Exekuce čeká milostivé léto, marné vymáhání skončí dříve. Přehled změn

Jiří Hovorka | rubrika: Analýza | 7. 7. 2021 | 14 komentářů
Velký balík změn v exekucích definitivně schválili poslanci. Skončí stovky tisíc marných exekucí a dlužníci dostanou šanci zbavit se levněji „veřejnoprávních“ dluhů. Exekuce v terénu mají přestat sloužit jako nástroj pro vytváření nátlaku na dlužníky. Projděte si schválené změny.
Exekuce čeká milostivé léto, marné vymáhání skončí dříve. Přehled změn

Zdroj: Shutterstock

Stovky tisíc takzvaných marných exekucí, u nichž původní dluh nepřesahoval 1500 korun příští rok skončí. Počítá s tím novela občanského soudního řádu a exekučního řádu, kterou dnes definitivně schválili poslanci poté, co jim balík změn s několika změnami vrátili senátoři. Jde o změny, na kterých se pracovalo minimálně poslední dva roky.

Poslanci schválili i takzvané milostivé léto a také „zlidštili“ exekuce, při nichž se věci zabavují přímo u dlužníků doma. Naopak už dříve nepodpořili třeba teritorialitu, tedy omezení místní příslušnosti – věřitelé si tak dál mohou vybírat exekutory z celé republiky.

Poslanci schválili exekuční změny ve verzi, jakou jim v červnu vrátili senátoři. Zastavování dlouhodobě nevymahatelných exekucí se tedy bude vztahovat i na starší případy.

Většina změn má být účinná od začátku roku 2022. Připravili jsme jejich podrobný přehled.

Marné exekuce kvůli malým dluhům

Skončit mají stovky tisíc marných exekucí, které běží bezvýsledně víc jak tři roky a u nichž původní dluh – takzvaná jistina – dělal maximálně 1500 korun. Takových exekucí je v Česku 200 až 300 tisíc, říká jeden z navrhovatelů, poslanec Patrik Nacher (ANO).

Řežeme náklady!

Řetězova pila
Zdroj: Shutterstock

Účty za telefon, elektřina, plyn. Neplatíte zbytečně moc? Poradíme, jak odlehčit rodinnému rozpočtu – porovnáme nabídky a vybereme tu nejlepší.

„Považuji to za jedno z klíčových opatření celé novely. Je to součást řešení problémů, které si v systému vlečeme z minulosti, kdy docházelo u často bagatelních dluhů k astronomickému růstu příslušenství v podobě úroků, penále, nákladů exekuce a tak dále. Toto opatření má tedy s přiměřenou mírou spravedlnosti pomoci vyřešit historické dluhové pasti,“ zdůraznil už dříve lidovecký poslanec a další z navrhovatelů Marek Výborný.

Novela počítá s částečným odškodněním pro věřitele i pro exekutory za náklady, které už s vymáháním měli. Věřitelé si budou moci odečíst z daní 450 korun za každou zastavenou pohledávku (jde o 30 procent z 1500 korun). Peníze nedostanou přímo, aby to podle Nachera nebylo pro překupníky.

Stát pak má exekutorům za každou zastavenou exekuci vyplatit 1050 korun (jde o 30 procent takzvaných hotových nákladů, které dělají 3500 korun). Exekutoři však budou mít nárok na proplacení jen u pěti takových exekucí za jedním člověkem. Původní návrh počítal s deseti, ale poslanci odsouhlasili změnu navrženou pirátským poslancem Lukášem Kolaříkem. Ten se obával, aby na tomto návrhu neprofitovali velcí exekutoři, kteří typicky vymáhají pohledávky dopravních podniků za černé jízdy.

Státní rozpočet vyjde toto opatření na stovky milionů korun. Podle Nachera je to investice do lidského kapitálu, která by lidem mohla umožnit návrt z černé ekonomiky do běžné, v níž se ze mzdy odvádí daně. Stát by tak na tom podle něj měl ve výsledku vydělat.

Milostivé léto

Marek Výborný částečně uspěl i s návrhem na takzvané milostivé léto. Lidé dostanou od účinnosti novely celkem půl roku čas na uhrazení původního dluhu za výhodnějších podmínek.

