Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Insolvence pro každého: K čemu je insolvenční zákon

| rubrika: Seriál | 8. 7. 2014 | 4 komentáře
Nesplácený dluh je dvojitý průšvih: pro dlužníka i pro toho, komu dluží. Náš nový seriál se pokusí být dobrým průvodcem oběma stranám.
Insolvence pro každého: K čemu je insolvenční zákon

Každý se může dostat do finančního průšvihu. To samo o sobě není nic špatného, pokud máme snahu věc napravit. Ve finančním průšvihu ale nebýváme nikdy sami: kde je dlužník, musí být i věřitel. Nápravou pak rozhodně není jen to, že nám zase v tobolce bude chrastit aspoň pár drobáků, jde taky – a vlastně především – o tobolky těch, které jsme do průšvihu stáhli s sebou, těch, od kterých jsme si půjčovali.

Aby byl dopad našeho nedobrého hospodaření, špatného odhadu sil, nezodpovědnosti nebo třeba jen smůly na věřitele co nejmenší a aby byly jeho (nebo jejich, protože jeden dlužník mívá často mnoho věřitelů) nároky uspokojovány poctivě, je třeba jasných pravidel. To je také jeden z důvodů, proč vznikl (mnoha mýty opředený) zákon č. 182/2006 Sb., známý také jako insolvenční zákon.

Insolvenční zákon nabízí řešení dlužníkova úpadku (existujícího, ale také teprve hrozícího) pod dohledem soudu, a to takovým způsobem, aby pohledávky jeho věřitelů byly uspokojeny v co největší míře a pokud možno spravedlivě. V insolvenčním řízení jde tedy v první řadě o to zjistit, jestli to je s dlužníkem už tak vážné, že se nachází v úpadku, a pak vybrat nejvhodnější variantu řešení. A potom už jen doufat, že všechno dopadne dobře nebo aspoň co nejmíň zle.

Úpadek

Někdo má nervy slabší, někdo je má z ocele. Zatímco jeden věřitel by si už kousal nehty a považoval za téměř jisté, že jeho dlužník svým závazkům nedostojí, jiný by se ve stejné situaci ještě ani nezačal strachovat. Proto zákon stanovil bod, po jehož překročení už se dlužníkova situace považuje za úpadek.

Podle insolvenčního zákona je dlužník v úpadku, pokud:

  • má víc věřitelů,
  • má současně peněžité závazky třicet dnů po splatnosti a
  • není schopný tyto závazky plnit, je v platební neschopnosti.

Celkem jasná je první podmínka – dlužník má víc věřitelů, pokud má aspoň dva. Splnění této podmínky je pak o to snazší, že Nejvyšší soud považoval tuto podmínku za splněnou i v případě, kdy byla původně jediná pohledávka rozdělena postoupením části pohledávky. To má ovšem háček. Postoupení pohledávky se nesmí odehrát později než šest měsíců před dnem podání insolvenčního návrhu nebo po zahájení insolvenčního řízení.

Dlužník musí mít dále vůči těmto svým věřitelům závazky už třicet dní po splatnosti. Pokud má jeden věřitel závazky po splatnosti, ale závazky ostatních věřitelů splatné ještě nejsou nebo jsou spláceny včas, o úpadek nejde.

Poslední podmínkou pak je, že dlužník je v platební neschopnosti. To tedy znamená, že své závazky nemůže plnit, nikoliv že je plnit nechce. Pokud dlužník své závazky plnit nechce, ale byl by je schopný splnit, je třeba je vymáhat běžnou soudní cestou. Insolvenční zákon pak prokázání dlužníkova úpadku usnadňuje, když říká, že se má za to, že dlužník je v platební neschopnosti, pokud:

  • Zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků
  • Neplní své závazky už tři měsíce po splatnosti
  • K uspokojení splatné peněžité pohledávky nepomůže ani výkon rozhodnutí nebo exekuce
  • Insolvenční soud uložil dlužníku, aby předložil seznamy podle § 104 odst. 1 insolvenčního zákona, a ten to neudělal

Očima Nejvyššího (soudu)

Věřitel si musí dát s insolvenčním návrhem trochu práci. Tak třeba v judikátu z roku 2011 odkázal Nejvyšší soud na své starší rozhodnutí a uvedl, že „povinnost vylíčit v insolvenčním návrhu rozhodující skutečnosti, které osvědčují úpadek dlužníka nebo jeho hrozící úpadek, není splněna tím, že insolvenční navrhovatel ohledně těchto skutečností odkáže na listinný důkaz, který připojí k insolvenčnímu návrhu jako přílohu“.

