Takzvaná zákonná záruka na spotřební zboží skončí, spotřebitelé si ale přesto polepší. Počítá s tím novela občanského zákoníku, kterou navrhuje ministerstvo spravedlnosti. Do Česka má zavést dvě směrnice Evropské unie upravující ochranu spotřebitele.
Máme dvouletou zákonnou záruku dnes?
Už před účinností nového občanského zákoníku v roce 2014 proběhla bouřlivá diskuse o tom, jestli ruší dvouletou zákonnou záruku. Nepoužívá totiž pojem záruka či záruční doba v takovém smyslu jako předchozí zákoník.
Nakonec převládl názor, že dvouletá zákonná záruka nekončí, pokud se jedná o prodej spotřebního zboží. Shodla se na tom ministerstva spravedlnosti i průmyslu a obchodu. Ubezpečila tehdy veřejnost, že „obsah práv a povinností kupujících a prodávajících zůstává v podstatě zachován“.
Běžný člověk vnímá zákonnou záruku jako dvouletou záruční dobu, během níž je možné reklamovat výrobek. „Spotřebitelé se mylně domnívají, že jim prodávající musí ze zákona zaručit, že zakoupené zboží bude po celé dva roky bezvadné a pokud se nějaká vada v této lhůtě objeví, mají jednoznačný nárok na kladné vyřízení reklamace,“ říká advokát Ladislav Drha.
Tak jednoduché to ale není. Zákon totiž dělá rozdíl mezi vadou, které mělo zboží už při převzetí, a povinností prodávajícího zajistit, aby bylo zboží bezvadné ještě nějakou delší dobu (záruka za jakost).
Přímo zákon přiznává takzvaná práva z vadného plnění. Znamená to, že kupující má právo, aby zakoupené zboží bylo bez vad. Pro případ, že by se vada na zboží vyskytla v prvních šesti měsících, předpokládá se, že už tam byla při předání.
Pokud vadu způsobil sám kupující, musel by to prodávající v takovém případě prokázat. A naopak: Když kupující přijde s reklamací déle než po šesti měsících, je na něm, aby prokázal, že vada byla na zboží už od počátku – jenom se projevila později.
Kromě toho může prodávající dát záruku za jakost. Ručí pak kupujícímu, že si zboží zachová určité vlastnosti ještě nějakou delší dobu. Takovou záruku by ale musel prodávající výslovně převzít v záručním prohlášení, ve smlouvě a podobně. Neplyne tedy automaticky ze zákona – na rozdíl od práv z vadného plnění.
Současný občanský zákoník (v části týkající se prodeje zboží v obchodě) stanoví, že kupující je oprávněn uplatnit právo z vady, která se vyskytne u spotřebního zboží v době 24 měsíců od převzetí. Na významu těchto slov se dodnes řada právníků neshodne. Jde o vady, které se v této lhůtě nově vyskytnou, anebo o vady, které už zboží mělo, ale jen se nově projevily?
Do budoucna už by mělo být jasno.
Nově: Dvouletá lhůta není záruční, ale reklamační
Navrhovaná novela má od roku 2022 stanovit, že kupující může vadnou věc reklamovat do dvou let od převzetí věci. „Došlo k vynětí pojmu spotřební zboží, a tak lze vztáhnout na jakékoliv zboží. Tím dochází k posílení pozice kupujícího,“ říká Drha.
Tak jako dosud zůstává v návrhu novely odpovědnost prodávajícího za vady, které mělo zboží v okamžiku předání. Stejně tak zůstává zachována dvouletá lhůta k reklamaci. A i nadále bude možné, aby prodávající převzal dobrovolně záruku za jakost.
Co se tedy má změnit? Návrh novely už nehovoří o tom, že se vada ve dvouleté době „vyskytla“, ale pouze se v této době „projevila“. „Do jisté míry jde o vyjasnění stávající situace,“ uznává Drha.
Věc by tedy musela mít vadu už v okamžiku převzetí (nákupu). „Na jednu stranu to dává dojem, že spotřebitel bude na svých právech zkrácen, nicméně reálně se toho pro něj příliš nemění,“ dodává Drha.