Schválený návrh počítá s tím, že tři měsíce po účinnosti novely začne běžet tříměsíční období, během něhož půjde dluh takto vymazat. Týká se to dluhů, které mají lidé vůči veřejné správě, a to včetně institucí s jakýmkoli státním podílem. Jde třeba i o podniky s účastí města.

Jde o jednorázovou nabídku dlužníkům, aby tyto dluhy splatili levněji. Kromě původního dluhu (jistiny) jim stačí doplatit 750 korun na náklady zastavení exekuce. Odpadne tak velká část takzvaného příslušenství, tedy úroky, pokuty nebo poplatky za nesplácení.

„Vnímám to jako podanou ruku odpovědným dlužníkům, kteří chtějí svůj problém vyřešit a často vystoupit z šedé zóny a zapojit se do standardního socioekonomického života. Současně je to výhodné i pro řadu věřitelů, protože dlužník získává motivaci splatit svůj dluh, z kterého by věřitel často neviděl ani vindru,“ vysvětluje milostivé léto Výborný. Vyloučeny z něho jsou například pokuty od policie nebo náhrady za spáchanou trestnou činnost.

Výborný naopak neuspěl s rozšířením milostivého léta i na dluhy vůči soukromým věřitelům. Návrh počítal s jednorázovou možností levnějšího splacení dluhu, při němž by dlužníci museli uhradit původní dluh a stejnou částku na příslušenství dluhu.

Exekuční počty

Zdroj: Shutterstock

Počet exekucí v posledních letech klesá. Zatímco na konci roku 2018 jich bylo celkem 4,68 milionu, v listopadu roku 2020 „jenom“ 4,33 milionu. Novější čísla zatím Exekutorská komora nezveřejnila.

V roce 2020 bylo zahájeno 408 tisíc nových exekucí, což je meziročně skoro o pětinu méně. Z jaké části za to mohla epidemie a zda číslo v dalších letech nevyskočí opět vzhůru, zatím nikdo neví. S jistotou lze ale říci, že nejhorší časy máme za sebou. V rekordním roce 2011 totiž bylo zahájeno 936 tisíc nových exekucí.

Těch 4,33 milionu běžících exekucí má celkem zhruba 720 tisíc lidí. Ještě na konci roku 2017 mělo exekuci 863 tisíc lidí.

V průměru mají lidé s nezvladatelnými dluhy šest exekucí. Zhruba 130 tisíc lidí v Česku má deset a více exekucí. Naopak jen jednu exekuci má kolem 220 tisíc dlužníků.

Zastavení dalších marných exekucí

Jde o bod, u kterého došlo asi k nejvíce zvratům. Původní návrh ministerstva spravedlnosti z roku 2019 počítal s tím, že exekuce starší jak tři roky, u nichž nebudou uhrazené ani náklady na vymáhání, automaticky skončí po třech letech od účinnosti novely a věřitelé je budou moci prodloužit, jen pokud zaplatí další zálohy na vymáhání. Po devíti letech marného vymáhání pak exekuce měly skončit automaticky vždy.

Ve sněmovně k tomu při prvním hlasování v dubnu ležely dva pozměňovací návrhy. Ten od poslance Jana Farského (STAN) chtěl původní návrh zmírnit a počítat devítiletý čas i zpětně. Znamenalo by to, že se od roku 2022 zastaví asi milion exekucí, které neúspěšně běží deset let. Za tento návrh se veřejně postavila i zmocněnkyně vlády pro lidská práva Helena Válková (ANO).

Většina poslanců ale dala přednost návrhu poslance Tomáše Kohoutka (ANO), který naopak čas pro povinné zastavování exekucí oproti původnímu návrhu prodloužil. Tyto exekuce tedy mělo podle původně schválených změn jít ukončit nejprve v roce 2028, tedy šest let po účinnosti novely. Věřitel navíc měl dostat dalších šest let, aby vymáhání prodloužil, a to i bez zaplacení zálohy na vymáhání, jak s tím počítal původní návrh.

