Zdroj: Shutterstock
K rozvodu manželství může dojít jedině rozhodnutím soudu a s podmínkou, že se rodiče dohodnou na výchově a výživě nezletilých dětí. Je potřeba vyřešit, v čí péči dítě zůstane, jakým způsobem bude probíhat styk s druhým rodičem a kdo a v jaké výši bude platit výživné.
Dítě může být svěřeno do péče jednoho z rodičů (potom platí alimenty ten druhý), anebo může být výchova střídavá (výživné platí oba rodiče). Existuje i společná péče, kdy se rodiče dál starají o dítě společnými silami, o všech záležitostech se domlouvají a žádnému z nich není výslovně určena vyživovací povinnost.
Rodiče se sice mohou dohodnout na úpravě budoucích poměrů dítěte po rozvodu, dohodu pak ale musí schválit soud. Ten rozhoduje o poměrech nezletilého dítěte v samostatném opatrovnickém řízení. Dohodou rodičů není vázán – může tedy rozhodnout i odlišně, jestliže dohoda rodičů podle soudu není v souladu se zájmy dítěte. Když se rodiče nedohodnou, rozhodne o výchově a výživě nezletilého dítěte soud.
Vláda před pár dny podpořila novelu, podle níž bude dohoda možná i bez schválení opatrovnického soudu. Praxe totiž ukazuje, že ochota rodičů plnit dohodu nezávisí na schválení soudem, ale na tom, do jaké míry ji sjednali dobrovolně. Novelu navrhuje skupina poslanců z vládních i opozičních stran, má tedy silnou podporu a je pravděpodobné, že ji definitivně schválí ještě do podzimních voleb.
Poslanci připomínají, že počet dětí narozených v manželství a mimo něj je přibližně stejný. V manželství se roce 2020 narodilo 56,7 tisíc dětí, mimo něj 53,4 tisíc. Rok předtím se v manželství narodilo 58,1 tisíc dětí, mimo něj 54,1 tisíc.
Řada dětí se tak ocitá před soudem pouze z toho důvodu, že se rodiče rozvádějí. Přestože se manželé ohledně dětí shodnou, musí to podle zákona projednat soud. Jde o zbytečný zásah státu do soukromých záležitostí rodiny, navíc prodlužuje rozvodové řízení. Přitom děti mohou být stejně ohroženy i u nesezdaných rodičů, kteří se rozcházejí. Stát tak zasahuje do záležitostí pouze jedné skupiny dětí – těch manželských. Když se výchově a alimentech dohodnou rodiče nemanželských dětí, soud o ničem nerozhoduje.
Novela vychází z principu, že odpovědnost za výchovu dítěte mají primárně jeho rodiče a dohoda má mít přednost před jinými způsoby regulace. I Ústavní soud zdůraznil, že dohoda týkající se péče o dítě se má považovat za kompromis a poměry, které nastolila, mají mít přednost před soudem vynucenou změnou těchto poměrů. Dohoda bude samozřejmě preferována i při změně pravidel – tedy výše výživného nebo způsobu styku dítěte s rodiči.
Povinné opatrovnické řízení a schvalování dohody soudem má tedy od roku 2022 skončit. Základní podmínkou dohody zůstane písemná forma s úředně ověřenými podpisy. Její sjednání nebude tolik formálně náročné, což umožní zahrnout i další (neprávní) aspekty. Třeba takzvaný rodičovský plán ohledně řešení potenciálně konfliktních situací jako jsou vzdělávání, lékařská péče, volnočasové aktivity a podobně. Rodiče si budou moci sepsat dohodu i sami, pokud nechtějí využít služeb právníka.
Konec povinného schvalování soudem má vést k menšímu stresu dítěte při rozvodu. Zneužití mírnějších pravidel má zabránit podmínka, že dohody budou stále předkládány soudu. Ten by mohl zasáhnout v krajním případě, kdy dohoda porušuje zákon nebo odporuje dobrým mravům.
Vládou podpořená novela má poplatkově zvýhodnit nesporné rozvody, respektive výrazně zdražit ty sporné. Dosavadní soudní poplatek 2000 korun by zůstal jenom u rozvodu bez zjišťování příčin rozvratu. V případě rozvodu sporného má poplatek stoupnout na 7000 korun. Společné návrhy manželů tvoří necelou polovinu žádostí o rozvod. Častější jsou případy, kdy se druhý z manželů k návrhu připojí až v průběhu rozvodového řízení.
Přesto se může stát, že manželé ani přes takovou finanční motivaci nenajdou shodu na všech otázkách týkajících se rozvodu. Lidé s nízkými příjmy může proto mohou žádat o osvobození od soudního poplatku, nebo o odklad jeho zaplacení až po rozhodnutí soudu.
S výrazným zvýšením soudních poplatků – nejen u rozvodů obecně – počítal návrh ministerstva spravedlnosti, který vláda schválila ještě před epidemií koronaviru. Poslanci ho však nakonec zamítli právě kvůli dopadům epidemie – pro zdražení podle nich není vhodná doba.
Novinkou od roku 2022 má být i možnost prodat pohledávku výživného. Díky tomu by mohl rodič, kterému bývalý manžel dluží alimenty, postoupil pohledávku někomu jinému – za úplatu. Rodič se tak rychleji dostane k potřebným penězům, dluh za něj bude vymáhat někdo jiný.
Nezávisle na tom začne od letošního července fungovat takzvané náhradní výživné. Zjednodušeně řečeno: Místo neplatiče pošle alimenty stát – maximálně 3000 korun měsíčně. V praxi to bude složitější, jak jsme podrobně popsali v samostatném článku.
Zatímco náhradní výživné už poslanci definitivně schválili, o možnosti postoupit pohledávku výživného teprve rozhodnou. Pokud projde i ona, bude pak možné oba způsoby kombinovat? Tedy: říct si státu o 3000 korun formou náhradního výživného a zbytek pohledávky někomu prodat?
Bohužel to nepůjde – aspoň ne ve stejném měsíci. „Pokud je v části rozhodného období pohledávka výživného postoupena, z hlediska dávky se na ni hledí jako na zcela splněnou, a to bez ohledu na výši přijaté úplaty,“ zní oficiální odpověď ministersva práce a sociálních věcí na dotaz webu Peníze.cz.
„Pokud úřad práce v průběhu výplaty náhradního výživného zjistí, že pohledávka výživného byla postoupena, bude to řešit v rámci stanovování výše dávky v průběhu rozhodných období,“ dodává úřad.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
26. 5. 2021 11:08, Martina
Citace - deprese / 26.05.2021 09:58
Rodič, manžel = obojí obecné označení zahrnující muže i ženu.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
26. 5. 2021 9:58, deprese
"Díky tomu by mohl rodič, kterému bývalý manžel dluží alimenty, postoupil pohledávku někomu jinému – za úplatu."
To autorku článku ani nenapadlo, že alimenty může dlužit žena? :D
V diskuzi je celkem (6 komentářů) příspěvků.