Část první
Daň z příjmů fyzických osob
(1) Poplatníky daně z příjmů fyzických osob jsou fyzické osoby (dále jen "poplatníci").
(2) Poplatníci, kteří mají na území České
republiky bydliště nebo se zde obvykle zdržují, mají daňovou povinnost,
která se vztahuje jak na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České
republiky, tak i na příjmy plynoucí ze zdrojů v zahraničí.
(3) Poplatníci neuvedení v odstavci 2 nebo
ti, o nichž to stanoví mezinárodní smlouvy, mají daňovou povinnost,
která se vztahuje jen na příjmy plynoucí ze zdrojů na území České
republiky (
§ 22).
Poplatníci, kteří se na území České republiky zdržují pouze za účelem
studia nebo léčení, mají daňovou povinnost, která se vztahuje pouze na
příjmy plynoucí ze zdrojů na území České republiky, i v případě, že se
na území České republiky obvykle zdržují.
(4) Poplatníky obvykle se zdržujícími na
území České republiky jsou ti, kteří zde pobývají alespoň 183 dnů v
příslušném kalendářním roce, a to souvisle nebo v několika obdobích; do
lhůty 183 dnů se započítává každý započatý den pobytu. Bydlištěm na
území České republiky se pro účely tohoto zákona rozumí místo, kde má
poplatník stálý byt za okolností, z nichž lze usuzovat na jeho úmysl
trvale se v tomto bytě zdržovat.
(1) Předmětem daně z příjmů fyzických osob (dále jen "daň") jsou
a) příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky (
§ 6),
b) příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti (
§ 7),
c) příjmy z kapitálového majetku (
§ 8),
d) příjmy z pronájmu (
§ 9),
e) ostatní příjmy (
§ 10).
(2) Příjmem ve smyslu odstavce 1 se rozumí příjem peněžní i nepeněžní dosažený i směnou.
(3) Nepeněžní příjem se oceňuje podle zvláštního právního předpisu
1a), pokud tento zákon nestanoví jinak.
(4) Předmětem daně nejsou
a) příjmy získané nabytím akcií nebo podílových
listů podle zvláštního právního předpisu, který upravuje podmínky
převodu majetku státu na jiné osoby
1), zděděním, vydáním
2)
nebo darováním nemovitosti nebo movité věci anebo majetkového práva, s
výjimkou příjmů z nich plynoucích a s výjimkou darů přijatých v
souvislosti s výkonem činnosti podle
§ 6
nebo s podnikáním anebo s jinou samostatnou výdělečnou činností;
předmětem daně u fyzických osob, provozujících školská a zdravotnická
zařízení a zařízení na ochranu opuštěných zvířat, nebo ohrožených druhů
zvířat, není však příjem získaný nabytím daru v souvislosti s
provozováním těchto činností,
b) úvěry a půjčky s výjimkou
1. příjmu, který věřitel nabyl z vrácené půjčky nebo úvěru úplatným
postoupením pohledávky vzniklé na základě této půjčky nebo úvěru, a to
ve výši rovnající se rozdílu mezi příjmem plynoucím z vrácení půjčky
nebo úvěru a cenou, za kterou byla pohledávka postoupena,
2. příjmu plynoucího poplatníkovi, který vede daňovou evidenci, z eskontního úvěru ze směnky, kterou je hrazena pohledávka,
c) příjmy z rozšíření nebo zúžení společného jmění manželů
1b),
d) příjem plynoucí z titulu spravedlivého zadostiučinění přiznaného
Evropským soudem pro lidská práva ve výši, kterou je Česká republika
povinna uhradit, nebo z titulu smírného urovnání záležitosti před
Evropským soudem pro lidská práva ve výši, kterou se Česká republika
zavázala uhradit,
1c)
e) příjem plynoucí poplatníkovi uvedenému v
§ 2 odst. 2, který vypomáhá s domácími pracemi v zahraničí, nebo poplatníkovi uvedenému v
§ 2
odst. 3, který vypomáhá s domácími pracemi v České republice, a to za
stravu a ubytování, jde-li o příjem k uspokojování základních
sociálních, kulturních nebo vzdělávacích potřeb (au-pair).
(1) Od daně jsou osvobozeny
a) příjmy z prodeje rodinného domu, bytu, včetně
podílu na společných částech domu nebo spoluvlastnického podílu, včetně
souvisejícího pozemku, pokud v něm prodávající měl bydliště nejméně po
dobu 2 let bezprostředně před prodejem. Obdobně se postupuje také u
příjmů z prodeje rodinného domu, bytu, včetně podílu na společných
částech domu nebo spoluvlastnického podílu, včetně souvisejícího
pozemku, pokud v něm prodávající měl bydliště bezprostředně před
prodejem po dobu kratší dvou let a použije-li získané prostředky na
uspokojení bytové potřeby. Pro osvobození příjmů plynoucích manželům z
jejich společného jmění postačí, aby podmínky pro jeho osvobození
splnil jen jeden z manželů, pokud majetek, kterého se osvobození týká,
není nebo nebyl zařazen do obchodního majetku jednoho z manželů.
Osvobození se nevztahuje na příjmy z prodeje tohoto bytu nebo domu,
pokud je nebo byl zahrnut do obchodního majetku pro výkon podnikatelské
nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, a to do 2 let od jeho vyřazení
z obchodního majetku. Osvobození se dále nevztahuje na příjmy, které
plynou poplatníkovi z budoucího prodeje rodinného domu, bytu, včetně
podílu na společných částech domu nebo spoluvlastnického podílu na
tomto majetku, včetně souvisejícího pozemku, uskutečněného v době do 2
let od nabytí, a z budoucího prodeje rodinného domu, bytu, včetně
podílu na společných částech domu nebo spoluvlastnického podílu na
tomto majetku, včetně souvisejících pozemků, uskutečněného v době do 2
let od jeho vyřazení z obchodního majetku, i když kupní smlouva bude
uzavřena až po 2 letech od nabytí nebo po 2 letech od vyřazení z
obchodního majetku,
b) příjmy z prodeje nemovitostí, bytů nebo nebytových prostor
neuvedených pod písmenem a), přesáhne-li doba mezi nabytím a prodejem
dobu pěti let. V případě, že jde o prodej nemovitostí, bytů nebo
nebytových prostor nabytých děděním od zůstavitele, který byl příbuzným
v řadě přímé nebo manželem (manželkou), zkracuje se doba pěti let o
dobu, po kterou byla nemovitost prokazatelně ve vlastnictví zůstavitele
nebo zůstavitelů, pokud nemovitost byla nabývána postupným děděním v
řadě přímé nebo manželem (manželkou). Osvobození se nevztahuje na
příjmy z prodeje nemovitostí, bytů nebo nebytových prostor včetně
nemovitostí, bytů nebo nebytových prostor uvedených v odstavci 1 písm.
g), pokud jsou nebo byly zahrnuty do obchodního majetku pro výkon
podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, a to do pěti let
od jejich vyřazení z obchodního majetku. Osvobození se dále nevztahuje
na příjmy, které plynou poplatníkovi z budoucího prodeje nemovitosti,
bytu nebo nebytového prostoru, uskutečněného v době do pěti let od
nabytí, a z budoucího prodeje nemovitostí, bytů nebo nebytového
prostoru, uskutečněného v době do pěti let od jejich vyřazení z
obchodního majetku, i když kupní smlouva bude uzavřena až po pěti
letech od nabytí nebo po pěti letech od vyřazení z obchodního majetku.
V případě prodeje pozemku nabytého prodávajícím od pozemkového úřadu
výměnou v rámci pozemkových úprav podle zvláštního právního předpisu,
87)
se doba 5 let zkracuje o dobu, po kterou prodávající vlastnil původní
pozemek, který byl směněn, a tato doba se započítává i do doby, která
běží od vyřazení směněného pozemku z obchodního majetku,
c) příjmy
z prodeje movitých věcí. Osvobození se nevztahuje na příjmy z prodeje
motorových vozidel, letadel a lodí, nepřesahuje-li doba mezi nabytím a
prodejem dobu jednoho roku. Osvobození se nevztahuje rovněž na příjmy z
prodeje movitých věcí, včetně příjmů z prodeje movitých věcí uvedených
v odstavci 1 písm. g), pokud jsou nebo byly zahrnuty do obchodního
majetku pro výkon podnikatelské a jiné samostatné výdělečné činnosti
poplatníka, a to do pěti let od jejich vyřazení z obchodního majetku,
d) přijatá náhrada škody, náhrada nemajetkové újmy, plnění z pojištění
majetku a plnění z pojištění odpovědnosti za škody, kromě plateb
přijatých náhradou za ztrátu příjmu a plateb přijatých jako náhrada za
škody způsobené na majetku, který byl zahrnut do obchodního majetku pro
výkon podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti v době
vzniku škody, nebo přijatých jako náhrada za škody způsobené na majetku
sloužícího v době vzniku škody k pronájmu a kromě plnění z pojištění
odpovědnosti za škodu způsobenou v souvislosti s podnikatelskou nebo
jinou samostatnou výdělečnou činností poplatníka a za škodu způsobenou
poplatníkem v souvislosti s pronájmem,
e) příjmy z provozu malých vodních elektráren do výkonu 1 MW, větrných
elektráren, tepelných čerpadel, solárních zařízení, zařízení na výrobu
a energetické využití bioplynu a dřevoplynu, zařízení na výrobu
elektřiny nebo tepla z biomasy, zařízení na výrobu biologicky
degradovatelných látek stanovených zvláštním předpisem, zařízení na
využití geotermální energie (dále jen "zařízení"), a to v kalendářním
roce, v němž byly poprvé uvedeny do provozu, a v bezprostředně
následujících pěti letech. Za první uvedení do provozu se považuje i
uvedení zařízení do zkušebního provozu, na základě něhož plynuly nebo
plynou poplatníkovi příjmy, a dále případy, kdy malá vodní elektrárna
do výkonu 1 MW byla rekonstruována, pokud příjmy z této malé vodní
elektrárny do výkonu 1 MW nebyly již osvobozeny. Doba osvobození se
nepřerušuje ani v případě odstávky v důsledku technického zhodnocení (
§ 33) nebo oprav a udržování,
f) cena z veřejné soutěže, z reklamní soutěže nebo z reklamního
slosování, pokud se nejedná o spotřebitelskou loterii podle zvláštního
právního předpisu
12),
a cena ze sportovní soutěže v hodnotě nepřevyšující 10 000 Kč s
výjimkou ceny ze sportovní soutěže u poplatníků, u nichž je sportovní
činnost podnikáním (
§ 10
odst. 8). Cena z veřejné soutěže a obdobná cena plynoucí ze zahraničí
je však od daně osvobozena zcela, pokud byla v plné výši darována
příjemcem na účely uvedené v
§ 15 odst. 1,
g) náhrady přijaté v souvislosti s nápravou některých majetkových křivd podle zvláštních právních předpisů
2), příjmy z prodeje nemovitostí, movitých věcí nebo cenných papírů vydaných podle zvláštních předpisů
2), příplatek (příspěvek) k důchodu podle zvláštních právních předpisů
2c)
nebo úroky ze státních dluhopisů vydaných v souvislosti s
rehabilitačním řízením o nápravách křivd. Příjmy z prodeje nemovitostí
vydaných v souvislosti s nápravou některých majetkových křivd podle
zvláštních právních předpisů
2)
jsou osvobozeny i v případě, jestliže v době mezi nabytím a prodejem
nemovitosti došlo k vypořádání mezi podílovými spoluvlastníky
rozdělením nemovitosti podle velikosti jejích podílů
1d) nebo jestliže byly byty nebo nebytové prostory vymezeny jako jednotky podle zvláštního právního předpisu,
h) příjem získaný ve formě dávek a služeb z nemocenského pojištění (nemocenské péče)
42), důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění
43), státní sociální podpory
44), peněžní pomoci obětem trestné činnosti podle zvláštního zákona
44a) sociálního zabezpečení
45), plnění z uplatnění nástrojů státní politiky zaměstnanosti
46) a všeobecného zdravotního pojištění
47)
a plnění ze zahraničního povinného pojištění stejného druhu; jde-li
však o příjmy ve formě pravidelně vyplácených důchodů (penzí), je od
daně osvobozena z úhrnu těchto příjmů pouze částka ve výši
162 000 Kč ročně, do níž se však nezahrnuje výše příplatku (příspěvku) k důchodu podle zvláštních právních předpisů
2c),
ch) příjem přijatý v rámci plnění vyživovací povinnosti nebo náhrada za
tento příjem podle zákona o rodině nebo obdobná plnění poskytovaná ze
zahraničí,
i) dávky a služby sociální péče, dávky státní sociální podpory a státní
dávky (příspěvky) upravené zvláštními předpisy nebo obdobná plnění
poskytovaná ze zahraničí,
j) odměny vyplácené zdravotní správou dárcům za odběr krve a jiných biologických materiálů z lidského organismu,
k) stipendia
2a)
ze státního rozpočtu, z rozpočtu kraje, z prostředků vysoké školy nebo
veřejné výzkumné instituce, stipendia z prostředků právnické osoby,
která vykonává činnost střední školy nebo vyšší odborné školy, anebo
obdobná plnění ze zahraničí, podpory a příspěvky z prostředků nadací,
nadačních fondů a občanských sdružení
48)
včetně obdobných plnění poskytovaných ze zahraničí a nepeněžního
plnění, sociální výpomoci poskytované zaměstnavatelem z fondu
kulturních a sociálních potřeb
2b)
nejbližším pozůstalým a sociální výpomoci nejbližším pozůstalým ze
sociálního fondu (zisku po zdanění) za obdobných podmínek u
zaměstnavatelů, na které se tento předpis nevztahuje, kromě plateb
přijatých náhradou za ztrátu příjmu a plateb majících charakter příjmů
podle
§ 6 až
9,
l) plnění z pojištění osob s výjimkou plnění pro případ dožití z
pojištění pro případ dožití, plnění pro případ dožití z pojištění pro
případ smrti nebo dožití a plnění pro případ dožití z důchodového
pojištění a s výjimkou jiného příjmu z pojištění osob, který není
pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy,
m) plnění poskytovaná ozbrojenými silami vojákům v základní (náhradní) službě,
3a) žákům škol, kteří nejsou vojáky v činné službě,
3) vojákům v záloze povolaným na cvičení a vojákům v aktivní záloze dobrovolné podle zvláštních právních předpisů,
3a)
n) kázeňské odměny poskytované příslušníkům ozbrojených sil a bezpečnostních sborů podle zvláštních právních předpisů,
3)
o) výsluhové náležitosti a přídavek na bydlení u vojáků z povolání a
výsluhové nároky u příslušníků bezpečnostních sborů podle zvláštních
právních předpisů,
3)
p) plnění poskytovaná občanům v souvislosti s výkonem civilní služby
4),
r) příjmy z převodu členských práv družstva, z převodu majetkových podílů na transformovaném družstvu
13)
nebo z převodu účasti na obchodních společnostech, nejde-li o prodej
cenných papírů, přesahuje-li doba mezi nabytím a převodem dobu pěti
let. Doba 5 let mezi nabytím a převodem členských práv družstva,
majetkových podílů na transformovaném družstvu
