Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Očima expertů: Zvýšit životní minimum?

Má smysl zvyšovat hranici životního minima, od kterého se odvozuje řada sociálních dávek, nebo v této oblasti není štědrost státu na místě?

3410 korun. Taková je dnes hranice životního minima, tedy minimálních peněžních příjmů fyzické osoby k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb, bez bydlení. Naposledy se životní minimum zvyšovalo (spolu s existenčním minimem) v roce 2012 na návrh tehdejšího ministra práce a sociálních věcí Jaromíra Drábka (TOP 09). Ke změně došlo v rámci restrukturalizace sociálních dávek. Řada se jich tenkrát slučovala (například dávky pro osoby se zdravotním postižením) nebo se měnily jejich parametry (například rodinné dávky).

Mají plán

I když spotřebitelské ceny od té doby citelně vzrostly, žádná z dalších vlád se už ke zvyšování životního minima neměla.

Inflace za posledních pět let

Další šikovné grafy základních makroekonomických ukazatelů, třeba nezaměstnanost, HDP, průměrné mzdy, hledejte na Peníze.cz v sekci Makroekonomika.

Brzy by se to ale mohlo změnit. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) v rozhovoru pro Českou televizi uvedla, že se na jejím ministerstvu zamýšlejí nad valorizačním mechanismem, který by životní minimum upravoval. K návrhu se ale zatím staví odmítavě nejen zástupci pravicových opozičních stran, ale i koaliční kolegové z hnutí ANO. V době ekonomického růstu a rekordně nízké nezaměstnanosti, prý není takové opatření potřeba. Se zvýšením životního (a existenčního) minima navíc vzrostou náklady na navázané sociální dávky.

Jak se na návrh zvýšit po šesti letech životní (potažmo i existenční) minimum dívají ekonomové, zástupci neziskových zájmových organizací a politici z oblasti financí a sociálních věcí? Byli by pro? Komu by podle nich zvýšení nejvíc pomohlo? A jaký by mělo dopad na státní rozpočet?

Václav Krása

předseda Národní rady osob se zdravotním postižením ČR

Václav Krása
+8
Líbí
Nelíbí

Na otázku, jestli by se mělo zvýšit životní a existenční minimum, nelze odpovědět jinak než kladně. I když inflace není příliš vysoká, řada produktů je dnes podstatně dražších, týká se to především základních potravin, nájemného a energií. Zvýšení životního i existenčního minima by pomohlo samozřejmě především lidem, kteří jsou na těchto dávkách závislí, ale především by se zvýšení těchto dvou veličin projevilo i u dalších osob, které pobírají dávky navázané na násobky životního minima. Jsou to například některé dávky pro osoby se zdravotním postižením. Proto je také těžké odhadnout zvýšení výdajů státního rozpočtu. Dopad na státní rozpočet by samozřejmě záležel na konkrétní míře zvýšení životního a existenčního minima. Tudíž si netroufám odhadovat, ale předpokládám, že by se to řádově mohlo blížit půl miliardě až miliardě ročně.


Markéta Pekarová Adamová

poslankyně a místopředsedkyně TOP 09

Markéta Pekarová Adamová
+8
Líbí
Nelíbí

Na existenční, respektive životní minimum se váže celá řada sociálních dávek. Zvýšení obou ukazatelů tak nese především vyšší výdaje na ně navázaných dávek, jsou to například přídavky na děti, porodné nebo mimořádná okamžitá pomoc. Je pravda, že se od roku 2012 existenční ani životní minimum nezvyšovalo, a je tedy na zvážení, jestli už nenastal čas revidovat jejich výši, Pro stát by to však znamenalo zvýšené čerpání všech na ně navázaných dávek. V situaci, kdy se vláda rozhodla utrácet za populistické dárečky jakými je 75procentní sleva na jízdné, kdy zvyšuje platy státních zaměstnanců víc, než zvyšuje soukromý sektor, a stát zaměstnává stále víc lidí – a přitom plánuje i na příští rok rozpočet se schodkem desítek miliard – se na zvýšení pomoci nejchudším evidentně nenachází prostor. Všechno je ale otázka priorit. Výše uvedené jsou vládní priority. Pro TOP 09 je priorita kvalita školství a infrastruktury, snížení byrokracie a úspory na straně státu, ale i pomoc těm nejslabším, zejména zdravotně postiženým a rodinám s dětmi. 


