Vláda minulý týden odsouhlasila zvýšení minimální mzdy o 1150 korun: z aktuálních 12 200 na 13 350 korun hrubého. Základní hodinová sazba tedy od ledna vzroste na 79,80 korun, nyní dělá 73,20 korun. Jde o druhý nejvýraznější růst od roku 1991, kdy u nás byla minimální mzda zavedená. Prvenství v tomto ohledu drží loňský rok, kdy zvýšení dělalo 1200 korun – jak v uplynulých sedmadvaceti letech minimální mzda rostla, vidíte v boxu vpravo.
od | za měsíc | za hodinu |
1/1998 | 2650 Kč | 14,80 Kč |
1/1999 | 3250 Kč | 18 Kč |
7/1999 | 3600 Kč | 20 Kč |
1/2000 | 4000 Kč | 22,30 Kč |
7/2000 | 4500 Kč | 25 Kč |
1/2001 | 5000 Kč | 30 Kč |
1/2002 | 5700 Kč | 33,90 Kč |
1/2003 | 6200 Kč | 36,90 Kč |
1/2004 | 6700 Kč | 39,60 Kč |
1/2005 | 7185 Kč | 42,50 Kč |
1/2006 | 7570 Kč | 44,70 Kč |
7/2006 | 7955 Kč | 48,10 Kč |
1/2007 | 8000 Kč | 48,10 Kč |
8/2013 | 8500 Kč | 50,60 Kč |
1/2015 | 9200 Kč | 55 Kč |
1/2016 | 9900 Kč | 58,70 Kč |
1/2017 | 11 000 Kč | 66 Kč |
1/2018 | 12 200 Kč | 73,20 Kč |
Schválená suma podle koalice ANO a ČSSD zohledňuje současný ekonomický vývoj, předpokládaný růst mezd a spotřebitelských cen i příznivou prognózu makroekonomického vývoje. „Pracovat se musí lidem vyplatit. Není možné, aby lidé, kteří chodí do zaměstnání, měli existenční problémy a museli brát sociální dávky. Česká ekonomika je ve velmi dobré kondici, její výkon dosahuje na sedmdesát procent ekonomiky německé, naši zaměstnanci ale vydělávají zhruba třicet procent německých mezd. Proto jsem navrhovala ještě rychlejší růst minimální mzdy, než na jakém jsme se v rámci koalice dohodli. Zvyšování minimální mzdy má pozitivní dopad nejen na 150 tisíc českých zaměstnanců, kteří ji pobírají, ale i na ostatní pracující, neboť celkově zvyšuje tlak na růst mezd,“ komentovala usnesení kabinetu ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová.
Zástupci podnikatelů ale hodnotí růst minimální mzdy o necelých dvanáct stovek negativně – jejich návrh počítal se zvýšením o osm set korun. Zvýšení výdělků za nekvalifikovanou práci lze podle Hospodářské komory dosáhnout snížením celkového zatížení práce: odvodů na zdravotní a sociální pojištění a daní. „Z každého zvýšení minimální mzdy profituje právě státní kasa, mzdové náklady zaměstnavatele vzrostou o 1500 korun na 17 900 korun za měsíc. Na odvodech a daních zaměstnanci pobírající minimální mzdu spolu se svými zaměstnavateli odvedou v roce 2019 o 1,26 miliardy korun více než letos,“ upozorňují zástupci Hospodářské komory.
O navýšení minimální mzdy rozhoduje vláda, o souhlas Poslanecké sněmovny se opírat nemusí. Růst minimální mzdy jen podle vůle politiků dlouhodobě kritizují zaměstnavatelé. Zvýšení minimální mzdy se má podle nich raději navázat na výkon ekonomiky a hospodářské ukazatele. Jasný a odpolitizovaný mechanismus zvyšování by prý podnikatelům přinesl lepší přehled, jak vysoké mzdové náklady na jednoho zaměstnance budou v daném roce mít.
Ministerstvo práce a sociálních věcí proto do novely zákoníku práce zapracovalo valorizační mechanismus, podle kterého se má minimální mzda odvozovat od mzdy průměrné: konkrétně dosahovat její polovičky. Při výpočtu chce MPSV vycházet z průměrné mzdy za předcházející rok. Podle ekonomů a podnikatelů by ale bylo vhodnější orientovat se spíš na budoucí vývoj ekonomiky. Hospodářská komora například má za rozumnější odvozovat valorizaci od prognózy Ministerstva financí, na jejímž základě se sestavuje státní rozpočet. O konečné podobě valorizačního mechanismu minimální mzdy rozhodnou poslanci.
Minimální mzda se ovšem týká pouze nekvalifikovaných profesí. V praxi jde o zaměstnání jako pomocná síla v kuchyni, skladník nebo doručovatel zásilek. Pro ostatní obory ale zákon určuje vyšší hranici, takzvanou zaručenou mzdu. Ta stanovuje nejnižší přípustnou mzdu v dané profesi s ohledem na její složitost, náročnost a odpovědnost. Zákon takto rozlišuje celkem osm kategorií prací.
Hledáte výhodný firemní úvěr? Klikněte ZDE.