Senátorské změny, které poslanci nyní přijali, ale situaci znovu mění. Zavádí takzvanou nepravou retroaktivitu – úvodní šestiletá lhůta pro zastavení marných exekucí se začne počítat už v minulosti. Aby měli věřitelé a exekutoři čas na přípravu, dojde k prvnímu zastavování těchto exekucí až rok po účinnosti celé novely, se kterou se počítá od začátku roku 2022. Podle definitivně schváleného návrhu tedy půjde zastavovat marné exekuce zahájené od roku 2017. Například Česká bankovní asociace se ve svém komentáři k senátorským změnám řečnicky táže, zda je toto posunutí v čase v souladu s ústavou.

Senátoři také změnili podmínky dalšího prodlužování vymáhání těchto dluhů. V dubnu schválený poslanecký návrh počítal s možným dalším prodloužením o dvakrát tři roky, pokud by to věřitel chtěl. Věřitel by přitom nemusel platit na vymáhání zálohy. Nakonec bude prodlužování o další tři roky vždy možné jen po složení zálohy. Její výši stanoví vyhláškou ministerstvo spravedlnosti, měla by se pohybovat v řádech několika stokorun. Výjimku budou mít například věřitelé vymáhající výživné nebo náhradu újmy z trestného činu.

Doplňme k tomu, že dnes lze exekuci zastavit jen pro nezákonnost, novela to tedy má nově umožnit i pro nevymahatelnost. Věřitelé dnes u exekutorů vymáhají i nevymahatelné exekuce proto, že je to nic nestojí a oni tím stopují promlčecí dobu. Když by dluh nevymáhali, bude za tři roky promlčen. Věřitelé se tak jistí pro případ, že by dlužníci nečekaně získali majetek, což se v praxi děje minimálně.

Exekutorské komoře vadí, že senátoři prosadili, aby u takto ukončených exekucí exekutorům zanikl nárok na uhrazení nákladů za proběhnutou exekuci. Exekutoři mají mít nárok maximálně na dříve zaplacené zálohy v řádech několika stokorun. Komora proti tomu podá ústavní žalobu. Senátoři tímto opatřením chtějí zajistit, aby se po zastavení exekuce nerozeběhla rovnou exekuce další, ve které by se vymáhala právě úhrada nákladů za vymáhání.

Zlidštění exekucí u dlužníka doma

Uspěl společný návrh poslanců z téměř všech poslaneckých klubů na takzvanou humanizaci – zlidštění – mobiliárních exekucí. Jde o druh vymáhání, při kterém vykonavatelé exekutora přijdou do bytu dlužníka, zabavují mu majetek a ten následně prodávají. Podle lidí z terénu a také některých poslanců už mobiliární exekuce dávno tomuto účelu v mnoha případech neslouží a agresivní exekutoři (kterých je menšina) je využívají k vytváření nátlaku na dlužníky. Chtějí po nich třeba, aby rychle obstarali peníze na mimořádnou splátku. Tím předlužené lidi dostávají do dalších problémů.

Schválený návrh umožní dlužníkům zastavit mobiliární exekuce v případě, že budou nad rámec zákonných srážek dobrovolně hradit částku ve výši 1500 až 6000 korun měsíčně, která se bude odvíjet od výše jejich příjmů. Návrh také počítá s absolutním zákazem exekuce prodejem movité věci u zvlášť zranitelných osob – jde o starobní důchodce a invalidní důchodce ve druhém a třetím stupni, kteří mají v daném měsíci důchod pod hrubou minimální mzdy. Týká se to také lidí, jejichž dluhy vznikly před 18. narozeninami.

„Díky takzvanému polidštění mobiliárních exekucí už nebude možné vytvářet psychologický nátlak na dlužníka při zabavování majetku a nastaví se systém pravidelných regulovaných měsíčních splátek,“ říká Radek Hábl, šéf Institutu prevence a řešení předlužení.

Zlidštění mobiliárních exekucí se podle senátorských úprav má týkat jen fyzických, nikoli právnických osob.