Jana Maláčová

ministryně práce a sociálních věcí, ČSSD

Jana Maláčová
+5
Líbí
Nelíbí

Životní minimum se od roku 2012 nezvýšilo. O tomto kroku nyní vedeme interní jednání, a to z důvodu současného vývoje cen, jelikož se životní minimum považuje za nezbytné k zajištění jídla a ostatních základních osobních potřeb. Je nutné však provést analýzu ekonomických dopadů případného zvýšení.


Lukáš Kovanda

hlavní ekonom Cyrrus

Lukáš Kovanda
+28
Líbí
Nelíbí

Ekonomika roste, mzdy ještě víc, inflace také není úplně nulová. Takže zvýšení existenčního a životního minima po šesti letech má své opodstatnění. Celková cenová a mzdová hladina v ekonomice stoupá, tudíž je smysluplné, aby rostla i zmíněná minima. Jinak ztratí svůj dosavadní význam. 

Jiná věc je, že navýšení minim znamená navýšení veřejných výdajů. Z kapsy vaší i mé tak půjde víc peněz na potřebné, kteří jsou potřební objektivně, ale i na ty, kteří jsou potřební spíš jen z moci úřední. Politici tomu rádi říkají solidarita. Poslední dobou je v prosazování solidarity zvláště aktivní sociální demokracie. Strana, které notně teče do bot, s jen málem vládní odpovědnosti, chce najednou rozdávat horem dolem. A pochopitelně zdaleka nejen navyšováním minim. Čili solidarita může ve skutečnosti v některých případech maskovat kupování voličských hlasů na účet daňového poplatníka. Vzhledem k tomu, že sociální demokracie je maximalistická v požadavcích na růst minimální mzdy či přidávání státním zaměstnancům, a nyní žádá navrch i navyšování zmíněných minim, je už toho zkrátka moc. A čeho je moc, toho příliš. Příliš na to, aby bylo ještě možné zcela věřit tomu, že sociálním demokratům jde ryze a autenticky o solidaritu, a ne o cynické kupování si hlasů za cizí peníze.

Alena Schillerová

ministryně financí, ANO

Alena Schillerová
+3
Líbí
Nelíbí

Od životního a existenčního minima se odvíjí výše dávek státní sociální podpory. Zvyšovat je za současných ekonomických podmínek by nedávalo smysl. Tím bychom totiž jen nahrávali každému, kdo odmítá nabízenou práci a radši zůstává doma a pobírá sociální dávky. Práce je v současné době dostatek. A díky tomu, že tyto ukazatele v posledních letech nerostou a zároveň se pravidelně navyšuje minimální mzda, mají lidé o to větší motivaci práci hledat. Od léta 2013 stoupla minimální mzda z 8000 Kč na nynějších 12 200 korun a ještě dále poroste i v příštím roce. A jejím navyšováním vytváříme tlak na to, aby rostly mzdy všem.

Chceme samozřejmě pomáhat všem, kteří se ocitli v nepříznivé sociální situaci. Na lidi, kteří z objektivních důvodů nemohou pracovat, náš sociální systém pamatuje. Lidé pečující o dítě mohou pobírat dávky ze systému nemocenského pojištění a dávky státní sociální podpory, lidem s hendikepem je určen příspěvek na péči a dávky pro zdravotně postižené občany, v případě mimořádné situace pak může být poskytnuta mimořádná okamžitá pomoc. Závislost na pomoci státu se ale nesmí stát životním stylem pro práceschopné lidi.