13)
nebo účasti na obchodní společnosti, nejde-li o prodej cenných papírů,
se zkracuje o dobu, po kterou poplatník byl společníkem obchodní
společnosti nebo členem družstva před přeměnou této společnosti nebo
družstva. Jsou-li splněny podmínky uvedené v
§ 23b nebo
§ 23c,
doba 5 let mezi nabytím a převodem se nepřerušuje při výměně podílů,
fúzi společností nebo rozdělení společnosti. Osvobození se nevztahuje
na příjmy z převodu členských práv družstva nebo z převodu účasti na
obchodních společnostech, pokud byly pořízeny z obchodního majetku
poplatníka, a to do pěti let po ukončení jeho podnikatelské nebo jiné
samostatné výdělečné činnosti. Osvobození se dále nevztahuje na příjmy,
které plynou poplatníkovi z budoucího převodu členských práv družstva,
z převodu dalšího podílu na transformovaném družstvu nebo z převodu
účasti na obchodních společnostech v době do pěti let od nabytí a z
budoucího převodu členských práv družstva nebo z převodu účasti na
obchodních společnostech pořízených z jeho obchodního majetku, pokud
příjmy z tohoto převodu plynou v době do pěti let od ukončení
podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti poplatníka, i
když smlouva o převodu bude uzavřena až po pěti letech od nabytí nebo
od ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti,
s) úroky z vkladů ze stavebního spoření, včetně úroků ze státní podpory podle zvláštního zákona
4a),
t) dotace ze státního rozpočtu, z rozpočtu obcí, krajů, státních fondů,
Národního fondu, podpor z Vinařského fondu, z přidělených grantů nebo
příspěvek ze státního rozpočtu poskytnutý podle zvláštního právního
předpisu
13c)
a nebo dotace, granty a příspěvky z prostředků Evropských společenství,
na pořízení hmotného majetku, na jeho technické zhodnocení nebo na
odstranění následků živelní pohromy (
§ 24 odst. 10), s výjimkou dotací a příspěvků, které jsou účtovány do příjmů (výnosů) podle zvláštního právního předpisu,
20)
u) příjem získaný formou nabytí vlastnictví k bytu jako náhrady za
uvolnění bytu, a dále náhrada (odstupné) za uvolnění bytu, vyplacená
uživateli bytu za podmínky, že náhradu (odstupné) použil nebo použije
na uspokojení bytové potřeby nejpozději do jednoho roku následujícího
po roce, v němž náhradu (odstupné) přijal. Tento příjem je osvobozen i
v případě, že částku odpovídající náhradě (odstupnému) vynaložil na
obstarání bytových potřeb
4e)
v době jednoho roku před jejím obdržením. Přijetí náhrady (odstupného)
oznámí poplatník správci daně do konce zdaňovacího období, ve kterém k
jejímu přijetí došlo. Obdobně se postupuje i u příjmů z úplatného
převodu práv a povinností spojených s členstvím v družstvu, pokud v
souvislosti s tímto převodem bude zrušena nájemní smlouva k bytu,
použije-li poplatník získané prostředky na uspokojení bytové potřeby;
obdobně se postupuje také u příjmů z prodeje rodinného domu, bytu,
včetně podílu na společných částech domu nebo spoluvlastnického podílu,
včetně souvisejícího pozemku, pokud v něm prodávající měl bydliště
bezprostředně před prodejem po dobu kratší dvou let a použije-li
získané prostředky na uspokojení bytové potřeby,
v) úrokové příjmy poplatníků uvedených v
§ 2 odst. 3, které jim plynou z dluhopisů vydávaných v zahraničí poplatníky se sídlem v České republice nebo Českou republikou,
w) příjmy z prodeje cenných papírů nabytých poplatníkem v rámci
kupónové privatizace; příjmy z prodeje ostatních cenných papírů,
přesáhne-li doba mezi nabytím a převodem těchto cenných papírů při
jejich prodeji nebo vrácení dobu 6 měsíců, a dále příjmy z podílu
připadající na podílový list při zrušení podílového fondu, přesáhne-li
doba mezi nabytím podílového listu a dnem vyplacení podílu dobu 6
měsíců. Doba 6 měsíců mezi nabytím a převodem cenného papíru u téhož
poplatníka se nepřerušuje při přeměně investičního fondu na otevřený
podílový fond, při přeměně uzavřeného podílového fondu na otevřený
podílový fond, při změně obhospodařovatele podílového fondu, při
sloučení a splynutí podílových fondů a při sloučení, splynutí a
rozdělení investičního fondu. Osvobození se nevztahuje na příjmy z
prodeje cenných papírů, které jsou nebo byly zahrnuty do obchodního
majetku, a to do 6 měsíců od ukončení podnikatelské nebo jiné
samostatné výdělečné činnosti (
§ 7), a na příjmy z kapitálového majetku (
§ 8).
Osvobození se dále nevztahuje na příjmy z prodeje cenných papírů, které
nabyl společník společnosti s ručením omezeným, komanditista komanditní
společnosti nebo člen družstva při přeměně obchodní společnosti nebo
družstva na akciovou společnost podle zvláštního zákona
13a),
a to do 5 let od nabytí těchto cenných papírů. Osvobození se nevztahuje
na příjmy z podílu připadající na podílový list při zrušení
34c)
podílového fondu nebo při změně investičního podílového fondu na
otevřený podílový fond, který byl nebo je zahrnut do obchodního
majetku, a to do 6 měsíců od ukončení podnikatelské nebo jiné
samostatné výdělečné činnosti (
§ 7).
Doba 6 měsíců nebo 5 let mezi nabytím a převodem cenného papíru se
zkracuje o dobu, po kterou poplatník byl společníkem obchodní
společnosti nebo členem družstva před přeměnou této společnosti nebo
družstva na akciovou společnost. Při výměně akcií emitentem za jiné
akcie o celkové stejné jmenovité hodnotě se doba 6 měsíců nebo 5 let
mezi nabytím a převodem cenných papírů u téhož poplatníka nepřerušuje.
Osvobození se nevztahuje na příjmy, které plynou poplatníkovi z
budoucího prodeje cenných papírů, uskutečněného v době do 6 měsíců od
nabytí, a z budoucího prodeje cenných papírů, které jsou nebo byly
zahrnuty do obchodního majetku, a to do 6 měsíců od ukončení
podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti (
§ 7),
i když kupní smlouva bude uzavřena až po 6 měsících od nabytí nebo po 6
měsících od ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné
činnosti (
§ 7); obdobně se postupuje i při výměně podílů, fúzi společností nebo rozdělení společnosti, jsou-li splněny podmínky uvedené v
§ 23b nebo
§ 23c. Obdobně
se postupuje u příjmů plynoucích jako protihodnota menšinovým
akcionářům při uplatnění práva hlavního akcionáře na výkup účastnických
cenných papírů podle zvláštního právního předpisu
13d),
x) příjmy plynoucí z odpisu závazků při vyrovnání nebo při nuceném
vyrovnání provedeném podle zvláštního právního předpisu upravujícího
konkurs a vyrovnání
19a),
y) úrokové výnosy z hypotečních zástavních listů
4d),
v jejichž emisních podmínkách se emitent zavázal použít k řádnému krytí
závazků z těchto hypotečních zástavních listů pouze pohledávky (nebo
jejich části) z hypotečních úvěrů, které byly poskytnuty výhradně na
financování investic do nemovitostí, včetně jejich pořízení či
výstavby, nebo na financování bytových potřeb podle
§ 15 odst. 3 tohoto zákona. (Ustanovení se přiměřeně použije na úrokové výnosy z obdobných instrumentů vydaných v zahraničí.)
z) příjmy z úroků z přeplatků zaviněných správcem daně
49), orgánem správy sociálního zabezpečení
50)
a příjmy z penále z přeplatků pojistného, které příslušná zdravotní
pojišťovna vrátila po uplynutí lhůty stanovené pro rozhodnutí o
přeplatku pojistného
51),
za) příjmy plynoucí ve formě daru přijatého v souvislosti s podnikáním
nebo jinou samostatnou výdělečnou činností jako reklamního předmětu
opatřeného obchodním jménem nebo ochrannou známkou poskytovatele tohoto
daru, jehož hodnota nepřesahuje 500 Kč,
zb) příjmy nabyvatele bytu, garáže a ateliéru, popřípadě
spoluvlastnického podílu na nebytovém prostoru, přijaté v souvislosti
se vzájemným vypořádáním prostředků podle
§ 24 odst. 7 a 8 zákona o vlastnictví bytů,
60)
zc) příjmy plynoucí ve formě povinného výtisku na základě zvláštního právního předpisu
64a)
a ve formě autorské rozmnoženiny, v počtu obvyklém, přijaté v
souvislosti s užitím předmětu práva autorského nebo práv souvisejících
s právem autorským,
zd) příjmy plynoucí jako náhrada za věcné
břemeno vzniklé ze zákona nebo rozhodnutím státního orgánu podle
zvláštního právního předpisu a příjmy plynoucí jako náhrada za
vyvlastnění na základě zvláštního právního předpisu
4c),
ze) kursový zisk při směně peněz z účtu vedeného v cizí měně,
nejedná-li se o účet zahrnutý v obchodním majetku, s výjimkou kursového
zisku při směně peněz z účtu vedeného v cizí měně na tuzemském nebo zahraničním veřejném trhu, na kterém se obchody s těmito měnami uskutečňují
zf) plnění poskytované v souvislosti s výkonem dobrovolnické služby podle zvláštního právního předpisu,
4h)
zg) příjmy plynoucí ve formě darů poskytnutých pro provoz zoologické zahrady, jejíž provozovatel je držitelem platné licence,
4i)
zh) příjmy z reklam umožněných prostřednictvím provozování zoologické zahrady, jejíž provozovatel je držitelem platné licence,
4i)
zi) příjmy vlastníka bytu nebo nebytového prostoru
1. plynoucí jako důsledek úhrady výdajů (nákladů) na opravy, údržbu a
technické zhodnocení společných částí domu s byty a nebytovými prostory
ve vlastnictví podle zvláštního právního předpisu o vlastnictví bytů
60)
ve věcném plnění, pokud tak vyplývá ze smlouvy o výstavbě dalšího bytu,
nebo nebytového prostoru, popřípadě jejich částí za předpokladu, že se
vlastníci bytů a nebytových prostorů v domě písemně dohodnou o úhradě
uvedených nákladů a výdajů jinak než podle výše spoluvlastnických
podílů na společných částech domu, nebo tak stanoví zvláštní právní
předpis,
60)
2. plynoucí jako důsledek úhrady výdajů (nákladů) na opravy, údržbu a
technické zhodnocení společných částí domu s byty a nebytovými prostory
ve vlastnictví podle zvláštního právního předpisu o vlastnictví bytů
60)
jiným vlastníkem bytu nebo nebytového prostoru v domě ve věcném plnění,
a to ve výši rozdílu převyšujícího povinnost vlastníka bytu nebo
nebytového prostoru v domě hradit uvedené náklady a výdaje podle
velikosti spoluvlastnického podílu na společných částech domu, za
předpokladu, že se vlastníci bytů a nebytových prostorů v domě písemně
dohodnou o úhradě uvedených nákladů a výdajů jinak než podle výše
spoluvlastnických podílů na společných částech domu, nebo tak stanoví
zvláštní právní předpis,
60)
zj) příjem plynoucí z doplatku na dorovnání
70a)
při přeměně, výměně podílů, fúzi společností nebo rozdělení
společnosti, na který vznikl společníkovi nárok v souladu se zvláštním
právním předpisem,
70a) je osvobozen, vztahuje-li se k
1. akciím, u nichž doba mezi nabytím a rozhodným dnem přeměny, výměny
podílů, fúze společností nebo rozdělení společnosti přesáhla dobu 6
měsíců. Osvobození se nevztahuje k akciím, které jsou nebo byly
zahrnuty do obchodního majetku, a to po dobu 6 měsíců od ukončení
podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti (
§ 7),
2. podílu na obchodní společnosti, u něhož doba mezi nabytím a
rozhodným dnem přeměny, výměny podílů, fúze společností nebo rozdělení
společnosti přesáhla dobu 5 let. Osvobození se nevztahuje k podílům,
které jsou nebo byly zahrnuty do obchodního majetku, a to po dobu 5 let
od ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti (
§ 7),
zk) náhrady (příspěvky) pobytových výloh poskytované orgány Evropské
unie zaměstnancům (národním expertům) vyslaným k působení do institucí
Evropské unie,
zl) renta, náhrady a naturální plnění poskytované bývalému prezidentu republiky podle zvláštního právního předpisu,
zm) příjem plynoucí ve formě daňového bonusu (
§ 35c),
zn) příspěvky poskytované poslanci Evropského parlamentu, zvolenému na území České republiky, z rozpočtu Evropské unie.
(2) Doba mezi nabytím a prodejem podle odstavce 1 písm. a) nebo b) se nepřerušuje, pokud v době mezi nabytím a prodejem došlo
a) k vypořádání mezi podílovými spoluvlastníky
domu včetně příslušné poměrné části společných prostor nebo rodinného
domu včetně souvisejících pozemků, rozdělením podle velikosti jejich
podílů,
b) k tomu, že v budově byly byty nebo nebytové prostory vymezené jako jednotky podle zvláštního právního předpisu
60),
c) k zániku nebo vypořádání společného jmění manželů
4g),
(3) Osvobození příjmů uvedených v odstavci 1
písm. e) se nepoužije, pokud se poplatník tohoto osvobození vzdá
oznámením správci daně, a to nejpozději ve lhůtě pro podání daňového
přiznání za zdaňovací období, v němž byly tyto zdroje a zařízení
uvedeny do provozu; osvobození se v uvedeném případě nepoužije ani při
pronájmu těchto zařízení nebo při převedení vlastnických práv k těmto
zdrojům a zařízením na dalšího vlastníka.
(4) Obchodním majetkem se pro účely daně z
příjmů fyzických osob rozumí souhrn majetkových hodnot (věcí,
pohledávek a jiných práv a penězi ocenitelných jiných hodnot), které
jsou ve vlastnictví poplatníka a o kterých bylo nebo je účtováno anebo
jsou nebo byly uvedeny v evidenci majetku a závazků pro účely stanovení
základu daně a daně z příjmů (dále jen "daňová evidence"). Dnem
vyřazení majetku z obchodního majetku poplatníka se rozumí den, kdy
poplatník o tomto majetku naposledy účtoval
20) nebo jej naposledy uváděl v daňové evidenci.
(1) Základem daně je částka, o kterou příjmy
plynoucí poplatníkovi ve zdaňovacím období, za které se pro účely daně
z příjmů fyzických osob považuje kalendářní rok, přesahují výdaje
prokazatelně vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení, pokud
dále u jednotlivých příjmů podle
§ 6 až 10 není stanoveno jinak.
(2) U poplatníka, kterému plynou ve zdaňovacím období souběžně dva nebo více druhů příjmů uvedených v
§ 6 až
10, je základem daně součet dílčích základů daně zjištěných podle jednotlivých druhů příjmů s použitím ustanovení odstavce 1.