Nahrávání exekuce

Další schválený návrh zavádí povinné nahrávání hovorů exekutora a jeho vykonavatelů s dlužníkem. Doteď se povinně pořizují videozáznamy jen ze samotného výkonu mobiliární exekuce. Exekutoři dostanou od účinnosti novely rok času, aby se na nahrávání hovorů připravili. 

Nové penále u pojistného

Nová pravidla dostanou i dluhy u neplaceného zdravotního a sociálního pojištění. Schválený návrh poslance Výborného u pojistného zavádí, co je standardní u občanského zákoníku, tedy úrok z prodlení ve výši 8 % + repo sazba ČNB (nyní 0,25 %). Dnes dlužník platí paušální úrok z prodlení ve výši 0,05 % za den prodlení, což odpovídá asi 35 % ročně.

Spis elektronicky nejen na CD

Dlužníci nově získají nárok na zaslání spisu na CD, tedy v elektronické podobě. Může jim to pomoci v situaci, kdy mají exekutora třeba 200 kilometrů daleko a chtějí nahlédnout do spisu, který na něj vede. Bezplatná je však jen první žádost o takové CD. Senátoři do novely doplnili možnost získat náhled do spisu i přes zpřístupnění v jiné elektronické formě, například přes cloudové úložiště.

Průhlednější evidence

Balíček změn se týká i Centrální evidence exekucí. Tu bude dál spravovat Exekutorská komora, návrh na přesun pod ministerstvo spravedlnosti totiž neprošel. Exekutoři se ale budou muset dělit o větší porci dat. Například budou muset nově uvádět celkovou vymáhanou částku, ne jenom výši jistiny (původní dluh). Data v evidenci také mají být pravidelně aktualizována nebo v ní bude nově muset být i zápis o vedení exekuce movitých věcí.

První na jistinu

Nově se bude při splácení dluhu jako první započítávat splátka na jistinu, tedy na původní dluh. Má to kromě jiného vyřešit situaci, kdy věřitel z vymožených peněz nevidí nic, protože jdou na odměny advokátům či exekutorům.

Zásadní změny, které neprošly

Volná soutěž mezi exekutory neskončí. Věřitelé si tak mohou dál vybírat, kdo pro ně bude dluhy vymáhat. Dlužníci nedostanou vždy jen jednoho exekutora, pokud mají více exekucí. To by zpříjemnilo práci hlavně jejich zaměstnavatelům, kteří dnes musí komunikovat s více exekutory. Naopak to nevyhovovalo zejména velkým věřitelům jako jsou banky, operátoři nebo energetické společnosti, kteří chtějí své dluhy vymáhat jen u několika vybraných exekutorů.

Neprošel ani jeden z návrhů na teritorialitu. V dubnu se hlasovalo celkem o třech. Krajskou místní příslušnost podle místa bydliště navrhoval pirátský poslanec Lukáš Kolařík. Marek Výborný k tomu přidal dva návrhy na mírnější, takzvanou spotřebitelskou teritorialitu, kdy by soudy přidělovaly exekutorům práci náhodně a rovnoměrně jen u spotřebitelských dluhů. Podnikatelské a firemní dluhy by dál zůstaly v režimu volné exekutorské soutěže. Proti teritorialitě hlasovali poslanci ANO, ODS, ale i třeba někteří poslanci ČSSD. Čistou teritorialitu nepodpořili ani poslanci za TOP09.

Neprošly také návrhy, které chtěly omezit takzvané parkování nevymahatelných dluhů u exekutorů. Poslanci zamítli návrh Lukáše Kolaříka na zavedení soudního poplatku ve výši 250 korun při zahájení exekuce. A ani dál nemají věřitelé platit zálohy na vymáhání (s výjimkou výše zmíněného prodlužování marných exekucí), přestože s tím původní ministerský návrh počítal. Poslanci v dubnu schválili návrh Tomáše Kohoutka (ANO), aby se nic oproti dnešku neměnilo a zálohy zůstaly dobrovolné. Exekutoři je v praxi nevybírají, protože by tím přišli o klienty – věřitel by šel vymáhat k exekutorovi, u kterého se zálohy neplatí.