Jaromír Drábek

bývalý ministr práce a sociálních věcí, TOP 09

Jaromír Drábek
+15
Líbí
Nelíbí

Životní a existenční minimum jsou stanovené minimální finanční částky, za které má být možné uspokojit základní životní potřeby nebo prostě přežít. Pokud se životní náklady vypočtené statistickým úřadem podle spotřebního koše zvýší aspoň o pět procent, může vláda svým rozhodnutím životní a existenční minimum zvýšit.

Zvýšení životního a existenčního minima na jedné straně zvýší některé sociální dávky, na druhé straně sníží počet vyplácených dávek tam, kde jsou podmíněny maximálním dosaženým příjmem (např. u přídavku na děti). Zvýšení je tedy vždy dvojsečné. Pomůže těm, kteří jsou úplně bez příjmů, naopak sníží pomoc státu těm, kteří se snaží, ale nevydělají dostatek peněz pro celou rodinu (typicky rodiny s více dětmi nebo pracující samoživitelé). Proto je vhodné nedělat zvýšení životního minima izolovaně, ale kombinovat je s úpravou sociálních dávek vázaných na příjem domácnosti.

Za optimální bych považoval, aby výše životního a existenčního minima nebyla určována politickým rozhodnutím, ale aby byla automaticky stanovována na základě údajů statistického úřadu podle spotřebního koše pro určení minimálních životních či existenčních nákladů. Období ekonomického růstu je pro takové systémové nastavení vhodným okamžikem.


Olga Richterová

poslankyně a místopředsedkyně Pirátů

Olga Richterová
+23
Líbí
Nelíbí

Životní minimum, které má vyjadřovat částku potřebnou na uspokojení základních životních potřeb (kromě bydlení), musí chudým lidem stačit na jídlo, oblečení, obuv, hygienu, léky i cestování hromadnou dopravou. Od roku 2012 je životní minimum vyjádřeno částkou 3410 korun měsíčně pro jednotlivce. Pro dva dospělé je to 5970 korun a samoživiteli s dítětem do šesti let musí stačit na měsíc 4880 korun. Nemyslím si, že tyto částky jsou adekvátní tomu, jak se za dobu od ekonomické recese změnil životní standard a životní náklady v naší společnosti. 

Anketa

Kdo by dostal váš hlas?

Životní ani existenční minimum nejsou dávky samy o sobě, jen částky, od nichž jsou některé dávky odvozeny. Zátěž pro státní rozpočet bude záviset na tom, nakolik budou zachovány stávající koeficienty, kterými se poté dávky k životnímu minimu váží. Je ale dobré si uvědomit, že částka životního minima ovlivňuje – kromě lidí závislých na dávkách – také mnoho seniorů a zaměstnanců zatížených exekucí na důchod či mzdu. Těmto skupinám osob v případě zvyšování mezd a důchodů zbývá po léta prakticky stále stejně nízká částka. Takzvané nezabavitelné minimum (to, co nemůžou sebrat exekutoři) je totiž odvozeno od částky životního minima pro jednotlivce (3410 Kč), které zůstává už sedmým rokem nezměněno.

Vytisknout

Líbil se vám článek?

+3
Ano
Ne

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

16. 9. 2018 20:43, Kikina

Když něco koupím neplatím penězi, to je iluze pro oblbnutí lidiček - platím svým životním časem, nutným k vydělání prachů tzv. honím prachy. Řekněte člověku, že má odevzdat např. 15 let rodinného života za krabici plechu na kolech a uvidíte. Z tohoto hlediska jsou minimalni mzda a dávky nesmysl. Někdo nahoře určil cenu života jednotlivých lidí- ne.
Navzájem drbem a nevidíme, neslyšíme...