(3) Pokud podle účetnictví, daňové evidence nebo podle záznamů o příjmech a výdajích přesáhnou výdaje příjmy uvedené v
§ 7 a
9, je rozdíl ztrátou. O ztrátu upravenou podle
§ 23 (dále jen "daňová ztráta") se sníží úhrn dílčích základů daně zjištěných podle jednotlivých druhů příjmů uvedených v
§ 7 až 10
s použitím ustanovení odstavce 1. Tuto daňovou ztrátu nebo její část,
kterou nelze uplatnit při zdanění příjmů ve zdaňovacím období, ve
kterém vznikla, lze odečíst od úhrnu dílčích základů daně zjištěných
podle jednotlivých druhů příjmů uvedených v
§ 7 až 10 v následujících zdaňovacích obdobích podle
§ 34. Daňovou ztrátu (nebo její část), kterou neodečetl od svého základu daně zůstavitel s příjmy podle
§ 7 nebo
§ 9,
může odečíst od základu daně dědic, bude-li dědic pokračovat v činnosti
zůstavitele nejpozději do 6 měsíců po jeho smrti; daňovou ztrátu lze
odečíst od základu daně nejdéle v 5 zdaňovacích obdobích následujících
bezprostředně po zdaňovacím období, za které se daňová ztráta vyměřuje.
(4) Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky (
§
6) vyplacené poplatníkovi nebo obdržené poplatníkem nejdéle do 31 dnů
po skončení zdaňovacího období, za které byly dosaženy, se považují za
příjmy vyplacené nebo obdržené v tomto zdaňovacího období. Příjmy
vyplacené nebo obdržené po 31. dni po skončení zdaňovacího období jsou
příjmem zdaňovacího období, ve kterém byly vyplaceny nebo obdrženy a sražené zálohy z těchto příjmů plátcem daně podle
§ 38h
se započítají u poplatníka na daňovou povinnost až v tom zdaňovacím
období, ve kterém budou vyplaceny nebo obdrženy. Obdobně se postupuje
při stanovení základu daně a při evidenci příjmů ze závislé činnosti a
z funkčních požitků.
(5) Do základu daně se nezahrnují příjmy
osvobozené od daně a příjmy, pro které je dále stanoveno, že se z nich
daň vybírá zvláštní sazbou daně podle
§ 36
ze samostatného základu daně. Do základu daně se dále nezahrnují
příjmy, z nichž je daň vybírána ze samostatného základu daně sazbou
daně podle
§ 16 odst. 2.
(6) O příjem zahrnutý do základu daně
(dílčího základu daně) v předchozích zdaňovacích obdobích, který byl
vrácen, se sníží příjmy (výnosy) anebo se zvýší výdaje (náklady) ve
zdaňovacím období, ve kterém k jeho vrácení došlo, za předpokladu, že
pro jeho vrácení existuje právní důvod a vrácení příjmů není zachyceno
v účetnictví nebo v daňové evidenci poplatníka při zjištění základu
daně (dílčího základu daně) podle
§ 7 a
9.
Jedná-li se o částky uplatněné jako výdaj (náklad) v předchozích
zdaňovacích obdobích, u kterých existuje právní důvod k jejich vrácení
příjemcem, zvyšují se o tyto částky příjmy (výnosy) nebo se sníží
výdaje (náklady) ve zdaňovacím období, kdy odpadl právní důvod k jejich
uplatnění za předpokladu, že vrácení nebylo zachyceno v účetnictví nebo
v daňové evidenci poplatníka při zjišťování základu daně (dílčího
základu daně) podle
§ 7 a
9.
O příjem ze závislé činnosti a funkčních požitků zahrnutý v předchozích
zdaňovacích obdobích do dílčího základu daně (základu pro výpočet
zálohy na daň), k jehož vrácení existuje právní důvod, se sníží u
poplatníka příjem ze závislé činnosti a funkčních požitků v kalendářním
měsíci, popř. v následujících kalendářních měsících ve zdaňovacím
období, ve kterém k jeho vrácení došlo. Obdobným způsobem se postupuje
v případě výdajů (nákladů) uplatněných jako výdaje (náklady) na
dosažení, zajištění a udržení příjmů, při nedodržení stanovených
podmínek pro jejich uplatnění jako výdaje (náklady) na dosažení,
zajištění a udržení příjmů.
(7) U poplatníka s příjmy podle
§ 7 a
9
se přihlédne i k zásobám pořízeným v kalendářním roce předcházejícím
roku, v němž zahájil činnost, nebo k zásobám získaným z dědictví po
zůstaviteli, který měl příjmy podle
§ 7 nebo
§ 9,
pokud bude dědic pokračovat v činnosti zůstavitele nejpozději do šesti
měsíců po jeho smrti. Totéž platí obdobně i pro jiné nezbytně
vynaložené výdaje spojené se zahájením činnosti.
(8) Při přechodu z vedení účetnictví na daňovou evidenci se postupuje podle
přílohy č. 2 k tomuto zákonu. Při přechodu z daňové evidence na vedení účetnictví se postupuje podle
přílohy č. 3 k tomuto zákonu.
(9) Pro poplatníky uvedené v
§ 2
se hodnotou pohledávky rozumí jmenovitá hodnota nebo pořizovací cena u
pohledávky nabyté postoupením nebo cena zjištěná pro účely daně dědické
a nebo darovací u pohledávky nabyté děděním nebo darem. U poplatníků,
kteří jsou plátci daně z přidané hodnoty nebo jimi byli v době vzniku
pohledávky, se jmenovitá hodnota pohledávky snižuje o výši daně z
přidané hodnoty, pokud byla splněna vlastní daňová povinnost na výstupu.
(10) Rozdíl mezi příjmy a výdaji se zvyšuje o
a) částku závazku, který zanikl jinak než jeho splněním, započtením, splynutím práva s povinností u jedné osoby,
dohodou mezi věřitelem a dlužníkem, kterou se dosavadní závazek
nahrazuje závazkem novým, a narovnáním podle zvláštního právního
předpisu.
88) Toto se nevztahuje na závazky ze smluvních pokut, úroků z prodlení, poplatků z prodlení a jiných sankcí ze závazkových vztahů,
b) hodnotu záloh, které jsou výdajem na dosažení, zajištění a udržení příjmů, uhrazených poplatníkem s příjmy podle
§ 7, který nevede účetnictví a výdaje uplatňuje podle
§ 24, poplatníkovi, který je spojenou osobou (
§ 23),
který vede účetnictví, s výjimkou záloh z titulu nájemného u finančního
pronájmu s následnou koupí najaté věci, nedošlo-li k vyúčtování
celkového závazku v tom zdaňovacím období, ve kterém byly zálohy
uhrazeny,
c) příjem plynoucí poplatníkovi, který vede daňovou
evidenci, ze směnky, kterou je hrazena pohledávka, jedná-li se o
příjem, který je předmětem daně podle
§ 3,
d) částku ve výši ocenění nepeněžitého vkladu sníženou o výši vkladu,
která je vyplácená obchodní společností společníkovi nebo družstvem
členovi družstva.
(11) Rozdíl mezi příjmy a výdaji se snižuje o hodnotu záloh uhrazených poplatníkem s příjmy podle
§ 7, který nevede účetnictví a výdaje uplatňuje podle
§ 24, poplatníkovi, který je spojenou osobou (
§ 23),
který vede účetnictví, s výjimkou záloh z titulu nájemného u finančního
pronájmu s následnou koupí najaté věci, o které se zvýšil základ daně
podle odstavce 10, ve zdaňovacím období, ve kterém byl vyúčtován
celkový závazek.
(1) Příjmy ze závislé činnosti jsou
a) příjmy ze současného nebo dřívějšího
pracovněprávního, služebního nebo členského poměru a obdobného poměru,
v nichž poplatník při výkonu práce pro plátce příjmu je povinen dbát
příkazů plátce. Těmito příjmy se rozumějí i příjmy za práci žáků a
studentů z praktického výcviku,
b) příjmy za práci členů družstev, společníků a jednatelů společností s
ručením omezeným a komanditistů komanditních společností, a to i když
nejsou povinni při výkonu práce pro družstvo nebo společnost dbát
příkazů plátce,
c) odměny členů statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob,
d) příjmy plynoucí v souvislosti se současným, budoucím nebo dřívějším
výkonem závislé činnosti podle písmen a) až c) nebo funkce bez ohledu
na to, zda plynou od plátce, u kterého poplatník vykonává závislou
činnost nebo funkci, nebo od plátce, u kterého poplatník závislou
činnost nebo funkci nevykonává.
(2) Poplatník s příjmy ze závislé činnosti a
z funkčních požitků je dále označen jako "zaměstnanec", plátce příjmu
jako "zaměstnavatel". Zaměstnavatelem je i poplatník uvedený v
§ 2 odst. 2 nebo v
§ 17
odst. 3, u kterého zaměstnanci vykonávají práci podle jeho příkazů, i
když příjmy za tuto práci jsou na základě smluvního vztahu vypláceny
prostřednictvím osoby se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí. Z hlediska
dalších ustanovení zákona se takto vyplácený příjem považuje za příjem
vyplácený poplatníkem uvedeným v
§ 2 odst. 2 nebo v
§ 17
odst. 3. V případě, že v úhradách zaměstnavatele osobě se sídlem nebo
bydlištěm v zahraničí je obsažena i částka za zprostředkování, považuje
se za příjem zaměstnance nejméně 60 % z celkové úhrady.
(3) Příjmy podle odstavce 1 se rozumějí
příjmy pravidelné nebo jednorázové bez ohledu na to, zda je na ně
právní nárok či nikoli, zda je od zaměstnavatele dostává zaměstnanec
nebo osoba, na kterou přešlo příslušné právo podle zvláštních předpisů
4b),
a zda jsou vypláceny nebo připisovány k dobru anebo spočívají v jiné
formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance, kteří jsou
poplatníky z příjmů ze závislé činnosti. Příjmem se rozumí rovněž
částka, o kterou je úhrada zaměstnance zaměstnavateli za poskytnutá
práva, služby nebo věci, kromě bytu, v němž měl zaměstnanec bydliště po
dobu 2 let bezprostředně před jeho koupí, nižší, než je cena zjištěná
podle zvláštního právního předpisu
1a), nebo cena, kterou účtuje jiným osobám, jakož i částka stanovená podle odstavce 6.
(4) Příjmy zúčtované nebo vyplacené
zaměstnavatelem se sídlem nebo bydlištěm na území České republiky a
příjmy od plátců daně vymezených v
§ 38c jsou po snížení podle odstavce 13 samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně podle
§ 36
odst. 2 písm. c), jedná-li se o příjmy podle odstavce 1 písm. a) a d) a
podle odstavce 10, jejichž úhrnná výše u téhož zaměstnavatele
nepřesáhne v kalendářním měsíci částku
5 000 Kč. To platí u příjmů zúčtovaných nebo vyplacených zaměstnavatelem, u kterého zaměstnanec nepodepsal prohlášení k dani podle
§ 38k odstavce 4 nebo 5.
(5) Plynou-li příjmy uvedené v odstavci 4 ze zdrojů v zahraničí, jsou základem daně (dílčím základem daně) podle
§ 5 odst. 2.
(6) Poskytuje-li zaměstnavatel zaměstnanci
bezplatně motorové vozidlo k používání pro služební i soukromé účely,
považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši 1 % vstupní ceny
vozidla za každý i započatý kalendářní měsíc poskytnutí vozidla. Jde-li
o najaté vozidlo, vychází se ze vstupní ceny vozidla u původního
vlastníka, a to i v případě, že dojde k následné koupi vozidla. Pokud
ve vstupní ceně není zahrnuta daň z přidané hodnoty, pro účely tohoto
ustanovení se o tuto daň zvýší. Je-li částka, která se posuzuje jako
příjem zaměstnance za každý i započatý kalendářní měsíc poskytnutí
vozidla, nižší než 1 000 Kč, považuje se za příjem zaměstnance částka
ve výši 1 000 Kč. Poskytne-li zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně v
průběhu kalendářního měsíce postupně za sebou více motorových vozidel k
používání pro služební i soukromé účely, považuje se za příjem
zaměstnance částka ve výši 1 % z nejvyšší vstupní ceny motorového
vozidla. Poskytne-li zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně v průběhu
kalendářního měsíce více motorových vozidel současně, považuje se za
příjem zaměstnance částka ve výši 1 % z úhrnu vstupních cen všech
motorových vozidel používaných pro služební i soukromé účely. Vstupní
cenou vozidla se pro účely tohoto ustanovení rozumí vstupní cena
uvedená v
§ 29 odst. 1 až 9.
(7) Za příjmy ze závislé činnosti se nepovažují a předmětem daně, kromě příjmů, které nejsou předmětem daně podle
§ 3 odst. 4, dále nejsou
a) náhrady cestovních výdajů poskytované v souvislosti s výkonem závislé činnosti do výše stanovené zvláštním předpisem
5),
jakož i hodnota stravování poskytovaná zaměstnavatelem na pracovních
cestách; vyplácí-li zaměstnavatel vyšší náhrady, jsou částky, které
překračují výši stanovenou zvláštním předpisem, zdanitelným příjmem
podle odstavce 1, a to i v případě, že tento zvláštní předpis výplatu
vyšších náhrad neomezuje,
b) hodnota osobních ochranných pracovních
prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků poskytovaných
v rozsahu stanoveném zvláštním předpisem
5a),
včetně nákladů na udržování osobních ochranných a pracovních
prostředků, jakož i hodnota poskytovaných stejnokrojů, včetně příspěvků
na jejich udržování, dále hodnota pracovního oblečení, určeného
zaměstnavatelem pro výkon zaměstnání, včetně příspěvků na jeho
udržování,
c) částky přijaté zaměstnancem zálohově od
zaměstnavatele, aby je jeho jménem vydal, nebo částky, kterými
zaměstnavatel hradí zaměstnanci prokázané výdaje, které za
zaměstnavatele vynaložil ze svého tak, jako by je vynaložil přímo
zaměstnavatel,
d) náhrady za opotřebení vlastního nářadí, zařízení a předmětů
potřebných pro výkon práce poskytované zaměstnanci podle zákoníku práce.
(8) Hradí-li zaměstnavatel zaměstnanci výdaje
(náhrady) podle odstavce 7 písm. b) až d) paušální částkou, považují se
tyto výdaje za prokázané do výše paušálu stanoveného zvláštními
předpisy nebo paušálu uvedeného v kolektivní smlouvě, popř. ve vnitřním
předpise zaměstnavatele za předpokladu, že výše paušálu byla
zaměstnavatelem prokazatelně stanovena na základě kalkulace skutečných
výdajů. Stejným způsobem postupuje zaměstnavatel při stanovení paušálu
v případech, kdy dojde ke změně podmínek, za nichž byl paušál stanoven.
Jde-li o paušál za použití vlastního nářadí, zařízení a předmětů
potřebných pro výkon práce zaměstnance, které by jinak byly odpisovány,
uzná se jen do výše, v jaké by zaměstnavatel uplatňoval odpisy
srovnatelného hmotného majetku při rovnoměrném odpisování v dalších
letech odpisování.
