Pan Jan chtěl využít toho, že cena bitcoinu v posledních dnech prudce klesla. Zadal proto platbu ze svého běžného účtu v UniCredit Bank na kryptoměnovou burzu Coinbase, kde má zřízený účet. Banka mu však peníze odmítla převést. A neudělala to, ani když Jan zavolal svému bankovnímu poradci a potvrdil mu, že platbu provádí skutečně on a trvá na ní.
„Bankéř se jen obecně odvolal na to, že banka platbu neprovede, protože dodržuje pravidla proti praní špinavých peněz,“ říká Jan, který se pak obrátil na redakci webu Peníze.cz.
Znamená to, že UniCredit Bank blokuje každou platbu, která směřuje na kryptoměnové burzy? „Postupujeme v souladu se zákonem. Paušálně kryptoměnové transakce na vlastní účet neblokujeme, pokud se nejedná o podezření na legalizaci výnosů z trestné činnosti a praní špinavých peněz,“ odpovídá mluvčí banky Petr Plocek.
Jan zdůrazňuje, že banka ho o žádných konkrétních podezřeních neinformovala. UniCredit Bank je přitom už dlouhé roky jeho hlavní bankou, kam mu chodí výplata, v minulosti tam čerpal hypotéku a banka mu neustále nabízí například nové půjčky. Podezřelý pro ni tedy být nemůže.
Jan nakonec vše vyřešil tak, že si peníze na Coinbase převedl přes platební kartu, kterou k účtu u UniCredit má. Banka tedy na jedné straně zablokovala bez udání důvodu SEPA platbu (převod v eurech z účtu na účet), na druhou stranu bez problémů na stejnou kryptoměnovou burzu pustila peníze z totožného účtu – jen zaplacené kartou.
Pro Jana to znamenalo, že si za vklad peněz na burzu připlatil. Za platbu kartou totiž Coinbase účtuje 4% poplatek, takže to Jana vyšlo o dost dráž, než kdyby peníze poslal převodem jako SEPA platbu. SEPA platba je v současnosti zdarma nebo za pár korun, protože podle společných evropských pravidel už banky za europlatby nesmějí vybírat vyšší poplatek než za tuzemský převod.
Jan chtěl v následujících dnech poslat další peníze, ale tentokrát si už nechtěl připlácet za platbu kartou. Poslal tedy na Coinbase peníze ze svého druhého účtu v České spořitelně. Tam s platbou problém neměl. Redakce si ověřila, že z běžného účtu převedou peníze na kryptoměnové burzy i další banky – přinejmenším Fio banka, Komerční banka nebo Raiffeisenbank.
Ochráníme vás
Oslovené banky se shodují, že platby na kryptoměnové burzy sice plošně neblokují, přesto jim věnují zvýšenou pozornost. „Virtuální aktiva chápeme jako velmi rizikové komodity a transakce jsou z tohoto pohledu bankou posuzovány. ČSOB nedoporučuje klientům investovat do nástrojů navázaných na virtuální aktiva z důvodu rizik, která jsou s nimi spojena,“ říká Patrik Madle, mluvčí ČSOB. Rizikem myslí třeba zvýšenou volatilitu, tedy rychlý pohyb kurzů kryptoměn i o desítky procent nahoru a dolů v rámci jednotlivých dnů. Upozorňuje také na chybějící regulaci.
„Banka má povinnost ověřovat původ peněžních prostředků svých klientů, a pokud se bude jednat o transakce neshodující se s dosavadním profilem klienta či budou-li existovat pochybnosti o legálním původu, tak může být klient v souladu s § 9 zákona č. 253/2008 Sb. vyzván k doložení původu svého majetku,“ připomíná mluvčí mBank Štěpán Dlouhý.
Může se podle něj také stát, že účet vybrané burzy je v bance na černé listině, pokud v souvislosti s ním v minulosti řešila časté reklamace klientů týkající se podvodných plateb. Nicméně mBank pak dává svým zákazníkům možnost, jakou Jan z našeho úvodního příběhu nedostal. „Klient může žádat o individuální výjimku, pokud akceptuje rizika takové transakce,“ říká Dlouhý.
Podle ekonoma Josefa Tětka, který se kryptosvětem dlouhodobě zabývá, není blokování plateb ze strany bank neobvyklé. „V českých bankách je toto častá praxe. Banky mohou blokovat platby, vyzývat k vysvětlení pohybů, případně i zrušit účet. Problém s tím mají jak retailoví klienti, tak provozovatelé služeb spojených s kryptoměnami, například směnárny, burzy nebo provozovatelé bitcoinových automatů,“ konstatuje.
Podle vlastních podmínek
Takzvaný zákon proti praní špinavých peněz (č. 253/2008 Sb. neboli AML zákon) předpokládá hlavně dvě situace, kdy banka odmítne uskutečnit transakci.
- Postup podle § 15, kdy povinné osobě (v našem případě bance) není umožněno provést identifikaci anebo kontrolu klienta způsobem požadovaným zákonem, a z tohoto důvodu povinná osoba nesmí uskutečnit obchod či vstoupit do obchodního vztahu.
