Každý klient cestovní kanceláře počítá s tím, že cena zájezdu, kterou vidí v katalogu, je cenou konečnou. Ještě před pár lety ale nešlo o žádnou samozřejmost. Mohli jsme se běžně setkat s tím, že se cestovky snažily v reklamních prospektech nalákat na nízkou cenu, ke které byla nenápadně připojena hvězdička a v poznámce pod čarou miniaturním písmem napsáno, že si zájemce musí připlatit – blíž neurčené – palivové a letištní poplatky. Konečná cena zájezdu mohla být proti katalogové vyšší až o několik tisíc korun. Praxi měl změnit zákon z roku 2009, který cestovním kancelářím nařizuje, aby u svých zájezdů uváděly vždy jen konečné ceny. Spotřebitelé a většina majitelů cestovních kanceláří si tuto změnu pochvalují. Pokud si ale myslíte, že dnes už nemůžete narazit na žádné „výtečníky“, kteří ve svých katalozích o konečných cenách zájezdů mlží, jste na omylu. Naštěstí tu poměrně dobře fungují samoregulační procesy a nespokojení spotřebitelé spolu s ostatními cestovními kancelářemi zpravidla donutí hříšníky zařadit zpátečku a nedostatky napravit. V drtivé většině případů k tomu dojde ještě dřív, než stihnou zasáhnout státní kontroloři, kteří za porušení zákona můžou udělit pokutu až do výše jednoho milionu korun.
Ochrana spotřebitele v oblasti cestovního ruchu je ožehavé téma. Každý rok se totiž najde celá řada případů, kdy se turisté dostanou do sporu se svou cestovní kanceláří, leteckou společností nebo pojišťovnou. A server Peníze.cz se snaží být vždy u toho.
Ještě než si ukážeme na konkrétním příkladu, jak si i v dnešní době hrají některé cestovní kanceláře při uvádění konečné ceny zájezdu se spotřebiteli na schovávanou, pojďme se vrátit o víc než tři roky zpět, kdy byl novelizován zákon č. 526/1990 Sb., o cenách. V listopadu 2009 totiž díky této novele vyvrcholila snaha mnoha spotřebitelských sdružení, která upozorňovala na to, že zákazník nemá šanci získat přehled o trhu a jednotlivé ceny zájezdů cestovních kanceláří transparentně porovnat. „Nové ustanovení § 13a zákona o cenách pozitivně přispělo ke spotřebitelskému komfortu klientů cestovních kanceláří, kteří mají k dispozici konečné ceny zájezdů včetně všech obligatorních částek. Tyto informace o konečných cenách jsou k dispozici jak v katalozích, tak na internetových serverech nabízejících prodej zájezdů. V tomto směru je možno dopad novely zákona hodnotit pozitivně,“ vysvětluje tiskový mluvčí ministerstva financí Ondřej Jakob. Cílem novely byla také důkladnější implementace evropské směrnice č. 90/314/EHS, o souborných službách pro cesty, pobyty a zájezdy. Samotná směrnice zároveň uvádí, že členské státy „mají možnost přijmout nebo zachovat v oblasti souborných služeb přísnější předpisy pro ochranu spotřebitele“. Do konce roku 2012 mají působnost v cenové kontrole těchto služeb finanční ředitelství, od ledna 2013 přechází pravomoc na Specializovaný finanční úřad. Kromě toho stejnou cenovou kontrolní pravomoc mají i krajské a obecní úřady.
Cestujte chytře: levně, dobrodružně, ale přitom bezpečně.
Podle čeho vybírat cestovní pojištění?
Sleva zleva, sleva zprava. K dobru cestovního ruchu, nebo k jeho zhoubě?
Potřebujete vypadnout z domu a nemáte na to? Půjčte si. A ten dům vám pak někdo vezme.
