„Narodilo se vám letos dítě? Penze se dočká až v 73 letech! Nemusíte mít ale strach, že by potomek v pokročilejším věku práci nestíhal – bude mít pomocníka, nějakého Alzheimera.“ I takové vtipy se vyprávějí v souvislosti se zvyšováním důchodového věku i nad původně plánovanou hranici, tedy nad 65 let. Kromě toho se postupně sjednotí důchodový věk mužů a žen, včetně těch, které měly děti. Od roku 2030, kdy půjdou do důchodu lidé narození v roce 1965, se bude všem důchodový věk zvyšovat o dva měsíce za rok. Pro jedny noční můra, pro druhé posun směrem k rozvinutým státům Západu.
Vladimír Bezděk, ekonom a člen NERVu, odkazuje na materiály ministerstva práce a sociálních věcí. Z těch se můžeme dozvědět, že v roce 1927 chodili v Československu muži do důchodu v 65 letech, když se ho dožili, měli před sebou v průměru ještě deset let života. Jenže penze se jich nedožila ani polovina. V roce 2007, tedy o osmdesát let později, byla pro muže hranice odchodu do důchodu 62 let. Dožívalo se ho přes 80 procent mužů a v průměru je podle prognóz čekalo ještě šestnáct let života (a stát šestnáct let vyplácení důchodu). „To by si lidé měli uvědomit, než začnou označovat posouvání důchodového věku za antisociální. Tento krok,“ říká o zvyšování penzijního věku Vladimír Bezděk, „je navíc nutný k zefektivnění našeho důchodového systému.“
Průměrný věk se sice zvyšuje, otázka však je, jestli se prodlužuje i produktivní věk. Tedy zda se starším lidem tak zásadně zlepšuje fyzická i psychická kondice, že budou zvládat práci na plný úvazek i ve věku, ve kterém to bylo pro dřívější generace nepředstavitelné. Druhá varianta je, že spíš než produktivní věk se prodlužuje stáří, tedy méně produktivní období života. Ekonom Lukáš Kovanda si myslí, že platí první varianta: „Jsem pro, aby se hranice odchodu do důchodu posouvala. Naděje na dožití se neustále prodlužuje, a zatímco nám se jeví věk 73 let jako poměrně vysoký, věřím, že pro ty, kteří se rodí dnes, už velkým stářím nebude. Bavil jsem se o tom s Robertem Fogelem, laureátem Nobelovy ceny za ekonomii, a ten spočítal, že dnešní mládež ve vyspělém světě má šanci padesát na padesát, že se dožije stovky.“ Polovina Čechů však umírá na kardiovaskulární choroby a zvyšuje se i počet lidí postižených Alzheimerovou chorobou či stařeckou demencí. Tato onemocnění se nejvíce projevují právě u starších lidí.
Jistě – individuální dispozice jsou různé a lidé se také ke svým tělům chovají různě zodpovědně. Ale řekněme, že nás nezajímají extrémně odolní jedinci... Málokdo z nás asi bude mít tak bujnou fantazii, že by si uměl představit pětašedesátiletého dělníka v kamenolomu. Jak by to ale bylo u dalších profesí?
Dokážete si představit, že se v pětašedesáti letech dají bez problémů vykonávat následující povolání?
Schopnost pracovat i v pokročilém věku je individuální záležitost, stejně tak není stejná fyzická a psychická náročnost různých povolání. V tomto ohledu bude poměrně složité nastavit spravedlivé podmínky. Vláda navrhuje zavedení takzvaného „předdůchodu“ pro osoby vykonávající náročné profese. Přesný klíč, podle kterého se budou povolání posuzovat, však ještě není známý. „Chtěli byste být operováni kdysi uznávaným chirurgem, kterému se v 73 letech chvěje ruka a má pomalejší reakce? Také by mě zajímalo, kdo bude rozhodovat o tom, zda člověk na své povolání ještě stačí. Mám strach, že pro nás ve vrátnicích nebude dostatek místa,“ říká lékařka Vilma Benešová, primářka oddělení nemocniční hygieny a epidemiologie Fakultní nemocnice v Motole. „Posouvání hranice odchodu do důchodu je možné u profesí, které nemají devastující dopad na lidské zdraví. Jedná se především o duševní práci. Avšak i kreativita lidí v těchto oborech s věkem upadá, takže staří výzkumníci, učitelé a podobně budou blokovat místa mladým lidem,“ upozorňuje na další možné problémy sociolog Jan Keller.