Skupina práce | Příklady prací | Zaručená hodinová mzda v roce 2019 | Zaručená měsíční mzda v roce 2019 |
1. | běžný úklid, doručování zásilek, sběr a mytí nádobí, kontrola příchodů a odchodů | 79,80 Kč | 13 350 Kč |
2. | práce sanitářů, kopáčů, prodej tisku, cenin a tabáku | 88,10 Kč | 14 740 Kč |
3. | strojvedoucí metra, pokladní manipulující s hotovostí, odborné holičství a kadeřnictví, výroba a výdej teplých jídel | 97,30 Kč | 16 280 Kč |
4. | práce sester a porodních asistentek s odborným dohledem, instalatéři a topenáři, opraváři vozidel | 107,40 Kč | 17 970 Kč |
5. | řidiči linkových autobusů, práce sester a porodních asistentek bez odborného dohledu, běžní IT správci, vzdělávání dětí předškolního věku | 118,60 Kč | 19 850 Kč |
6. | správci systému výpočetní techniky, zajišťování obchodní činnosti, organizace prodeje, tvorba návrhů cen, tvorba přípravné dokumentace a projektů technicky náročných staveb | 130,90 Kč | 21 900 Kč |
7. | lékaři, zubaři, farmaceuti, tvůrci marketingových strategií a prognóz nebo vysokoškolští pedagogové | 144,50 Kč | 24 180 Kč |
8. | tvůrčí systémové práce, plánování podnikatelské obchodní a finanční strategie nebo operace na finančním a kapitálovém trhu | 159,60 Kč | 26 700 Kč |
Kompletní přehled profesí roztříděných do jednotlivých skupin zaručené mzdy si můžete projít v příloze nařízení vlády o minimální mzdě.
Na rozdíl od mzdy minimální, na kterou má nárok i člověk pracující na dohodu o provedení práce (DPP) nebo dohodu o pracovní činnosti (DPČ), platí hranice zaručené mzdy jen pro zaměstnance v klasickém pracovním poměru. Kdo vydělává na DPP nebo DPČ, nárok na zaručenou mzdu ze zákona nemá.
Pokud pracujte ve firmě, kde fungují odbory, nemusí se vaše mzdové ohodnocení odvíjet od zaručených mezd, ale od ujednání, které odbory prosadily v kolektivní smlouvě.
Minimální mzda ale nehýbe jen s výdělky zaměstnanců. Odvíjí se od ní také platby na zdravotní pojištění, daňové odpočty a další. Pokud jde o zdravotní pojištění, je minimální mzda rozhodující pro platbu záloh osob bez zdanitelných příjmů (OBZP). Za OBZP zdravotní pojišťovny považují toho, kdo není zaměstnaný, nemá žádný zdanitelný příjem nebo za něj zdravotní pojištění nehradí stát. Výše záloh pro OBZP se počítá jako 13,5 procenta právě z minimální mzdy. Pro letošek tedy dělá zdravotní pojištění OBZP 1647 korun (12 200 x 0,135), od příštího roku stoupne na 1803 korun. Jinak řečeno: osoby bez zdanitelných příjmů si měsíčně připlatí 156 korun.
Víc od příštího roku nebudou platit jen osoby bez zdanitelných příjmů. Připlatí si i podnikatelé a živnostníci. Podrobnosti v článku:
S minimální mzdou jsou provázané i daně, konkrétně daňový bonus. Na daňový bonus má nárok ten, komu po započítání slevy na dítě vyjde záporná daň – finanční úřad mu vyplatí právě částku, kterou je v minusu, maximálně ale 60 300 korun. Podmínkou pro vyplacení minusové sumy ovšem je, že váš hrubý výdělek (počítá se jen příjem ze zaměstnání nebo podnikání) v daném roce dosáhl alespoň šestinásobku minimální mzdy. Pro letošek tedy platí hranice 73 200 korun, od příštího roku půjde o částku 80 100 korun. To znamená, že na daňový bonus dosáhne méně lidí.
Zvýšení minimální mzdy zahýbe také s daňovou slevou na umístnění dítěte v předškolním zařízení – s takzvaným školkovným. Maximální výše této daňové úlevy odpovídá minimální mzdě k prvnímu dni daného roku. Odpočet daně z příjmů tak bude dosahovat až 13 350 korun. Jde ale o odpočet maximální, v praxi se daňová úleva odvíjí od sumy, kterou za školku skutečně platíte.
Minimální mzda, konkrétně její polovina, je určující také pro výkon takzvaného nekolidujícího zaměstnání. Jako nekolidující zaměstnání se označuje přivýdělek, který si najde uchazeč o zaměstnání v evidenci úřadu práce, který nepobírá podporu v zaměstnanosti. Platí, že pokud má jít o nekolidující zaměstnání, smí si uchazeč o práci vydělat maximálně polovičku minimální mzdy – od příštího roku tedy maximálně 6675 korun. Pokud jde nekolidující zaměstnání, nezapomeňte, že od loňska nesmí být přivýdělek lidí na pracáku ošetřený dohodou o provedení práce.
Srovnávat se vyplatí
Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění, telekomunikací a financí. My počítáme, vy šetříte.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
26. 11. 2018 8:28, Karel
S dalším zvýšením mezd se zvýší především opět ceny všeho. Přijde mi, že si to většina lidí vůbec neuvědomuje. Kde vezou firmy a podnikatelé peníze na takové zvýšení mezd? 1/5 za dva roky.
Pokud zaměstnanci nezačnou odvádět o 20% větší práci (a firma o 20% víc vydělávat)oproti roku 2017, tak samozřejmě zvýší ceny. Nebude to najednou o 20%, ale pozvolna to tam dojde. A půjdou nahoru nejen ceny zboží v obchodech, protože se bude přidávat úplně všude. Takže nakonec si za tu zvýšenou výplatu všichni pořídí stejný objem zboží a služeb jako před zvýšením mezd.
Jediný, kdo na tom vydělá, je stát na daních a odvodech. Ale i on nevydělá celých 20%, protože i on přidá státním zaměstnancům.
V diskuzi je celkem (13 komentářů) příspěvků.