(9) Od daně jsou, kromě příjmů uvedených v
§ 4, dále osvobozeny
a) částky vynaložené zaměstnavatelem na
doškolování zaměstnanců, které souvisí s jeho podnikáním; toto
osvobození se nevztahuje na částky vyplácené zaměstnancům jako náhrada
za ušlý příjem,
b) hodnota stravování poskytovaného jako nepeněžní plnění
zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti nebo v rámci
závodního stravování zajišťovaného prostřednictvím jiných subjektů,
c) hodnota nealkoholických nápojů poskytovaných jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti,
d) nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnancům z fondu kulturních a sociálních potřeb
6a),
ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub
výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění
a udržení příjmů, ve formě možnosti používat rekreační, zdravotnická a
vzdělávací zařízení, předškolní zařízení, závodní knihovny,
tělovýchovná a sportovní zařízení nebo ve formě příspěvku na kulturní
pořady a sportovní akce; jde-li však o poskytnutí rekreace včetně
zájezdů, je u zaměstnance z hodnoty nepeněžního plnění od daně
osvobozena v úhrnu nejvýše částka 20 000 Kč za kalendářní rok. Jako
plnění zaměstnavatele zaměstnanci se posuzuje i plnění poskytnuté pro
rodinné příslušníky zaměstnance,
e) částky, které je povinen podle zvláštních předpisů
21)
platit zaměstnavatel na pojistné sociálního zabezpečení, na příspěvek
na státní politiku zaměstnanosti , na pojistné na zdravotní pojištění a
u zaměstnanců, na které se vztahuje povinné zahraniční pojištění
stejného druhu, příspěvky na toto zahraniční pojištění,
f)
zvýhodnění poskytovaná zaměstnavatelem provozujícím veřejnou dopravu
osob svým zaměstnancům a jejich rodinným příslušníkům ve formě
bezplatných nebo zlevněných jízdenek,
g) příjmy členů bytových družstev z osobního plnění při svépomocné
družstevní bytové výstavbě, které se jim nevyplácejí v hotovosti, ale
připisují se na jejich členské podíly,
h) příjmy ze závislé činnosti vykonávané na území České republiky, plynoucí poplatníkům uvedeným v
§ 2
odst. 3 od zaměstnavatelů se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí, pokud
časové období související s výkonem této činnosti nepřesáhne 183 dnů v
jakémkoliv období 12 měsíců po sobě jdoucích; osvobození se nevztahuje
na příjmy z osobně vykonávané činnosti umělců, sportovců, artistů a
spoluúčinkujících osob vystupujících na veřejnosti a na příjmy z
činností vykonávaných ve stálé provozovně (
§ 22 odst. 2),
ch) hodnota nepeněžních darů poskytovaných z fondu kulturních a sociálních potřeb podle příslušného předpisu
6a),
u zaměstnavatelů, na které se tento předpis nevztahuje, hodnota
nepeněžních darů poskytovaných za obdobných podmínek ze sociálních
fondů nebo ze zisku (příjmu) po jeho zdanění, anebo na vrub výdajů
(nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a
udržení příjmů, a to až do úhrnné výše 2000 Kč ročně u každého
zaměstnance,
i) peněžní plnění za výstrojní a proviantní
náležitosti poskytované příslušníkům ozbrojených sil a naturální
náležitosti poskytované příslušníkům bezpečnostních sborů podle
zvláštních právních předpisů,
3) zvláštní požitky poskytované příslušníkům bezpečnostních sborů podle zvláštního právního předpisu
6b) a úhrada majetkové újmy podle zvláštního právního předpisu.
6c)
j) náhrady
za ztrátu na služebním příjmu poskytované příslušníkům bezpečnostních
sborů podle právních předpisů účinných do 31. prosince 2005,
k) hodnota přechodného ubytování, nejde-li o
ubytování při pracovní cestě, poskytovaná jako nepeněžní plnění
zaměstnavatelem zaměstnancům v souvislosti s výkonem práce, pokud obec
přechodného ubytování není shodná s obcí, kde má zaměstnanec bydliště,
l) mzdové vyrovnání vyplácené podle zvláštních předpisů
6d) ve výši rozdílu mezi dávkami nemocenského pojištění,
m) náhrada za ztrátu na důchodu přiznaná podle zákoníku práce za dobu před 1. lednem 1989 a vyplácená po 31. prosinci 1992,
n) peněžní zvýhodnění plynoucí zaměstnancům v souvislosti s
poskytováním bezúročných půjček nebo půjček s úrokem nižším, než je
obvyklá výše úroku, zaměstnavatelem z fondu kulturních a sociálních
potřeb podle zvláštního předpisu6a) a u zaměstnavatelů, na které se
tento předpis nevztahuje, ze sociálního fondu nebo ze zisku (příjmu) po
jeho zdanění, jedná-li se o návratné půjčky poskytnuté zaměstnanci na
bytové účely do výše 100 000 Kč nebo k překlenutí tíživé finanční
situace do výše 20 000 Kč a u zaměstnance postiženého živelní pohromou
do výše 1 000 000 Kč na bytové účely a do výše 200 000 Kč k překlenutí
tíživé finanční situace,
p) zvláštní příplatek poskytovaný v cizí měně příslušníkům ozbrojených
sil a bezpečnostních sborů vyslaných v rámci jednotek mírových sil OSN
mimo území České republiky
6e) po dobu působení v zahraničí,
s) odstupné podle vyhlášky č. 19/1991 Sb., o pracovním uplatnění a
hmotném zabezpečení pracovníků v hornictví dlouhodobě nezpůsobilých k
dosavadní práci, vyplácené pracovníkům přeřazeným nebo uvolněným ze
zdravotních důvodů pro pracovní riziko, nemoc z povolání, pracovní úraz
nebo onemocnění vznikající nebo se zhoršující vlivem pracovního
prostředí,
t) příjmy do výše 500 000 Kč poskytnuté zaměstnavatelem jako sociální
výpomoc zaměstnanci v přímé souvislosti s překlenutím jeho mimořádné
obtížných poměrů v důsledku živelní pohromy, ekologické nebo průmyslové
havárie na územích, na kterých byl vyhlášen nouzový stav
65), za předpokladu, že tyto příjmy jsou vypláceny z fondu kulturních a sociálních potřeb
2b)
nebo ze sociálního fondu za obdobných podmínek u zaměstnavatelů, na
které se předpis o fondu kulturních a sociálních potřeb nevztahuje nebo
ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které
nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů,
u)
příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění se státním příspěvkem
poukázaný na účet jeho zaměstnance u penzijního fondu
9a),
maximálně však do výše 5 % vyměřovacího základu zaměstnance pro
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku
zaměstnanosti
21),
v) naturální plnění a náhrada výdajů ve výši peněžité hodnoty
naturálního plnění poskytovaná podle zvláštních právních předpisů
6g)
představitelům státní moci a některých státních orgánů a soudcům a
poslancům Evropského parlamentu, zvoleným na území České republiky,
w) částky pojistného, které hradí zaměstnavatel pojišťovně
34b)
za zaměstnance na jeho pojištění pro případ dožití nebo pro případ
smrti nebo dožití nebo na důchodové pojištění, a to i při sjednání
dřívějšího plnění v případě vzniku nároku na starobní důchod nebo plný
invalidní důchod, nebo v případě, stane-li se zaměstnanec plně
invalidním podle zákona o důchodovém pojištění, nebo v případě smrti
(dále jen "soukromé životní pojištění"), na základě pojistné smlouvy
uzavřené mezi zaměstnancem jako pojistníkem a pojišťovnou, která je
oprávněna k provozování pojišťovací činnosti na území České republiky
podle zvláštního právního předpisu,
89)
za podmínky, že ve smlouvě byla sjednána výplata pojistného plnění až
po 60 kalendářních měsících a současně nejdříve v roce dosažení věku 60
let, maximálně však do výše 12 000 Kč ročně od téhož zaměstnavatele.
Toto platí v případech, kdy má právo na plnění z těchto pojistných
smluv pojištěný zaměstnanec, a je-li pojistnou událostí smrt
pojištěného, osoby určené podle § 817 občanského zákoníku, kromě
zaměstnavatele, který hradil pojistné,
x) částky vynaložené
zaměstnavatelem na úhradu výdajů spojených s výplatou mzdy a se
srážkami ze mzdy zaměstnanci, s placením příspěvku na pojistné
(připojištění) ve prospěch zaměstnance, jakož i částky vynaložené
zaměstnavatelem na úhradu výdajů spojených s poskytováním nepeněžitého
plnění zaměstnanci.
(10) Funkčními požitky jsou
a) funkční platy členů vlády, poslanců a
senátorů Parlamentu České republiky a poslanců Evropského parlamentu,
zvolených na území České republiky a platy vedoucích ústředních úřadů
státní správy,
b) odměny za výkon funkce v orgánech obcí, v jiných orgánech územní
samosprávy, státních orgánech, občanských a zájmových sdruženích,
komorách a v jiných orgánech a institucích.
(11) Za funkční požitek se nepovažují a
předmětem daně nejsou náhrady výdajů poskytované v souvislosti s
výkonem funkce, na které vzniká nárok podle zvláštních předpisů, s
výjimkou náhrady ušlého příjmu. Za funkční požitek se nepovažují příjmy
znalců a tlumočníků, zprostředkovatelů kolektivních sporů a rozhodců za
činnost vykonávanou podle zvláštních předpisů
6f).
(12) Ustanovení odstavců 7, 8 a 9 se použijí obdobně i pro plnění poskytovaná v souvislosti s výkonem funkce.
(13) Základem daně (dílčím základem daně)
jsou příjem ze závislé činnosti nebo funkční požitky, s výjimkou
uvedenou v odstavcích 4 a 5, snížené o sražené nebo zaměstnancem
uhrazené částky pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní
politiku zaměstnanosti a pojistného na všeobecné zdravotní pojištění,
které je podle zvláštních předpisů
21)
povinen platit zaměstnanec; u zaměstnanců, na které se vztahuje povinné
zahraniční pojištění stejného druhu, příspěvky na toto zahraniční
pojištění. U poplatníků uvedených v
§ 2
odst. 2 je základem daně jejich příjem ze závislé činnosti vykonávané
ve státě, s nímž Česká republika neuzavřela smlouvu o zamezení dvojího
zdanění, snížený o daň zaplacenou z tohoto příjmu v zahraničí a
sražených nebo zaměstnancem uhrazených příspěvků na pojištění povinně
placené podle první věty.
(1) Příjmy z podnikání jsou
a) příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství
7),
b) příjmy ze živnosti
8),
c) příjmy z jiného podnikání podle zvláštních předpisů,
d) podíly společníků veřejné obchodní společnosti a komplementářů komanditní společnosti na zisku.
(2) Příjmy z jiné samostatné výdělečné činnosti, pokud nepatří do příjmů uvedených v
§ 6, jsou
a) příjmy z užití nebo poskytnutí práv z
průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví, autorských práv včetně
práv příbuzných právu autorskému,9) a to včetně příjmů z vydávání,
rozmnožování a rozšiřování literárních a jiných děl vlastním nákladem,
b) příjmy z výkonu nezávislého povolání, které není živností ani podnikáním podle zvláštních předpisů,
c) příjmy znalce, tlumočníka, zprostředkovatele kolektivních sporů,
zprostředkovatele kolektivních a hromadných smluv podle autorského
zákona, rozhodce za činnost podle zvláštních právních předpisů
6f).
d) příjmy z činnosti správce konkursní podstaty, včetně příjmů z
činnosti předběžného správce, zvláštního správce, zástupce správce a
vyrovnacího správce, které nejsou živností ani podnikáním podle
zvláštního právního předpisu.
19a)
(3) Základem daně (dílčím základem daně) jsou
příjmy uvedené v odstavcích 1 a 2 s výjimkou uvedenou v odstavci 8.
Tyto příjmy se snižují o výdaje vynaložené na jejich dosažení,
zajištění a udržení s výjimkou příjmů uvedených v odstavci 1 písm. d).
Pro zjištění základu daně (dílčího základu daně) se použijí ustanovení
§ 23 až
33. Příjmy uvedené v
§ 22 odst. 1 písm. c), f) a písm. g) bodech 1 a 2 plynoucí poplatníkům uvedeným v
§ 2 odst. 3 jsou samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (
§ 36).
(4) Základem daně (dílčím základem daně)
společníka veřejné obchodní společnosti je část základu daně veřejné
obchodní společnosti stanoveného podle
§ 23 až
33. Tato část základu daně se stanoví ve stejném poměru, jako je rozdělován zisk podle společenské smlouvy, jinak rovným dílem
9b). Vykáže-li podle
§ 23
až 33 veřejná obchodní společnost ztrátu, rozděluje se na společníka
část této ztráty stejně jako základ daně. Při stanovení základu daně
společníka veřejné obchodní společnosti se nepřihlíží k ustanovení věty
první
§ 18 odst. 9, a k ustanovení
§ 19 odst. 1 písm g).
(5) U poplatníka, který je komplementářem
komanditní společnosti, je součástí základu daně část základu daně nebo
daňové ztráty komanditní společnosti určená ve stejném poměru, jakým je
rozdělován zisk nebo ztráta komanditní společnosti na tohoto
komplementáře podle zvláštního právního předpisu.
9c)
(6) Příjmy uvedené v odstavci 1 písm. d) se
snižují o pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní
politiku zaměstnanosti a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění,
které zaplatil společník veřejné obchodní společnosti nebo komplementář
komanditní společnosti za předpokladu, že toto pojistné není hrazeno
jako náklad veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti,
avšak pouze do výše pojistného vypočteného sazbou bez jejího zvýšení z
maximálního základu pro toto pojistné.
(7) Pojistné na sociální zabezpečení,
příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na všeobecné
zdravotní pojištění hrazené veřejnou obchodní společností za společníky
nebo komanditní společností za komplementáře je u společníků nebo
komplementářů osvobozeno od daně.
(8) Příjmy autorů za příspěvky do novin,
časopisů, rozhlasu nebo televize plynoucí ze zdrojů na území České
republiky jsou samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou
daně (
§ 36)
za předpokladu, že jde o příjmy uvedené v odstavci 2 písm. a) a úhrn
těchto příjmů od téhož plátce nepřesáhne v kalendářním měsíci 3000 Kč.
(9) Neuplatní-li poplatník výdaje
prokazatelně vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmu, může
uplatnit výdaje s výjimkou uvedenou v
§ 11 nebo
12 ve výši:
a) 80 % z příjmů podle odstavce 1 písm. a)
b) 60 % z příjmů ze živností řemeslných
8)
c) 50 % z příjmů podle odstavce 1 písm. b) s výjimkou příjmů ze živností řemeslných
8)
d) 40 % z příjmů podle odstavce 1 písm. c) nebo z příjmů podle odstavce 2 písm. a) s výjimkou příjmů podle odstavce 8, a nebo z příjmů podle odstavce 2 písm. b) až d).
Způsob uplatnění výdajů podle tohoto odstavce nelze zpětně měnit.
(10) Uplatní-li poplatník výdaje podle odstavce 9, jsou v částce
výdajů zahrnuty veškeré výdaje poplatníka vynaložené v souvislosti s
dosahováním příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti,
kromě pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku
zaměstnanosti a pojistného na všeobecné zdravotní pojištění
21),
které může poplatník uplatnit navíc v prokázané výši, avšak pouze do
výše pojistného vypočteného sazbou bez jejího zvýšení z maximálního
základu pro toto pojištění podle zvláštního předpisu
21).
