Každý Čech, včetně nemluvňat, má dnes v průměru více než jednu úvěrovou smlouvu. I tak se dají přeložit statistiky Bankovního registru klientských informací, který zahrnuje téměř všechny dlužníky bank. Ten ke konci loňského roku registroval už 11,7 milionu úvěrových smluv. Třetinu tvoří osobní úvěry, pětinu kontokorenty a deset procent úvěry ze stavebního spoření. Statistiku poněkud zkresluje skutečnost, že mezi registrované úvěrové smlouvy se počítají i kreditní karty či povolená přečerpání běžných účtů do debetu. Celkem je v bankovním registru 4,7 milionu dlužníků, z nichž každý bankám dluží v průměru 176 tisíc korun.
Ke komunikaci s dlužníky slouží Klientské centrum pro Bankovní i Nebankovní registr klientských informací (BRKI, resp. NRKI), které zajišťuje následující služby:
BRKI
Na Příkopě 21 - 117 19 Praha 1
Tel.: 222 811 055
Fax.: 222 811 051
email: klient@cbcb.cz
NRKI
Na Příkopě 21 - 117 19 Praha 1
Tel.: 222 811 043
email: klient@llcb.cz
Nebankovním institucím dluží podle Nebankovního registru 1,1 milionu lidí, kteří mají celkem uzavřeno 1,7 milionu úvěrových smluv. Nejčastější jsou to účelové spotřební úvěry (52 %), finanční leasing (22 %) a splátkové kreditní karty (19 %). V průměru musí splatit jeden dlužník 182 tisíc korun.
Nejvíce se na celkovém objemu bankovních úvěrů podílí hypotéky (47 %) a úvěry ze stavebního spoření (26 %). Česko se v tomto ohledu nijak nevymyká z evropského průměru. I v ostatních evropských zemích se podíl úvěrů na bydlení na celkových úvěrech domácností pohybuje kolem hranice tří čtvrtin. Výjimkou je pouze Švýcarsko, kde hypotéky tvoří zhruba devadesát procent z hodnoty všech poskytnutých půjček, jak vyplývá z údajů Evropského institutu pro výzkum úvěrů (ECRI).
V oblasti spotřebitelských úvěrů Česko zatím Evropu teprve dohání, nicméně jedním z nejrychlejších temp. Podle statistik ECRI patří Česko mezi pět zemí s nejrychleji rostoucím objemem nově poskytnutých spotřebitelských úvěrů. V absolutních číslech Češi zatím nejsou zdaleka tak zadlužení jako třeba Němci, Britové či Španělé. Výzkum společnosti Cetelem ukázal, že v průměru dluží česká domácnost na spotřebitelských úvěrech 1 984 eur, zatímco například ve Velké Británii je to 12 857 eur, v sousedním Německu 5 845 eur, ve Španělsku 6 516 eur. V Polsku činí průměrné spotřebitelské zadlužení jedné domácnosti 1 691 eur a v Maďarsku je to 2 498 eur.
Při přepočtu na průměrnou mzdu, tedy na příjem, z něhož domácnosti půjčky splácejí, se ovšem rozdíly smazávají. Zatímco průměrný spotřebitelský dluh jedné české domácnosti tvoří zhruba 24 procent roční průměrné mzdy, v Německu je to 14 procent. Ve Velké Británii, Španělsku a Maďarsku se tento podíl pohybuje kolem 30 procent.
Celkem se zatím dluhy Čechů vyšplhaly na úroveň 47 procent jejich disponibilního příjmu, neboli příjmu, který mohou utratit. V Belgii se tento ukazatel pohybuje kolem osmdesáti procent. Absolutními přeborníky v půjčkách jsou v Evropě Nizozemci. Jejich dluhy vůči bankám a nebankovním institucím se v průměru blíží 250 procentům ročního disponibilního příjmu.
Čím více se Češi zadlužují, tím více je zajímá, jaké informace o nich oba dlužnické registry mají. „Zatímco v roce 2006 požádalo o výpis z Bankovního nebo Nebankovního registru okolo 26 tisíc lidí, loni to už bylo téměř 40 tisíc klentů,“ říká Petr Kučera, výkonný ředitel společnosti CCB – Czech Credit Bureau, která v Česku organizuje Bankovní a Nebankovní registr. Banky si bonitu klientů ověřovaly v registrech ve 2,5 milionech případů.
Jaké máte zkušenosti s registry dlužníků? Odmítla s vámi nějaká instituce uzavřít smlouvu kvůli záznamu v některém z nich?
Penzijko s finančním bonusem
Založte si penzijko Conseq a získejte nejen státní příspěvky a daňovou úsporu, ale i bonus pro věrné klienty.
Sdílejte článek, než ho smažem
