Příspěvkem na živobytí stát pomáhá lidem v hmotné nouzi s pokrytím nákladů na základní životní potřeby – jídlo, oblečení nebo hygienu. Vyplácet část příspěvku na živobytí v poukázkách navrhla v minulém roce poslankyně ANO Jana Pastuchová. Cíl: zamezit zneužívání této dávky v hmotné nouzi například k nákupu alkoholu či cigaret. A od loňského prosince skutečně platí: kdo pobírá příspěvek na živobytí déle jak půl roku, tomu dá úřad práce část dávky v poukázkách. Minimálně pětatřicet a maximálně šedesát pět procent. O konkrétním podílu vždy rozhodují zaměstnanci úřadu práce. Samotné poukázky (vzhledově podobné stravenkám) slouží k nákupu potravin, lékárenského zboží nebo oblečení.
V praxi přinesla výplata poukázek určité problémy, zejména zdravotně postiženým, seniorům nebo lidem v pobytových sociálních službách (domovech pro seniory, chráněném bydlení apod.) „Faktický stav je takový, že většina příjemců dávky nezneužívá. Jsou mezi nimi staří, zdravotně handicapovaní či matky samoživitelky. Velká část pomoci se poskytuje na zajištění základních potřeb nezaopatřených dětí,“ říká ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová.
Výhrady k poukázkám zaznívaly také od zástupců Národní rady zdravotně postižených. Ti upozorňovali, že pro lidi s hendikepem i osoby, které o zdravotně postižené pečují, je obtížné poukázky využít. Například proto, že v bezprostředním okolí jejich bydliště nejsou obchody, které poukázky přijímají.
Kdo má výjimku
Poslanci napříč partajemi proto připravili hned několik návrhů, jak výplatu dávek v poukázkách změnit. Nakonec ale prošlo znění navržené Senátem – senátoři výjimku ještě rozšířili. Jen v penězích by mohly dávky dostávat i lidé, kteří pečují o lidi pobírající příspěvek na péči. Nyní se čeká, až zákon podepíše prezident a pak vyjde ve Sbírce zákonů. Nová pravidla pak budou platit nejspíš už od prvního ledna. Výplata příspěvku na živobytí v poukázkách se tedy nakonec nebude týkat osob:
- v pobytových sociálních službách
- s omezenou svéprávností
- starších 70 let
- invalidních ve III. stupni
- pobírajících příspěvek na péči ve III. a IV. stupni závislosti
- pečujících o osoby, které pobírají příspěvek na péči ve II. až IV. stupni závislosti
- a osob, kterým je po celý měsíc poskytována péče ve zdravotnickém zařízení
Nadto lze výplatu dávek v poukázkách stoupnout také v případech, kdy jde o důvod hodný zvláštního zřetele. Poukázky nedostane ani člověk, který pobírá příspěvek na živobytí nižší než 500 korun: v těchto případech stojí úřady práce výplata poukázek víc, než kolik dělá samotná dávka.
Návrh pirátské poslankyně Olgy Richterové – zařadit do výjimek také lidi s nutností dietního stravování – nakonec neprošel.
Výjimky nestačí
Podle Institutu pro sociální inkluzi jsou ale výše uvedené výjimky nedostačující. „Pro běžné příjemce příspěvku na živobytí dál půjde o jakousi absurdní podobu hry Kolo štěstí. Chudinskou dávku plně v penězích obdrží dlouhodobě chudí podle toho, na jakém kontaktním pracovišti úřadu práce se zrovna ocitnou a jakého dávkového specialistu vyhrají,“ tvrdí zástupci IPSI.
Kritici poukázek často upozorňují také na směňování poukázek za hotovost. Podle průzkumu, který letos v dubnu provedl Institut pro sociální inkluzi společně s Člověkem v tísni – mezi osmapadesáti (44 žen a 14 mužů) příjemci dávek v hmotné nouzi v osmi krajích – se kupčení s poukázkami dělo v případě šestatřiceti procent respondentů. Za stokorunovou poukázku šlo nejčastěji získat osmdesát korun, deset procent dotazových ji dokonce měnilo jen za padesát korun v hotovosti. K nákupu alkoholu a cigaret pak využívalo poukázky čtrnáct procent respondentů – přesto, že za toto zboží prodejci poukázky přijímat nemají.
Sdílejte článek, než ho smažem