Antivirus v praxi: Formalita je důležitější než pomoc firmám

Peníze z Antiviru přišly nejdřív pozdě, pak nečekaně brzo. Stát je chce po podnikatelích zpátky, přestože nikoho neošidili a jenom reagovali na předchozí zkušenosti s pomalou výplatou pomoci.
Antivirus v praxi: Formalita je důležitější než pomoc firmám

Zdroj: Shutterstock

V době nejhlubší koronavirové krize byli někteří provozovatelé restaurací či hotelů už dva měsíce bez příjmů a stále marně čekali na první příspěvek z kurzarbeitového programu Antivirus. S dalšími žádostmi si proto pospíšili. Jenže peníze tentokrát naopak dorazily v rekordním čase. Těžce zkoušeným firmám se to teď může stát osudným.

Redakce webu Peníze.cz registruje už desítky firem, kterým přišla podpora za měsíc duben nečekaně brzo, a především dřív, než za tentýž měsíc odeslaly povinné odvody za zaměstnance. Přestože tím firmy dodržely zákon a nikoho neošidily ani o haléř, nechtěně porušily jednu z podmínek Antiviru.

Místo prominutí nebo pokuty tak stát přichází rovnou s likvidačním požadavkem: vrátit celý příspěvek. Kvůli v zásadě formálnímu pochybení se vytrácí celý smysl programu: zachraňovat pracovní místa.

Březen až po dubnu

Jednomu z dotčených podnikatelů říkejme třeba Zdeněk Kráčmera (pravé jméno si v článku nepřál uvést, ale redakce zná jeho identitu). Provozuje hned několik gastronomických zařízení v Praze. Vše v historickém centru metropole a v nejnavštěvovanějších obchodních komplexech, jinými slovy v lukrativních pražských lokalitách hemžících se turisty a zaměstnanci prosperujících firem. Tedy pokud se svět zrovna nepotýká s pandemií.

Srovnejte si to s námi

„Po vyhlášení nouzového stavu jsme byli nuceni všechny naše podniky ze dne na den zavřít. Lednice byly v tu chvíli plné rychle se kazících potravin. V nákupních cenách jsme vyhazovali suroviny za 600 tisíc korun,“ popisuje podnikatel.

Jeho zhruba 100 zaměstnanců zůstalo doma a pan Kráčmera každý den sčítal ušlé tržby. „V dubnu jsme neutržili ani korunu, v květnu po prvním uvolnění opatření pak pouhou pětinu obvyklých tržeb, v červnu 60 procent,“ popisuje. Za tyto měsíce přišly jeho podniky v tržbách o desítky milionů korun.

Nepropustil ale jediného zaměstnance a rozhodl se požádat o částečné pokrytí mzdových nákladů právě prostřednictvím programu Antivirus.

To bylo oficiálně možné od 6. dubna. Firmy dotčené vládními opatřeními mohly získat dotaci ve výši 60 či 80 procent mzdových nákladů podle konkrétní podoby nouze, v níž se nacházely. Vyplácení příspěvků se ale ze začátku značně protáhlo. Nejprve bylo nutné s úřadem práce uzavřít takzvanou dohodu o poskytnutí příspěvku.

„Schvalování těchto dohod bylo, alespoň v Praze, zdlouhavé. U většiny našich klientů k němu došlo až kolem 20. dubna. Hned poté jsme začali žádat o konkrétní finanční podpory za měsíc březen, které ale začaly chodit až v druhé polovině května,“ přibližuje majitel účetní firmy Petr Strouhal (jméno je i v tomto případě z důvodu ochrany jeho klientů změněno).

Jinými slovy: mnozí majitelé nedobrovolně zavřených podniků se ocitli v situaci, kdy už řešili výplaty za další měsíc, tedy duben, přičemž ale stále ještě nedostali státní příspěvek za březen.

Tři dny za půl milionu

Z této zkušenosti se poučil i pan Kráčmera. O dubnovou kompenzaci proto zažádal hned poté, co odeslal mzdy, tedy 10. května. „Počítal jsem, že i dubnová dotace se bude vyřizovat dlouhé týdny, když tu březnovou jsme ještě neobdrželi,“ vysvětluje podnikatel.

