Přibylo pošt, kde si lze zažádat o sociální dávky. Je mezi nimi i ta vaše?
22. 1. 2025 | Pavla Adamcová, Kateřina Hovorková
Zažádat si o vybrané sociální dávky je nově možné už na téměř stovce poboček České pošty.
Zdroj: Shutterstock
Životní minimum i existenční minimum po víc než osmi letech od poslední změny stoupnou. Rozhodla o tom vláda, když schválila návrh ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD).
Růst má podle Maláčové aspoň dorovnat inflaci od roku 2012. Životní i existenční minimum se proto zvýší o 13,2 procenta, a to od letošního dubna.
Jak už dřív napsal web Peníze.cz, se zvýšením souhlasí i hnutí ANO jako silnější koaliční partner. Právě ANO předtím zvýšení blokovalo.
„Ministerstvo práce a sociálních věcí nás opakovaně ujistilo, že má v rámci schváleného státního rozpočtu pro rok 2020 zabezpečeny potřebné finanční prostředky na všechny sociální výdaje z návrhu plynoucí. Ministerstvo financí proto nebude návrh rozporovat,“ potvrdila už v lednu webu Peníze.cz ministryně financí Alena Schillerová (ANO).
Ke zvýšení stačí souhlas vlády, protože změna má formu nařízení. Není tedy potřeba novela zákona v Parlamentu.
Životní minimum od 2012 | Zvýšení od dubna 2020 | |
Jednotlivec | 3 410 Kč | 3 860 Kč |
První osoba v domácnosti | 3 140 Kč | 3 550 Kč |
Druhá a další dospělá osoba v domácnosti | 2 830 Kč | 3 200 Kč |
Dítě do 6 let | 1 740 Kč | 1 970 Kč |
Dítě od 6 do 15 let | 2 140 Kč | 2 420 Kč |
Dítě od 15 do 26 let (nezaopatřené) | 2 450 Kč | 2 770 Kč |
Existenční minimum od 2012 | Zvýšení od dubna 2020 | |
Osoba | 2 200 Kč | 2 490 Kč |
Od životního minima se mimo jiné odvíjí hranice příjmů, od níž vzniká nárok na dávky v hmotné nouzi, porodné, přídavky na děti či dávky pro zdravotně postižené. „Dvě třetiny těch, kterých se životní minimum týká, nemohou pracovat,“ vysvětluje Maláčová. Ovlivňuje také výši nezabavitelného minima – sumy, která musí zůstat člověku při exekuci nebo osobním bankrotu.
Maláčová přišla s návrhem na zvýšení životního i existenčního minima už od ledna 2019, hnutí ANO ale bylo proti. A souhlas s dalším návrhem podmínilo tím, že Maláčová připraví takzvanou revizi sociálních dávek. Její návrh stihla dokončit až na konci loňského roku, proto nemohla navrhnout ani zvýšení minim hned od ledna 2020.
Předchozí vlády výrazně zvyšovaly minimální mzdu, zatímco životní minimum se neměnilo. Chtěly tím zvýšit motivací lidí pracovat, aby se jim nevyplatilo žít jen ze sociálních dávek. Proti zvyšování byla i ministryně Michaela Marksová (ČSSD) ve vládě vedené Bohuslavem Sobotkou. „Chodit do práce se musí vyplácet více než brát sociální dávky a nepracovat,“ vysvětlovala.
Po růstu částek, které se naposledy zvýšily v lednu 2012, volají i odboráři. Zvýšení by podle šéfa ČMKOS Josefa Středuly mělo aspoň dorovnat inflaci.
Částka, kterou exekutor nesmí strhnout dlužníkovi ze mzdy, od července stoupne. Kromě změny výpočtu pomůže i zvýšení životního minima.
Přísnější má být i postup vůči uchazečům, kteří se jenom vymlouvají na špatný zdravotní stav.
Úřady mají nově hodnotit i pracovní aktivitu příjemců dávek nebo to, zda posílají děti do školy.
Má smysl zvyšovat hranici životního minima, od kterého se odvozuje řada sociálních dávek, nebo v této oblasti není štědrost státu na místě?
Podle zákona může vláda zvýšit životní a existenční minimum, pokud náklady na výživu a ostatní základní potřeby stouply od posledního zvyšování o více než pět procent. Přestože ceny od roku 2012 stouply o víc než deset procent, vlády v předchozích letech využívaly toho, že jde jenom o možnost, nikoliv její povinnost.
Odboráři chtějí, aby vláda musela v takovém případě zvyšovat minima automaticky, ne podle svého uvážení.
Před rokem chtěla Maláčová zvýšit životní i existenční minimum o 11 procent. Narazila ale na nesouhlas ministryně financí Aleny Schillerové (ANO). Ta uvedla, že díky současnému růstu ekonomiky najde práci každý, kdo se snaží, takže by mu stát neměl zvyšovat sociální dávky. A na ty, kteří opravdu nemůžou pracovat, podle Schillerové náš sociální systém pamatuje.
Zmrazení životního minima je problém také podle neziskových organizací, které pomáhají chudým lidem. Hranice pro získání dávek v hmotné nouzi, přídavků na děti nebo dávek pro zdravotně postižené totiž v praxi rok od roku klesá. Pokud si lidé aspoň trochu vydělávají, rostou jim příjmy, současně se jim kvůli inflaci zvyšují i výdaje. Hranice pro dávky přitom zůstává pevně daná, neroste úměrně výdělkům nebo cenám.
Životní minimum představuje částku, která by měla stačit na jídlo a základní osobní potřeby. Základní částka pro jednotlivce je doteď 3410 korun měsíčně. Jestliže v domácnosti žije víc osob, počítá se pro první dospělou osobu 3140 korun, pro druhou a každou další 2830 korun, pro nezaopatřené děti pak platí nižší částky podle věku.
Existenční minimum je zatím 2200 korun za měsíc. Má jít o minimální hranici příjmů, která se považuje za nezbytnou k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb na úrovni umožňující přežití.
Čtěte také: Dlužníkům zůstane víc. Nezabavitelná částka stoupne
Spoření s úrokem 3,73 % p.a.
Spoř chytře a jednoduše s vysokým úrokem. Jak na to ti poradí v Partners Bance.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
17. 2. 2020 11:48, Petr
Sice si myslím, že je stále práce dost, a tedy kdo by chtěl, tak si práci najde (byť v některých regionech je to složitější, než jinde), tak na druhou stranu samotná částka je směšná (a rozhodně není k uživení na celý měsíc).
Na jednu stranu stát má na podporu nelegálních imigrantů, ale na druhou stranu nemá na to, aby zajistil důstojný život vlastním občanům.
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
14. 2. 2020 11:13, michal
No,pokud je někdo líný lempl,socka na podpoře,tak nevím,proč by měl počítat nějakou minimální mzdu? Žádnou si nezaslouží !
V diskuzi je celkem (11 komentářů) příspěvků.