Na trhu spořicích účtů se nic nemění. Úrokové sazby míří dál dolů a dno se blíží. Banky a kampeličky tím dávají jasně najevo, že o klienty, kteří by na účtech nechávali peníze jen tak ležet a zhodnocovat, příliš nestojí. Je to patrné i z toho, že pokud by člověk chtěl u některých finančních institucí dosáhnout na spořáku na solidnější úrok, bude to jen v případě aktivního využívání běžného účtu a nákupů platebními kartami. Žebříček nejlépe úročených spořicích účtů tedy za poslední čtvrtrok nezaznamenal žádné výrazné změny. „Došlo pouze k určitému snížení úrokových sazeb, a to u Air Bank, Citibank a UniCredit Bank. Jinak se nic zajímavého nedělo,“ komentuje situaci na trhu Zdeněk Bubák, šéfredaktor portálu Finparáda.cz. Od našeho červencového srovnání se navíc zhoršily podmínky i klientům Zuno a ING Bank. Útěchou majitelům spořicích účtů může být alespoň relativně nízká inflace – v září 0,7 procenta. Avšak i ta už v posledních měsících roste.
Únor 2013:
Srovnání spořicích účtů: Úrokové sazby jdou dolů!
Květen 2013:
Srovnání spořicích účtů: Kdeže loňské úrokové sazby jsou!
Září 2013:
Srovnání spořicích účtů: Kdo nejlíp zhodnotí sto tisíc a kdo milion
Leden 2014:
Srovnání spořicích účtů: A ještě níž
Duben 2014:
Srovnání spořicích účtů: Sláva na inflaci stačí
Červenec 2014:
Srovnání spořicích účtů: Kde vám ještě aspoň trochu zhodnotí sto tisíc a milion
Zvětšíte klikem. Zdroj dat Finparáda
Ani vyhlídky do příštích měsíců nejsou příliš růžové. Oživení na trhu spořicích účtů rozhodně nečekejte. „Aby se trend otočil a úroky začaly růst, musely by výrazně stoupnout krátkodobé sazby obecně, v horizontu následujícího půlroku se to asi nestane,“ myslí si finanční analytik společnosti Partners Aleš Tůma. Vzhledem k tomu, že jen těžko přijdou nějaké překvapivé kroky ze strany České národní banky, případně samotných bank, je varianta brzkého růstu úrokových sazeb velice nepravděpodobná. „Pro banky jsou aktuálně spořicí účty obchodně nezajímavé. Více se soustředí na aktivní obchody, tedy na úvěry, případně na vylepšování svého přímého bankovnictví. Spořicí účty tedy budou co do nabídky a úrokových sazeb stagnovat. Lze očekávat další mírný pokles průměrné úrokové sazby na trhu,“ vysvětluje Zdeněk Bubák.
Neutěšená situace na trhu spořicích účtů tak nahrává například investičním společnostem. Rozmlsaní bankovní klienti jsou totiž z posledních let u spořicích produktů zvyklí na atraktivní úrokové sazby. Stále častěji tak dnes hledají alternativy, kde úspory zhodnocovat. Zvýšenému zájmu se těší především podílové fondy, které nabízejí zajímavé investiční možnosti. Odborníci ale zdůrazňují, aby si každý uvědomil, že mezi spořením a investováním je velký rozdíl. A spořicí účty a podílové fondy jsou zkrátka finanční produkty, které slouží k rozdílným účelům. „Pokud jde vyloženě o železnou rezervu, alternativa ke spořicím účtům prostě není. Pro dlouhodobé spoření mají samozřejmě smysl fondy, ale ty ultrakonzervativní krátkodobé mají většinou podobný problém jako spořicí účty. Stát si na ročním horizontu od investorů půjčuje prakticky zadarmo, zajímavé výnosy jsou tedy až na relativně rizikových dluhopisech,“ říká Aleš Tůma.
„Vytvoření a udržení rezervy ve výši šestiměsíční individuální spotřeby by mohlo stačit. A kdy se bude rezerva hodit? Třeba na pokrytí výdajů v souvislosti s opravou rozbité pračky či koupí televize, především ale na chod domácnosti po dobu hledání nového zaměstnaní v případě jeho nečekané ztráty. Pro vytvoření a udržení dlouhodobé rezervy či zhodnocování větších částek bych dala před spořicím účtem raději přednost některému z investičních produktů. Samozřejmě po poradě s profesionálem,“ doporučuje Dagmar Prajzlerová, manažerka projektu Partners bankovní služby.