Dále může navíc v prokázané výši uplatnit pojistné hrazené osobami
samostatně výdělečně činnými, které nejsou nemocensky pojištěny a
pojistí se na denní dávku při pracovní neschopnosti u soukromé
pojišťovny, a to pouze do výše pojistného na zákonné nemocenské
pojištění stanovené zvláštními předpisy
21).
Poplatník, který uplatňuje výdaje podle odstavce 9, je povinen vždy
vést záznamy o příjmech a evidenci pohledávek vzniklých v souvislosti s
podnikatelskou nebo jinou samostatnou výdělečnou činností.
(11) Jde-li o nemovitost nebo movitou věc v
bezpodílovém spoluvlastnictví manželů, která je využívána pro podnikání
nebo jinou samostatnou výdělečnou činnost (odstavce 1 a 2) jedním z
manželů nebo oběma manžely, vkládá tuto nemovitost nebo movitou věc do
obchodního majetku jeden z manželů. V případě, že tuto nemovitost nebo
movitou věc má v obchodním majetku jeden z manželů, avšak je pro
podnikání nebo jinou samostatnou výdělečnou činnost (odstavce 1 a 2)
využívána také druhým z manželů, lze výdaje (náklady) související s
touto nemovitostí nebo movitou věcí, které připadají na část
nemovitosti nebo movité věci využívané pro podnikatelskou činnost nebo
jinou samostatnou výdělečnou činnost oběma manžely, rozdělit mezi oba
manžele v poměru, v jakém ji využívají při své činnosti podle odstavců
1 a 2. Příjmy z prodeje nemovitosti nebo movité věci v bezpodílovém
spoluvlastnictví manželů jsou zdaňovány u toho z manželů, který měl
takovou nemovitost nebo movitou věc zahrnutou v obchodním majetku. Po
ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti se
postupuje podle
§ 10 odst. 5 zákona.
(12) Za příjmy podle
§ 7
odst. 1 písm. d) se nepovažují a předmětem daně nejsou náhrady
cestovních výdajů poskytované společníkům veřejných obchodních
společností a komplementářům komanditních společností do výše stanovené
zvláštním předpisem
5).
(13) Dojde-li k ukončení (přerušení)
podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti a poplatník,
který vede účetnictví, zaplatí částky pojistného podle
§ 23 odst. 3 písm. a) bodu 5 a
§ 24
odst. 2 písm. f) po stanoveném termínu, může podat dodatečné daňové
přiznání na daňovou povinnost nižší. Obdobně postupuje právní nástupce
poplatníka s příjmy podle
§ 7 v případě úmrtí poplatníka.
(14) Pokud poplatník s příjmy podle
§ 7 odst. 1 písm. a) nebo b) uplatní jako účetní období hospodářský rok
20),
je dílčím základem daně nebo daňovou ztrátou rozdíl mezi příjmy a
výdaji za ukončený hospodářský rok. Při změně účtování v kalendářním
roce na účtování v hospodářském roce je dílčím základem daně nebo
daňovou ztrátou podle
§ 7
rozdíl mezi příjmy a výdaji do posledního dne měsíce, kterým poplatník
ukončil účtování v kalendářním roce. Při změně účtování v hospodářském
roce na účtování v kalendářním roce je dílčím základem daně nebo
daňovou ztrátou podle
§ 7
odst. 1 písm. a) nebo b) součet rozdílu mezi příjmy a výdaji v
hospodářském roce a rozdílu mezi příjmy a výdaji od doby ukončení
účtování v hospodářském roce do konce kalendářního roku. Dílčí základ
daně se zahrne do daňového přiznání za kalendářní rok, ve kterém končí
hospodářský rok nebo účtování přechodu z kalendářního roku na
hospodářský rok a naopak. Pokud poplatník uplatní postup podle odstavců
9 a 10,
§ 7a,
12,
13 a
14
nebo má příjmy podle odstavce 1 písmene c) nebo písmene d) nebo
odstavce 2, nelze změnit způsob účtování v kalendářním roce na účtování
v hospodářském roce. Uplatní-li poplatník v období, kdy účtuje v
hospodářském roce, postup podle odstavců 9, 10,
§ 7a,
12,
13 nebo
§ 14,
anebo má příjmy podle odstavce 1 písm. c), d) nebo podle odstavce 2,
změní v tomto období způsob účtování na účtování v kalendářním roce.
Obdobně postupuje poplatník s příjmy podle
§ 7 odst. 1 písm. d), pokud veřejná obchodní společnost nebo komanditní společnost uplatní jako účetní období hospodářský rok.
(15) Poplatníci s příjmy podle odstavců 1 a 2, kteří nevedou účetnictví a neuplatňují výdaje podle odstavce 9, postupují podle
§ 7b. Vede-li každý z účastníků sdružení, které není právnickou osobou (
§ 12),
daňovou evidenci, mohou vést i daňovou evidenci, ve které evidují
společné příjmy a společné výdaje na dosažení, zajištění a udržení
příjmů; přitom na konci zdaňovacího období nebo při ukončení činnosti v
průběhu zdaňovacího období, uvedou do své daňové evidence podíl na
společných příjmech a podíl na společných výdajích na dosažení,
zajištění a udržení příjmů.
(1) Poplatníkovi, kterému kromě příjmů od daně osvobozených a příjmů zdanitelných zvláštní sazbou daně plynou příjmy podle
§ 7 odst. 1 písm. a) až c) včetně úroků z vkladů na běžném účtu, který je podle podmínek banky určen k podnikání poplatníka [
§ 8 odst. 1 písm. g)], pokud provozuje podnikatelskou činnost bez zaměstnanců nebo spolupracujících osob s výjimkou uvedenou v odstavci 2, u něhož roční výše těchto příjmů v bezprostředně předcházejících 3 zdaňovacích obdobích nepřesáhla 5 000 000 Kč, není účastníkem sdružení, které není právnickou osobou,
může správce daně stanovit na žádost poplatníka podanou nejpozději do 31. ledna běžného zdaňovacího období daň paušální částkou. V žádosti poplatník uvede předpokládané příjmy podle § 7 odst. 1 písm. a) až c) (dále jen "předpokládané příjmy") a předpokládané výdaje k těmto příjmům (dále jen "předpokládané výdaje") a další skutečnosti rozhodné pro stanovení daně paušální částkou uvedené v odstavcích 2 až 7.
(2) Provozuje-li poplatník činnost podle
odstavce 1 za spolupráce druhého z manželů, může o stanovení daně
paušální částkou požádat i spolupracující manžel (manželka). V tom
případě se předpokládané příjmy a předpokládané výdaje rozdělí na
spolupracujícího manžela (manželku) v poměru stanoveném podle
§ 13. Nezdanitelné části základu daně podle
§ 15, slevu na dani podle
§ 35ba nebo slevu na dani podle
§ 35c uplatní poplatník i spolupracující manžel (manželka) samostatně.
(3) Výše daně paušální částkou se určí v
závislosti na výši předpokládaných příjmů, které jsou předmětem daně,
kromě příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž se daň vybírá
zvláštní sazbou daně, a na výši předpokládaných výdajů, nejméně však ve
výši podle
§ 7 odst. 9.
Do předpokládaných příjmů se zahrnují i příjmy z prodeje majetku, který
byl vložen do obchodního majetku, příjmy ze zrušení rezervy vytvořené
podle zákona o rezervách
22a)
a do předpokládaných výdajů se zahrnuje i zůstatková cena prodaného
majetku, který lze podle tohoto zákona odpisovat, a výše rezervy
vytvořené pro příslušné zdaňovací období podle zákona o rezervách
22a). Rozdíl mezi předpokládanými příjmy a předpokládanými výdaji se upraví o výdaje uplatněné podle
§ 24, u kterých odpadl právní důvod pro jejich uplatnění, a o předpokládané nezdanitelné části základu daně podle
§ 15.
Správce daně stanoví daň paušální částkou po projednání s poplatníkem
do 15. května běžného zdaňovacího období. Pokud stanovený termín nebude
dodržen, nelze stanovit pro toto zdaňovací období daň paušální částkou.
(4) Z rozdílu mezi předpokládanými příjmy a předpokládanými výdaji upravenými podle odstavce 2 se daň vypočte sazbou daně podle
§ 16 odst. 1. Vypočtená daň se dále sníží o předpokládanou slevu na dani podle
§ 35ba nebo o předpokládanou slevu na dani podle
§ 35c,
uplatněnou poplatníkem v žádosti o stanovení daně paušální částkou
podle odstavce 1. K předpokládanému nároku na uplatnění daňového bonusu
podle
§ 35c
se při stanovení daně paušální částkou nepřihlédne. Daň stanovená
paušální částkou činí, i po snížení o uplatněné předpokládané slevy na
dani podle
§ 35ba a
35c, nejméně 600 Kč za zdaňovací období.
(5) Dosáhne-li
poplatník v průběhu zdaňovacího období příjmů z prodeje věci nebo
práva, které byly zahrnuty do obchodního majetku nebo jiných příjmů
podle
§ 6,
§ 7 odst. 1 písm. d),
§ 7 odst. 2,
§ 8 až 10
v úhrnné výši přesahující 6 000 Kč za zdaňovací období, kromě příjmů od
daně osvobozených a příjmů, z nichž se daň vybírá zvláštní sazbou daně,
než při stanovení daně paušální částkou předpokládal, je povinen po
skončení zdaňovacího období podat řádné daňové přiznání a příjmy a
výdaje z činností podle
§ 7
odst. 1 písm. a) až c) uplatní v přiznání ve výši, ze které správce
daně vycházel při stanovení daně paušální částkou, a zaplacenou daň
paušální částkou započte na výslednou daňovou povinnost. Podáním tohoto
přiznání se rozhodnutí o dani stanovené paušální částkou ruší. Správce
daně může daň paušální částkou stanovit i na více zdaňovacích období,
nejdéle však na 3.
(6) Správce daně
může zrušit rozhodnutím daň stanovenou podle odstavce 1 pro zdaňovací
období následující po zdaňovacím období, v němž bylo zjištěno, že její
výše neodpovídá příjmu z činnosti, ze které byla stanovena daň paušální
částkou, nebo došlo ke změně podmínek uvedených v odstavci 1 rozhodných
pro stanovení daně paušální částkou daně.
(7) O stanovení daně paušální částkou sepíše správce daně protokol o ústním jednání
9e).
Součástí protokolu je i rozhodnutí vyhlášené při jednání, které musí
obsahovat zejména předpokládanou výši příjmů, předpokládanou výši
výdajů, rozdíl mezi předpokládanými příjmy a předpokládanými výdaji
upravený podle odstavce 2, výši uplatněných částek podle
§ 15,
výši daně a zdaňovací období, kterého se týká. Jestliže poplatník s
takto stanovenou daní souhlasí, nelze se proti tomuto vyhlášenému
rozhodnutí odvolat; v případě jeho nesouhlasu nebude daň paušální
částkou stanovena. Takto stanovená daň se již nevyměřuje platebním
výměrem. Poplatník je povinen vést jednoduchou evidenci o výši
dosahovaných příjmů, výši pohledávek a o hmotném majetku používaném pro
výkon činnosti. Pokud je poplatník plátcem daně z přidané hodnoty
je povinen vést evidenci podle zvláštního právního předpisu
upravujícího daň z přidané hodnoty
9d).
(8) Daň stanovená paušální částkou je splatná nejpozději do 15. prosince běžného zdaňovacího období.
(1) Daňová evidence zajišťuje zjištění základu daně z příjmů a obsahuje údaje o
a) příjmech a výdajích, v členění potřebném pro zjištění základu daně,
b) majetku a závazcích.
(2) Pro obsahové vymezení složek majetku v
daňové evidenci se použijí zvláštní právní předpisy o účetnictví,
není-li dále stanoveno jinak.
(3) Pro ocenění majetku a závazků v daňové evidenci se hmotný majetek oceňuje podle
§ 29, pohledávky se oceňují podle
§ 5. Ostatní majetek se oceňuje pořizovací cenou,
31) je-li pořízen úplatně, vlastními náklady,
31)
je-li pořízen ve vlastní režii, nebo cenou zjištěnou pro účely daně
dědické nebo darovací u majetku nabytého děděním nebo darem. Závazky se
oceňují při vzniku jmenovitou hodnotou, při převzetí pořizovací cenou.
Peněžní prostředky a ceniny se oceňují jejich jmenovitými hodnotami.
Pořizovací cenou pozemku je cena včetně porostu, pokud se nejedná o
pěstitelský celek trvalých porostů (
§ 26).
Do pořizovací ceny majetku pořízeného formou finančního pronájmu s
následnou koupí najaté věci se zahrnou výdaje s jeho pořízením
související, hrazené nájemcem. V případě úplatného pořízení nemovitých
a movitých věcí, majetkových práv, pohledávek a závazků nebo části
uvedeného majetku a závazků, za jednu pořizovací cenu, se cena
jednotlivých složek majetku stanoví v poměrné výši k ceně jednotlivých
složek majetku oceněných podle zvláštního právního předpisu,
1a)
s výjimkou peněz, cenin, pohledávek a závazků. Je-li v případě
úplatného pořízení nemovitých a movitých věcí, majetkových práv,
pohledávek a závazků, nebo části tohoto majetku a závazků, rozdíl mezi
pořizovací cenou a oceněním tohoto majetku podle zvláštního právního
předpisu,
1a)
zvýšeným o hodnotu peněz, cenin, pohledávek včetně daně z přidané
hodnoty, a snížený o hodnotu závazků, záporný, postupuje se obdobně
jako v případě záporného oceňovacího rozdílu při koupi podniku (
§ 23).
(4) Zjištění skutečného stavu zásob, hmotného
majetku, pohledávek a závazků provede poplatník k poslednímu dni
zdaňovacího období. O tomto zjištění provede zápis. O případné rozdíly
upraví základ daně podle
§ 24 a
25.
(5) Poplatník je povinen uschovávat daňovou
evidenci za všechna zdaňovací období, pro která neskončila lhůta pro
vyměření daně stanovená tímto zákonem nebo zvláštním právním předpisem.
28b)
(1) U poplatníka s příjmy podle
§ 7 odst. 1 písm. a), b) nebo c) musí základ daně podle
§ 5 a
23 činit alespoň
50 %
částky, která se stanoví jako součin všeobecného vyměřovacího základu
podle zákona o důchodovém pojištění za kalendářní rok, který o 2 roky
předchází zdaňovacímu období, přepočítacího koeficientu podle zákona o
důchodovém pojištění pro úpravu tohoto všeobecného základu a počtu
kalendářních měsíců, v jejichž průběhu poplatník provozoval činnost
podle
§ 7 odst. 1 písm. a), b) nebo c). Tato částka se zaokrouhluje na celé stokoruny dolů.
(2) Minimální základ daně podle odstavce 1 se nesnižuje o položky odčitatelné od základu daně uvedené v
§ 34. Daňovou ztrátu zjištěnou podle
§ 5 a
23
dosaženou ve zdaňovacím období, ve kterém byl stanoven minimální základ
daně, lze uplatnit v následujících zdaňovacích obdobích podle
§ 34.
(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 se nevztahuje
na poplatníka, spolupracujícího manžela (manželku) nebo na ostatní
spolupracující osoby (
§ 13) ve zdaňovacím období
a) ve kterém zahájil nebo ukončil podnikatelskou činnost,
b) bezprostředně následujícím po zdaňovacím období, ve kterém zahájil podnikatelskou činnost.
