Zdroj: Shutterstock
Příspěvek na bydlení má být od ledna 2023 zase vyšší a zároveň by na něj mělo dosáhnout víc lidí. Počítá s tím návrh, který připravilo ministerstvo práce a sociálních věcí.
Na rozdíl od letošního října, kdy se příspěvek zvedal naposledy, půjde tentokrát o změnu rozsáhlejší a závažnější – takovou, na kterou jen vládní pravomoci nestačí. K jejímu schválení bude potřeba Parlament.
Do dneška běží k novele připomínkové řízení. Vláda by ji mohla podpořit hned za týden, a když pak ve Sněmovně dokáže prosadit zrychlené schválení, může být všechno hotovo ještě do konce roku. Účinnost od 1. ledna má být každopádně pevně stanovená i pro případ, že by se projednávání zdrželo.
Letos v září se podle dat ministerstva vyplatilo přes 188 tisíc příspěvků na bydlení, vyplacená suma byla skoro 764 milionů korun, za první tři letošní čtvrtletí šlo skoro o 5,9 miliardy. Pokud změna od ledna projde, počet příspěvků i množství vyplacených peněz dál porostou.
Příspěvek na bydlení je sociální dávka, která by měla pomáhat lidem, jejichž příjmy nestačí na to, aby rozumně poplatili náklady na bydlení. V kostce: energie, služby a pochopitelně nájem. Nárok ale můžou mít i majitelé nemovitostí nebo bytoví družstevníci. Těm se místo nájmu počítá jeho státem stanovená náhražka – takzvané srovnatelné náklady, tedy náklady srovnatelné s nájemným.
Pokud náklady na bydlení přesáhnou třicet procent příjmů domácnosti, doplácí všechno nad to stát. Jen v Praze musí náklady na bydlení přesáhnout pětatřicet procent příjmů.
Ale – aby se nedotovalo bydlení nad poměry, stanovují se pro účely posuzování nároku na příspěvek normativní náklady na bydlení. To je číslo, která říká, jak vysoké by asi měly být pro domácnost o určitém počtu členů náklady na rozumné bydlení v obci určité velikosti.
Když se zkoumá nárok na příspěvek na bydlení, berou se v úvahu jak skutečné, tak normativní náklady na bydlení a počítá se s těmi nižšími. Stejně se pak postupuje i při výpočtu výše případného příspěvku.
Pro snazší pochopení: Mějme tříčlennou rodinu, která žije třeba na Kladně. To je město, které má necelých 70 tisíc obyvatel, a pro obec takové velikosti jsou normativní náklady na bydlení pro tříčlennou domácnost stanovené na 16 899 korun. Pokud by platili na nájmu třeba 8000 a na energiích 6000 korun, počítalo by se při zjišťování nároku na příspěvek se skutečnými náklady, 8000 + 6000 = 14 000 korun, což je míň než normativní náklady.
Stejně velká rodina, která by za nájem dala 12 000 korun a na energiích stejných 6000 korun, dohromady tedy 18 000 korun. Tahle částka by se ale nepočítala celá, srazila by se o 1101 korunu na úroveň normativních nákladů.
Jedním z cílů chystané novely je, aby normativní náklady přesněji odpovídaly situaci na trhu s nájemním bydlením a aby klesl počet domácností, kterým normativy pomoc v nouzi seříznou. V Praze, kde se to stává nejčastěji, ořezává normativ příspěvek v 46 procentech případů.
Výše normativních nákladů závisí na velikosti obce a na velikosti domácnosti. Zatím se obce dělí do pěti kategorií, v příštím roce by měly být jen tři: do 69 999 obyvatel, 70 000 a víc obyvatel a pak společně Brno s Prahou. Základem nového rozdělení je analýza dat z realitních serverů.
Domácnosti se zatím dělí na jednočlenné, dvoučlenné, tříčlenné a čtyřčlenné. Napříště by se domácnosti o jednom člověku a dvou lidech měly sloučit do jediné kategorie se stejnými normativními náklady.
Na pomoc těmto domácnostem byla z velké části zaměřena poslední úprava normativních nákladů od října. Než ke zvýšení došlo, normativy krátily příspěvek na bydlení u jedno- a dvoučlenných domácností ve víc než 40 procentech případů, tedy zásadně víc než u domácností tříčlenných (24 procent) a čtyřčlenných (necelých 16 procent).
