Zdroj: Shutterstock
Už čtvrtým rokem mohou zaměstnanci, kteří vyjedou třeba jako vedoucí nebo instruktoři na tábory nebo sportovní soustředění pro děti a mládež, požádat až o třítýdenní pracovní volno nad rámec své dovolené. A pokud tomu nebrání provozní důvody na straně zaměstnavatele, také ho dostanou.
Za pět dní takového volna má zaměstnanec, pokud splní podmínky, také nárok na náhradu mzdy. Zjednodušeně řečeno: zaměstnavatel mu vyplatí tolik peněz, kolik by si v zaměstnání za pět dní vydělal.
Tyto náklady pak zaměstnavateli zpětně uhradí Česká správa sociálního zabezpečení. Cílem tohoto státního příspěvku je motivovat lidi k práci s dětmi a mládeží.
V předešlém roce byla tato náhrada velkorysá. Lidé s vysokými příjmy mohli za týden práce na dětském táboře získat skoro 40 tisíc korun hrubého. Letos však dosáhnou jen na čtvrtinu. Důvodem je změna v zákoníku práce, která platí od letošního ledna.
Výše náhrady mzdy nebo platu sice dál vychází z průměrného hodinového výdělku zaměstnance, je však nově omezena jednou stočtyřiasedmdesátinou průměrné mzdy v národním hospodářství.
„Pro rok 2024 činí výše jedné stočtyřiasedmdesátiny průměrné mzdy částku 243,90 Kč, tedy při stanovené čtyřicetihodinové týdenní pracovní době může náhrada mzdy v roce 2024 činit nejvýše 9756 korun,“ uvádí sociální správa.
Loni byl strop ve výši průměrné měsíční mzdy v Česku, která tehdy činila 39 306 korun. Díky tomu mohl i zaměstnanec s vysokou mzdou až do výše zhruba 160 tisíc hrubého dostat za týden na táboře to, co si běžně za týden vydělal v práci.
Podle sociální správy může sice zaměstnavatel poskytnout zaměstnanci i vyšší náhradu mzdy, než je nově stanovených 9756 korun, ovšem částku vyplacenou nad tento limit mu už stát neproplatí.
Platíte hodně za plyn?
Změňte dodavatele
Čím dříve se do změny dodavatele pustíte, tím víc ušetříte. Neotálejte a podívejte se, jaké nabídky pro vás máme.
„Tedy pokud by měl někdo reálný průměrný hodinový výdělek například 600 korun za hodinu, tak maximální poskytnutá náhrada na hodinu by byla v sazbě 243,90 koruny a uplatní se strop. Pokud by měl někdo reálný průměr 124 korun na hodinu, tak v sazbě náhrady bude mít 124 korun na hodinu,“ vysvětluje Tomáš Smutný z poradenské společnosti TCC.
Druhým novým omezením podle něj je, že zaměstnanci přísluší náhrada mzdy nebo platu za počet hodin pracovního volna odpovídající délce jeho stanovené nebo případně kratší týdenní pracovní doby. A poskytuje se od prvního dne čerpání pracovního volna v daném roce.
„Zákon tedy nechce, aby někdo například s běžnou pracovní dobou 20 hodin týdně, kdy má vypsáno do směn zrovna například 30 hodin na konkrétní týden a zároveň si v tomto týdnu čerpá uvedené volno, na tom vydělal,“ doplňuje Smutný.
Vztahuje se to podle něj i na případ, kdy zaměstnanec s týdenní pracovní dobou v délce 37,5 hodiny čerpá pracovní volno v rozsahu 30 hodin, jede na čtyři dny na tábor, kde pracuje jako hospodář a obdrží tedy náhradu mzdy za 30 hodin. Tím vyčerpá 80 % ročního limitu (tedy 30 hodin ze 37,5 hodiny).
Následně u něj dojde ke změně týdenní pracovní doby na 30 hodin týdně. Při dalším čerpání pracovního volna mu bude příslušet náhrada mzdy za zbývajících 20 %, ale už vůči aktuálně nastavené týdenní pracovní době, tedy 20 % z 30 hodin je už jen šest hodin. Ty mu budou proplaceny.
Aby mohl zaměstnanec vůbec na tábor nebo na soustředění čerpat volno a zároveň náhradu mzdy, musí splnit určité podmínky:
Zaměstnavatel pak sociální správě musí kvůli refundaci poskytnuté náhrady mzdy zaměstnanci doložit, že mu peníze skutečně vyplatil a v jaké výši.
Žádost o úhradu náhrady mzdy nebo platu může zaměstnavatel podat příslušné sociální správě nejpozději do šesti kalendářních měsíců po uplynutí kalendářního měsíce, do něhož byla náhrada zúčtována. Po této době nárok na refundaci zaniká.
Kateřina Hovorková
Srovnávat se vyplatí
Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění a financí. My počítáme, vy šetříte.
Sdílejte článek, než ho smažem
