Zdroj: Shutterstock
Příruční košíky na menší nákup jsou obvykle naskládané přímo u vstupu do prodejny. Často se ale stane, že zůstanou odložené až u pokladen – hlavně u větších obchodů to znamená, že si pro ně musíte docela daleko dojít.
Od použití košíků vás dokáže spolehlivě odradit i jejich stav. Držáky nebo dno jsou mnohdy znečištěné například neidentifikovatelnou lepkavou hmotou, pytlíky či papírky po předchozích návštěvnících.
Odkládání košíků u pokladen má ještě jednu komplikaci. Ve chvíli, kdy vyskládáte zboží na nákupní pás, za vámi už se stejným záměrem netrpělivě čekají další zákazníci. A protože nesmíte košík odložit za pokladnou, ale ještě před ní, musíte se s vyprázdněným košíkem protlačit frontou tam a zase zpátky.
Nabídku nebaleného pečiva provází řada historek o pokýchaných rohlících anebo houskách, které zájemce po pečlivém osahání holou rukou vrací zase zpátky do boxu.
Největší pokrok v tomto směru přišel v roce 2020 během pandemie koronaviru. Tehdy se prodejci rozhodli kvůli riziku nákazy pečivo pečlivěji zakrývat – buď ho sami balili do igelitových sáčků, nebo ho umístili za plexisklo.
Některé řetězce se pak rozhodli u těchto plexikrytů už zůstat, mezi prvními například Kaufland. Tím se sice podařilo do určité míry omezit přenos možných kapénkových infekcí, ale vybíravé zákazníky bohužel ne.
Pravidelné přemísťování zboží po prodejně je jednou z nejběžnějších marketingových taktik prodejců. Cílem je, aby i stálý zákazník musel projít celý prodejní prostor a během hledání si koupil také neplánované položky.
Lidé z toho podle naší redakční ankety nadšení nejsou. „Jdu na místo, kde poslední půlrok měli cukr – a najdu tam čaj. To pak rozhořčeně dusám uličkami a drtím mezi zuby temné kletby,“ popisuje s nadsázkou paní Veronika z Brna.
Jako častý problém lidé zmiňují cenovky, které nepatří k vystavenému zboží. „Nedávno jsem kupovala maliny v akci. Jenže sleva se vztahovala pouze na ty těsně před datem spotřeby. Ty už ovšem zákazníci stihli rozebrat a na jejich místo obsluha prodejny rozprostřela maliny čerstvé. Rozčílilo mě to, protože na pokladně se pak při placení divíte,“ stěžuje si zákaznice Aneta z Prahy.
Když už cenovka ke zboží patří, může být nesrozumitelná nebo matoucí. Třeba když díky výraznému barevnému odlišení a velkým písmenům působí jako sleva, přitom chce jen zaujmout.
Uvádění slev na cenovce dostalo od loňského roku přísnější, jednotná pravidla. Přinejmenším tři velké řetězce je ovšem podle našeho letošního průzkumu stále nedodržují a jako slevu často uvádějí cenu, která ve skutečnosti slevou není.
Novela spotřebitelského zákona platí v Česku už déle než rok. Prošli jsme, jak vypadají cenovky řetězců.
Řada obchodníků stále nepočítá slevy tak, jak by podle už rok platných unijních pravidel měla. Cenovkami často matou zákazníky, říká právnička.
Některé řetězce na cenovkách uvádějí veškeré možné údaje o výrobku. Argumentují tím, že tak lidem poskytují kompletní informace.
Spotřebitel se v nich ale málokdy zorientuje. Výsledkem je změť původních i současných cen, drobných písmen, cen přepočítaných na kila, procent, dat i dalších čísel, přeškrtaných či vytučněných.
V naší anketě jste zmínili také haléřové slevy, kterých v obchodech ve velkém přibylo s letošním snížením daně z přidané hodnoty u potravin z 15 na 12 procent. „Akce se slevou jedna nebo dvě koruny. Spíš se tomu tedy směju, ale trochu mi nad tím zůstává rozum stát. Červená cenovka, vedle nápis AKCE se třemi vykřičníky a zjistíte, že z původní ceny 52,90 je akční cena 51,50,“ dává příklad paní Zuzana z Brna.
Tento nešvar komplikuje nákup hlavně starším zákazníkům: některé zboží totiž bývá uloženo v regálech až těsně u země.
„Když se vykoupí první kousky, tak je problém dostat se k těm zadním a většinou nemůžu sehnat nikoho z personálu. Zvládnout se to dá jen vkleče, což je dost potupné. Totéž platí o cenovkách těsně nad zemí, které prostě vestoje nepřečtu,“ vysvětluje čtenářka Helena z Brna.
