Souhlas zaměstnance přitom není potřeba, pokud kdysi – při začátku pracovního poměru – netrval na tom, aby výše mzdy byla zahrnuta přímo v pracovní smlouvě.
Podobný šok hrozí všem lidem, kteří souhlasili s určením odměny formou mzdového výměru – ať už z neznalosti, nebo proto, že jinou možnost v praxi neměli.
Popsaná možnost, umožňující jednostranné snížení mzdy prakticky ze dne na den a bez udání důvodu, není v českém zákoníku práce novinkou. On-line deník Aktuálně.cz o ní podrobněji psal už dříve. Právě v době ekonomické krize se s ní řada zaměstnanců setkala poprvé.
Od roku 2012 má však skončit poslední, byť už jen formální překážka pro větší uplatnění mzdových výměrů v praxi. Vládní novela zákoníku práce je totiž zcela zrovnoprávní s „klasickým“ určením odměny v pracovní smlouvě.
Odboráři naopak chtějí využít chystanou novelu k úplnému zákazu mzdových výměrů. Odvolávají se přitom na evropskou směrnici i českou Listinu základních práv a svobod.
Podstatný rozdíl
Podle současného zákoníku práce se „mzda sjednává v kolektivní smlouvě, pracovní smlouvě nebo jiné smlouvě, popřípadě ji zaměstnavatel stanoví vnitřním předpisem nebo mzdovým výměrem“.
Kdo má základní výši mzdy – nebo přesně stanovený způsob jejího výpočtu – stanovenu přímo v pracovní smlouvě, má relativně mnohem více jistoty. Firma totiž může snížit mzdu jen s jeho souhlasem, je k tomu potřeba změna nebo doplnění smlouvy. Kdo se snížením nesouhlasí, může sice v praxi dostat výpověď z organizačních důvodů, má však nárok na výpovědní dobu i odstupné.
Jestliže však zaměstnanec v pracovní smlouvě předem „souhlasil“, že výše mzdy bude určena mzdovým výměrem, nechává firmě silnou zbraň: kdykoliv mu totiž může mzdu změnit, souhlas pracovníka pak už není potřeba. Je omezena pouze hranicí minimální mzdy (respektive její úrovní pro jednotlivé druhy činností). Stačí, když firma takovou změnu oznámí nejpozději v den, kdy nabývá účinnosti.
Výměry jsou nespravedlivé, zrušme je
„V poslední době výrazně roste počet případů, kdy firmy při stanovení mzdy volí postupy přinášející újmu zaměstnancům a porušující základní princip poskytování spravedlivé odměny zaručené Listinou základních práv a svobod,“ říká Vít Samek, šéf právního oddělení Českomoravské konfederace odborových svazů.
Odbory proto požadují změnit zákoník práce tak, aby výši mzdy bylo možné sjednat pouze ve smlouvě.
Možnost jednostranného stanovení mzdy je podle Samka v zásadním rozporu s principy liberálního pojetí zákoníku práce a způsobuje výraznou nerovnost mezi účastníky pracovněprávního vztahu, a to zcela ve prospěch zaměstnavatele.
Odbory se odvolávají také na unijní směrnici o povinnosti zaměstnavatele informovat zaměstnance o podmínkách pracovního poměru z roku 1991.
Celý článek si přečtete na Aktuálně.cz
Sdílejte článek, než ho smažem