(4) Ustanovení odstavců 1 a 2 se nevztahuje dále na poplatníka,
a) kterému byla stanovena daň paušální částkou podle
§ 7a,
b) kterému náležel rodičovský příspěvek podle zvláštního právního předpisu,
44) a to i po část zdaňovacího období,
c) kterému náležel příspěvek při péči o blízkou nebo jinou osobu podle zvláštního právního předpisu,
45) a to i po část zdaňovacího období,
d) který byl poživatelem starobního důchodu, plného invalidního důchodu
nebo částečného invalidního důchodu, a to i po část zdaňovacího období,
e) který na počátku zdaňovacího období nedovršil věk 26 let a který se i po část zdaňovacího období v souladu se zvláštním předpisem
14d) soustavně připravoval na budoucí povolání studiem nebo předepsaným výcvikem,
f) který ve zdaňovacím období podá daňové přiznání podle
§ 38gb a který do konce téhož zdaňovacího období neukončil podnikatelskou činnost,
g) který má ve zdaňovacím období nárok na slevu na dani podle
§ 35,
35a a
35b,
h) který uplatnil ve zdaňovacím období nárok na osvobození od daně podle
§ 4 odst. 1 písm. e), nemá-li jiné příjmy uvedené v
§ 7,
i) který nemá příjmy podle
§ 7 odst. 1 písm. a), b) nebo c) ve zdaňovacím období vyšší než
15 000 Kč,
j) který nemá jiný příjem podle
§ 7
odst. 1 písm. a), b) nebo c) než příjem z lesního hospodářství nebo z
dotací, podpor, grantů nebo z příspěvků, které nejsou podle
§ 4 odst. 1 písm. t) osvobozeny od daně.
(5) Ustanovení odstavců 1 až 4 se nevztahuje na poplatníka uvedeného v
§ 2 odst. 3, pokud úhrn jeho příjmů ze zdrojů na území České republiky (
§ 22)
činí méně než 90 % všech jeho příjmů s výjimkou příjmů, které nejsou
předmětem daně, nebo jsou od daně osvobozeny, anebo příjmů, z nichž je
daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.
(1) Příjmy z kapitálového majetku, pokud nejde o příjmy podle
§ 6 odst. 1 nebo
§ 7 odst. 1 písm. d), jsou
a) podíly na zisku (dividendy) z majetkového
podílu na akciové společnosti, na společnosti s ručením omezeným a
komanditní společnosti, podíly na zisku z členství v družstvu a dále
úroky a jiné výnosy z držby cenných papírů, příjmy z vyrovnání
společníkovi, který není účastníkem smlouvy (dále jen "mimo stojící
společník"), dosažené na základě smlouvy o převodu zisku podle
zvláštního právního předpisu (dále jen "smlouva o převodu zisku") nebo
ovládací smlouvy podle zvláštního právního předpisu (dále jen "ovládací
smlouva"),
b) podíly na zisku tichého společníka z účasti na podnikání, pokud se
nepoužijí k doplnění vkladu sníženého o podíly na ztrátách do původní
výše,
c) úroky, výhry a jiné výnosy z vkladů na vkladních knížkách, úroky z
peněžních prostředků na vkladovém účtu, s výjimkou úroků a jiných
výnosů z vkladů přijímaných zaměstnavatelem od jeho zaměstnanců,
není-li zaměstnavatel k přijímání vkladů od veřejnosti nebo od
zaměstnanců oprávněn podle zvláštního právního předpisu
9f),
d) výnosy z vkladních listů a z vkladů jim na roveň postavených,
e) dávky penzijního připojištění se státním příspěvkem
9a) po snížení podle odstavce 6,
f) plnění ze soukromého životního pojištění nebo jiný příjem z
pojištění osob, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné
smlouvy, po snížení podle odstavce 7,
g) úroky a jiné výnosy z poskytnutých úvěrů a půjček, úroky z prodlení,
poplatek z prodlení, úroky z práva na dorovnání, úroky z vkladů na
běžných účtech s výjimkou podle
§ 7a
a úroky z hodnoty splaceného vkladu ve smluvené výši společníků
obchodních společností. Úroky z vkladů na běžných účtech, které podle
podmínek banky nejsou určeny k podnikání (sporožirové účty, devizové
účty apod.), se posuzují podle písmene c),
h) úrokové a jiné výnosy z držby směnek (např. diskont z částky směnky, úrok ze směnečné sumy).
(2) Za příjmy z kapitálového majetku se dále považují
a) rozdíl mezi vyplacenou jmenovitou (nominální)
hodnotou dluhopisu včetně vkladního listu nebo vkladu jemu na roveň
postaveného a emisním kurzem při jejich vydání; v případě předčasného
zpětného nákupu se použije místo jmenovité hodnoty cena zpětného
nákupu,
b) příjmy z prodeje předkupního práva na cenné papíry.
(3) Příjmy uvedené v odstavci 1 písm. a) až
f) a v odstavci 2 písm. a) a úrokové příjmy a jiné výnosy z držby
směnky vystavené bankou k zajištění pohledávky vzniklé z vkladu
věřitele [odstavec 1 písm. h)], plynoucí ze zdrojů na území České
republiky, jsou samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou
daně (
§ 36).
(4) Plynou-li příjmy uvedené v odstavci 1
písm. a) až f) a v odstavci 2 písm. a) ze zdrojů v zahraničí, jsou
nesnížené o výdaje základem daně (dílčím základem daně), pokud
poplatník nevyužije možnosti zahrnout je do samostatného základu daně
při uplatnění sazby daně podle
§ 16 odst. 2. Do samostatného základu daně se příjmy zahrnují ve výši včetně daně sražené v zahraničí.
(5) Úrokové příjmy z dluhopisů vydaných v
zahraničí poplatníkem se sídlem v České republice nebo Českou
republikou plynoucí poplatníkům uvedeným v
§ 2
odst. 2 a příjmy uvedené v odstavci 1 písm. g) a h) nesnížené o výdaje
jsou základem daně (dílčím základem daně), s výjimkou úroků a jiných
výnosů ze směnky vystavené bankou k zajištění pohledávky vzniklé z
vkladu věřitele, které jsou samostatným základem daně pro zdanění
zvláštní sazbou daně (
§ 36).
Příjmy uvedené v odstavci 2 písm. b) se snižují o pořizovací cenu
předkupního práva. Jsou-li výdaje spojené s příjmem uvedeným v odstavci
2 písm. b) vyšší než příjem, k rozdílu se nepřihlíží.
(6) Dávka penzijního připojištění se státním
příspěvkem se považuje za základ daně po snížení o zaplacené příspěvky
a o státní příspěvky na penzijní připojištění. Jde-li o penzi, rozloží
se tyto příspěvky rovnoměrně na vymezené období pobírání penze. Není-li
období pobírání penze vymezeno, stanoví se jako střední délka života
účastníka podle úmrtnostních tabulek Českého statistického úřadu v
době, kdy penzi začne poprvé pobírat. Jednorázové vyrovnání nebo
odbytné se pro zjištění základu daně nesnižuje o příspěvky zaplacené
penzijnímu fondu zaměstnavatelem za zaměstnance po 1. lednu 2000.
(7) Plnění ze soukromého životního pojištění
nebo jiný příjem z pojištění osob, který není pojistným plněním a
nezakládá zánik pojistné smlouvy, se považuje za základ daně po snížení
o zaplacené pojistné. V případě jiného příjmu z pojištění osob, který
není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, se za základ
daně považuje tento příjem snížený o zaplacené pojistné ke dni výplaty,
a to až do výše tohoto příjmu. Plyne-li jiný příjem z pojištění osob,
který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy
opakovaně v průběhu trvání pojistné smlouvy, nelze tento příjem
snižovat o dříve uplatněné zaplacené pojistné. U plnění ve formě
dohodnutého důchodu (penze) se považuje za základ daně plnění z
pojištění snížené o zaplacené pojistné, rovnoměrně rozdělené na období
pobírání důchodu. Není-li období pobírání důchodu vymezeno, stanoví se
jako střední délka života účastníka podle úmrtnosti z tabulek Českého
statistického úřadu v době, kdy důchod začne poprvé pobírat. Plnění ze
soukromého životního pojištění se pro zjištění základu daně nesnižuje o
zaplacené pojistné, které bylo dříve uplatněno v souvislosti s jiným
příjmem z pojištění osob, který není pojistným plněním a nezakládá
zánik pojistné smlouvy. Odbytné se pro zjištění základu daně nesnižuje
o příspěvky zaplacené zaměstnavatelem za zaměstnance po 1. lednu 2001 a
dále o zaplacené pojistné, které bylo dříve uplatněno v souvislosti s
jiným příjmem z pojištění osob, který není pojistným plněním a
nezakládá zánik pojistné smlouvy.
(8) Jedná-li se o příjem podle odstavce 1
nebo odstavce 2 plynoucí do společného jmění manželů ze zdroje, který
je vložen do obchodního majetku jednoho z manželů, zdaňuje se jen u
tohoto manžela. Jedná-li se o příjem podle odstavce 1 nebo 2 plynoucí
do společného jmění manželů ze zdroje, který není vložen do obchodního
majetku žádného z manželů, zdaňuje se jen u jednoho z nich.
(1) Příjmy z pronájmu, pokud nejde o příjmy uvedené v
§ 6 až
8, jsou
a) příjmy z pronájmu nemovitostí (jejich částí) nebo bytů (jejich částí),
b) příjmy z pronájmu movitých věcí, kromě příležitostného pronájmu podle
§ 10 odst. 1 písm. a).
(2) Příjmy podle odstavce 1, plynoucí manželům z bezpodílového spoluvlastnictví, se zdaňují jen u jednoho z nich.
(3) Základem daně (dílčím základem daně) jsou
příjmy uvedené v odstavci 1 snížené o výdaje vynaložené na jejich
dosažení, zajištění a udržení (
§ 5 odst. 2). Pro zjištění základu daně (dílčího základu daně) se použijí ustanovení
§ 23 až
33. Příjem z pronájmu plynoucí poplatníkům uvedeným v
§ 2 odst. 3 je, s výjimkou příjmů z pronájmu nemovitostí nebo bytů, samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (
§ 36).
(4) Neuplatní-li poplatník výdaje
prokazatelně vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů, může
je uplatnit ve výši 30 % z příjmů uvedených v odstavci 1.
(5) Uplatní-li poplatník výdaje podle
odstavce 4, jsou v částkách výdajů zahrnuty veškeré výdaje poplatníka
vynaložené v souvislosti s dosahováním příjmů z pronájmu podle
§ 9.
Poplatník, který uplatňuje výdaje podle odstavce 4, je povinen vždy
vést záznamy o příjmech a evidenci pohledávek vzniklých v souvislosti s
pronájmem.
(6) Poplatníci mající příjmy z pronájmu a
uplatňující u těchto příjmů skutečné výdaje vynaložené na jejich
dosažení, zajištění a udržení vedou záznamy o příjmech a výdajích
vynaložených na dosažení, zajištění a udržení příjmů v časovém sledu,
evidenci hmotného majetku, který lze odpisovat, evidenci o tvorbě a
použití rezervy na opravy hmotného majetku, pokud ji vytvářejí,
evidenci o pohledávkách a závazcích ve zdaňovacím období, ve kterém
dochází k ukončení pronájmu, a mzdové listy, pokud vyplácejí mzdy.
Pokud se však poplatníci rozhodnou vést účetnictví, přestože k tomu
nejsou podle účetních předpisů
20)
povinni, pak postupují podle těchto předpisů, budou-li takto postupovat
po celé zdaňovací období, přitom se movitý i nemovitý majetek, o kterém
je účtováno, nepovažuje za obchodní majetek ve smyslu daně z příjmů
fyzických osob.
(7) Při nájmu podniku podle zvláštního právního předpisu
70) je příjmem pronajímatele, který nevede účetnictví, také
a) hodnota pohledávek a závazků, s výjimkou
závazků, jejichž úhrada by byla výdajem snižujícím základ daně, které
přecházejí na nájemce, není-li dohodnuta jejich úhrada. Je-li dohodnuta
částečná úhrada pohledávek a závazků, s výjimkou závazků, jejichž
úhrada by byla výdajem snižujícím základ daně, je příjmem jejich
hodnota. Je-li dohodnuta úhrada pohledávek a závazků, s výjimkou
závazků, jejichž úhrada by byla výdajem snižujícím základ daně, vyšší,
než je jejich hodnota, je příjmem tato vyšší cena,
b) neuhrazený rozdíl mezi hodnotou nemovitostí a věcí movitých v
podniku na začátku nájmu a jejich vyšší hodnotou při ukončení nájmu
stanovenou podle zvláštního právního předpisu
1a) nebo podle údajů uvedených v účetnictví nájemce, vedeném podle zvláštních právních předpisů.
20)
Základ daně se nebude zvyšovat dle tohoto ustanovení v případech, kdy
bude z titulu operací popsaných v tomto ustanovení zvyšován na základě
jiných ustanovení tohoto zákona. Pro účely tohoto ustanovení se
nepoužije ustanovení
§ 23 odst. 13.
(1) Ostatními příjmy, při kterých dochází ke zvýšení majetku, pokud nejde o příjmy podle
§ 6 až
9, jsou zejména
a) příjmy z příležitostných činností nebo z
příležitostného pronájmu movitých věcí, včetně příjmů ze zemědělské
výroby, která není provozována podnikatelem (samostatně hospodařícím
rolníkem),
b) příjmy z převodu vlastní nemovitosti, bytu nebo nebytového prostoru nebo spoluvlastnického podílu na nich, movité věci, cenného papíru a
příjmy plynoucí jako protihodnota menšinovým akcionářům při uplatnění
práva hlavního akcionáře na výkup účastnických cenných papírů podle
zvláštního právního předpisu
13d) s výjimkou uvedenou v
§ 4,
c) příjmy z převodu účasti na společnosti s ručením omezeným,
komanditisty na komanditní společnosti nebo z převodu členských práv a
povinností k družstvu a majetkových podílů na transformovaném družstvu
13) s výjimkou uvedenou v
§ 4,
d) příjmy ze zděděných práv z průmyslového a jiného duševního
vlastnictví, včetně práv autorských a práv příbuzných právu autorskému
10),
e) přijaté výživné, důchody
11) a obdobné opakující se požitky s výjimkou uvedenou v
§ 4,
f) podíl společníka obchodní společnosti s výjimkou společníka veřejné
obchodní společnosti, komplementáře komanditní společnosti nebo podíl
člena družstva na likvidačním zůstatku při likvidaci společnosti nebo
družstva a nebo podíl majitele podílového listu z podílu připadajícího
na podílový list při zrušení podílového fondu, s výjimkou splynutí nebo
sloučení podílového fondu,
g) vypořádací podíl při zániku účasti společníka obchodní společnosti,
s výjimkou společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře
komanditní společnosti, nebo při zániku členství v družstvu a další
podíl na majetku družstva
13),
h) výhry v loteriích, sázkách a jiných podobných hrách a výhry z
reklamních soutěží a slosování s výjimkou uvedenou v odstavci 3 písm.
b) a v
§ 4,
ch) ceny z veřejných soutěží, ze sportovních soutěží a ceny ze soutěží,
v nichž je okruh soutěžících omezen podmínkami soutěže, anebo jde o
soutěžící vybrané pořadatelem soutěže, s výjimkou uvedenou v
§ 4,
i) příjmy, které společník veřejné obchodní společnosti nebo
komplementář komanditní společnosti obdrží v souvislosti s ukončením
účasti na veřejné obchodní společnosti nebo komanditní společnosti od
jiné osoby než od veřejné obchodní společnosti nebo komanditní
společnosti, v níž ukončil účast,
j) příjmy z převodu jmění na společníka a příjmy z vypořádání podle zvláštního právního předpisu,
70)
k) příjmy z jednorázového odškodnění budoucích nároků na náhradu za
ztrátu příjmu na základě písemné dohody o jejich úplném a konečném
vypořádání mezi oprávněným a pojišťovnou
73) s výjimkou uvedenou v
§ 4.