Hledáte výhodný firemní úvěr? Klikněte ZDE.
Podle zástupců ministerstva práce a sociálních věcí jsou dopady zvyšování důchodového věku analyzovány tak, aby se v případě, že by se měly vyskytnout nějaké zásadní problémy, na ně dalo včas reagovat. Že by posunutím důchodového věku mělo dojít k nějakým ztrátám sociálních jistot, ale odmítají. „Cílem prováděných změn je právě posílení jistoty současných, a zejména pak budoucích důchodců, že důchodový systém v dané podobě bude schopen zajistit přiměřené příjmy ve stáří,“ říká Petr Sulek z tiskového oddělení ministerstva práce a sociálních věcí.
Kromě fyzického stavu se však musíme zamyslet i nad duševním rozpoložením starších pracovníků, kteří budou čelit silnému psychickému náporu. Svým pracovním nasazením se totiž budou muset vyrovnávat mladším kolegům. Pokud by navíc přišli o místo, jejich šance na uplatnění na pracovním trhu nebude nejlepší. „Vědomí, že člověk bude muset pracovat po delší dobu, může mít demotivující dopad, může ale také přinášet pozitiva. Lidé dnes mají děti zhruba o deset let později než před dvaceti a více lety, pozdější odchod do důchodu tak může u některých vyvolat uspokojení z toho, že budou moci déle podporovat své potomky. Vývoj ekonomiky a sociální sféry zdaleka nejen u nás dává tušit, že generace našich dětí to bude skutečně potřebovat,“ vysvětluje Jan Keller. Na druhou stranu však nebudou mít starší pracující dostatek času na svá vnoučata, přičemž dnes hrají právě oni velmi důležitou roli při socializaci dítěte a každá matka jistě potvrdí, jak je skvělé mít při výchově dítěte po ruce i své rodiče. „Vidina práce do pozdějšího věku může ale zmírnit strach z izolovanosti a nepotřebnosti, která často doprovází odchod do důchodu. Opět se jedná především o kvalifikované a fyzicky méně náročné profese,“ pokračuje Keller. Jeho slova doplňuje psychiatr Cyril Höschl: „Spíše se setkávám s případy, kdy je pro pacienta zničující ranou odchod do důchodu než nutnost setrvání v práci.“
Za pár desetiletí bude v České republice stejný počet lidí důchodového věku jako aktivně pracujících. Je dost možné, že budoucí vlády nebudou řešit jen problém, jak zabezpečit ty, kteří jsou v penzi, ale i množství starších pracovníků, kterým už bylo šedesát, do důchodu mají daleko, ale práce pro ně není. „Pro dynamický tržní systém je zpravidla člověk po padesátce již neperspektivní. Přežívání těchto lidí na trhu práce zhruba dalších dvacet let zvyšuje riziko jejich nezaměstnanosti, opotřebovanosti, zvýšené nemocnosti a tak dále. Výdaje s tím spojené jsou dalším nepříjemným nákladem této formy šetření a mohou snadno přesáhnout její přínosy,“ uzavírá Jan Keller. Význam úspor vzniklých posunutím věku odchodu do důchodu by nepřeceňoval ani Cyril Höschl: „Jestliže ušetříte prodloužením věku odchodu do důchodu, ztratíte zároveň na dávkách v nezaměstnanosti, které tím stoupnou u mladší generace, jíž ta starší zabere místa, a naopak. Celkový výsledek státní kasy je tedy onou hranicí zřejmě méně ovlivněn, než se tvrdí.“
Důvodem reformy současného penzijního systému je jeho dlouhodobý deficit. Nejde však jen o peníze, dopady reformy budou celospolečenské. „V sociálním modelu evropských zemí se počítá se solidární péčí o důchodovou populaci,“ říká Karel Müller z Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy, jenže tento systém je jednak drahý, jednak nemotivuje lidi k odpovědnosti – nejen za sebe samotné, ale ani v rámci rodiny či obce, jak dříve bývalo zvykem. Důchodová reforma má totiž také sociální a kulturní souvislosti, mluví se však jen o její finanční stránce. „Jsme každodenně přesvědčování, že problém je v dostatečném finančním krytí, tedy v něčem, co nás zbaví odpovědnosti, vše vyřeší disponibilní finanční prostředky. Osobní odpovědnost je pochopena jako šetření prostředků na stáří, případně také prostřednictvím soukromých fondů.“ Podle docenta Müllera bychom se však měli zaměřit na „kultivaci odpovědnosti“ nejen na úrovni jednotlivce, ale i rodiny či obce a třeba také profesních či nevládních organizací. Prožít spokojený důchod prostě neznamená jen prožít ho s relativním dostatkem peněz na živobytí.
