Úspory Čechů leží často jen ladem

Efektivní uložení úspor ještě Čechům není příliš blízké. Více než polovina lidí v Česku podle výzkumu agentury STEM/MARK využívá ke spoření běžný účet. Ten je většinou minimálně úročený a navíc zatížený poplatky, což například spořící účty většiny tuzemských bank s relativně dobrým úročením nebývají. Běžný účet, který by měl sloužit jako transakční, tak řada lidí v tuzemsku preferuje i přímo na spoření, protože ho považuje za flexibilní a pro sebe nejjednodušší. Vyhovuje jim, že mají peníze kdykoli k dispozici a jsou díky tomu připraveni na mimořádné výdaje. Více než čtvrtina Čechů má na těchto bankovních účtech průměrný zůstatek vyšší než 25 tisíc korun. Třetina ale žije nejspíš jen „od výplaty k výplatě“ a nemá na spoření příliš volných prostředků. Vyplývá to z lednového reprezentativního průzkumu agentury STEM/MARK pro GE Money Bank.

„Lidé se často mylně domnívají, že pouze běžné účty jim umožňují neustálý přístup k penězům. Spořicí účty jsou přitom jejich ideální alternativou. Peníze na nich uložené jsou okamžitě k dispozici, jejich zřízení a vedení je bezplatné a navíc jsou úročeny úrokovou sazbou mnohonásobně vyšší než běžné účty ,“ dokládá manažerka běžných účtů a úvěrů GE Money Bank Monika Kubovcová.

Jak ovlivnila krize postoj Čechů ke spoření?

Ačkoli řada Čechů ukládá své úspory neefektivně na minimálně zhodnocované běžné účty, je podle průzkumu zřejmé, že Češi v dnešní době více spoří než utrácejí. Ke změně chování je prý přivedla finanční krize. To potvrzuje také manažer depozitních a investičních produktů GE Money Bank Peter Mikuš: "Současná situace bude lidi nutit k úsporám. V dobách krize proto význam úspor roste.“

Ke spoření , jako alternativě utrácení, se dnes přiklání čtyři z deseti dotazovaných Čechů (40 procent). Necelých 30 procent oslovených dokáže přiznat, že pokud mají volnou hotovost k dispozici, utratí celou sumu či skoro vše. Mezi těmi, kdo mají alespoň nějaké volné finanční prostředky k dispozici, je nadpoloviční většina (minimálně 60 procent), která si chce ukládat většinu prostředků. Tito lidé nyní nejen více spoří, ale raději i méně utrácejí a méně si půjčují. Pro případ nouze přímo šetří zhruba pětina oslovených. Jedenáct procent Čechů také začíná přehodnocovat nákupy dražšího zboží a stejné procento se kvůli obavě ze ztráty zaměstnání obává utrácet i půjčovat peníze .

Podle manažerky běžných účtů a úvěrů GE Money Bank Moniky Kubovcové je pravděpodobné, že Češi se nyní budou snažit využívat i bezpečnější formy spoření a rozkládat peníze do více bank, aby byl co největší objem peněz kryt zákonným pojištěním. Nejčastějším důvodem, pro který si dnes Češi nejčastěji dávají stranou peníze, jsou neočekávané výdaje, jako například výměna či oprava domácího spotřebiče, dále pak pro zajištění rodiny a důchodu. Pětina jich šetří peníze na dárky.

Na konci roku 2008 měly tuzemské domácnosti naspořeny téměř dva biliony korun. Více než půlmiliarda byla na běžných účtech a takřka 400 milionů korun tvořilo stavební spoření , což byly nejvyužívanější produkty.

V polovině devadesátých let Češi patřili k nejspořivějším národům Evropy, jak lze vysledovat z dat Eurostatu a OECD. To dnes už ale neplatí. Podle posledních dostupných statistických údajů jsou nyní Češi v tomto ohledu spíše podprůměrní. „Země eurozóny mají dokonce míru úspor významně vyšší, než kolik činí průměr celé EU,“ říká Monika Kubovcová a dále dodává: „Nejméně spoří pobaltské země, kde je možné pozorovat i zápornou míru úspor. “ Také v USA se míra úspor podle statistik pohybuje dlouhodobě kolem nuly, protože v minulosti zde byl zcela běžný způsob života na dluh.

Máte vy a vaše okolí dostatečné úspory na různé neočekávané okolnosti? Jak je podle vás nejlepší s nimi naložit? Podělte se o zkušenosti.