Fondy stále čekají na svůj čas

Historicky dosud nejúspěšnějším byl pro naše otevřené podílové fondy rok 1999, kdy se jejich majetek víc než ztrojnásobil. Tehdy však šlo především o majetek převedený z otevíraných investičních privatizačních fondů a skutečný přírůstek "nových" peněz nedosáhl ani zdaleka 20 miliard Kč.
V letech 2000 až 2001 pak došlo k útlumu. Až v roce 2002 začalo opět svítat a 50% růst přivedl přes 40 miliard korun. Začala také stoupat obliba dluhopisových fondů na úkor totální nadvlády fondů peněžního trhu a začal se rozjíždět kombajn ČSOB (profil, názory) ve spojení s produktovou továrnou KBC.
Významně také vzrostl počet klientů-podílníků, zejména v největších fondech jednotlivých kategorií. ISČS Sporoinvest (profil, názory) zaznamenal nárůst 10 miliard Kč a 80 tisíc nových klientů na celkem 200 tisíc podílníků, ISČS Sporobond (profil, názory) s přírůstkem přes 5 miliard Kč se víc než zdvojnásobil i v počtu klientů na 40 tisíc podílníků). Počítáme-li tedy jen aktivní investory, pak jich ve všech fondech v ČR již před rokem mohlo být přes půl milionu a nyní by se jejich počet měl pohybovat kolem tři čtvrtě milionu.

Loňský vývoj

Zásadnější vliv na náš fondový byznys mělo několik faktorů. Zejména šlo o pohyb výnosové křivky a některá legislativní opatření. Po velkém jarním přílivu peněz investorů do dluhopisových fondů se směr obrátil, jakmile se jejich krátkodobá výkonnost v létě dostala do záporných čísel a roční výnos se začal blížit nule.
Další citelný odliv způsobila novela zákona o DPH, která znevýhodnila pro institucionální investory využívání dividendových fondů. Na podzim tak z těchto typů fondů odešlo téměř deset miliard. Dále celoročně probíhal odliv ze smíšených fondů, které jsou většinou pozůstatkem kuponové privatizace. Za druhé pololetí tak došlo ve fondech spravovaných členy UNIS dokonce k poklesu majetku o víc než 9 miliard Kč, což degradovalo i celoroční obraz.
Pro toho, kdo trochu sleduje trh, tedy žádné celoroční překvapení: celkový nárůst majetku ze 130,6 na 151,1 miliard Kč (z toho UNIS 105 mld. Kč s nárůstem jen 5,2 mld. Kč, zatímco AKAT 46 mld. Kč, ale s nárůstem přes 15 mld. Kč). Tempo růstu je ještě rozdílnější: UNIS jen 5,3 %, zatímco AKAT téměř 50 %.
Je ovšem jasné, že zahraniční fondy "táhne" kombajn ČSOB, zatímco fondy UNIS se musely vyrovnat nejen s uvedenými nepříznivými vlivy, ale i s nemožností prodávat zajištěné fondy.
Na druhou stranu lze však realisticky uvažovat, že celkový nárůst majetku ve fondech vlastně není optických 20,5 miliardy, ale spíše 30 miliard, navíc čistě retailových. To by se již blížilo 25% nárůstu segmentu, což není tak zlé.

Struktura se nemění

Nakolik je investorská veřejnost u nás konzervativní, ukazuje rozložení investic do jednotlivých kategorií fondů: součet fondů peněžního trhu, dluhopisových a zajištěných přesahuje 111 miliard Kč a připočteme-li ještě podíl dluhopisů ze smíšených, dostáváme se přes 130 miliard Kč. Tedy podíl kolem 85 % v nejkonzervativnějších kategoriích.
Že z víc než 150 miliard Kř není ani celých 11 miliard Kč v akciových fondech (necelých 13 mld. včetně fondů fondů), není překvapivé. A to, prosím, o 4 miliardy narostl právě loni.

Dynamika citelněji

Možná nejzajímavější jsou vždy náznaky trendů. Co tedy můžeme z tabulky meziročních změn vyčíst? Přes pogrom dluhopisů došlo v těchto fondech k největšímu nárůstu absolutně, přes 10 miliard. Odkupům tam však ještě zdaleka není konec.
V tempu jsou bezesporu nejzajímavější údaje růstu akciových fondů (+ 59 %), i když jde o nárůst majetku ve výši jen 4 miliard korun a měli bychom jej očistit o vnitřní nárůst hodnoty portfolií na úrovni cca 30 %. Ze zcela pochopitelných důvodů pak exceluje 88% dynamika zajištěných fondů.

Zdanění klesne

Podle dosud přijaté legislativy letos klesne vnitřní zdanění příjmů (zisku) fondů z 15 na 5 %. To zvýší jejich výkonnost a mohlo by tak přimět naše domácnosti, aby jim věnovaly větší pozornost. Další posílení průmyslu fondů se očekává od penzijních fondů, které hospodaří již se 75 miliardami korun a podle novely zákona budou smět svá aktiva investovat také do podílových fondů.
Je však zřejmé, že skutečnou změnu přinese až skutečná penzijní reforma. Říkáme-li skutečná, myslíme tím vznik druhého povinného kapitalizačního pilíře, nikoli jen kosmetické úpravy, které zatím vláda navrhuje (o vládním návrhu si můžete přečíst v článku Český důchodce ve švédské penzi).
I podle generálního manažera UNIS Martina Hanzlíka se dá očekávat v dalších letech výrazný nárůst investic do fondů a v horizontu pěti let by se podle něj mohla částka ztrojnásobit. To by odpovídalo i evropskému vývoji, kdy proti našemu průměru 15 000 Kč (500 eur) na obyvatele stojí evropské země se 120 000 až 300 000 Kč (4 000 až 10 000 eur) na obyvatele. V evropských zemích ve fondech tedy obyvatelstvo zhodnocuje úspory ve výši deseti až dvacetinásobku naší úrovně. Je to ovšem také bohatší obyvatelstvo.

Kdo kolik spravuje

Nijak překvapivé není ani členění našich největších správců fondů. ISČS (profil, názory) si i nadále udržuje první příčku a brzo překoná 50miliardový objem majetku pod správou. Zajímavé je snad jen to, že při započtení 3 miliard ve fondech ESPA již tuto laťku skupina České spořitelny překonala.
Druhé místo po zásluze drží ČSOB s 24 miliardami a připočteme-li formálně oddělených 21 miliard v IS ČSOB (profil, názory), začíná spořitelně pěkně "dýchat na záda". Třetí IKS KB (profil, názory) spí doslova jak Šípková Růženka, šanci ji probudit by mohl snad mít od 1. dubna nový výkonný ředitel pro distribuční kanály KB Jan Pokorný, který z IKSky pochází. Jen aby to nebyl apríl.
Přes 10 miliard Kč se dále dostává i konsolidovaná skupina Živnobanky (profil, názory) součtem ŽB Trustu (profil, názory) s oběma Pioneery (profil, názory) a zapomínat bychom neměli ani na výkonný, byť malý tým ING IM (profil, názory) s více než 7 miliardami Kč.

Autor je šéfredaktorem časopisu Finanční poradce.

Jak u nás vidíte vývoj "průmyslu" fondů? Rozhýbe jej Evropa, nebo až naše bohatnutí?