Jenže u příspěvků za duben zvolil úřad práce jiný postup. „Po obdržení žádosti odesílal peníze téměř obratem. Zřejmě kvůli sílícímu tlaku firem, které byly už dva měsíce bez příjmů. Takže v momentě, kdy obdrželi dotaci za duben, většina klientů stále ještě čekala na tu březnovou,“ vzpomíná Strouhal.

Podle Andrey Vašákové z tiskového oddělení ministerstva práce se v žádném případě nejedná o obecný nebo rozšířený jev. A když k takovému případu došlo, bylo to podle ní jen u firem se sídlem v Praze. V hlavním městě byla pobočka úřadu práce žádostmi o příspěvky z Antiviru zahlcená a proto jí s agendou pomáhali na dálku i zaměstnanci z poboček úřadu práce v jiných krajích.

„Tím mohlo dojít k situaci, že spolupracující krajská pobočka stihla zpracovat výkaz za měsíc duben 2020 dříve, než například krajská pobočka úřadu práce pro Prahu výkaz za měsíc březen 2020,“ vysvětluje Vašáková.

Právě neočekávaná rychlost odeslání dubnové podpory ze strany úřadu práce se pro některé firmy stala kamenem úrazu. Z článku VI výše zmíněné dohody o poskytnutí příspěvku totiž vyplývá, že komu přijde dotace na účet před uhrazením povinných odvodů, ten ji bude v plné výši vracet.

Podnikatelům tedy mělo dojít, že pro případ nezvykle rychlé reakce úřadu musí odvody zaplatit v jiném termínu, než běžně činí. Případně o dotaci raději žádat až po jejich zaplacení.

V případě jedné z firem pana Kráčmery se jedná o tři dny, o které dotace předběhla zaplacení odvodů. Inspektorka z úřadu práce mu proto sdělila, že bude muset vrátit více než půl milionu korun, které dostal jako příspěvek na dubnové mzdové náklady.

Není zdaleka sám. „O příspěvek z programu Antivirus žádalo 19 mých klientů podnikajících v oblasti pohostinství a cestovního ruchu. Scénář je v podstatě stejný a všem z nich tedy v případě kontroly hrozí, že budou právě z tohoto důvodu dubnový příspěvek vracet,“ konstatuje Petr Strouhal.

Chybovali jsme, ale...

Nabízí se otázka, proč tvůrci Antiviru nepracovali se zákonnou lhůtou pro uhrazení povinných odvodů za zaměstnance, na kterou jsou všichni zvyklí, a lpěli na jejich uhrazení v jiném časovém režimu.

Podnikatelé, kteří si prožili to samé, co pan Kráčmera, nemohou spoléhat ani na to, že by kontroly byly namátkové a na ně se tak nedostalo. U programu Antivirus totiž stát avizoval, že kontrolou ze strany úřadu práce projdou postupně všichni, kteří jej čerpali. A bohužel nehraje roli, že dotčení podnikatelé stát na odvodech neošidili ani o haléř. Podstatné je pouze to, kdy přesně dotace přišla. Zda před, nebo po uhrazení pojištění.

„Za květen už nám naštěstí stejný problém nevznikl, protože vyplácení příspěvku se opět zpomalilo. Takže jsme sice s naší žádostí postupovali naprosto totožně jako za duben, ale to je podle inspekce v pořádku,“ popisuje Kráčmera, jehož firma nikdy za téměř 20 let své existence nezaplatila odvody po zákonném termínu.

„Při všech těch šílených zmatcích, ze dne na den se měnících pravidlech a nařízeních, jsme se bohužel dopustili chyby. Uznáváme to a pochopili bychom třeba pokutu. Ale vracet celou dotaci po tom všem, čemu v posledních měsících čelíme, a hlavně když jsme ani zaměstnance, ani stát o nic neošidili, to nám přijde zcela nepřiměřené a proti smyslu Antiviru,“ konstatuje podnikatel.

Ministerstvo práce a sociálních věcí na jeho oficiální žádost o mírnější postih reagovalo tím, že dohoda o poskytnutí příspěvku neumožňuje odchýlit se od daného postupu a nepožadovat vrácení dotace. Stejně úřad reagoval i na dotazy redakce webu Peníze.cz.

Šlo to udělat lépe

„Stát by mohl projevit velkorysost, pochybení podnikateli jen vytknout a plnění nekrátit, pokud byly odvody uhrazeny před provedením kontroly. Rozhodující by mělo být dosažení účelu opatření, to jest kompenzovat vyplacené náhrady mezd. Náhrady podnikatel vyplatil, odvody uhradil. Sice pozdě, ale uhradil, bez potřeby jakéhokoli jednání ze strany státu,“ říká Miroslav Diro, mluvčí Hospodářské komory ČR.

