Životní minimum i existenční minimum stoupnou od letošního dubna o 13,2 procenta, aby aspoň dorovnaly inflaci od roku 2012. Obě minima se totiž víc než osm let nezvyšovala.
Životní minimum představuje částku, která by měla stačit na jídlo a základní osobní potřeby. Existenční minimum pak ukazuje hranici příjmů, která se považuje za nezbytnou k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb na úrovni umožňující přežití.
Ani jedna z těchto částek nezahrnuje nezbytné náklady na bydlení. Ty řeší příspěvek na bydlení ze systému státní sociální podpory a doplatek na bydlení ze systému pomoci v hmotné nouzi.
Tabulka ukazuje, jak od dubna stoupne životní a existenční minimum. Pod ní si v naší kalkulačce můžete snadno spočítat, jak to vychází zrovna ve vaší domácnosti.
| Životní minimum od 2012 | Zvýšení od dubna 2020 |
Jednotlivec | 3 410 Kč | 3 860 Kč |
První osoba v domácnosti | 3 140 Kč | 3 550 Kč |
Druhá a další dospělá osoba v domácnosti | 2 830 Kč | 3 200 Kč |
Dítě do 6 let | 1 740 Kč | 1 970 Kč |
Dítě od 6 do 15 let | 2 140 Kč | 2 420 Kč |
Dítě od 15 do 26 let (nezaopatřené) | 2 450 Kč | 2 770 Kč |
| Existenční minimum od 2012 | Zvýšení od dubna 2020 |
Osoba | 2 200 Kč | 2 490 Kč |
Předchozí vlády výrazně zvyšovaly minimální mzdu, zatímco životní minimum se neměnilo. Chtěly tím zvýšit motivací lidí pracovat, aby se jim nevyplatilo žít jen ze sociálních dávek.
Jenže dvě třetiny těch, kterých se životní minimum týká, nemohou pracovat, zdůrazňovala Maláčová. Od životního minima se přitom odvíjí hranice příjmů, od níž vzniká nárok na dávky v hmotné nouzi, porodné, přídavky na děti či dávky pro zdravotně postižené. Ovlivňuje také výši nezabavitelného minima – sumy, která musí zůstat člověku při exekuci nebo osobním bankrotu.
Zmrazení životního minima kritizovaly i neziskové organizace, které pomáhají chudým lidem. Hranice pro získání dávek v hmotné nouzi, přídavků na děti nebo dávek pro zdravotně postižené totiž v praxi rok od roku klesá. Pokud si lidé aspoň trochu vydělávají, zřejmě jim v uplynulých letech rostly příjmy, současně se jim kvůli inflaci zvyšují i výdaje. V posledních letech výrazně rostly i důchody. Hranice pro dávky přitom zůstala pevně daná, nerostla úměrně příjmům nebo cenám.
Například na přídavek na dítě či porodné dosáhnou jenom rodiny s příjmem do 2,7násobku životního minima. Podle Maláčové tak v posledních letech přišly o dávky desítky tisíc rodin.
Kalkulačky ukazují, jak se změní situace po dubnovém zvýšení minima.
Nová kalkulačka i pro dlužníky: výpočet nezabavitelné částky
Díky zvýšení životního minima zůstane od dubna víc peněz i lidem v exekuci nebo osobním bankrotu. Stoupne totiž nezabavitelná částka, na kterou nesmí sáhnout exekutor formou srážky ze mzdy.
Tato základní částka se doteď počítá jako dvě třetiny součtu životního minima jednotlivce a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu u nájemního bytu v obci od 50 000 do 99 999 obyvatel.
Nezabavitelné minimum pro dlužníka bez vyživovací povinnosti zatím dosahuje 6608 korun, od dubna stoupne na 6908 korun. K tomu se přidává pohyblivá složka, která činí jednu nebo dvě třetiny zbylého výdělku. Případný zbytek čisté mzdy (v současnosti nad 26 432 korun) jde naopak celý věřitelům.
Jestliže dlužník vyživuje děti nebo jinou osobu (včetně manžela se samostatnými příjmy), zvyšuje se základní částka o jednu čtvrtinu na každou takovou osobu – zatím tedy 1652 korun, od dubna 1727 korun.
Pokud jste si kalkulačku vyzkoušeli, možná jste si všimli, že ukazuje hned tři výsledky. Ještě výrazněji se totiž nezabavitelná částka zvýší od letošního července. Vláda schválila i změnu jejího výpočtu.
Základní nezabavitelné minimum se pak bude počítat jako tři čtvrtiny zmíněného součtu (tedy životního minima jednotlivce a normativních nákladů na bydlení). Stoupne tedy na zhruba 7772 korun.
Nově se bude počítat i nezabavitelná částka za každou vyživovanou osobu – místo dosavadní jedné čtvrtiny půjde o jednu třetinu základu.
Naše kalkulačka tedy ukazuje nezabavitelnou částku nyní, nezabavitelnou částku mezi 1. dubnem do posledním červnem, po zvýšení životního minima. A navíc vám už spočítáme i to, jak se projeví červencová změna.
Petr Kučera
Zaměřuje se na osobní finance a spotřebitelská témata. Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, ale ještě víc než paragrafy má rád média. Přes pět let vedl web Peníze.cz, předtím ekonomicko-finanční rubriku... Další články autora.
Sdílejte článek, než ho smažem