Zdroj: Shutterstock
Oddlužení neboli osobní bankrot se má od poloviny roku 2023 zkrátit pro všechny zájemce na tři roky. Počítá s tím návrh, který ministerstvo spravedlnosti poslalo do připomínkového řízení.
Podle současného insolvenčního zákona trvá oddlužení v základní variantě pět let. Kratší tříletou lhůtu teď mají bez dalších podmínek starobní a invalidní (ve stupni II. a III.) důchodci. Za tři roky mohou osobním bankrotem projít i všichni, kdo během tří let oddlužení zvládnou splatit aspoň 60 procent dluhu.
Základní doba má být nově jednotná: tři roky. Právě na takové se už dříve shodla většina zemí Evropské unie. Hlavním impulsem k české novele byla unijní směrnice, podle které mají na tříleté oddlužení dosáhnout podnikatelé (podnikající fyzické osoby, tedy OSVČ).
Zmíněnou směrnici mělo Česko zanést do tuzemského zákona nejpozději v červenci 2021. Podobně jako v mnoha dalších případech to nestihlo. A nestihne ani prodlouženou lhůtu do července 2022.
Současná vláda se navíc zatím neshodla ani na podrobnostech. Doba zkrácení oddlužení na tři roky je jasná, ale řeší se ještě konkrétní podmínky, které bude potřeba splnit. Podle dosavadních pravidel se zbývající dluhy smažou tomu, kdo během přísného režimu osobního bankrotu splatí aspoň 30 procent dluhů. Kdo splatí méně, u toho soud po pěti letech bude zkoumat, zda udělal pro splácení dluhů maximum možného.
Ministerstvo spravedlnosti navrhuje, aby obecnou 30% hranici nahradila individuální hranice, kterou na začátku oddlužení soud stanoví každému zájemci o osobní bankrot. V potaz se má brát třeba věk, místo bydliště nebo vzdělání – a na základě toho soud řekne, kolik by dlužník měl měsíčně splácet, respektive jak velkou část dluhu by na konci oddlužení měl věřitelům zaplatit. Insolvenční správce pak bude nově soudu každý rok dávat zprávu o tom, jak dlužník tento plán plní – a kdyby by se od něj příliš odchýlil, může být oddlužení zastaveno.
Alternativou je návrh poslance Marka Bendy (ODS), který by i během tříleté doby dál požadoval zaplacení aspoň 30 procent dluhů. Pro lidi v oddlužení by to prakticky znamenalo zhoršení situace, protože 30% hranice je dnes nutná pro úspěšné zakončení pětiletého oddlužení.
Řeší se třeba také odměny pro insolvenční správce. Lidé v oddlužení jim dnes posílají 1089 korun měsíčně (750 Kč je odměna, 150 Kč je náhrada nákladů a zbytek DPH). Insolvenční správci však chtějí odměny zvýšit, protože se řadu let neměnily. Kromě nových poplatků například za práci v přezkumném řízení požadují i zachování celkové výše stávající odměny – jen by ji místo v pěti letech vyinkasovali za tři roky. To by znamenalo růst měsíčních nákladů pro dlužníky na zhruba 1700 korun.
To by samo o sobě nemuselo být problém, jenže: podmínky oddlužení mimo jiné stanoví, že dlužník musí během doby osobního bankrotu zaplatit věřitelům přinejmenším stejnou částku, jakou zaplatí insolvenčnímu správci. Kdyby tedy měla měsíční odměna výrazně narůst, stoupla by zároveň i minimální splacená částka pro lidi v oddlužení, takže pro některé lidi v problémech – ty nejméně majetné – by se nové podmínky staly nedostupné.
Požadavek na vyšší odměnu řeší ministerstvo šalamounsky. Počítá s tím, že vzroste, ale zároveň v návrhu říká, že lidé budou měsíčně dál platit jen dosavadních 1089 korun a přinejmenším stejnou sumu mají dál zaplatit i věřitelům. Vyšší odměnu pak mají insolvenčním správcům zaplatit po uplynutí tří let. Správci by měli mít možnost pokračovat ve strhávání peněz nad nezabavitelnou částku i po konci oddlužení. Například pro důchodce by to fakticky znamenalo prodloužení oddlužení, které dnes mají na tři roky.
Součástí návrhu je třeba i zlepšení pro příjemce výživného. Když někdo žádá o oddlužení podle dosavadních pravidel, tak se výživné v době schvalování (typicky půl roku) takzvaně deponuje. To znamená, že během doby schvalování výživné neputuje k jeho příjemci (k matce společných dětí), ale zůstává na účtu plátce (většinou zaměstnavatele). Nově se deponovat nemá, takže i v době schvalování oddlužení by se výživné vyplácelo.
Ministerstvo chce dát druhou šanci lidem v dluhové pasti, kteří do nezvladatelných dluhů nespadli úmyslně a nesledovali přitom nepoctivý záměr. „Fyzické osoby v úpadku získají druhou šanci spočívající v možnosti rychleji se dostat z dluhové pasti, vrátit se do legální sféry ekonomiky a znovu se zapojit do běžného společenského a hospodářského života,“ píše úřad v návrhu novely.
„Dlužníci budou motivování k využívání oddlužení, čímž se dostanou z takzvaných dluhových pastí, budou moci se znovu postavit na nohy a nebudou potřebovat pomoc ze strany státu. Dlužníci se díky oddlužení rovněž přesunou z šedé ekonomiky do legální sféry, budou přiznávat své skutečné příjmy a o to více bude na daních odvedeno do státního rozpočtu,“ vysvětluje ministerstvo.
Pokud jde o podnikatele, „státní rozpočet pocítí pozitivně i skutečnost, že podnikající fyzické osoby získají druhou šanci obnovit podnikatelskou činnost a tím navrátit přidanou hodnotu svého byznysu na trh,“ dodává úřad.
Možná v peněžence najdete zdánlivě obyčejné mince a bankovky, které jsou přesto něčím výjimečné. Dostat za ně můžete několikanásobek nominální hodnoty. Pojďme to zkusit.
Popisky fotek a jejich autory najdete uvnitř galerie.
Jiří Hovorka
Kolik ušetříte s fotovoltaikou?
Zjistěte své roční úspory zdarma a do 2 minut. S Řešímto.cz porovnáte nabídky od ověřených dodavatelů ve vašem okolí.
Sdílejte článek, než ho smažem
