Zdroj: Pleska/Dall-e
Ministerstvo spravedlnosti přichází s rozvodovou reformou. Právo se prý dlouhou dobu nepřizpůsobovalo proměnám společnosti. Plánované změny se dotknou především manželů s dětmi, kteří se dokážou dohodnout na podmínkách rozchodu.
V Česku se rozvádí skoro polovina všech manželství. „Dnes jsou rozvody dlouhé, náročné a drahé. Reforma má rozvod usnadnit těm, kteří jsou schopní se domluvit, tak aby to pro ně bylo jednodušší a snazší. Zároveň ale chceme více chránit děti, protože ty si rozvod nezvolily. A nesou lépe právě situace, kdy jsou rodiče na rozvodu domluveni,“ říká poslankyně Eva Decroix (ODS), která na návrhu novely občanského zákoníku spolupracovala.
Nově by se měl zavést takzvaný smluvený rozvod. Manželé, kteří jsou už na rozvodu domluveni a uzavřou dohodu o dětech, o majetku a o bydlení, pak budou moct být rozvedeni po jediném soudním stání u opatrovnického soudu. Dneska se musí nejdřív k opatrovnickému a potom ještě k rozvodovému soudu. Řízení u toho druhého by nově odpadlo.
„Pokud je rodina na všem domluvena – většinou jsou rodiče rozstěhovaní, péče nějakým způsobem funguje, jsou připraveni hradit si výživné, není nutné, aby proces byl tak kostrbatý,“ říká Eva Decroix.
U smluveného rozvodu bude i nižší soudní poplatek.
„V případě podání společného návrhu by měli manželé platit soudní poplatek ve výši 2000 Kč již současně s podáním návrhu. Tyto případy v současnosti tvoří necelou polovinu všech návrhů,“ píše se v návrhu.
Časté jsou ale i případy, kdy se druhý z manželů k návrhu prvního připojí až v průběhu řízení. „Navrhovaná úprava by měla působit na to, aby bylo konsenzu dosaženo již v předsoudním stadiu. V případech, kdy to tak nebude, by měl navrhovatel zaplatit zvýšený poplatek ve výši 5000 korun.“
Pokud se nakonec manželé dohodnou na smluveném rozvodu, vrátí soud navrhovateli rozdíl mezi zaplaceným poplatkem a poplatkem za smluvený rozvod manželství.
Žadatelům s nízkými příjmy bude možné zvýšený poplatek při klasických rozvodech případně odpustit na základě žádosti o osvobození od soudního poplatku.
Na druhou stranu se zvýší další poplatky. Odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně bude nově stát 5000 korun. Poplatek za prodlužování rodičovského konfliktu o péči o nezletilé děti vyjde na 3000 korun. „Cílem je pomocí daného poplatku redukovat tendence ke zbytečnému prodlužování vedení řízení, v němž se může odrážet rodičovský konflikt. Poplatek by pak měl být určitým psychologickým blokem proti dalším obstrukcím,“ píše ministerstvo.
Zavádí se také „odstrašující“ pokuta za nepředávání dětí podle rozsudku soudu. Pokud jeden z rodičů nepředá dítě druhému rodiči ve smluvený termín, zaplatí 5000 korun. Tyto peníze by pak druhý rodič mohl využít na budoucí náklady dítěte, například na letní tábor nebo vzdělávací kurz. Bude možné také uplatit nárok na náhradu nákladů za promarněný styk.
Novela také ruší nepříjemnou část rozvodu: zjišťování příčin rozpadu manželství. „Nemá to žádný přínos. Stále je to spojeno s hledáním nějaké viny. Klientům se obtížně definují příčiny objektivním způsobem. Když se podaří nastavit, aby hledali společnou řeč, začneme hledat příčiny a je to jako bumerang zpátky,“ říká Decroix, která je advokátkou a mediátorkou.
Odpadne i povinný výslech manželů u rozvodu, pokud bude mít soud dostatek materiálů. Zruší se podmínka, kdy spolu manželé před rozvodem nesmí půl roku žít. Naopak zůstává to, že rozvést lze pouze manželství, které trvá aspoň rok.
