Stavební spoření není výhodné pro každého

Účastníci stavebního spoření mají několik možností, jak spořit. Ukládat své peníze na účet lze měsíčně, ročně, také různě vysoké částky atd. Proto jsme se rozhodli propočítat, jak jsou jednotlivé varianty pro klienty výhodné. A dostali jsme velmi zajímavé výsledky.

Pro simulací jsme použili těchto parametrů:
• Úročení 2 % p.a.
• Doba spoření minimálně nutná podle zákona, tj. 5 let pro smlouvy uzavřené před 1. 1. 2004, respektive 6 let pro smlouvy od tohoto data.
• Poplatek za uzavření smlouvy 1 %, což je nejtypičtější výše poplatku u stavebních spořitelen. Aktuální údaje jsou rovněž k dispozici v sekci stavebního spoření.
• Výše poplatku za vedení účtu 235 Kč. Vycházeli jsme ze simulačního programu Stavební spořitelny ČS, jejíž částka je za určitých okolností minimální. Velmi diskutované poplatky za vedení účtu se  s rostoucím objemem vkladů nijak nemění.

Poměr poplatku a vkladů je tedy s vyšší uloženou částkou snesitelnější. Nabízí se otázka, vyplatí-li se spořit například 100 nebo 500 Kč měsíčně.
Výši úhrad u jednotlivých spořitelen upravenou o poplatky za úrokové zvýhodnění a výpis z účtu, tedy položky, kterým se nelze vyhnout, naleznete v tabulce. "Staré" smlouvy jsou s úrokovým zvýhodněním, "nové" již bez něj.

Konkrétní hodnoty uvádíme od stokorunové měsíční úložky pro ty, kteří míní naspořit alespoň nějakou částku, třeba na nové okno (spíše okénko), až po nejvíce ziskové spoření. Tím je pravidelná měsíční platba 1 500 Kč měsíčně. Drobný problém pro srovnatelnost simulací znamená změna zákona, která přináší nové podmínky výpočtu. Stavební spořitelny však takových smluv zatím příliš neuzavřely, a proto tyto varianty uvádíme spíše jen pro srovnání. (Ne)výhodnosti nových variant spoření se budeme věnovat někdy v budoucnu.

Nejzajímavější informaci dává poslední řádek. Odpovídá na následující otázku: Kolik korun vydělá střadatel po odečtení všech nákladů za celou dobu spoření? V případě stokorunových měsíčních úložek je to 28 Kč za pět let. Státní podpora navíc nepokryje ani doprovodné náklady spoření. Státní podpora se v plné výši nedostane ke klientům dokonce ani v případě pětisetkorunových měsíčních úložek! Bohužel ani podle starých, tím méně pak podle nových podmínek stavebního spoření. Úložka ve výši 1 500 Kč měsíčně je již dostatečně vysoká, aby její úročení společně se státní podporou přineslo zajímavější  výnosy. Otázkou zůstává, zda je státní podpora zajímavá spíše pro spekulanty, nebo pro skutečně podporypotřebné spořitele na bydlení. Faktem je, že ne každý klient využívá možnosti státní podpory "naplno", maximální výše (podle starých podmínek) je stanovana na 4 500 Kč. "Průměrná výše nárokované státní podpory je u našich klientů přibližně 2 700 Kč," říká ředitel marketingu ČMSS (profil, názory) Rostislav Trávníček. Z toho lze usuzovat, že existují i velmi drobní střadatelé.

Podmínky stavebního spoření, ať nové, či staré, jsou nastaveny tak, aby v rámci spoření pomohly středně bohatým a bohatším střadatelům. Kdo si chce z mála uspořit na investici kolem 20 000 Kč, ten pravděpodobně zamíří jinam, nebo bude střádat peníze pod polštář. Tato nevýhoda však tolik neomezuje větší střadatele, kteří svou naspořenou částku využijí třeba i k pořízení menšího bytu. A to je rozhodně dobře.

Myslíte si, že by podmínky stavebního spoření měly napomáhat spíše střadatelům, kteří mohou uložit dostatek prostředků? Nebo by měly více podporovat "chudší" střadatele s malými měsíčními úložkami?