Při pohledu na celý příběh lze také rozporovat, zda byl princip pomoci zvolen správně. Zaměstnavatelé totiž na jedné straně neměli žádný příjem, na straně druhé byli stále povinni vyplácet mzdy, hradit státu a pojišťovnám povinné odvody nebo platit daně.

„Daleko logičtějším nastavením Antiviru by bylo, aby zaměstnavatelé dostali peníze, které částečně měly pokrýt takzvané náhrady mezd, předem. Popřípadě by jim pomohlo, pokud by nemuseli alespoň platit povinné odvody,“ říká Diro. Odklad plateb sociálního pojištění nebo jeho odpuštění pro menší firmy přišel až později po zavedení Antiviru.

Binokulár. Zlobil. Zdroj: Shutterstock.com
Zdroj: Shutterstock

Už nás sledujete? 

Přidejte si Peníze.cz na Twitter nebo Facebook a dozvíte se včas další aktuality a praktické rady! 

Renata Lichtenegerová

Autor článku Renata Lichtenegerová

Studovala VOŠP v Praze. Sedm let byla redaktorkou podnikatelského týdeníku Profit. Poté se její hlavní pracovní náplň přesunula k přebalovacímu pultu, odkud ale příležitostně psala například pro měsíčník Obchod a finance... Další články autora.

Sdílejte článek, než ho smažem

Líbil se vám článek?

+63
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 16 komentářů

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

19. 8. 2020 18:21, Vavroch

Super a dobře rozpoutana inteligentní diskuse

+6
+-
Reagovat na příspěvek

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

20. 8. 2020 10:52, Marie G.

Zmatky jako vždy, nejvíc na doplácíme my, slušní podnikatelé. Už jsem z toho znechucená.

-1
+-
Reagovat na příspěvek
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem (16 komentářů) příspěvků.

A tohle už jste četli?

Velký bratr dohlédne i na knihu jízd. Policie smí dávat data

8. 8. 2022 | Jana Divinová

Velký bratr dohlédne i na knihu jízd. Policie smí dávat data

Údaje ze statických policejních kamer podél silnic se uchovávají až pět let. A neslouží zdaleka jen k pátrání po ukradených autech. Nejvyšší správní soud rozhodl, že je v pořádku, když... celý článek

Vláda chce zvýšit limit pro podání daňového přiznání

5. 8. 2022 | Petr Kučera | 5 komentářů

Vláda chce zvýšit limit pro podání daňového přiznání

Lidé, kteří mají roční příjmy do 25 tisíc korun, by od příštího roku nemuseli podávat daňové přiznání. Limit se má zvýšit z dosavadních 15 tisíc – jde o hrubý příjem před odečtením... celý článek

Nová regulace Airbnb. Jde ubytovacím službám po krku, nebo na ruku?

4. 8. 2022 | Jana Divinová | 5 komentářů

Nová regulace Airbnb. Jde ubytovacím službám po krku, nebo na ruku?

Česko i hlavní město se už několik let snaží krátkodobé pronajímání zregulovat. Neúspěšně. Ministerstvo pro místní rozvoj teď přichází s novým návrhem. Podle kritiků ale problémy nevyřeší.... celý článek

Výroba v Česku jako odpověď na čínskou logistickou noční můru

26. 7. 2022 | Radim Zelený | 2 komentáře

Výroba v Česku jako odpověď na čínskou logistickou noční můru

Ondřej Suchý vlastní e-shop s příslušenstvím pro chytré hodinky s milionovými obraty. Pandemie následovaná válkou na Ukrajině mu značně zkomplikovaly a prodražily dopravu. Rozjíždí... celý článek

Peníze nevrátíme, může za to covid. Diamantové dluhopisy v potížích

21. 7. 2022 | Jiří Hovorka | 14 komentářů

Peníze nevrátíme, může za to covid. Diamantové dluhopisy v potížích

Vyrábí diamanty, láká na investice do nich, prodává potravinové doplňky nebo slibuje kousek od Dubaje postavit hotelový komplex za stovky milionů dolarů. Teď má skupina DIC ale problém.... celý článek

Partners Financial Services

Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.