Nyní také platí, že dítě u rozvodu zastupuje kolizní opatrovník z orgánu sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD). Nově by tento opatrovník už nemusel být aktivní u rozvodů, kde existuje rodičovská dohoda o úpravě poměrů nezletilého. V těchto řízeních by mělo být dítě zastoupeno rodiči.
Jak vybrat nejvýhodnější půjčku? Snadno!
Srovnáme parametry včetně sazeb a najdeme tu nejvýhodnější a nejtransparentnější půjčku. Ať konsolidujete, či hledáte novou.
Zásadní novinky se chystají u výživného, respektive u těch případů, kdy rodič alimenty neplatí. „Navrhuje se zavedení možnosti postoupení pohledávky na výživné jako rychlé cesty k prostředkům na výživu zejména v případě rodičů, kteří jsou sice dostatečně solventní, avšak odmítají výživné platit ze subjektivních důvodů, zatímco druhý rodič nechce vyhrocovat situaci tím, že sám přistoupí k zahájení exekuce,“ uvádí ministerstvo.
Podle Decroix nejde o obchodování s výživným, jak někteří novinku označují, ale o další pokus, jak neplatiče výživného přimět k povinnosti, kterou mají. „Nepředpokládám, že by nově výživné vymáhaly babičky či sestry, ale věřím, že na to budou organizace, kterým se to vyplatí,“ říká poslankyně.
Dagmar Vogtová, expertka z projektu VašeVýživné.cz, si ale od novinky příliš neslibuje. Vymahatelnost pohledávek se tím podle ní nijak výrazně nezvýší.
„Návrh zmiňuje, že postoupení dluhu na výživném by mohlo být ideální například tam, kde je sice dlužník finančně zajištěn, avšak neplatí výživné kvůli konfliktnímu vztahu k exmanželce, exmanželovi. Ale v tomto případě je pro rodiče nejjednodušší podat u soudu návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo podat exekuci, když je finanční zdroj na straně dlužníka znám a není třeba přenechávat pohledávku třetí osobě. A v případech, kdy je dlužník bez finančních prostředků, nemajetný, nepracuje a je bez domova nebo se pohybuje v šedé zóně, tak nerozumím, co by mělo vést třetí osobu k odkoupení pohledávky,“ míní Vogtová.
Podle ní ale reforma určitě pomůže těm, kteří jsou schopni se dohodnout o dětech, majetku a bydlení. „Vítám, že nebude povinný výslech a dokazování, že rodiče žijí déle než půl roku odděleně. Rodiče mohou být také rozvedeni hned napoprvé, a to je dobrá zpráva i pro děti, které vleklé rozvody poznamenávají. Pokud rodiče nenajdou společnou dohodu, pak je vhodné přizvat mediátora a prostřednictvím něj se ke smluvnímu rozvodu dopracovat,“ doplňuje expertka.
Reforma zavede i zvýšenou sazbu úroku z prodlení při neplacení výživného. A budou se řešit i další změny. „Ustanovili jsme novou expertní skupinu, která se bude věnovat dalším otázkám spojeným s problematikou výživného. Zaměřit by se měla především na debatu, zda zavést minimální výživné a v jaké výši, zda nemá výživné podléhat valorizaci a jak ho lépe vymáhat,“ říká náměstek ministra spravedlnosti Antonín Stanislav.
Skupina se má poprvé sejít ve středu 25. října. Zasednou v ní zástupci koaličních poslaneckých klubů, ministerstva práce a sociálních věcí a ministerstva financí, odborné veřejnosti a neziskových organizací.
Novela teď zamíří na jednání vlády a pak do Parlamentu. Když projde, měla by začít platit od 1. ledna 2025.
Kateřina Hovorková
Dlouhodobý investiční produkt
Myslete na sebe a zabezpečte se na penzi co nejlépe. Třeba investováním do široké nabídky fondů.
Sdílejte článek, než ho smažem