Hned v roce 2010 provedlo ministerstvo financí plošné šetření nabízených cen v katalozích zájezdů a pobytů, na kterém se podílelo všech osm finančních ředitelství a odbor cenové politiky ministerstva financí. „Naše šetření nezjistilo žádné podstatnější nedostatky v dodržování stanovených pravidel. Další cenové kontroly provedly v uplynulých dvou letech finanční ředitelství i krajské úřady. V několika případech bylo zjištěno porušení § 13a, např. tím, že cestovní kancelář neposkytla klientům informaci o čase a místě zpřístupnění aktuální ceny oddělených složek,“ říká Ondřej Jakob. K tomuto problému dochází nejčastěji u cestovních kanceláří, které se zaměřují na exotické destinace nebo svým klientům nabízejí zájezdy na míru. U určitých poplatků lze sice připustit možnost částečné výjimky, ale cestovní kanceláře musí i v tomto případě informovat klienty do předem stanoveného data a na tuto skutečnost v katalogu zřetelně upozornit. Pokud by se ovšem jednalo o běžné položky ceny zájezdu, jako jsou například bezpečnostní, palivové a letištní poplatky, tak je podobné jednání nepřípustné a porušuje zákon. Ten totiž eventualitu neuvedení konečné ceny jasně definuje. Může se jednat například o zvláštní daně a poplatky spojené s turistickým ruchem, které jsou v příslušných zemích státními orgány nebo poskytovateli stanovovány v pozdějších termínech těsně před zahájením turistické sezóny, přístavní poplatky, ceny některých dopravních transferů, které místní dopravci vyhlašují v termínech, kdy nabízené zájezdy cestovní kanceláře jsou už prodávány apod. „Neexistence takových informací musí být objektivně prokazatelná (ustanoveními právních předpisů příslušných zemí, smlouvami s dopravci a dodavateli). V takovémto případě cestovní kancelář v katalogu informuje, že neopominutelnou součástí zájezdu jsou i další služby, u nichž bude jejich cena známa do určitého data a že cena za tyto služby není součástí konečné ceny,“ upozorňuje Ondřej Jakob z ministerstva financí.
Existují případy, ve kterých se úhrada služby či poplatku do celkové ceny zájezdu nezapočítává. Takovou nabízenou službou může být například fakultativní výlet, fakultativní rozsah stravování, zprostředkování cestovního pojištění, zajištění víza či pobytových a lázeňských tax v zemích, které nejsou přímou součástí zájezdu. Obdobně se postupuje při zajištění nabídky nadstandardních služeb, jež nejsou součástí zájezdu, ale které je možné na základě individuálního přání zákazníka zprostředkovat – např. zajištění dopravních služeb či zvláštního stravování. Za nadstandardní služby formou příplatků se považují i příplatky za nadstandardní ubytování – například příplatek za neobsazené lůžko, pokoj s balkonem, výhled na moře a podobně
Oslovení odborníci se shodují na tom, že případy, kdy cestovní kanceláře neuvádějí v katalozích konečnou cenu zájezdu, jsou velmi ojedinělé. Přesto se občas najdou výjimky, které si toto zákonné ustanovení (ať už úmyslně, nebo omylem) nepohlídají. „Na trhu působí víc než 1200 cestovních kanceláří a některé z nich stále ještě hledají způsob, jak pravidla obejít. Jednou z nich je například cestovní kancelář S.E.N.,“ upozorňuje Jan Papež, viceprezident Asociace cestovních kanceláří České republiky (ACK ČR) a majitel cestovní kanceláře Marco Polo. „S tím nemůžu souhlasit. Jen jsme v katalogu na rok 2012 a na webových stránkách uváděli letištní poplatky zvlášť. Podle mě je ale úplně jedno, jak se to uvádí v katalogu, když v kalkulaci ceny zájezdu, tedy ještě před zaplacením první zálohy, je uvedeno všechno,“ brání se jednatel cestovní kanceláře S.E.N. Pavel