Cesta z pasti

Novela sice nepřináší tak výrazné změny, jak mohla, přesto jde o další zásadní krok k omezení „dluhového byznysu“ a posílení postavení dlužníků. Systém fungující v předchozích letech totiž dělal z vymáhání nepřiměřeně výhodné podnikání a vyloženě motivoval k výrobě dlužníků.

Už v roce 2014 ministerstvo spravedlnosti pod vedením Heleny Válkové výrazně snížilo odměny pro advokáty za vymáhání u pohledávek do 50 tisíc korun. Už tehdy u toho byl jako náměstek Robert Pelikán, který pak jako následník Válkové od dubna 2017 snížil o třetinu odměny i exekutorům. Nesplácené dluhy od té doby nerostou do astronomických výší, jak to bylo běžné dříve.

Zlomový byl také prosinec roku 2016. Od té doby je účinný návrh zákona bývalého lidoveckého poslance Jaroslava Klašky, který zrušil rozhodčí doložky ve spotřebitelských smlouvách. Nad spravedlivým vymáháním tak už nedělají arbitra soukromí dozorci, kteří žili z peněz od věřitelů, ale nezávislé soudy. Od stejného data je účinný také nový zákon o spotřebitelském úvěru, který omezil prodej půjček jenom na banky a společnosti s licencí od ČNB a výrazně reguluje třeba také sankce z úvěrů.

Z dluhových pastí měly dlužníkům pomoci i nové podmínky osobního bankrotu od června 2019. Pro většinu lidí je však dál na pět let, navíc není dopředu jisté, že se na konci dluhy skutečně škrtnou. Kdo splatí za pět let méně než 30 procent dluhů, bude muset čekat na výrok soudu. Výjimku mají pobíratelé starobních a invalidních důchodů v 2. a 3. stupni. Ti se mohou oddlužit už za tři roky, když zvládnou platit alespoň náklady na insolvenčního správce a jednou tolik na úhradu dluhů – za tři roky jde v součtu o přibližně 80 tisíc. Stejné podmínky platí od října 2019 také pro mladistvé, jejichž nezvladatelné dluhy vznikly alespoň ze dvou třetin před 18. narozeninami.

Další vlna úlev pro lidi v dluzích přišla s koronavirovou krizí. Poslanci během ní rozhodli i o trvalých změnách: Exekutoři se nově nedostanou k daňovému bonusu za děti. A na odstupné nově nesmí exekutor pohlížet jako na jednorázovou výplatu, ale musí od něho nezabavitelné minimum odečíst tolikrát, za kolik měsíců odstupné je. Dlužníkům pomohlo i opakované zvýšení nezabavitelného minima, tedy částky, která jim musí zůstat po stržení splátek dluhu. A v době vrcholící epidemie také opakovaná stopka vymáhání v terénu.

Nedávno legislativním procesem přošly i další změny, na které se čekalo dlouhé roky a řeší v obou případech velmi paradoxní situace, které doteď byly možné. V prvním případě jde o dětské dluhy. Ty nově už nebudou vznikat, když za děti budou ručit rodiče nebo jejich zákonní zástupci. A od července mohou vznikat také chráněné účty, které konečně mají zajistit, že nezabavitelná částka bude skutečně nezabavitelná.

Rozloučení s divokým dluhovým byznysem posledních let pak měla završit nová pravidla oddlužení, s nimiž se také počítalo od letošního července. Návrh ministerstva spravedlnosti na zkrácení oddlužení na tři roky pro všechny sice v listopadu schválila vláda, poslanci však tuto novelu insolvenčního zákona neprojednali ani v prvním čtení a do říjnových voleb už oddlužení nezkrátí. A to i přesto, že jde částečně o implementaci společných pravidel Evropské unie, na což je čas jen do poloviny letošního roku. Například v půlce dubna poslanci ANO, ODS a KSČM odmítli tuto novelu zařadit do programu tehdejší schůze.

Jiří Hovorka

Autor článku Jiří Hovorka

O osobních financích píše od roku 2009. Začínal v Měšci, pak se stejným tématům věnoval v Aktuálně.cz, po sloučení s vydavatelstvím Economia se jeho texty objevovaly i v Hospodářských novinách. Dlouhodobě se věnuje důchodům,... Další články autora.