Reagovat

 

+17
Líbí
Nelíbí

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

17. 9. 2018 0:49, Mikina

Položte si otázku, kdo o všem rozhoduje? Kdo vytváří zákony? Jací lidé jsou v parlamentu a v senátu? Že by se k tomu někdy dostal nějaký člověk žijící řadu let na hranicích chudoby i když pracuje? Rozhodují o nás vesměs lidé v vysokoškolskými tituly, lidé, kteří když už operují tím, že ví co je obracet každou korunu, tak takto žili minimálně nějakou dobu, rok, dva tři. Rozhoduje o nás v první řadě mafie právníků, kteří jsou nalezlí ve všech oblastech a kteří tvoří zákony pro ty nejbohatší a nejlépe placené skupiny obyvatelstva. Lidé, kteří nemají vůbec ponětí jak se žije těm co jsou sami, ať už samoživitelům, důchodcům, či lidem nějak nějak postiženým. Rozhodují o většině, kreatury a lidé bez empatie, kteří se ohánění ekonomikou a mají místo srdce jen kus kamene. Hlavně , že oni jezdí i pětkrát či vícekrát za rok na dovolené. Znám mnoho lidí, kteří se dostali s výši svých příjmů na dovolenou možná tak jednou či dvakrát za život. Tyto lidi bych vyhnala z jejich honosných sídel pod most a nechala je žrát odpadky, tito lidé zavinili, že máme tolik bezdomovců, tito lidé zavinili, že je tolik exekucí a tito lidé zaviňují každý den, že se nůžky stále rozevírají, a zloději podnikatelé, nenažranci lékaři, kterým nevadí 40let totáče, ale chtějí mít hned to co ti na západě. Některé skupiny se vyčleňují jako něco extra, jako by některá profese nebyla pro stát vůbec užitečná či potřebná, V prosinci 2018 to bude sedm let, kdy životní minimum je stále stejné a je nejvyšší čas ho zdvojnásobit. A hlavně z důvodů, že právě je tak nízká nezaměstnanost, takže skupina, které to život zlepší nebude tak velká jako když je nezaměstnanost vysoká. Kapitalismus tady nikdo nechtěl. Nehrajte si prosím vy všichni důležití, jako byste ty peníze měli dát ze své vlastní kapsy. I když jsem přesvědčená, že pro některé z vás by to byla jen velmi malá újma či ztráta. Řekla bych, že i větší kapesné. Tak konečně probuďte v sobě něco víc než toho přízemního užívajícího si tvora, který má k člověku daleko.

Reagovat

 

-1
Líbí
Nelíbí

Další příspěvky v diskuzi (18 komentářů)

20. 9. 2018 | 0:51 | Božena

Souhlasím z tím že proč navyšovat životní minimum lidem co pracovat nechcou, ale proč tedy neudělají dvě skupiny lidí, jedna co nemůže, protože je nemocná, v důchodě na mateřské atd a pak ta druhá která je zdravá... Proč...více

18. 9. 2018 | 12:32 | josef

co takhle zacit pracovat? více

17. 9. 2018 | 20:13 | Mája

Stojí za to zachránit lidské životy?Já vím ,že ano!Musí se něco stát! více

17. 9. 2018 | 19:56 | Eva TICHA

dnes jsem obdrzela rozhodniti s uradu prace kdese vyplaci davky a a pani okruhlicova me snizila davku ze 3300kc na 111kc pry stoho mam zit celimesic zari a rijen nedovedla me nato odpovedet prece musi byt nejaka spravedlnost...více

17. 9. 2018 | 0:49 | Mikina

Položte si otázku, kdo o všem rozhoduje? Kdo vytváří zákony? Jací lidé jsou v parlamentu a v senátu? Že by se k tomu někdy dostal nějaký člověk žijící řadu let na hranicích chudoby i když pracuje? Rozhodují o nás vesměs lidé...více
Partners Financial Services
 
 

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK