Insolvence pro každého: Resuscitujeme dlužníka

Reorganizace je – ve stručnosti – takový způsob řešení dlužníkova úpadku (ať už nastalého nebo hrozícího), kdy je provoz podniku zachován, podnik ozdraven v souladu s reorganizačním plánem a věřitelé se pak postupně uspokojují z výnosů firmy.

Tato možnost ale není pro každého. Insolvenční zákon dává možnost požádat o reorganizaci těm dlužníkům, jejichž roční úhrn čistého obratu dosáhl za poslední účetní období alespoň padesát milionů korun, nebo těm, kdo zaměstnávají v pracovním poměru aspoň padesát zaměstnanců.

Pokud případně dlužník přesvědčí alespoň polovinu zajištěných a polovinu nezajištěných věřitelů (přepočítáno podle výše pohledávek), že reorganizace je v daném případě to správné řešení, nemusí se na výše uvedené limity ohlížet, nemá ale času nazbyt. Dlužník v tomto případě totiž musí předložit takto věřiteli schválený reorganizační plán společně s insolvenčním návrhem, nebo nejpozději do rozhodnutí o úpadku.

A pak jsou – pro úplnost – také skupiny firem (jako například komoditní burzy), které se běžné reorganizace nemohou dovolávat ani v jednom ze zmíněných případů. 

Kromě dlužníka pak návrh na povolení reorganizace může podat rovněž přihlášený věřitel. Stejně jako pro dlužníka i pro přihlášeného věřitele platí, že musí být v dobré víře, že podmínky reorganizačního plánu jsou nebo budou splněny. Pokud by tedy soud shledal, že navrhovatel se snaží institutu reorganizace zneužít, může jeho návrh zamítnout. 

Ať už ale návrh na povolení reorganizace podává dlužník nebo věřitel, nemůže soudu přinést „prostě kus papíru“, to je jasné. Co by měl tedy návrh konkrétně obsahovat, specifikuje paragraf 319 insolvenčního zákona, lhůty pro podání návrhu stanoví předchozí paragraf 318. Pokud návrh podává věřitel, je navíc třeba, aby mu návrh na povolení reorganizace schválila schůze věřitelů.

Insolvence pro každého

• K čemu je insolvenční zákon
• Insolvenční soud: Který je ten pravý?
• Kdo je insolvenční správce
• Věřitelé
• Jak na insolvenční rejstřík
• Jak zahájit insolvenční řízení
• Insolvenční řízení zahájeno! Co to znamená?
• Moratorium. Ještě se zkusit nadechnout
• Rozhodnutí o insolvenčním návrhu
• Máme rozhodnutí. Co dál?
• Přihlášení pohledávky
• Ty peníze vám nepatří! Přezkoumání pohledávky
• O co se hraje. Majetková podstata
• Pravidla konkurzu
• Prodáváme dlužníka

Soud rozhoduje

Návrhem na povolení reorganizace, který má všechny náležitosti, se potom bude zabývat insolvenční soud. Insolvenční soud návrh zamítne, jestliže:

• Má s ohledem na okolnosti případu pocit, že je návrhem sledován nepoctivý záměr
• Návrh byl podán osobou, která návrh už dříve podala, a o tomto návrhu bylo již rozhodnuto
• Jde o návrh věřitele, který neschválila schůze věřitelů

Nejvíce vášní může budit první výše uvedený případ, kdy soudce nabude dojmu, že insolvenční návrh sleduje nepoctivý záměr. Tady bude záležet vždy na okolnostech, nicméně soud bude na nepoctivý záměr usuzovat především tehdy, jestliže u dlužníka, jeho zákonného zástupce, jeho statutárního orgánu nebo člena jeho statutárního orgánu už v posledních pěti letech probíhalo insolvenční řízení nebo jiné řízení řešící úpadek. Soud bude především zajímat, jak tohle řízení nakonec skončilo. Na nepoctivý záměr bude soud usuzovat rovněž tehdy, jestliže z výpisu z trestního rejstříku zjistí, že s výše uvedenými osobami proběhlo v posledních pěti letech trestní řízení, které skončilo pravomocným odsouzením pro trestný čin majetkové nebo hospodářské povahy.