Nebude to asi moc dlouho trvat a v naší top ten se začnou umísťovat i spořicí účty s úrokem pod jedno procento. Nabízí se tak otázka, zda má za těchto podmínek spořicí účet vůbec smysl. „Samozřejmě to má velmi nízký efekt co do výnosu, ale každá koruna se počítá. Nárůsty objemů investovaných prostředků do podílových fondů v poslední době nasvědčují tomu, že se lidé s nízkými úrokovými sazbami na spořicích účtech do budoucna nespokojí a své prostředky se budou snažit přesunout do výnosnějších finančních produktů,“ uzavírá Zdeněk Bubák. A Aleš Tůma ho ještě doplňuje: „Akční nabídky nad jedno procento ještě existují. Měnit banku kvůli rozdílu pár desetin asi nemá smysl, každopádně větší dopad na finance může mít úprk směrem od vysokých poplatků k nízkonákladovému kontu. Tenhle krok ještě statisíce a miliony klientů neudělaly.“
Pro srovnání jsme vybrali částky sto tisíc a jeden milion korun. Po dobu ročního spoření se nebude ze spořicího účtu vybírat ani na něj nově ukládat, takže budeme moci sledovat, jak se nám za rok vložená částka rozroste. Z žebříčku jsme vyřadili všechny spořicí účty, které svůj úrok podmiňují podmínkami typu minimální obrat na účtu, útrata platebními kartami či nutnost zřízení běžného účtu, který je zpoplatněný. Mimo hru zůstaly i „spořicí účty“ s výpovědní lhůtou.
Nejlépe úročený spořicí účet pro částku sto tisíc korun v tuto chvíli nabízí kampelička Moravský peněžní ústav. Svoji úložku tak můžete při úročení 1,7 procenta navýšit o 1455 korun. Ale pozor, kdybyste chtěli účet trochu používat. Dvě odchozí platby z účtu jsou každý měsíc zdarma, ale třetí už vás přijde na strašidelných devadesát devět korun.
Na druhé příčce v našem srovnání skončila Sberbank s úrokem 1,63 procenta a rozšířením původního vkladu o 1392 korun. Nevýhodou tohoto spořicího účtu může být poplatek 18 korun za každou odchozí platbu. Některým klientům by mohlo vadit také čtvrtletní připisování úroků.
Na bronz tentokrát dosáhl spořicí účet rakouské banky Waldviertler Sparkasse s úrokovou sazbou 1,5 procenta. Všechny úspory nad sto tisíc se ale již úročí sníženou sazbou 0,5 procenta. Kdo by si chtěl naopak polepšit, má u této banky šanci dosáhnout na atraktivní úrok dvě procenta, podmínkou je však aktivní vedení osobního, penzijního či podnikatelského účtu.
Banka/kampelička | Účet | Úrok (%) | Po roce naspořeno | Připisování úroku |
1,7 | 101 455,37 | denně | ||
1,63 | 101 392,72 | čtvrtletně | ||
Spořicí účet | 1,5 (od 100 tisíc Kč 0,5) | 101 275 | ročně | |
1,3 | 101 110,61 | měsíčně | ||
1,2 | 101 025,89 | denně | ||
1,1 | 100 939,01 | měsíčně | ||
1,1 | 100 939,01 | měsíčně | ||
1 | 100 853,32 | měsíčně | ||
1 | 100 853,32 | měsíčně | ||
1 | 100 853,32 | měsíčně | ||
Pozn. Od naspořené částky je již odečtena patnáctiprocentní daň z úroku. | ||||
Moravský peněžní ústav by vám měl podle aktuálních úrokových sazeb za rok nejlépe zhodnotit i částku jeden milion korun. Díky úroku 1,4 procenta se původní vklad rozroste o 11 970 korun. Stejné kampeličce patří paradoxně i druhá příčka s variantou spořicího účtu s názvem Úrok+, se kterým vám k vloženému milionu po roce spoření přibyde 10 252 korun.
Třetí místo obsadila s úrokem 1,1 procenta LBBW Bank, u které se váš milion po roce zhodnotí o 9 390 korun. S úrokovou sazbou o jednu desetinu procenta nižší následují Equa Bank a Wüstenrot.
Banka/kampelička | Účet | Úrok (%) | Po roce naspořeno | Připisování úroku |
1,4 | 1 011 970,86 | denně | ||
1,2 | 1 010 252,13 | denně | ||
1,1 | 1 009 390,17 | měsíčně | ||
1 | 1 008 533,17 | měsíčně | ||
1 | 1 008 533,17 | měsíčně | ||
1,43 (pod 500 tisíc Kč 0,43) | 1 007 941,14 | čtvrtletně | ||
0,9 | 1 007 676,87 | měsíčně | ||
0,7 | 1 007 500,43 | měsíčně | ||
0,8 (od milionu Kč 0,6) | 1 006 815,93 | měsíčně | ||
0,63 | 1 006 643,34 | čtvrtletně | ||
Pozn. Od naspořené částky je již odečtena patnáctiprocentní daň z úroku. | ||||
Jakou cenu má vaše nemovitost?
Získejte na pár kliknutí jediná certifikovaná data o realitním trhu a rozhodujte se na základě správných informací.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
9. 10. 2014 15:18, SpookY
Bohužel mBank všechno zabila tím novým elektronickým bankovnictvím, které navrhoval nějaký MBA (mladej-blbej-ambiciozní) managor po dávce LSD. Měli nejlepší IB ze všech bank, nahradili to tím nejhorším IB jaké vůbec šlo udělat. Už jsem od nich pryč.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
V diskuzi je celkem (8 komentářů) příspěvků.