Nová tabulka s normativními náklady má od ledna vypadat takhle:
Normativní náklady pro domácnosti v nájmu nebo podnájmu | |||
| Měsíční náklady na bydlení v Kč | ||
Počet osob v rodině | Praha a Brno | Obce s alespoň 70 000 obyvateli | Obce do 69 999 obyvatel |
jedna nebo dvě | 18 129 | 15 597 | 15 137 |
tři | 20 812 | 17 500 | 16 899 |
čtyři a více | 24 995 | 21 002 | 20 277 |
Současné normativní náklady pro domácnosti v nájmu nebo podnájmu | |||||
Počet osob v rodině | Měsíční náklady na bydlení podle počtu obyvatel obce v Kč | ||||
Praha | víc než 100 000 | 50 000–99 999 | 10 000–49 999 | do 9999 | |
jedna | 14 621 | 12 771 | 12 435 | 11 429 | 11 246 |
dvě | 18 129 | 15 597 | 15 137 | 13 761 | 13 510 |
tři | 20 812 | 17 500 | 16 899 | 15 099 | 14 771 |
čtyři a více | 24 995 | 21 002 | 20 277 | 18 106 | 17 711 |
Zjednoduší se a zvýší i normativy pro lidi bydlící ve družstevním, vlastním nebo v bytě užívaném na základě služebnosti. U těch už úplně odpadá dělení podle velikosti obce, nově mají vypadat takhle:
Nové normativní náklady pro domácnosti v družstevních a vlastních bytech | |
Počet osob v rodině | Měsíční náklady na bydlení v Kč |
jedna nebo dvě | 10 932 |
tři | 13 561 |
čtyři a víc | 16 368 |
Další navrhovanou změnou je zrušení pražské výjimky. Není prý dnes důvod, proč by náklady na bydlení měly v Praze přesahovat jiné procento z příjmů než jinde. Dvojí koeficient podle předkladatelů novely znevýhodňuje Pražany a zejména pražské důchodce proti zbytku republiky.
Nově by se tedy i v Praze měly při zkoumání nároku na příspěvek náklady na bydlení srovnávat s 30 procenty čistého příjmu domácnosti místo dosavadních 35.
Pokud domácnost nemá žádné příjmy, které by mohla s náklady na bydlení porovnat, nebo má příjmy jen minimální, počítá se místo toho s jejím životním minimem. Započtení životního minima pak může dávku snížit. V roce 2023 by se proto životní minimum jako fiktivní příjem nemělo při výpočtu používat.
Kdo bydlí ve vlastním, nájem samozřejmě neplatí. Místo toho stanovuje stát cosi, čemu říká srovnatelné náklady, rozuměj náklady srovnatelné s nájemným. Ty pak do výpočtu vstupují na místě skutečného nájemného. I ty v návrhu zákona rostou.
Srovnatelné náklady | |
Počet osob v rodině | Kč |
jedna nebo dvě | 3571 |
tři | 4669 |
čtyři a více | 5632 |
Na rozdíl od nákladů na ostatní energie – plyn, elektřinu nebo teplo z teplovodu –, které se do nákladů na bydlení započítávají ve skutečné výši, se náklady na vytápění tuhými palivy započítávají v částce stanovené na celý rok v zákoně. Ta by v roce 2023 měla být o několik stokorun vyšší, zejména u jednočlenných domácností, kterým se loni počítalo 802 korun.
Náklady za pevná paliva (měsíčně) | |
Počet osob v rodině | Kč |
jedna nebo dvě | 1522 |
tři | 1990 |
čtyři a víc | 2459 |
Částka na vytápění pevnými palivy se nově bude moct v roce 2023 zvyšovat. Vláda bude smět zvýšení provést, pokud podle statistického úřadu cena pevných paliv od začátku roku stoupne alespoň o pět procent.
Vláda i v příštím roce bude moct zvednout normativní náklady, pokud ministerstvo průmyslu a Energetický regulační úřad odhadnou významný meziroční nárůst cen energií.
V platnosti by pro příští rok měla zůstat některá dočasná opatření, se kterými se původně počítalo jenom pro letošní rok.
V roce 2022 se mimořádně příspěvky vyplácely i lidem, kteří bydlí ve svých „rekreačních objektech“. Mnoho žadatelů se prý o příspěvek z chaty nepřihlásilo, možnost ale mají mít i v roce 2023.
Nový kalkulátor příspěvku na bydlení pro vás samozřejmě připravíme, jakmile bude jasněji, jestli ho neovlivní připomínky a pozměňovací návrhy. Ale zatím vyzkoušejte, jestli byste na příspěvek neměli nárok už teď:
Gabriel Pleska
Investujte do indexu S&P 500!
Zabezpečte svou budoucnost. Investujte do akcií globálních firem jako Apple či Coca-Cola díky fondu EFEKTIKA! S předpokládaným výnosem přes 7 % ročně.
Sdílejte článek, než ho smažem
