Pro občany i firmy je to nebývalé dobrodružství… Které jim leze nebývale na nervy. Konec roku klepe na dveře a nikdo nemá tucha, jak vysoká bude od ledna DPH. Lidé to nakonec nějak skousnou, jako už skousli ledacos – jde jim ostatně „jen“ o to, o kolik víc budou muset od prvního ledna ze svých portmonek vytahovat. Zato firmám a české ekonomice vůbec by mohla přijít dlouhá doba nejistoty a napínání do poslední chvíle draho – ale o těžkém životě českých podnikatelů víc v našem zítřejším článku. Dnes se na to podíváme trochu z nadhledu.
Když může Tluchoř, můžeme taky
To jsme to tedy dopracovali. Pravicová vláda rekordně zvyšuje daně. Předvolební hesla vzal ďas, teď se z našich pravičáků stali odborníci na zvyšování DPH – které se u nás z neznámých důvodů nazývá „úsporami“. Levice, které by mělo být zvyšování daní vlastní, kvůli němu prská. A ve finále drží veškerou moc nad daněmi v naší zemi v rukou jakýsi Tluchoř, po kterém historie (a doufejme, že i kroužkující volič u příštích voleb) ani neštěkne. Že žijeme v Kocourkově, víme už nějaký čas – minimálně od té doby, co nám někdejší ministr průmyslu a obchodu s upoceným čelem vysvětloval pravidla odklánění. Přesto se nepřestáváme divit: prvního listopadu, dva měsíce před dnem D, jsou ve hře čtyři varianty DPH. A není vůbec vyloučeno, že se nám ještě pár dalších možností urodí – ať ty nervy stojí za to. Fantazírování se u nás meze nekladou. A tak jsme se trochu neskromně rozhodli do osudí taky jeden návrh přihodit. Inspiraci jsme čerpali na Tchaj-wanu a v Portoriku. Nedivte se. Exotům (kterými se v oblasti daní stáváme) trocha exotiky neuškodí. A když do toho může kecat Tluchoř, proč bychom nemohli taky.
Jestli zní úkol: vybrat do státní kasy víc, ale tak, aby to bolelo míň, mohli bychom místo zvyšování DPH radši zavést účtenkovou loterii. Ono se totiž zatím rozhodně neukazuje, že by mělo zvyšování DPH státní kasu spasit. Na začátku letošního roku poskočila dolní sazba DPH o čtyři procenta nahoru, ale mezisoučet po prvních osmi měsících ukázal, že výnosy z daní se nezvýšily zdaleka tolik, jak si ministr financí Kalousek sliboval. Stát na DPH vybral do konce srpna 127,5 miliardy korun – čili o 1,6 procenta víc než loni. Jenže letošní rozpočet počítal s růstem o 15,5 procenta oproti stavu v roce 2011.
Pozitivní motivace: dáš peníze, dostaneš peníze
Místo zvyšování DPH by to spíš chtělo motivovat spotřebitele, aby nakupovali hodně a rádi, a prodejce zase, aby z prodaného zboží a služeb poctivě odváděli daně. A právě k tomu na Tchaj-wanu pomáhá účtenková loterie. Už šedesát let se tam s daňovými úniky bojuje originálním způsobem: veřejně (dnes samozřejmě v televizi) se losují výherní účtenky. Podle dostupných údajů měla tato revoluční metoda, jež spatřila světlo světa ještě za Čankajškovy vlády, zvýšit výběr daní až o sedmdesát pět procent. Není sice jasné, jak se k tomu číslu dospělo (přece jen faktorů ovlivňujících poválečnou ekonomiku bylo krapet víc), ale čert to vem. Důležité je, že se každý dvacátý pátý den v měsíci v jedné rodině slaví. Všechny daňové doklady na ostrově jsou sjednocené, každý má jedinečné číslo a každý je tiketem do loterie. Pravidla jsou podobná jako ve sportce. Hlavní cena převyšuje milion, ale neurazí ani další příčky. A své šance mají všichni: účtenka za nanuk má stejnou pravděpodobnost na výhru jako ta za nové BMW.
Úloha evropských průkopníků
Leckdo už se nechal Tchaj-wanem inspirovat. V Jižní Koreji se už přes deset let losuje z účtů za platby kartou. Tady ovšem vyhrává kupující i prodejce, čili držitel i vystavitel dokladu. A loni se do účtenkové loterie pustilo i Portoriko. Místní mohou každý týden na účtenku vyhrát tisíc dolarů a každý měsíc nové auto.
V Evropě zvažovalo podobný projekt zatím pouze Maďarsko, nakonec z něj ale sešlo. Post evropského průkopníka tak zůstává neobsazen a my máme jedinečnou příležitost se v této disciplíně prosadit. Není ovšem od věci si připomenout, že na Tchaj-wanu je DPH třikrát nižší než naše současná dolní sazba. A pak je tu také určité riziko, že by se to u nás zvrhlo – jak už to ostatně u podobných neotřelých projektů v Česku bývá. Vzpomeňme, jak apokalypticky dopadla snaha jistého pražského restauratéra nechat zákazníky platit tolik, kolik sami uznají za vhodné – což je model, který na Západě poměrně dobře funguje.
Vynalézavý Čecháček by možná nelenil a kupoval rohlík po rohlíku, jen aby nasbíral účtenek dost. A taky by tu byly všechny ty administrativní potíže a náklady, které by takový projekt vyžadoval. Chraň nás bůh před veřejnou zakázkou, bez které by se to celé jistě neobešlo! To bychom mohli splakat nad výdělkem.
Jenže to nejspíš po prvním lednu spláčeme tak jako tak.
Co si o tom myslíte vy? Líbila by se vám účtenková loterie? Pište do diskuze. Nejzajímavější příspěvek odměníme knížkou od Grady.
Sdílejte článek, než ho smažem
Abychom udrželi kvalitu diskuze pro slušné čtenáře, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdřív musíte zaregistrovat. (Už jsem, ale zapomněl jsem heslo!)
Diskuze
5. 11. 2012 17:23 | li
1. 11. 2012 13:01 | jezevec
diskuse s dodavatelem za stavu loterie: a chcete na to los s pravděpodobností výhry asi jako ve sportce, nebo to chcete o čtvrtinu levněji jako dřív?
pokud někdo uvěří, že tohle může fungovat, tak mu srdečně gratuluji. podle mně o může fungovat jen u dokladů na bagatelní částky typu chlebíček, jedno pivo, noviny v trafice, . . .jo tam to může zvednout daňový výběr až o násobky, POKUD je ovšem takový miniprodejce plátcem dph, a stát na tom vydělá deset milionů mincí.
ale když bude úspora alespoň v trojciferném čísle, bude pro lidi bližší vrabec v hrsti.
1. 11. 2012 9:38 | eďa
Zobrazeny všechny 3 komentáře