Kdy začít spořit na penzi? Co nejdřív!

Mladí a bezstarostní

Martin a Lada jsou mladý pár těsně před třicítkou, zatím bez dětí. Ona pracuje v reklamní agentuře, on jako programátor, mají nadprůměrné příjmy a bydlí v nájmu. Hodně utrácejí za koníčky, i tak zbude každému na účtu několik tisíc měsíčně navíc.

„Není to absurdní? Před pár lety jsem skončil školu a už bych měl myslet na důchod?“ řekne si možná leckdo. Právě před třicítkou je na to ale ideální doba. Tedy ne na výběr županu, bačkor a fajfky, to vážně ještě počká. Ideální doba na investování. Čím dlouhodoběji se totiž investuje, tím vyšší je šance, že se investice slušně zhodnotí.

Stačí se podívat na historii akciových trhů ve 20. století – čísla mluví jasně, akcie byly i přes všechny krize, deprese, války, ropné šoky a spekulativní bubliny jedním z nejlepších nástrojů na ochranu úspor proti inflaci. To samozřejmě neznamená vrhnout všechny peníze slepě na trhy. Je nutné vytvořit rezervu a dobré je taky zvážit pořízení vlastního bydlení, to je ostatně také druh zabezpečení na penzi.

Slovníček pilířů

V debatách o penzijní reformě se používá slova pilíř. Zatím stojí český důchodový systém na dvou nestejně silných pilířích, prvním a třetím. Nyní by měl přibýt pilíř druhý.

První pilíř penzijního systému, to jsou státní penze placené ze sociálního pojištění. V České republice (jako v mnoha jiných zemích) jde o takzvaný průběžný důchodový systém: ze sociálního pojištění placeného ekonomicky aktivními občany se platí penze jejich současníků-důchodců.

Třetí pilíř to je systém státem podporovaného penzijního připojištění v současných penzijních fondech. Ty investují svěřené prostředky na finančních trzích, ovšem investují je značně konzervativně: jejich zákonnou povinností je totiž nevykázat na konci roku ztrátu. Stávajícím penzijním fondům se bude nově říkat transformované fondy.

Druhým pilířem budou fondy nových penzijních společností. Do nich bude možné „vyvést“ tři procenta z prostředků dosud odváděných do prvního pilíře v rámci sociálního pojištění. Populárním cizím slovem se tomu říká opt-out. K nim bude účastník povinen přisypat dvě procenta ze svého. U penzijních společností si klienti budou moci zvolit fondy s různou investiční strategií, konzervativní, agresivní i něco mezi. Není ovšem garantováno, že jejich vklady se vždy zhodnotí.

Martin i Lada nemohli nepostřehnout, že se cosi děje s penzijním systémem. Penzijním fondům se najednou začalo říkat třetí pilíř, ke všemu se brzy objeví jiné fondy, kterým se zase říká druhý pilíř důchodového systému. Je to nabídka pro ně?

Vstoupit do druhého pilíře se mladému člověku s nadprůměrnou mzdou zřejmě vyplatí, i pokud předpokládáme pesimistické zhodnocení (například pokud se fondy pod tlakem omezené konkurence budou méně snažit). Na dlouhou dobu má smysl volit dynamický fond. Pokud mají „naši mladí“ také možnost čerpat příspěvek zaměstnavatele, vyplatí se jim uzavřít i „staré“ penzijní připojištění.

Zbytek peněz je vhodné pravidelně investovat. Přednastavená portfolia lze „pořídit“ od 500 korun měsíčně. Částky v řádu tisíců lze rozložit i do individuálně vybraných fondů. K rozumné diverzifikaci jich postačí několik. Dobrý finanční poradce klientům pomůže s volbou přiměřeného produktu.

Rodina s dětmi

Manželé Novákovi bydlí se dvěma dětmi ve vlastním domku po prarodičích v krajském městě. On pracuje jako stavbyvedoucí a má mzdu 30 tisíc měsíčně, manželka je na rodičovské dovolené.

Výchova dětí je velká investice, ale díky nižším nákladům na bydlení rodina měsíčně něco uspořit zvládne. Jenže nechávat peníze na spořicím účtu na luxusní důchod nepostačí. O běžných účtech, kde nechává řada Čechů ležet své peníze ladem, ani nemluvě.

Chyba by také byla spoléhat se na investiční životní pojištění. Kvalitní pojištění živitele rodiny je samozřejmě nezbytné, investovat prostřednictvím pojištění je ale vzhledem k poplatkům méně výhodné než přímo v podílových fondech, navíc je taková investice většinou značně neflexibilní. Zcela nevhodné a neefektivní je potom takzvané důchodové pojištění.

Pro případný vstup do druhého a třetího pilíře důchodového systému platí i v tomto případě podobné závěry jako u prvního páru.

Zajištění na stáří by mělo stát na pravidelném investování. Doba, která Novákovým do důchodového věku zbývá, stále ještě umožňuje investovat poměrně dynamicky. Pro omezení rizika je možné využít takzvané programy životního cyklu, které s blížícím se koncem spoření postupně snižují podíl rizikových investic v portfoliu. Propad akcií těsně před penzí pak investora neohrozí. Výhodou těchto produktů je jejich jednoduchost – o vše se stará správce. S minimálním vkladem od 500 korun měsíčně jsou navíc dostupné skutečně každému.

V padesáti je do důchodu daleko

Karel Soustružník před nedávnem oslavil padesátku. Pracuje jako mistr ve strojírenské firmě za průměrnou mzdu a po rozvodu bydlí sám. Na úspory zatím moc nemyslel, nějaké sice měl, ale nemalá část jich od něj odešla manželkou (Karlovi zůstal byt). Jak ještě stihnout naspořit něco do penze?