Líbil se vám článek?

+76
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 14 komentářů

Diskuze

Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy

8. 7. 2021 0:14, Tyna

Je dobře, že konečně s exekucí začli něco dělat. Nejsou lidi v dluzích jen kvůli sami sobě jak někteří moc chytří lidé píšou protože jsou i hodně lidí kteří jsou zadlužení jen tím že jejich rodiče neplatily za ně jízdné a tím po dovršení 18ti let všechno padá na dítě, tím pádem je člověk zadlužený stejně tak jako kdyby si bral nějakou půjčku apod. Můj názor,,,to co neplatili rodiče dětem když nebyli děti sami sebou že jim nebylo 18, tak by dluh měl být stále na rodičích.... Tím pádem by nebylo tolik mladých lidí zadlužený... A ti lidé kteří neví co je to mít exekuce a jen komentují ostatní takový kteří je mají tak by se k tomu neměli ani vyjadřovat protože neví jaké to je....

+15
+-
Reagovat na příspěvek

Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy

8. 7. 2021 8:20, Marcela

Vidím, že v tomto státě je lepší dělat dluhy ,než být odpovědný sám za sebe a nějaké peníze ušetřit. To banky a ostatní společnosti živící se na půčkách, nechtějí.Tak ,když dávají půjčky na zavolání ,kde komu ,tak bych jim nevrátila nic. Mají si člověka prověřit. Jistě ,že může nastat situace ,kdy v době půjčky či hypotéky mám slušný příjem a během doby splácení se může stát v rodině cokoliv ,ale to by se mělo řešit případ od případu s bankou.

-9
+-
Reagovat na příspěvek
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem (14 komentářů) příspěvků.

Hledáte nové bydlení?

Berzrealitky

Vyzkoušejte náš katalog nemovitostí, při jehož tvorbě jsme se spojili s předním českým portálem Bezrealitky.

A tohle už jste četli?

Chráněný účet přichází. Exekutor na něj nedosáhne

1. 7. 2021 | Jiří Hovorka | 14 komentářů

Chráněný účet přichází. Exekutor na něj nedosáhne

Od začátku července mohou lidé v exekuci žádat svou banku o vznik takzvaného chráněného účtu. Ten má skoncovat s dosavadní praxí, kdy nezabavitelné minimum ve skutečnosti není nezabavitelné. celý článek

Před oddlužením číhá past. Osobní bankrot se může prodražit

15. 6. 2021 | Jiří Hovorka | 13 komentářů

Před oddlužením číhá past. Osobní bankrot se může prodražit

Před vstupem do oddlužení stále číhá na dlužníky past v podobě nepoctivých firem, které na nich chtějí vydělat. Agentura pro sociální začleňování spadající pod ministerstvo pro místní... celý článek

Marné exekuce skončí dřív. Senátoři upravili balík změn

10. 6. 2021 | Jiří Hovorka | 3 komentáře

Marné exekuce skončí dřív. Senátoři upravili balík změn

Zastavování dlouhodobě nevymahatelných exekucí by se mělo vztahovat i na starší případy. Senátoři podpořili i takzvané milostivé léto, přednostní splácení jistiny a další změny. Novela... celý článek

Názor: Kdo se bude radovat po jednání Senátu o exekučním řádu?

7. 6. 2021 | Petr Koblovský | 1 komentář

Názor: Kdo se bude radovat po jednání Senátu o exekučním řádu?

Po dvou letech se projednávání exekučního řádu chýlí k finále v Senátu. Za pár dní se dozvíme, kdo bude moci slavit. Jak by to vypadalo, kdyby prošel návrh bez dalších úprav?

Chráněný účet bez karty. Jedna z bank bude k dlužníkům přísnější

13. 5. 2021 | Jiří Hovorka | 6 komentářů

Chráněný účet bez karty. Jedna z bank bude k dlužníkům přísnější

Nezabavitelné minimum má být díky chráněnému účtu opravdu nezabavitelné. Jenže v Air Bank k němu nedají platební kartu.

Partners Financial Services

Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.