- Dále v § 20 požaduje zákon odložení splnění příkazu klienta v případě podezřelé transakce, pokud hrozí nebezpečí, že bezodkladným splněním příkazu klienta by mohlo být zmařeno nebo podstatně ztíženo zajištění výnosu z trestné činnosti nebo prostředků určených k financování terorismu.
„Kromě výše uvedených situací AML zákon explicitně nezakazuje uskutečnit transakci. Obecně však ukládá povinným osobám povinnost řídit riziko v případě, že by jejich služby mohly být zneužity k ilegální činnosti,“ dodává mluvčí České národní banky Petra Vodstrčilová.
Banky mají podle ní poměrně volnou ruku v tom, jaké transakce budou blokovat. „Banka jako soukromoprávní subjekt vstupuje do obchodních vztahů se svými klienty v návaznosti na soukromoprávní ujednání vzájemné smlouvy. Mimo zákonné požadavky, kdy banka nesmí některý obchod vykonat, může tedy například ze smluvních podmínek vyplývat rovněž volnost uvážení banky, že některé transakce nemusí provést s ohledem na své vlastní politiky a rozhodnutí,“ upozorňuje Vodstrčilová.
Když se tedy banka zasekne a nebude chtít vaši platbu provést s ohledem na zákon nebo i na své vlastní podmínky, nemáte moc možností, jak ji ke změně chování přinutit. Můžete se soudit, nebo banku na protest proti takovému přístupu opustit.
„V České republice dnes neexistuje ani jedna banka, která by byla ochotna otevřít účet firmě nebo podnikateli v oblasti kryptoměn. Mají na to už v úvodních dotaznících kolonku působení v oblasti kryptoměn. Když zaškrtnete ano, neotevřou vám účet. Těm, kterým se povedlo v dávnější minulosti účet otevřít, zase banky účty okamžitě vypovídají, jakmile zjistí, že se jedná o krypto činnost,“ říká Adam Chvaja, předseda České kryptoměnové asociace.
Krypto? Nechceme
Postoj bank ke kryptosvětu se ještě jasněji ukazuje v podnikatelské sféře. „České banky jsou z valné většiny dceřinými společnostmi řízenými ze zahraničí, a často mají nařízeno neposkytovat služby odvětvím, která jsou vnímána jako rizikovější. A tam často spadá cokoli ve spojitosti s bitcoinem a kryptoměnami,“ říká Tětek.
„Týká se to přitom i firem, které s kryptem vůbec neobchodují, ale například vyrábějí bitcoinové bankomaty, peněženky nebo třeba těžební software. Účty byly vypovězeny i firmám, které se věnují kryptu, ale na daném účtu neměly ještě žádné pohyby. Z toho je jasně vidět, že nejde o žádnou ochranu proti praní špinavých peněz, ale o obyčejnou diskriminaci na základě oboru,“ dodává Chvaja. Zástupci firem z oboru se podle něj pokoušejí s bankami jednat a představovat jim svou činnost, jenže úspěch to zatím nepřineslo.
Podle bankovní asociace nejde o cílenou diskriminaci, ale opatrnost. „Přísné podmínky, vycházející z národních ale i mezinárodních pravidel proti praní špinavých peněz a boje s organizovaným zločinem, řada obchodníků s virtuálními měnami, respektive kryptoměnami nesplňuje. Vysoká míra rizika vyplývající zejména z povinného zajištění identifikace jak kupujícího, tak prodávajícího, respektive původu této komodity, znamená, že je spíše pravidlem, že se banky klientům zdráhají tyto služby nabízet,“ říká Pavel Kolář, gestor komise České bankovní asociace pro digitalizaci.
Jiří Hovorka
O osobních financích píše od roku 2009. Začínal v Měšci, pak se stejným tématům věnoval v Aktuálně.cz, po sloučení s vydavatelstvím Economia se jeho texty objevovaly i v Hospodářských novinách. Dlouhodobě se věnuje důchodům,... Další články autora.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
31. 5. 2021 8:15, Martin
Banky jsou v dost špatné pozici pokud jde o krypto, regulace bank je dost brutální pokud jde o "praní špinavých peněz", "financování terorismu" z mého osobního pohledu je jde pouze o pokus vlád co nejvíce kontroloval a buzerovat své obyvatele nejde o ochranu obyvatel, ale z pohledu banky se vystavují vysokému riziku pokuty. Dále je tu riziko ze strany klienta, protože až příjde o peníze v kryptu svojí hloupostí tak může teoreticky žalovat banku, protože ho "neochranila" před jeho blbostí. Takže se nedivím, že si banky davají na krypto pozor. Zase z mého hlediska pokud by mi banka jednou zablokovala platbu tak u banky automaticky končím a přesouvám od ní veškere svoje dluhy a jdu ke konkurenci, banky tu nejsou od toho, aby me omezovali pokud chci udělat podle nich nejakou hloupost.
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
31. 5. 2021 8:26, eďa
krypto ani fiat měny se neudrží, protože je sežere hyperinflace. Už teď nemají téměř žádnou vnitřní hodnotu. Jsou to jen čísla ke směně, které ten který panovník nařídil používat. Vracíme se opět k hodnotám směnitelným, jednak regionálním , ale i světovým, což je výhradně stříbro, zlato , popř. barter ve smyslu ty mně spravíš zub a já Ti dám husu.
V diskuzi je celkem (58 komentářů) příspěvků.