Zeptáte-li se průměrného Čecha, zda už někdy nakupoval na internetu, patrně uslyšíte zamítavou odpověď. Navzdory tomu, že počítač a postupně i internetzačíná být standardem už téměř v každé české domácnosti, odpoví takto zhruba osm z deseti Čechů, zvláště v menších městech. Vyplývá to alespoň z dlouhodobého reprezentativního průzkumu agentury Median MML-TGI.
K nákupům v internetových obchodechse podle něj v uplynulých šesti měsících rozhodlo patnáct procent populace ve věku 12 až 79 let. Ostatní neměli buď přístup k internetu, nebo to správné odhodlání k nákupu. Když už by se k internetovému nakupování někdo z dotazovaných odhodlal, dal by navíc kvůli nedůvěře k jiným způsobům placení, přednost platbě dobírkou. To je ostatně nejoblíbenější způsob placení i podle reálných dat velkých internetových obchodů jako například Kasa.cz či Obchodni-dům.cz. V zahraničí je dobírka až na třetím místě za platbou kartoua převodem z účtu, jak uvádí loňská zpráva o Platebních metodách na internetu od Asociace pro elektronickou komerci (APEK).
Samotná internetovákomunita se ve srovnání s běžnou populací chová jinak, protože prostředí webových stránek jí je blízké, a tak i nákupy jsou pro ni zcela běžnou záležitostí. Potvrzuje to únorový reprezentativní průzkum mezi 351 respondenty, který agentura NMS specializovaná pro marketingové a internetové výzkumy realizovala exkluzivně přímo pro Peníze.cz. Podle tohoto průzkumu internetové obchody v loňském roce k nakupování využila velká většina české „on-line“ populace. Vloni takto nakupovalo minimálně 92 procent dotazovaných, přičemž téměř tři čtvrtiny z nich několikrát ročně (71 procent). Zhruba pětina zvedla tržbu internetových obchodníků alespoň jednou měsíčně (19 procent) a dvě procenta dokonce nakupují každý týden. Zbývajících osm procent dělá nákupy přes internet jen jednou ročně.
Nejčastější způsob placení za zboží objednané z webových stránek obchodů je podle NMS i pro internetovou populacidobírka při převzetí zboží. Platí tak přes 51 procent dotazovaných a i dalších 19 procent platí rovnou při osobním vyzvednutí „v kamenném obchodě“ internetového obchodníka. Zbývající třetina internetové populace se plateb přes internet neobává a volí jednu ze čtyř nejčastějších elektronických možností. Nejčastěji to je platba z osobního účtu jednorázovým platebním příkazem (15 procent). Úhradu za zboží či služby internetových obchodníků prostřednictvím platební karty volí zatím jen osm procent populace na internetu, šest procent využívá některou z on-line platebních bran bank (mBank, Raiffeisenbank). Ačkoli v druhé polovině loňského roku přišla s velkou slávou na trh také online peněženka ČSOBa Poštovní spořitelnytakzvaný Paysec, její využití není zatím příliš rozšířené. Tu nebo její zahraniční a více známou verzi Paypal volí při placení na českém internetu pouze dvě procenta internetových uživatelů. Je však třeba dodat, že tuto možnost k placení v Česku nabízí stále jen relativně málo internetových obchodů.
Česká internetová komunita považuje za nejbezpečnější formu platby v internetových obchodech zaplacení až při převzetí či vyzvednutí zboží. Ve výzkumu NMS to zmínilo 80 procent lidí. Za takovou nedůvěrou k bezpečnosti ostatních typů plateb přes internet stojí nejspíš častá negativní zkušenost s platbou předem, kdy po zaplacení obchod zboží nedodá, uvedl nedávno pro ČTK marketingový manažer webu Heureka.cz Tomáš Hodboď. Za druhý nejbezpečnější způsob Češi na internetu považují platební příkaz z účtu(11 procent). Platební brány bank či zabezpečené karetní operace přes systém 3D Secure jsou bezpečné jen pro čtyři procenta dotazovaných.
Jedním z důvodů, proč na změnu chování vlastních zákazníků ohledně způsobu placení netlačí například internetoví obchodníci, je rovněž fakt, že jiné varianty jsou pro ně příliš nákladné. „Banky sice zmiňují, že Češi jsou sto let za opicemi , když využívají nejvíce dobírku, přitom ale nejsou ochotné (vyjma mBank) ani zdaleka se v poplatcích pro obchodníka přiblížit ceně za dobírku,“ upozorňuje marketingová manažerka Jitka Součková z internetového obchodu Kasa.cz. Podle ní tak obchodníka přijde platba za zboží v hodnotě pěti tisíc korun přes platební bránu banky či přímo online zadáním údajů z karty zhruba na 85 korun, zatímco dobírka se pohybuje okolo třiceti korun. Za elektronické platbyvětší obchodníci zaplatí 1,3 až 1,7 procenta z ceny zboží, malé e-shopy , které nabízejí například květiny či jiné zboží za menší částky tří či čtyři procenta. Zablokování karet pro internetové platby může být dalším důvodem, proč zákazníci platí kartami na českém internetu stále relativně málo, domnívá se výkonný ředitel APEK Jan Vetyška.
Co při nákupech v internetových obchodech vadí vám a co naopak považujete za dobré? Jaké máte zkušenosti z placení v zahraničních internetových obchodech.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
19. 2. 2009 10:40, Libor
Zboží nakupuji zásadně na dobírku, je to pro mne bezpečnější. I podle zaměstnanců internetových obchodů, zboží na dobírku má při expedici přednost, protože není zaplaceno. Proč se ale extra honit u zboží, které je již zaplaceno (kartou)? Co když se pak „náhodou“ zjistí, že není skladem? Nenakupuji přes internet extra často, ale toto se mi i při deklarované dostupnosti stalo několikrát. Nedávno se mi zboží za 6 tisíc asi měsíc toulalo (pošta ztratila, bylo nutné poslat druhé), ale nějak mne to netrápilo, protože moje peníze v tom nelítaly.
V diskuzi je celkem (7 komentářů) příspěvků.