Finanční krize má i některá pozitiva. Kvůli ní jdou „do sebe“ dlužníci i finanční instituce. Každý další úvěr nyní prý obě strany přehodnocují podstatně více než dříve, uvádějí shodně experti českých úvěrových registrů. Aktuální statistiky z posledních tří měsíců roku 2008 dále také prokazují, že v České republice roste podíl nesplácených úvěrů a mění se celkové trendy ohledně čerpaných úvěrů.
Měsíčně objem úvěrů v Česku sice roste, ale prokazatelně čím dále pomaleji. A tento trend hlásí jak Bankovní úvěrový registr, kde za poslední tři měsíce roku 2008 zaznamenali růst objemu evidovaných úvěrů o 17 procent menší než za loňské třetí čtvrtletí (růst o 60 miliard korun), tak i Nebankovní úvěrový registr se zhruba devítiprocentním poklesem nově přidělených úvěrů za poslední tři měsíce loňského roku (tedy o 138 milionů korun, dále viz BOX). Celkový objem tuzemských úvěrů přesáhl už v říjnu 2008 úroveň 1 bilionu korun. Za poslední čtvrtletí roku 2008 stoupl o 60 miliard.
Podle ředitelky společnosti Czech Banking Credit Bureau (CBCB), která provozuje Bankovní úvěrový registr, Zuzany Pečené je ale rozhodně vidět, že celkové tempo růstu objemu úvěrů se již zpomaluje a klesá i počet nových úvěrů. Změna chování ohledně nových půjček je současně podle zástupců uvedených dvou registrů viditelná na obou stranách úvěrové smlouvy. „Jedním z důvodů, proč dochází ke snižování objemu nově poskytnutých úvěrů, jsou obavy lidí z ekonomické krize, které způsobují, že se chovají odpovědněji a každý nový úvěr zvažují mnohem důkladněji než dříve. Dalším důvodem je odpovědnější přístup finančních institucí,“ řekl Petr Kučera, výkonný ředitel společnosti Czech Credit Bureau (CCB), která v Česku organizuje Bankovní a Nebankovní úvěrový registr a poskytuje jim technický servis. Za poklesem financované hodnoty i u nebankovních úvěrů lze podle výkonného ředitele sdružení LLCB provozujícího Nebankovní úvěrový registr Karla Koláře vidět obavy lidí z dopadů ekonomické krize. Ve změně chování dlužníků a potencionálních dlužníků může být ovšem podle něj skryto určité taktizování.
Někteří lidé vyčkávají například s nákupy aut na leasing. „Zde však hraje roli i další očekávání ohledně klesajících cen automobilů či vyčkávání, zda v Česku bude zavedeno takzvané šrotovné,“ poukazuje Karel Kolář. Navzdory zpomalujícímu tempu růstu se ale někteří zástupci finančních institucí přílišného poklesu úvěrů neobávají. „Neočekáváme, že by výrazně snížil objem půjček, tedy že lidé by si letos méně půjčovali,“ domnívá se Blažena Valkošáková z představenstva České leasingové a finanční asociace. Obecně se jen na trhu podle ní zhoršuje schopnost splácet spotřebitelské půjčky, respektive půjčky pro osobní spotřebu, a proto se i zpřísnila pravidla pro poskytování úvěrů. Nejen banky, ale i nebankovní instituce totiž dnes mají obavy z větší míry neschopnosti lidí úvěry splácet.
Nejvyšší míru nesplácení u bankovních úvěrů mají podle Pečené spotřebitelské úvěry. Na konci loňského roku u této skupiny půjček dosáhl celkový objem dlouhodobě nesplácených závazků 1,7 miliardy korun, přičemž podíl splátek po splatnosti nad tři měsíce k celkovému objemu úvěrů evidovaných v registru činil 4,7 procenta. Účel, kvůli kterému si si tito dlužníci berou úvěr nejčastěji, není podle informací registru známý, přehled mohou mít jen jednotlivé banky. K nejméně rizikovým úvěrům v tomto registru patří hypotéky (podíl nesplácených úvěrů k celkovému objemu je 0,2 procent) a úvěry ze stavebního spoření (podíl nesplácených úvěrů k celkovému objemu je 0,03 procenta).
U Nebankovního úvěrového registru mají nejvyšší míru nesplácení na úrovni tří procent osobní úvěry. Ačkoli finanční leasing představuje 68 procent ze všech úvěrů evidovaných v registru, patří k nejméně rizikovým úvěrům v tomto registru (podíl nesplácených úvěrů k celkovému objemu je 1,93 procenta).
Jaké máte zkušenosti s poskytováním půjček, kreditních karet či leasingu v dnešní době? Podělte se o ně s ostatními čtenáři.
Sdílejte článek, než ho smažem