Fronty u pokladen vadí asi každému. Zvlášť když vidí, že z pěti pokladen fungují třeba jenom dvě.
Někteří prodejci přišli s akcemi, které mají čekání před podkladnou omezit nebo za ně zákazníka aspoň odškodnit. Například koncem loňského roku zavedl řetězec Lidl slevu 50 korun na nákup pro každého, kdo před placením pokladní ohlásí, že čekal ve frontě víc než pět minut. Podmínkou je, že nejsou v provozu všechny pokladny (samoobslužné pokladny se nepočítají). Podobnou akci už dřív zavedl také Kaufland. S různými obdobami je vyzkoušela i konkurence jako Albert (papírová taška zdarma), Globus či Billa (sleva na nákup). Aktuálně je už ale nenabízejí.
„A naši kartičku máte? A nechcete si ji založit?“ „Bodíky sbíráte?“ „Chcete k tomu tašku za deset korun/prodlouženou záruku?“ Tlak, který má zákazníky dotlačit do věrnostních programů a k placeným doplňkovým službám, sílí. Tím jsme se před časem zabývali třeba právě u nabídek dopojištění zboží.
Z naší ankety jednoznačně vyplývá, že zákazníci nemají chuť obsluze odpovídat na neustále se opakující dotazy, které je podle jejich názoru spíš zdržují nebo jsou jim nepříjemné. V takových situacích panuje obecná shoda, že pokud zákazník něco potřebuje, řekne si o to ve většině případů sám. Třeba i „díky“ tomu, že podmínkou u některých slev je právě používání aplikace.
Platíte hodně za elektřinu?
Změňte dodavatele
Čím dříve se do změny dodavatele pustíte, tím víc ušetříte. Neotálejte a podívejte se, jaké nabídky pro vás máme.
Mimochodem, podle ředitele Sdružení českých spotřebitelů Viktora Vodičky je jedním z nejčastějších důvodů zákaznické nespokojenosti také arogantní a neochotný personál.
A ještě jedno téma od pokladen – a tím jsou příliš horliví pokladní. „I když za mnou nikdo nestojí, pokladní bleskurychle všechno namarkují a hrnou stranou bez ohledu na to, že předchozí zákazník si svůj nákup ještě nestihl uložit do tašek,“ popisuje paní Helena z Prahy.
Vyhráno nemusíte mít ani u samoobslužných pokladen. Těm podle lednového průzkumu agentury Stem/Mark nejčastěji fandí mladí ve věku 18 až 29 let. Naopak se jich straní starší lidé, kteří vyhledávají pokladny s fyzickou obsluhou. Samoobslužnou pokladnu zákazníci podle analýzy volí v případě, že je u ní menší fronta, mají menší nákup a dá se předpokládat, že odbavení proběhne rychleji.
Rychlost odbavení ale není vždy zaručena. Z redakční ankety vyplynulo, že se lidé často zaseknou zejména při markování pečiva, ovoce či zeleniny, kde musejí položky sami dohledávat na obrazovce (nelze je jednoduše načíst z čárového kódu). Značně ubrat na rychlosti markování může nákup alkoholu – k němu je nutné přivolat obsluhu.
Samoobslužná pokladna se navíc často „sekne“ i neplánovaně – stává se to třeba ve chvíli, kdy špatně odložíte zboží do zóny vyhrazené na nákupní tašku, případně ho zvednete dřív, než systém uzná za vhodné. I v takových chvílích je potřeba volat obsluhu, která není vždy po ruce, aby pokladnu odblokovala.
Pavla Adamcová
Dlouhodobý investiční produkt
Myslete na sebe a zabezpečte se na penzi co nejlépe. Třeba investováním do široké nabídky fondů.
Sdílejte článek, než ho smažem
Abychom udrželi kvalitu diskuze pro slušné čtenáře, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdřív musíte zaregistrovat. (Už jsem, ale zapomněl jsem heslo!)
Diskuze
21. 3. 2024 22:39 | Jenda_
V Albertu místo toho musím listovat obrázkovým menu.
21. 3. 2024 22:37 | Jenda_
Čekal bych, že obchody budou podporovat psychologii co největších nákupů - tj. ohromné košíky, ohromné pokladny atd. Nechápu proč je to takhle.
Dále bych chtěl něco, abych si nákup mohl v klidu zabalit a nezdržoval lidi za sebou. Někde alespoň mají „skluzavku“ s „výhybkou“, takže se to shrne na stranu a už může jet nákup dalšího člověka. Ale nejlepší by bylo to posunout do nějaké balící zóny…
21. 3. 2024 7:33 | Tarzan
Zobrazeny všechny 3 komentáře