(2) Příjmy podle odstavce 1, plynoucí
manželům ze společného jmění manželů, se zdaňují u jednoho z nich.
Příjmy plynoucí manželům z prodeje nebo převodu majetku nebo práva ve
společném jmění manželů, které byly zahrnuty v obchodním majetku, se
zdaňují u toho z manželů, který měl takový majetek nebo právo zahrnuty
v obchodním majetku. U příjmů plynoucích z prodeje nebo převodu majetku
nebo práva ve společném jmění manželů, které byly zahrnuty v obchodním
majetku zemřelého manžela (manželky), které plynou pozůstalému
manželovi (manželce), se ke lhůtě uvedené v
§ 4 odst. 1 písm. a), b), c), r) a w) vztahující se k majetku nebo právu zahrnutým v obchodním majetku, nepřihlíží.
(3) Od daně jsou, kromě příjmů uvedených v
§ 4, osvobozeny
a) příjmy podle odstavce 1 písm. a), pokud jejich úhrn u poplatníka nepřesáhne ve zdaňovacím období
20 000 Kč;
přitom příjmem poplatníka, kterému plyne příjem z chovu včel a u
kterého nepřekročí ve zdaňovacím období počet včelstev 40, je částka
500 Kč na jedno včelstvo,
b) výhry z loterií, sázek a podobných her provozovaných na základě povolení vydaného podle zvláštních předpisů
12)
nebo na základě obdobných předpisů vydaných v členských státech
Evropské unie nebo dalších státech, které tvoří Evropský hospodářský
prostor.
(4) Základem daně (dílčím základem daně) je
příjem snížený o výdaje prokazatelně vynaložené na jeho dosažení.
Jsou-li výdaje spojené s jednotlivým druhem příjmu uvedeným v odstavci
1 vyšší než příjem, k rozdílu se nepřihlíží. Plynou-li příjmy podle
odstavce 1 písm. h) a ch) ze zdrojů v zahraničí, je základem daně
(dílčím základem daně) příjem nesnížený o výdaje. Jde-li o příjmy ze
zemědělské výroby, lze výdaje uplatnit podle
§ 7 odst. 9 písm. a). Poplatník, který uplatňuje výdaje podle
§ 7
odst. 9 písm. a), je povinen vždy vést záznamy o příjmech. Příjmy
plynoucí ze splátek na základě uzavřené kupní smlouvy nebo ze zálohy na
základě uzavřené smlouvy o budoucím prodeji nemovitosti se zahrnou do
dílčího základu daně za zdaňovací období, ve kterém byly dosaženy.
Plynou-li příjmy podle odstavce 1 písm. k), jsou samostatným základem
daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (
§ 36).
(5) U příjmů podle odstavce 1 písm. b) je
výdajem cena, za kterou poplatník věc (právo) prokazatelně nabyl, a
jde-li o věc (právo) zděděnou nebo darovanou, cena zjištěná pro účely
daně dědické nebo darovací. U příjmů z postoupení pohledávky nabyté
postoupením, darem nebo děděním je výdajem hodnota pohledávky. Jde-li o
hmotný majetek odpisovaný podle
§ 26
a následujících, který byl zahrnut do obchodního majetku pro výkon
podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti nebo sloužil k
pronájmu, je výdajem zůstatková cena podle podle
§ 29 odst. 2 . Jde-li o věc (právo) získanou směnou nebo výhrou, vychází se z ceny podle zvláštního předpisu
1a) (
§ 3
odst. 3). Výdajem jsou též částky prokazatelně vynaložené na technické
zhodnocení, opravu a údržbu věci, včetně dalších výdajů souvisejících s
uskutečněním prodeje s výjimkou výdajů na osobní potřebu poplatníka. K
hodnotě vlastní práce poplatníka na věci, kterou si sám vyrobil nebo
vlastní prací zhodnotil, se při stanovení výdajů nepřihlíží. U příjmů z
prodeje cenných papírů lze kromě nabývací ceny akcie a pořizovací ceny
ostatních cenných papírů uplatnit i výdaje související s uskutečněním
prodeje a platby za obchodování na trhu s cennými papíry při pořízení
cenných papírů. Výdaje, které převyšují příjmy podle odstavce 1 písm.
b), c), f) a g) v tom zdaňovacím období, kdy poprvé plynou splátky nebo
zálohy na prodej věcí movitých, cenných papírů, nemovitosti, na budoucí
prodej nemovitosti nebo na prodej účasti na společnosti s ručením
omezeným, komanditní společnosti, podílu na základním kapitálu družstva
nebo pohledávky podle § 33a zákona o úpravě vlastnických vztahů k půdě
a jinému zemědělskému majetku, s výjimkou uvedenou v
§ 4,
mohou být uplatněny v tomto zdaňovacím období až do výše tohoto příjmu.
Jestliže příjem plyne i v dalších zdaňovacích obdobích, postupuje se
obdobně, a to až do výše celkové částky, kterou lze podle tohoto
ustanovení uplatnit. U příjmů z prodeje nemovitého majetku je výdajem
zaplacená daň z převodu nemovitostí podle
§ 24
odst. 2 písm. ch), i když je uhrazena v jiném zdaňovacím období, než v
tom, v němž plyne příjem z prodeje. U příjmů z prodeje nemovitého
majetku, který byl v bezpodílovém spoluvlastnictví manželů, je výdajem
daň z převodu nemovitostí zaplacená kterýmkoliv z nich. U příjmů podle
odstavce 1 písm. b) je výdajem vrácená záloha, i když je vrácena v
jiném zdaňovacím období.
(6) U příjmů podle odstavce 1 písm. c), f) a
g) se za výdaj považuje nabývací cena akcie nebo podílu. Výdajem není
podíl na majetku družstva převedený v rámci transformace družstev podle
zvláštního předpisu
13) s výjimkou podílu nebo jeho části, který je náhradou podle zvláštních předpisů
2), a s výjimkou dalšího podílu na majetku družstva
13),
je-li vydán ve věcném nebo nepeněžitém plnění. Při přeměně investičního
fondu na otevřený podílový fond, při přeměně uzavřeného podílového
fondu na otevřený podílový fond, při změně obhospodařovatele podílového
fondu, při sloučení a splynutí podílových fondů a při sloučení,
splynutí a rozdělení investičního fondu se za nabývací cenu podílového
listu u téhož poplatníka považuje nabývací cena akcie původního
investičního fondu nebo podílového listu původního podílového fondu. U
příjmů z převodu jmění na společníka se za výdaj považuje nabývací cena
podílu nebo pořizovací cena cenných papírů, převzaté závazky, které
byly následně uhrazeny, a uhrazené vypořádání, i když k uhrazení dojde
v jiném zdaňovacím období než v tom, v němž plyne příjem z převodu
jmění na společníka. U příjmů z vypořádání se za výdaj považuje
nabývací cena podílu nebo pořizovací cena cenných papírů.
(7) Důchod podle občanského zákoníku
11)
se považuje za základ daně (dílčí základ daně) po snížení o částku
pořizovací ceny rovnoměrně rozdělenou na období pobírání důchodu. Toto
období se stanoví jako střední délka života účastníka podle
úmrtnostních tabulek Českého statistického úřadu v době, kdy důchod
začne poprvé pobírat.
(8) Příjmem podle odstavce 1 písm. f) a g) je také kladný rozdíl mezi oceněním majetku podle zvláštního právního předpisu
1a) a výší jeho hodnoty zachycené v účetnictví obchodní společnosti nebo družstva v souladu se zvláštním právním předpisem,
20)
při zániku účasti společníka v obchodní společnosti nebo členství v
družstvu, pokud je podíl na likvidačním zůstatku nebo vypořádací podíl
vypořádáván v nepeněžní formě. Pokud společníkovi nebo členovi družstva
při zániku jeho účasti v obchodní společnosti nebo družstvu vznikne
vedle práva na vypořádací podíl v nepeněžní formě současně i závazek
vůči obchodní společnosti nebo družstvu, sníží se tento kladný rozdíl o
částku závazku. Příjmy podle odstavce 1 písm. f) až ch) s výjimkou
příjmů z podílu na likvidačním zůstatku a vypořádacího podílu u
společníků veřejné obchodní společnosti a komplementářů komanditní
společnosti plynoucí ze zdrojů na území České republiky jsou
samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (
§ 36). Plynou-li tyto příjmy ze zdrojů v zahraničí, jsou základem daně (dílčím základem daně) podle
§ 5 odst. 2. Poplatník je však může v hrubé výši zahrnout do samostatného základu daně, při uplatnění sazby podle
§ 16
odst. 2. Tento základ daně lze snížit pouze o nabývací cenu podílu na
obchodní společnosti nebo družstvu, a to v případě příjmů podle
odstavce 1 písm. f) a g). Je-li v ceně z veřejné soutěže zahrnuta
odměna za užití díla nebo výkonu, sníží se o částku připadající na tuto
odměnu základ daně zdaňovaný zvláštní sazbou daně a tato částka se
zahrne do příjmů uvedených v
§ 7. U poplatníků uvedených v
§ 2
odst. 2, u nichž je sportovní činnost podnikáním nebo jinou samostatnou
výdělečnou činností, se považují přijaté ceny ze sportovních soutěží za
příjmy podle
§ 7.
Příjmy dosažené společně dvěma nebo více poplatníky z titulu
spoluvlastnictví k věci nebo ze společných práv a společné výdaje
vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení se rozdělují mezi
poplatníky podle jejich spoluvlastnických podílů. Plynou-li příjmy z
užívání věci ve spoluvlastnictví na základě písemné smlouvy uzavřené
všemi spoluvlastníky jen určitým spoluvlastníkům nebo jinak, než
odpovídá jejich spoluvlastnickým podílům, rozdělují se tyto příjmy a
výdaje na dosažení, zajištění a udržení těchto příjmů podle této
smlouvy; přitom výdaje musí být pro účely tohoto ustanovení rozdělovány
ve stejném poměru jako příjmy. Pokud nejsou příjmy a výdaje rozděleny
mezi spoluvlastníky podle spoluvlastnických podílů, mohou
spoluvlastníci uplatnit výdaje na ně připadající pouze v prokázané výši.
Příjmy dosažené poplatníky při společném podnikání nebo společné jiné samostatné výdělečné činnosti (
§ 7)
na základě smlouvy o sdružení a výdaje vynaložené na dosažení,
zajištění a udržení příjmů se rozdělují mezi poplatníky rovným dílem,
není-li ve smlouvě o sdružení stanoveno jinak. Pokud nejsou příjmy a
výdaje rozděleny mezi účastníky sdružení rovným dílem, mohou účastníci
sdružení uplatnit výdaje na ně připadající pouze v prokázané výši.
(1) Příjmy dosažené při podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti [
§ 7
odst. 1 písm. a) až c) a odst. 2] provozované za spolupráce druhého z
manželů a výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení se
rozdělují tak, aby podíl připadající na spolupracujícího manžela
(manželku) nečinil více než 50 %; přitom částka připadající na
spolupracujícího manžela (manželku), o kterou příjmy přesahují výdaje,
smí činit nejvýše 540 000 Kč při spolupráci po celé zdaňovací období
nebo 45 000 Kč za každý i započatý měsíc této spolupráce. V ostatních
případech spolupráce manžela (manželky) a ostatních osob žijících v
domácnosti s poplatníkem, popřípadě za spolupráce jen ostatních osob
žijících v domácnosti s poplatníkem, se příjmy dosažené při podnikání
nebo jiné samostatné výdělečné činnosti rozdělují na spolupracující
osoby tak, aby jejich podíl na společných příjmech a výdajích činil v
úhrnu nejvýše 30 %; přitom částka připadající v úhrnu na spolupracující
osoby, o kterou příjmy přesahují výdaje, smí činit nejvýše 180 000 Kč
při spolupráci po celé zdaňovací období nebo 15 000 Kč za každý i
započatý měsíc spolupráce. U spolupracujícího manžela (manželky) a
dalších spolupracujících osob musí být přitom výše podílu na společných
příjmech a výdajích stejná. Příjmy a výdaje nelze rozdělovat na
děti až do ukončení jejich povinné školní docházky a na děti v
kalendářních měsících, ve kterých je na ně uplatňováno daňové
zvýhodnění podle
§ 35c a
35d, nebo na manžela (manželku), je-li na něj (na ní) ve zdaňovacím období uplatněna sleva na dani podle
§ 35ba odst. 1 písm. b).
(2) Spolupracující osoba postupuje při stanovení minimálního základu daně podle
§ 7c obdobně; přitom se pro účely tohoto zákona u spolupracující osoby za zahájení nebo ukončení činnosti uvedené v
§ 7 odst. 1 písm. a) až c) považuje zahájení nebo ukončení spolupráce podle odstavce 1.
(1) Manželé, kteří jsou poplatníky podle
§ 2 a vyživují alespoň jedno dítě žijící s nimi v domácnosti,
108)
mohou uplatnit výpočet daně ze společného základu daně (dále jen
"společné zdanění"), jestliže tyto podmínky splní nejpozději poslední
den zdaňovacího období, za které uplatňují společné zdanění. Společné
zdanění mohou manželé uplatnit i v případě, že jeden z nich neměl
příjmy, které jsou předmětem daně podle tohoto zákona.
(2) Společným základem daně se pro účely tohoto zákona rozumí součet dílčích základů daně podle
§ 6 až 10 upravených podle
§ 5 a
23 u obou manželů, snížený o nezdanitelné části základu daně podle
§ 15 za oba manžele. Nezdanitelné části základu daně podle
§ 15
může uplatnit i ten z manželů, který neměl zdanitelné příjmy, jestliže
jinak splňuje podmínky stanovené pro jejich uplatnění. Vykáží-li
manželé nebo některý z nich ve zdaňovacím období, ve kterém uplatnili
společné zdanění, u příjmů podle
§ 7 nebo
§ 9 daňovou ztrátu, může ji odečíst od základu daně podle
§ 34
ten z manželů, který ji vykázal, v následujících zdaňovacích obdobích,
pokud v těchto zdaňovacích obdobích neuplatní společné zdanění. Obdobně
postupuje poplatník v případě odpočtu podle
§ 34 odst. 3.
