 10 252 korun.

Na třetí příčku se vyšvihl spořicí účet Garant od Expobank – to je nové jméno banky LBBW, kterou v Česku koupil jeden z nejbohatších ruských podnikatelů. Milionová úložka se vám tu za rok na spořicím účtu rozroste o 9390 korun.

Další příčky v žebříčku patří Equa Bank, Sberbank a spořitelnímu družstvu Artesa.

Co na to inflace?

Spoření je boj. Nepřítelem je v něm člověku zodpovědnému drak zvaný inflace. Poslední dobou jako by trochu zatáhla drápy a přestala hryzat. Má to ale dvě nebo i tři ale:

• Jedno ale je, že vaše osobní inflace může být dost jiná než inflace oficiální. Ta se počítá z vývoje cen poměrně širokého „koše“ zboží. Vy si ovšem do svého vlastního košíku možná nenakládáte „rekreace zahraniční Kanárské ostrovy“ ani „radiomagnetofony přenosné s CD přehravačem“, ba dokonce ani „koblihy cukrářské“: když jejich ceny padnou o desítky procent, vaši osobní inflaci to neovlivní. Když se ale dvakrát zvednou ceny „polévky gulášové dehydrované“, „pečiva běžného“ a „tuzemského tmavého (tuzemáku)“, kterými plníte svůj košík, neb jiným se neživíte, vaše osobní inflace letí vzhůru. 
  Ostatně máme na Peníze.cz na osobní inflaci takovou kalkulačku-kalkuhračku, zkuste si na ní spočítat, jak jste na tom v porovnání s oficiálními procenty.
• Druhé ale je, že skutečná inflace může být taky dost jiná než inflace oficiální. Zní to jako konspirační teorie? Nu, že na tom něco je, vám řeknou i renomovaní ekonomové.
• A konečně třetí ale je, že když je inflace delší dobu moc hodná, v centrální bance mají takový špičatý klacíček, kterým ji rejpají pod žebra, dokud se zase aspoň trochu nerozpálí. Letos by ji chtěli rozdráždit ke dvěma procentům. S čísly z tabulek výš ta dvě procenta už porovnávejte sami.

Další šikovné grafy základních makroekonomických ukazatelů – jako je například nezaměstnanost, HDP, průměrné mzdy – hledejte na Peníze.cz v sekci Makroekonomika.

Dlouhodobý investiční produkt

Myslete na sebe a zabezpečte se na penzi co nejlépe. Třeba investováním do široké nabídky fondů.

Založte si DIP

Sdílejte článek, než ho smažem