Pokud soud reorganizaci povolí, má dlužník přednostní právo, aby ve lhůtě 120 dní předložil reorganizační plán. Pokud tak učinit nehodlá, musí sdělit tuto skutečnost bez zbytečného odkladu insolvenčnímu soudu. Právní mocí rozhodnutí o povolení reorganizace se pak v zásadě vracejí dlužníkovi jeho dispoziční oprávnění, ledaže by insolvenční soud rozhodl jinak.

Chce to plán

Mít plán je důležité – a to v tomto případě nikoli plán útěku, ale plán reorganizační. Reorganizační plán musí obsahovat údaje uvedené v paragrafu 340 insolvenčního zákona, přičemž mezi náležitosti reorganizačního plánu patří i rozdělení věřitelů do skupin a způsob provedení reorganizace. Rozdělení věřitelů do skupin je důležité, protože reorganizační plán se schvaluje ve skupinách věřitelů. Věřitele však nelze shlukovat nahodile, ale podle pravidel uvedených v paragrafu 337 insolvenčního zákona. Neméně důležité je zvolení způsobu reorganizace. Insolvenční zákon stanoví, že reorganizaci lze provést některým z následujících opatření:

• Restrukturalizací pohledávek věřitelů (prominutí části dluhů nebo odklad splatnosti)
• Prodejem podniku dlužníka, celé majetkové podstaty nebo její části
• Vydání části aktiv dlužníka věřitelům, nebo jejich převedení na novou právnickou osobu s účastí věřitelů
• Fúzí dlužníka – právnické osoby nebo převodem jmění na společníka
• Vydáním akcií nebo jiných cenných papírů dlužníkem
• Zajištěním financování dlužníkova podniku nebo jeho části
• Změnou zakladatelského dokumentu nebo stanov
• Jiným opatřením

Reorganizační plán přijímá schůze věřitelů, platí, že ve skupině by měl být reorganizační plán schválen majiteli alespoň poloviny hodnoty pohledávek skupiny. Věřitelé však musejí už patnáct dní před termínem konání schůze věřitelů obdržet zprávu o reorganizačním plánu, tedy jakési srozumitelné shrnutí reorganizačního plánu pro potřeby věřitelů. Zaznít mají poctivě všechna pro a proti, o kterých předkladatel ví i která je si schopen zjistit. Reorganizační plán se pak předkládá insolvenčnímu soudu. Jak už víme, má přednostní právo na zpracování reorganizačního plánu dlužník, takže i dlužník jej bude soudu nejspíše předkládat.

Insolvenční soud plán schválí, jestliže je v souladu s právními předpisy, dále pokud se nezdá, že by jím byl sledován nepoctivý záměr, pokud jej přijala každá skupina věřitelů nebo se má za to, že plán přijala. Insolvenční soud může dokonce reorganizační plán schválit i když s ním některá skupina věřitelů nevyslovila souhlas.

Až do šťastného konce

Reorganizační plán je účinný, jakmile rozhodnutí o jeho schválení nabylo právní moci, je však možné, aby byla účinnost reorganizačního plánu odložena přímo plánem samotným, případně aby ji odložil insolvenční soud svým rozhodnutím. Okamžik účinnosti reorganizačního plánu je důležitý především proto, že od té chvíle je oprávněn nakládat s majetkovou podstatou dlužník a provoz jeho podniku se tedy vrací co nejvíce k normálu, rovněž zanikají práva věřitelů vůči dlužníkovi, která vznikla před zahájením insolvenčního řízení a nahrazují je práva těchto osob z reorganizačního plánu. Pokud je dlužník v některých svých oprávněních reorganizačním plánem omezen, vykonává tato oprávnění insolvenční správce. Insolvenční správce bdí rovněž nad prováděním reorganizačního plánu, a to spolu s věřitelským výborem.

Reorganizace samozřejmě může skončit úspěšně i neúspěšně. Neúspěch v reorganizaci znamená její přeměnu v konkurz. Pokud je reorganizační plán splněn, případně pokud jsou splněny jeho podstatné části, vezme to insolvenční soud na vědomí rozhodnutím, kterým reorganizaci ukončí. Potom už jen rozhodne o odměně insolvenčního správce a jeho nákladech.  

Dlouhodobý investiční produkt

Myslete na sebe a zabezpečte se na penzi co nejlépe. Třeba investováním do široké nabídky fondů.

Založte si DIP

Sdílejte článek, než ho smažem