Jestli to myslíte s úlevami pro lidi s nezvladatelnými dluhy vážně, omezte příjem státu z exekucí. Takový vzkaz vyslala zákonodárcům Česká asociace věřitelů. Spočítala, že stát vybírá na dani z přidané hodnoty z exekucí stovky milionů korun ročně, o které zhoršuje situaci dlužníků i věřitelů.
Podle ministerstva financí ale návrh na omezení DPH u exekucí není ve hře. Služby exekutorů totiž nejde jednoduše „přehodit“ do jedné ze snížených sazeb DPH. Musí na ně platit základní sazba – a ta je v Česku ve výši 21 procent.
„Čeští zákonodárci se již několik let snaží bojovat proti neúměrnému navyšování dluhů o náklady na jejich vymáhání. Sám stát přitom ročně inkasuje zhruba 400 až 500 milionů korun na DPH z nákladů exekuce,“ říká Pavel Staněk, prezident České asociace věřitelů.
Podle něj to pro dlužníky znamená zdražení exekučního vymáhání o víc než pětinu. A je to nevýhodné i pro věřitele, kteří musí mnohdy o to déle čekat na splacení dluhu.
„Stát i po snížení odměn advokátů a exekutorů nadále hledá další cesty, jak dlužníkům zlevnit náklady vymáhání. Jako řešení je dnes uvažováno slučování exekucí nebo zavedení exekutorské teritoriality. Jejich pozitivní dopady na výši nákladů exekuce by přitom byly naprosto minimální,“ tvrdí Staněk.
„Pokud to stát se snížením nákladů skutečně myslí vážně, měl by hledat efektivnější řešení a začít v první řadě u sebe,“ pokračuje Staněk. Vyzývá tedy poslance, aby omezili výběr DPH z exekucí.
Nejde to
Přestože exekutoři formálně jednají z pověření státu (stát na ně přenáší výkon rozhodnutí a reguluje jejich počet podobně jako u notářů), ministerstvo financí vysvětluje, že podle zákona o DPH nejsou exekutoři veřejnoprávními subjekty. „Provozují ekonomickou činnost a jsou tak považováni za osoby povinné k dani a jejich činnost je předmětem daně,“ říká Jakub Vintrlík z tiskového oddělení ministerstva.
A dodává, že kvůli společným pravidlům pro DPH v rámci Evropské unie nejde snížit daň u exekucí jednoduše tím, že by se tyto služby přiřadily pod některou ze snížených sazeb. „Uplatnění snížené sazby na činnost exekutorů a advokátních kanceláří by bylo v rozporu se směrnicí o společném systému DPH, která tuto problematiku na úrovni EU upravuje,“ upřesňuje Vintrlík.
Snížit sazbu lze pouze u položek, u nichž to uvedená směrnice umožňuje. Činnost exekutorů (a služby advokátních kanceláří spojené s exekucemi) mezi ně nepatří. „Proto musí podléhat DPH v základní sazbě daně, která je v současné době v ČR ve výši 21 procent,“ shrnuje zástupce ministerstva.
Pokud by tedy někdo chtěl snížit DPH u exekucí, musel by navrhnout snížení základní sazby DPH. To by ale mělo zásadní dopad na státní rozpočet, protože právě na DPH vybere stát nejvíc ze všech daní – loni to bylo 413 miliard korun.
Vysoké počty
Čísla, s nimiž přišla asociace věřitelů, ministerstvo financí nerozporuje. Stát celkem dostává na DPH z exekucí stovky milionů korun ročně. Kolik odvedou jednotliví dlužníci? „Například u exekuce pro částku 15 tisíc korun půjde zpravidla o zdražení ve výši 1155 Kč,“ uvádí Petra Šostá, mluvčí portálu Češi v právu, který na jaře spustila Česká asociace věřitelů.
Výpočet celkového výnosu z DPH u exekucí vychází z toho, že loni bylo v Česku zahájeno 499 512 nových exekučních řízení a průměrná vymáhaná částka na jistině činila 63 339 korun. „Uvážíme-li, že odměna exekutora činí 15 procent z vymožené částky, na dalších nákladech je zpravidla účtováno minimálně 3500 Kč a vymahatelnost dluhů v exekuci aktuálně činí zhruba 20 až 30 procent, může stát na DPH jen z exekucí zahájených v minulém roce inkasovat zhruba 350 milionů korun,“ vypočítává Šostá.
Danou částku se nepodaří vymoct najednou, takže i související DPH bude odváděno postupně ještě v následujících letech. Vzhledem k počtu běžících exekucí zahájených v předchozích letech se však podle Šosté ve výsledku bude pravděpodobně jednat ještě o vyšší částku, kterou stát nyní na DPH z exekucí inkasuje. Řádově podle ní jde o v úvodu zmíněných 400 až 500 milionů korun ročně.
Česká asociace věřitelů dlouhodobě vystupuje proti změnám v exekucích či v oddlužení. Ti poslanci v posledních letech prosadili, aby pomohli řešit problémy s nezvladatelnými dluhy, které stovky tisíc Čechů mají. Přílišné množství exekucí je totiž nevýhodné i pro stát – musí dávat víc peněz na sociální dávky nebo boj s kriminalitou, zároveň získává méně příjmů z daní a odvodů (dlužníci raději pracují načerno).
Asociace věřitelů aktivně vystupovala i proti jednodušším podmínkám oddlužení, které platí od letošního června. Teď se snaží zabránit zavedení místní příslušnosti (teritoriality) u exekucí.
Členy asociace jsou například některé inkasní agentury nebo sdružení dvaceti největších dopravních podniků v Česku. Naopak v ní nenajdete žádnou banku, mobilního operátora nebo energetické společnosti, tedy největší tuzemské věřitele. Z pojišťoven je v asociaci jenom Hasičská vzájemná pojišťovna, nebankovní poskytovatele úvěrů zastupují třeba Acema či Help Finacial.
Jiří Hovorka
O osobních financích píše od roku 2009. Začínal v Měšci, pak se stejným tématům věnoval v Aktuálně.cz, po sloučení s vydavatelstvím Economia se jeho texty objevovaly i v Hospodářských novinách. Dlouhodobě se věnuje důchodům,... Další články autora.
Sdílejte článek, než ho smažem