(3) Je-li alespoň jeden z manželů poplatníkem uvedeným v
§ 2 odst. 3, mohou manželé společné zdanění uplatnit, jestliže úhrn všech příjmů obou manželů ze zdrojů na území České republiky (
§ 22) činí nejméně 90 % všech jejich příjmů s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně z příjmů podle
§ 3 nebo
§ 6 nebo jsou od daně osvobozeny podle
§ 4,
6 nebo
§ 10, nebo příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně.
(4) Za zdaňovací období nelze uplatnit společné zdanění, jestliže alespoň jeden z manželů za toto zdaňovací období
a) má stanovenu daň paušální částkou podle
§ 7a,
b) má povinnost stanovit minimální základ daně podle
§ 7c,
c) uplatňuje způsob výpočtu daně podle
§ 13 a
14,
d) uplatňuje slevu na dani podle
§ 35a nebo
§ 35b, nebo
e) má povinnost uplatnit postup uvedený v
§ 38gb.
(5) Zálohy na daň z příjmů fyzických osob platí každý z manželů
a) z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků podle
§ 38h,
b) podle
§ 38a s tím, že poslední známou daňovou povinností při společném zdanění manželů se rozumí daň připadající na každého z manželů.
(6) Společné zdanění uplatňuje každý z manželů ve svém daňovém přiznání, které podávají oba manželé ve stejné lhůtě.
41d) Pro podání daňového přiznání při uplatnění společného zdanění platí ustanovení
§ 38g,
pokud není stanoveno jinak. V příloze k daňovému přiznání každý z
manželů uvede údaje potřebné pro výpočet společného základu daně podle
odstavce 2 za oba manžele a každý z nich uvede do svého daňového
přiznání polovinu společného základu daně, ze které vypočte daň.
(7) Po uplynutí lhůty pro podání daňového
přiznání nelze způsob stanovení základu daně a daně formou společného
zdanění uplatněný v daňovém přiznání měnit.
(1) Příjmy uvedené v odstavci 2, které jsou
výsledkem několikaleté činnosti poplatníka nebo plynou z využití věci a
práv najednou za více let, lze rozdělit rovnoměrně na zdaňovací období,
v němž byly dosaženy, a na zdaňovací období předcházející, ve kterých
byla činnost provozována, nejvýše však na tři poměrné části. Příjmy z
lesního hospodářství dosažené těžbou dřeva lze rozdělit nejvýše na
deset poměrných částí. Příjmy z činností podle
§ 7
odst. 2 písm. d), lze rozdělit nejvýše na pět poměrných částí. K
výdajům vztahujícím se k těmto příjmům, které již byly uplatněny při
zdanění příjmů v minulých zdaňovacích obdobích, se nepřihlédne. Jedna
poměrná část se zahrne do základu daně poplatníka ve zdaňovacím období
dosažení příjmu a zjistí se procento daně ze základu daně. Tímto
procentem se vypočte daň ze zbývající části, popřípadě zbývajících
částí příjmu dosaženého za více zdaňovacích období. Jestliže takto
zjištěné procento je menší než 15, použije se pro výpočet daně ze
zbývajících částí sazba daně ve výši 15 %.
(2) Výpočet daně podle odstavce 1 se použije pouze na příjmy
a) ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství
7) [
§ 7 odst. 1 písm. a)],
b) uvedené v
§ 7 odst. 2 písm. a) a z činnosti restaurátorů kulturních památek a sbírkových předmětů,
c) uvedené v
§ 7 odst. 2 písm. d).
(1) Od základu daně lze odečíst hodnotu darů poskytnutých obcím, krajům, organizačním složkám státu,
30b) právnickým osobám, jakož i právnickým osobám, které jsou pořadateli veřejných sbírek podle zvláštního zákona,
14e)
a to se sídlem na území České republiky na financování vědy a vzdělání,
výzkumných a vývojových účelů, kultury, školství, na policii
15a),
na požární ochranu, na podporu a ochranu mládeže, na ochranu zvířat a
jejich zdraví, na účely sociální, zdravotnické a ekologické,
humanitární, charitativní, náboženské pro registrované církve a
náboženské společnosti, tělovýchovné a sportovní, a politickým stranám
a politickým hnutím na jejich činnost, dále fyzickým osobám s bydlištěm
na území České republiky provozujícím školská a zdravotnická zařízení a
zařízení na ochranu opuštěných zvířat nebo ohrožených druhů zvířat, na
financování těchto zařízení dále fyzickým osobám s bydlištěm na území
České republiky, které jsou poživateli částečného nebo plného
invalidního důchodu a nebo jsou nezletilými dětmi dlouhodobě těžce
zdravotně postiženými vyžadujícími mimořádnou péči podle zvláštních
právních předpisů
113), na zdravotnické prostředky
114)
nejvýše do částky nehrazené zdravotními pojišťovnami nebo na
rehabilitační a kompenzační pomůcky uvedené ve zvláštním právním
předpise
115) nejvýše do částky nehrazené příspěvkem ze státního rozpočtu
a na majetek usnadňující těmto osobám vzdělání a zařazení do
zaměstnání, pokud úhrnná hodnota darů ve zdaňovacím období přesáhne 2 %
ze základu daně anebo činí alespoň 1000 Kč. Obdobně se postupuje u darů
na financování odstraňování následků živelní pohromy, ke které došlo na
území České republiky. V úhrnu lze odečíst nejvýše 10 % ze základu
daně. Jako dar na zdravotnické účely se hodnota jednoho odběru krve
bezpříspěvkového dárce oceňuje částkou 2 000 Kč.
(2) Dary
poskytnuté veřejnou obchodní společností nebo komanditní společností se
posuzují jako dary poskytnuté jednotlivými společníky veřejné obchodní
společnosti nebo komplementáři komanditní společnosti a rozdělují se
stejně jako základ daně podle
§ 7 odst. 4 nebo 5.
(3) Od základu daně se odečte částka, která se rovná úrokům zaplaceným ve zdaňovacím období z úvěru ze stavebního spoření
4a), úrokům z hypotečního úvěru
53) poskytnutého bankou
109) nebo pobočkou zahraniční banky
109) anebo zahraniční bankou, sníženým o státní příspěvek poskytnutý podle zvláštních právních předpisů
55), jakož i úvěru poskytnutého stavební spořitelnou
56),
bankou nebo pobočkou zahraniční banky v souvislosti s úvěrem ze
stavebního spoření nebo s hypotečním úvěrem, a použitým poplatníkem na
financování bytových potřeb, pokud se nejedná o bytovou výstavbu,
údržbu
61) ani o změnu
32) stavby bytového domu nebo bytu ve vlastnictví podle zvláštního právního předpisu
60)
prováděnou v rámci podnikatelské a jiné samostatné výdělečné činnosti
nebo pro účely pronájmu. Bytovými potřebami pro účely tohoto zákona se
rozumí
a) výstavba bytového domu
58), rodinného domu
59), bytu podle zvláštního právního předpisu
60) nebo změna
32) stavby,
b) koupě pozemku, pokud na něm bude postavena stavba uvedená v písmenu
a) s využitím úvěru na financování bytových potřeb za předpokladu, že
na pozemku bude zahájena výstavba bytové potřeby dle písmene a) do 4
let od okamžiku uzavření úvěrové smlouvy a koupě pozemku v souvislosti
s pořízením bytové potřeby uvedené v písmenu c),
c) koupě bytového domu, rodinného domu včetně rozestavěné stavby těchto
domů nebo bytu, nebo bytu podle zvláštního právního předpisu,
d) splacení členského vkladu nebo vkladu právnické osobě jejím členem
nebo společníkem za účelem získání práva nájmu nebo jiného užívání bytu
nebo rodinného domu,
e) údržba
61) a změna
32) stavby bytového domu, rodinného domu nebo bytu ve vlastnictví podle zvláštního právního předpisu a bytů v nájmu nebo v užívání,
f) vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů nebo vypořádání
spoludědiců v případě, že předmětem vypořádání je úhrada podílu
spojeného se získáním bytu, rodinného domu nebo bytového domu,
g) úhrada za převod členských práv a povinností družstva nebo podílu na
obchodní společnosti uskutečněná v souvislosti s převodem práva nájmu
nebo jiného užívání bytu,
h) splacení úvěru nebo půjčky použitých poplatníkem na financování bytových potřeb uvedených v písmenech a) až g).
Použije-li se nebo používá-li se bytová potřeba podle písmen a) až h)
nebo její část k podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti
a nebo k pronájmu, lze odečet úroků po dobu užívání bytové potřeby k
uvedeným účelům uplatnit pouze v poměrné výši.
(4) V případě, že účastníky smlouvy o úvěru na financování bytové potřeby je více zletilých osob,
62)
uplatní odpočet buď jedna z nich, anebo každá z nich, a to rovným
dílem. Jde-li o předmět bytové potřeby uvedený v odstavci 10 písm. a)
až c) a e), může být základ daně snížen pouze ve zdaňovacím období, po
jehož celou dobu poplatník předmět bytové potřeby uvedený v odstavci 10
písm. a) až c) vlastnil a předmět bytové potřeby uvedený v odstavci 3
písm. a), c) a e) užíval k vlastnímu trvalému bydlení nebo trvalému
bydlení druhého z manželů, potomků, rodičů nebo prarodičů obou manželů
a v případě výstavby, změny stavby
32)
nebo koupě rozestavěné stavby užíval předmět bytové potřeby k vlastnímu
trvalému bydlení nebo k trvalému bydlení druhého z manželů, potomků,
rodičů nebo prarodičů obou manželů po nabytí právní moci kolaudačního
rozhodnutí.
63)
V roce nabytí vlastnictví však stačí, jestliže předmět bytové potřeby
poplatník vlastnil ke konci zdaňovacího období. Jde-li o předmět bytové
potřeby uvedený v odstavci 10 písm. d), f), g), může být základ daně
snížen pouze ve zdaňovacím období, kdy poplatník byt, rodinný dům nebo
bytový dům získaný podle odstavce 10 písm. d), f), g) užíval k
vlastnímu trvalému bydlení nebo k trvalému bydlení druhého z manželů,
potomků, rodičů nebo prarodičů obou manželů. Úhrnná částka úroků, o
které se snižuje základ daně podle odstavce 10 ze všech úvěrů
poplatníků v téže domácnosti, nesmí překročit
300 000 Kč.
Při placení úroků jen po část roku nesmí uplatňovaná částka překročit
jednu dvanáctinu této maximální částky za každý měsíc placení úroků.
(5) Od základu daně ve zdaňovacím období lze odečíst příspěvek zaplacený poplatníkem na jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem
9a)
podle smlouvy o penzijním připojištění se státním příspěvkem uzavřené
mezi poplatníkem a penzijním fondem. Částka, kterou lze takto odečíst,
se rovná úhrnu příspěvků zaplacených poplatníkem na jeho penzijní
připojištění se státním příspěvkem na zdaňovací období sníženému o 6
000 Kč. Maximální částka, kterou lze takto odečíst za zdaňovací období,
činí 12 000 Kč. Pokud poplatníkovi jeho penzijní připojištění
zaniklo bez nároku na penzi nebo jednorázové vyrovnání a současně bylo
poplatníkovi vyplaceno odbytné, pak nárok na uplatnění odpočtu
nezdanitelné části základu daně zaniká a příjmem podle
§ 10
ve zdaňovacím období, ve kterém k této skutečnosti došlo, jsou částky,
o které byl poplatníkovi v příslušných letech z důvodu zaplacených
příspěvků na jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem základ
daně snížen.
(6) Od základu
daně za zdaňovací období lze odečíst poplatníkem zaplacené pojistné ve
zdaňovacím období na jeho soukromé životní pojištění podle pojistné
smlouvy uzavřené mezi poplatníkem jako pojistníkem a pojištěným v jedné
osobě a pojišťovnou, která je oprávněna k provozování pojišťovací
činnosti na území České republiky podle zvláštního právního předpisu,
89)
za předpokladu, že výplata pojistného plnění (důchodu nebo
jednorázového plnění) je ve smlouvě sjednána až po 60 měsících od
uzavření smlouvy a současně nejdříve v kalendářním roce, v jehož
průběhu dosáhne poplatník věku 60 let, a u pojistné smlouvy s pevně
sjednanou pojistnou částkou pro případ dožití navíc za předpokladu, že
pojistná smlouva s pevně sjednanou pojistnou částkou pro případ dožití
s pojistnou dobou od 5 do 15 let včetně má sjednanou pojistnou částku
alespoň na
40 000 Kč a pojistná smlouva s pevně sjednanou
pojistnou částkou pro případ dožití s pojistnou dobou nad 15 let má
sjednanou pojistnou částku alespoň na
70 000 Kč. U
důchodového pojištění se za sjednanou pojistnou částku považuje
odpovídající jednorázové plnění při dožití. V případě jednorázového
pojistného se zaplacené pojistné poměrně rozpočítá na zdaňovací období
podle délky trvání pojištění s přesností na dny. Maximální částka,
kterou lze odečíst za zdaňovací období, činí v úhrnu
12 000 Kč,
a to i v případě, že poplatník má uzavřeno více smluv s více
pojišťovnami. Při nedodržení těchto podmínek z důvodu zániku pojištění
nebo dodatečné změny doby trvání pojištění nárok na uplatnění odpočtu
nezdanitelné části základu daně zaniká a příjmem podle
§ 10
ve zdaňovacím období, ve kterém k této skutečnosti došlo, jsou částky,
o které byl poplatníkovi v příslušných letech z důvodu zaplaceného
pojistného základ daně snížen, s výjimkou pojistných smluv, u nichž
nebude vyplaceno pojistné plnění nebo odbytné a zároveň rezerva nebo
kapitálová hodnota pojištění bude převedena na novou smlouvu soukromého
životního pojištění splňující podmínky pro uplatnění nezdanitelné části
základu daně.
(7) Od základu daně lze odečíst zaplacené členské příspěvky zaplacené
ve zdaňovacím období členem odborové organizace odborové organizaci,
která podle svých stanov obhajuje hospodářské a sociální zájmy zaměstnanců v rozsahu vymezeném zvláštním právním předpisem
82). Takto lze odečíst částku do výše 1,5 % zdanitelných příjmů podle
§ 6, s výjimkou příjmů zdaněných srážkou podle zvláštní sazby daně, maximálně však do výše 3 000 Kč za zdaňovací období.
(1) Daň ze základu daně sníženého o nezdanitelnou část základu daně (
§ 15) a o odčitatelné položky od základu daně (
§ 34) zaokrouhleného na celá sta Kč dolů činí:
základ daně |
daň |
ze základu přesahujícího |
od Kč |
do Kč |
0 |
121 200 |
12% |
|
121 200 |
218 400 |
14 544 Kč + 19 % |
121 200 Kč |
218 400 |
331 200 |
33 012 Kč + 25 % |
218 400 Kč |
331 200 |
a více |
61 212 Kč + 32 % |
331 200 Kč |
(2) Z příjmů uvedených v
§ 8 odst. 4 a
§ 10
odst. 8 plynoucích ze zdrojů v zahraničí, jsou-li zahrnuty v
samostatném základu daně, činí sazba 15 %, nejde-li o příjmy uvedené v
§ 10 odst. 1 písm. h) a ch). Z příjmů podle
§ 10 odst. 1 písm. h) a ch) plynoucích ze zdrojů v zahraničí, které jsou zahrnuty v samostatném základu daně, činí sazba 20 %.