„Co se týče otázky takzvané zákonné záruky, po debatách s ministerstvem průmyslu a obchodu, zainteresovanými subjekty a odborníky jsme se rozhodli ji opustit,“ přiznali právníci ministerstva spravedlnosti při vypořádání připomínek k návrhu. Podle nich je takové řešení v Evropě běžné.
Spotřebitel dostane rok místo půl roku
Na reklamaci bude mít spotřebitel i nadále lhůtu dvou let. Zlepší se však jeho důkazní pozice. Zákonná domněnka, že vada existovala už v okamžiku převzetí zboží, se totiž nově uplatní nejen v prvních šesti měsících (jako dosud), ale v prvním roce od převzetí zboží.
Jestliže se vada projeví až po prvním roce, zůstává spotřebitel ve slabší pozici. „Bude muset obtížně prokazovat, že zboží bylo vadné k okamžiku převzetí. Taková situace nebude nadále pro spotřebitele jednoduchá,“ shrnuje Drha.
„Příkladem může být reklamace ručního mixéru, kterému se po jednom roce zasekne spouštěcí tlačítko v jedné poloze,“ vysvětluje Eduarda Hekšová, ředitelka spotřebitelské organizace dTest. V takovém případě se podle ní dá očekávat, že vada byla způsobena špatnou konstrukcí, a že se tedy na mixéru vyskytovala už od počátku.
„Pokud prodávající nebo servis určený k opravě reklamaci zamítne, je povinen toto rozhodnutí zdůvodnit,“ doplňuje Hekšová. Vzniklý spor může kupující řešit různými způsoby: mimosoudním řešením spotřebitelských sporů u ČOI, prostřednictvím stížnosti na serveru VašeStížnosti.cz provozovaného dTestem nebo žalobou u soudu.
Prodávající nemá povinnost při vyřizování reklamace předat věc k žádnému nezávislému posouzení, aby zjistil, jaké povahy je vada a kdy vznikla. Pro případ soudního sporu ale v prvních šesti měsících (podle návrhu novely v prvním roce) musí prokázat, že se nejedná o vadu, kterou mělo zboží už při převzetí. V opačném případě by prodávající spor prohrál.
Požadavky na kvalitu zboží stoupnou
Novela má také rozšířit odpovědnost prodávajícího za vlastnosti zboží. Jednou z nich mají nově být životnost a funkčnost, která musí odpovídat obvyklé životnosti a funkčnosti věcí téhož druhu.
Nedostatečnou funkčnost lze podle ministerstva spravedlnosti snadno zhodnotit. „Například při koupi žehličky, která z důvodu nízké kvality přestane v dané lhůtě fungovat, bude moci spotřebitel zboží z tohoto důvodu reklamovat,“ říká mluvčí ministerstva Vladimír Řepka.
Advokát Drha se ale domnívá, že uvedená právní úprava je velmi neurčitá a o tom, jaká má být „obvyklá životnost“, rozhodnou v budoucnu soudy.
Životnost výrobků se může lišit i s ohledem na to, jak jsou používány. „Obvyklá životnost se bude nejspíše prokazovat v rámci srovnání životnosti věci stejného (či obdobného) druhu nebo znaleckým posudkem,“ míní Drha.
Co kdyby ale obvyklá životnost věci byla čtyři roky? Po uplynutí dvouleté reklamační lhůty už bude mít spotřebitel smůlu.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
3. 2. 2020 10:08, Cenobite
Pokud čtu správně mezi řádky, půjde opravdu o omezení současně uznávané "záruční" doby. V hodně zemích je doba po, kterou je možné zboží reklamovat pouze jednoletá. Tedy touto změnou, chtějí zákonodárci napravit křivdu, která se zde obchodníkům děje. Jelikož, je tedy toto řešení na pořadu dne, je konečně zřejmé, že většina společnosti a segmentu trhu uznala, že kvalita výrobků jde rapidně dolů a během následujících letech bude hůř. Takže jdou opět udržitelnost a práva zákazníků stranou. Gratuluju.
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
3. 2. 2020 10:18, michal
Všechny záruky-zrušit! Když je někdo blbej a koupí si šunt,tak taky záruku na svůj retardovaný mozek nedostane !
V diskuzi je celkem (51 komentářů) příspěvků.