Fellner. V tom se však plete, protože ze zákona zcela jasně vyplývá, že spotřebiteli musí být prezentována vždy pouze finální cena, ke které se už nebude nic připočítávat. O tom jsou přesvědčeni i zástupci Asociace českých cestovních kanceláří a agentur (AČCKA), kteří se rozhodli k tvrdému kroku. „Legislativní a etická sekce AČCKA na základě podnětů několikrát upozornila CK S.E.N. na opakované porušování ustanovení zákona č. 526/1990 Sb., o cenách, a rovněž porušování Etického kodexu AČCKA. Nabídka zájezdů na webových stránkách CK S.E.N. byla zveřejňována po určitou dobu v rozporu s českou právní úpravou. Cestovní kancelář jsme opakovaně vyzvali k vyjádření a okamžité nápravě ve smyslu dodržování zákonných ustanovení zmíněného zákona. Cestovní kancelář ale nápravu nezjednala, proto prezidium AČCKA rozhodlo na svém zasedání 7. 11. 2012 o ukončení členství CK S.E.N.,“ vysvětluje Kateřina Petříčková, tajemnice AČCKA. „Mrzí nás, že to takhle dopadlo. Bylo to nedorozumění. Rozhodně jsme nechtěli porušovat zákon ani pravidla asociace. V novém katalogu pro rok 2013 i na webu už bude uvedena cena včetně všech povinných položek. Tedy i letištních poplatků, které očividně představovaly hlavní kámen úrazu,“ říká Pavel Fellner z CK S.E.N.
Podle Jana Papeže však můžeme u CK S.E.N. objevit i další prohřešky, které mohou uvést klienty klienty v omyl: „Nejde jen o to, jak pracují s letištními poplatky, ale i o další důležité věci. Podle mého soudu totiž manipulují s informacemi o obsahu zájezdu. Po přečtení programu se vlastně vůbec nedozvíte, co je a co není obsahem cesty, jaký je program v konkrétních dnech, který den a kde budete bydlet apod. Přitom je vše napsáno tak, že můžete nabýt dojmu, že uvidíte všechno a všechno máte automaticky v ceně. Ve skutečnosti je zahrnutý program do ceny velmi okleštěný a další výdaje vás čekají na místě. Pokud tedy chcete naplnit smysl cesty.“ Jednatel CK S.E.N. Pavel Fellner se ale opět brání: „To rozhodně není pravda. Když se podívám na popisy zájezdů konkurenčních cestovních kanceláří a porovnám to s popisem naším, tak si myslím, že je náš program v katalogu i na webu popsaný lépe. Co se týká hotelů, tak uvádíme, o jakou kategorii se jedná, je však pravda, že při poznávacích zájezdech se kategorie ve většině krajin určuje těžko, protože mají úplně jiné normy, než jsou v Evropě.“ Zatímco v případě nezapočítání všech složek do celkové ceny zájezdu je výklad zákona jasný a pochybení CK S.E.N. nepopiratelné, problém nedostatečného popisu programu a jeho právní dopad nelze rozetnout tak snadno. Důležitá u odstraňování nedostatků cestovních kanceláří by měla být iniciativa samotných spotřebitelů, kteří musí vědět, že nárok mají v místě pobytu zájezdu jenom na to, co je uvedeno ve smlouvě. To bohužel turisté často podceňují a před podpisem si smlouvu jen zběžně prolistují a nijak nesledují, jestli je v ní zaneseno vše, co jim bylo cestovní kanceláří slíbeno.
Tím se dostáváme k jádru problematiky ochrany spotřebitele obecně, ne jen v cestovním ruchu: I když je dobře napsaná legislativa, i když regulátor a dohlížitel nad trhem plní svou funkci, lidé by neměli bezhlavě spoléhat na to, že jsou pod stoprocentní ochranou, a můžou tedy bez rizika podepsat jakoukoliv smlouvu, kterou jim někdo předloží. Čím víc se budou o svoje práva zajímat a na případné nedostatky obchodníků a firem poukazovat, tím bude celková situace na trhu lepší.
Psáno pro časopis COT Business
Dlouhodobý investiční produkt
Myslete na sebe a zabezpečte se na penzi co nejlépe. Třeba investováním do široké nabídky fondů.
Sdílejte článek, než ho smažem