Dlouhodobý investiční produkt
Myslete na sebe a zabezpečte se na penzi co nejlépe. Třeba investováním do široké nabídky fondů.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
27. 11. 2011 13:38, BARBORA
Prodlužovat odchod do důchodu je nesmysl.Nechte věkovou hranici tak jak byla a kdo má odpracováno např. 35 let může se rozhodnout pokud má práci a stačí na ni, dále pracovat a pokud na ni nestačí nebo o ni přijde a nemůže nic najít,rozhodne se pro odchod do důchodu.V žádném přípradě neumožnit brát od státu důchod a ještě pracovat.Ubydou lidé na úřadu práce a možná se ušetří i ve zdravotnictví,protože starší člověk,který celý život pracoval a po padesátce ztratí práci a nemůže najít jinou, má zdravotní potíže způsobené stresem a strachem z budoucnosti.Zvýšení DPH také jen urychlí krach firem,lidé nebudou mít peníze na předraženou elektřinu,vodu,nájmy,potraviny aj.Poslala bych členy vlády pracovat např. na stavby za minimální mzdy,nastěhovala bych je do paneláku,přidat jim 1 dítě do mat.školky,1 do zákl.školy a 1 na střední a ať nám ukáží zázraky z dvou příjmů jak si stihnou ještě ušetřit rodiče na důchod a zabezpečit děti. Upozorňuji že na stavbu odjedou v 6,00 a vrátí se v 18.00.Brigáda se těžce shání a ani na ni nebudou mít čas a náladu.Vláda by měla vrátit na penzijní účet peníze,které si odtud vzala na jiné účely,když byl na důch.účtu přebytek a hlavně vyřešit korupční kauzy,potrestat viníky ne jen žalářem ale i vrátit miliony....ale to se nechce,proč asi?Vždyť by státní kasa byla plná.
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
2. 1. 2012 17:20, benoit
Nevidim v tom problem, pokud pracovnik se nebude citit schopen zastavat soucasnou pozici ( narky na zednika na leseni s kyblem malty v 72 letech jsou nesmysl,tyto technologie se uz davno nebudou vyskytovat, nejsou skoro ani jiz nyni) muze se sam poohlednout po jinem,prihodnejsim zamestnani.Musi se na to ovsem pripravit rekvalifikaci povecerech,namisto navstev mitingu CSSD anebo nadavani po hospodach,jak je zatim obvykle.Ta nova generace bude jiz pracovitejsi, konkurencni prostredi maji jiz vzito. Zmizi ale to dnesni , ze pred duchodem musi mit kazdy nejvetsi plat ve svem zivote.Nejvyssi vydelky budou kole 45, pak to pujde dolu zcela prirozene a nakonec pri vypoctu duchodu v tech 72 letech se duchod matematicky a zcela nepoliticky vypocita. Bude to normalni a spravedlive, stejne jako to trvalo 20 let, nez se stalo koupit si byt, a vite, jak ti hujeri vyrvavali kdyz se to zacalo prodavat.Nejsem pesimista.Lide v 72 letech mohou jeste hodne udelat.
V diskuzi je celkem (37 komentářů) příspěvků.