Anketa

Jak se chystáte na důchod vy?

NijakSpořímInvestujuPodnikámRozmnožuju seUčím se, které kořínky se dají jíst

V úvodu jsme nabádali ke spoření třicátníka, ale nikdy není příliš pozdě začít. Výhodnost nového druhého pilíře je ale sporná, pokud není klient ochoten volit nejrizikovější investiční strategii – které se ovšem riziková neříká zbůhdarma. (Je ovšem nutné upozornit, že všechny výpočty na dlouhodobou dobu dopředu jsou zatíženy velkou nejistotou, v případě penzí navíc hraje roli i demografie a možné budoucí úpravy průběžného systému.)

Karel spořit chce, má ale jednu obavu – v devadesátých letech byl klientem Harvardských fondů a přišel o peníze. Z dohadů o penzijní reformě nemá dobrý pocit – bojí se, aby to zase nebyl jeden velký tunel. 

Reforma je skutečně šitá poměrně horkou jehlou a vláda ji nedostatečně vysvětluje, obava z „tunelování“ je ale zbytečná. Správcovské společnosti budou podléhat velmi přísnému dohledu, stejně jako dnešní podílové fondy.

Karlovi se vyplatí uzavřít klasické penzijní připojištění – díky státní podpoře je efektivní zhodnocení slušné. Zbývající prostředky může investovat do vyvážených fondů. Pokud se bojí investičního rizika a nechce opustit bezpečí účtu v bance, měl by hledat spořicí účty či termínované vklady nadprůměrným úročením, které pokryje alespoň část inflace.

Propojeno: Srovnání spořicích účtů a termínovaných vkladů

Kam uložit na rok padesát tisíc, kam dvě stě tisíc, když chcete mít šanci kdykoli je vybrat? Provedli jsme veliké srovnání spořicích účtů a našli ten nejvýhodnější. 

► Srovnání spořicích účtů. Jak dlouho vydrží vítězný úrok 2,8 procenta?

V porovnání se spořicími účty bývají termínované vklady – pokud jde o úrok – podstatně lepší. V Česku je to ale jinak. Nad spořicí účty vynikají v krátkodobé perspektivě jen některé. Vybrali jsme je pro vás. Tedy pro ty, kteří chtějí uložit padesát nebo dvě stě tisíc na rok nebo na dva a vědí, že je celou dobu nebudou potřebovat.

► Srovnání termínovaných vkladů: nejlepší zhodnocení padesáti a dvou set tisíc za rok či za dva

Co dělat, když je penze za dveřmi

Manželům Kráčmerovým je šedesát a donedávna se spoléhali hlavně na stát a na děti, které se přece vždy o rodiče postarají. Jenže dětem se zatím v kariéře moc nedaří, spíš to vypadá, že budou mít potíže postarat se samy o sebe... Manželé se tedy rozhodli ještě co nejvíce dospořit.

Poměrně krátký čas před odchodem do odchodu je důvodem pro volbu klasického penzijního připojištění se státním příspěvkem. V horizontu pěti let je díky státnímu příspěvku a daňové úlevě efektivní zhodnocení prakticky bezkonkurenční. Oba manželé by tedy měli spořit alespoň 500 korun měsíčně. Pokud si to mohou dovolit, potom až 1500 korun. Daňový odpočet by totiž měl být po daňové reformě navýšen na 19 procent. Roční úspora tak může dosáhnout až 2280 korun na jednoho.

Pět let před penzí už nelze investovat nijak rizikově. Kdo ale mírné riziko snese, může například kupovat fondy zaměřené na firemní dluhopisy. Ty za cenu vyššího kolísání nabízejí podstatně lepší potenciál než bezpečné, ale málo výnosné české státní dluhopisy.

V bance dostanou manželé nejspíš nabídku investovat do zajištěných fondů. Na konzervativní „zaparkování“ peněz na krátkou dobu jsou použitelné, někdy jde ale o velmi složité a neprůhledné produkty, které jsou výhodné hlavně pro banku a klientovi ve výsledku vydělají stejně jako spořicí účet.

Psáno pro Moje peníze, autor je analytik Partners

Jak investovat? S chladnou hlavou

• Investujte pokud možno pravidelně každý měsíc, pomůže vám to udržet disciplínu, a navíc při propadech akciových trhů nakupujete levněji.
• Nesnažte se „časovat trh“, tedy prodávat nahoře a kupovat dole. Pravděpodobně se vám podaří pravý opak.
• Nedávejte všechna vejce do jednoho košíku.
• Nepodléhejte módním trendům – jednou jsou hitem nemovitostní akcie, pak zlato, pak zase třeba čínské akcie. Jenže když už se o nějaké investici píše i v bulváru, bývá zpravidla na investici pozdě.
• Když něčemu nerozumíte, nebojte se zeptat svého bankovního nebo finančního poradce. A nenechte se odbýt.
• Investujte hlavně v té měně, ve které budete utrácet.
• Nevybírejte podílové fondy podle minulé výkonnosti, nevypovídá prakticky o ničem. Určitou vypovídací schopnost má pouze srovnání fondu s odpovídající konkurencí.
• Důležité jsou i poplatky – čím menší, tím víc zbude na vás. Vyšší poplatky jsou přijatelné, pokud si na ně manažer fondu vydělá lepší investiční strategií.

Penzijko s finančním bonusem

Založte si penzijko Conseq a získejte nejen státní příspěvky a daňovou úsporu, ale i bonus pro věrné klienty.

Spočítejte si svůj bonus

Sdílejte článek, než ho smažem