Ostatně v jiném rozhodnutí došel Nejvyšší soud k závěru, že ti věřitelé, kteří mají mlhavou nebo nekonkrétní představu o tom, zda se dlužník nachází v úpadku, by raději insolvenční návrh vůbec podávat neměli.

Co musí dlužník prokázat, aby se zbavil podezření, že se nachází v platební neschopnosti, pak vysvětlil Nejvyšší soud ve svém judikátu z roku 2010: „Dlužník vyvrátí domněnku své platební neschopnosti ve smyslu § 3 odst. 2 insolvenčního zákona, jakmile v insolvenčním řízení osvědčí nebo prokáže schopnost uhradit všechny splatné závazky těch věřitelů, jež má insolvenční soud pro účely rozhodnutí o věřitelském insolvenčním návrhu za osvědčené.“

Chce to spolupráci s dalšími věřiteli

Navrhovateli pak stačí prokázat jeden z těchto důvodů, aby byla založena domněnka, že je dlužník v platební neschopnosti. To ovšem neznamená, že věřiteli postačí uvést v insolvenčním návrhu stručné „pan XY mi neplatí“ nebo „exekuce nepomáhá, pomozte vy!“. Věřitel musí v insolvenčním návrhu podat tyto skutečnosti tak, aby si z nich bylo možno učinit závěr, že je dlužník skutečně v platební neschopnosti. To se netýká jen případů, kdy bude chtít věřitel založit některou z výše uvedených právních domněnek, ale i prokazování základních skutečností prokazujících úpadek dlužníka, tedy že je zde víc věřitelů a dlužník má vůči nim pohledávky alespoň třicet dnů po splatnosti.

Věřitel, který chce prokázat úpadek dlužníka, musí nejen označit další věřitele (obchodní firmou, sídlem, identifikačním číslem), ale musí rovněž prokázat, že tito věřitelé mají za dlužníkem pohledávky a že tyto pohledávky jsou už aspoň třicet dní v prodlení. Neznamená to ovšem, že by měl najímat tajnou službu, která by vypátrala všechny věřitele a zjišťovala přesnou výši pohledávek a data splatnosti – musí zkrátka ve svém návrhu podat věci tak, aby soud mohl logicky učinit závěr, že je dlužník v úpadku.

Tím ovšem není dlužník mimo hru, právě naopak. Pokud se chce zahájení insolvenčního řízení vyhnout, musí prokázat, že situace není zas tak vážná a že jsou zde například skutečnosti, které navrhovatel neuvedl.

Předlužení je taky úpadek

Právnické osoby nebo fyzické osoby-podnikatelé se dostanou do úpadku také tehdy, pokud jsou předlužené. Podmínkou předlužení je opět to, aby měl dlužník víc věřitelů a pak aby zároveň souhrn jeho závazků převyšoval jeho majetek. Insolvenční zákon tady už nevyžaduje, aby šlo o závazky po splatnosti. Na druhou stranu umožňuje situaci dlužníka opticky vylepšit, jelikož je třeba brát rovněž v úvahu další správu dlužníkova majetku a možné další fungování podniku. Jinými slovy to, že má dlužník více věřitelů a závazky větší než majetek, může být částečně kompenzováno dobrým výhledem do budoucna.

Anketa

Už jste byli kvůli dluhu v průšvihu?

Úpadek jako Damoklův meč

Jak už jsme si řekli, insolvenční zákon nemá řešit pouze úpadek, který už nastal, ale má se vztahovat taky na případy úpadku, který hrozí. Na první pohled to vypadá jako popření výše řečeného o nutnosti věřitelů dokázat, že dlužník je v úpadku, ale není to tak. Návrh na zahájení insolvenčního řízení pro hrozící úpadek totiž může podat pouze dlužník. Je to taková pomocná ruka dlužníkovi, jehož situace se nevyvíjí dobře nebo se spíš už vyvíjí hodně zle, aby společně s věřiteli našel z této krize cestu ven, dříve, než bude pozdě, a to za předem daných pravidel a pod dohledem nestranného soudu. O hrozící úpadek se pak bude jednat v těch případech, kdy lze vzhledem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že dlužník nebude schopen řádně a včas splnit podstatnou část svých peněžitých závazků. Samotná skutečnost, že insolvenční návrh podává dlužník, ale neznamená, že by dlužník nemusel rovněž vylíčit soudu svou situaci tak, aby soud nabyl dojmu, že se dlužník nachází v úpadku. Nějaké informace mu přece jen dát musí.  

Jak se úpadek řeší

Pokud už k úpadku došlo, nebo pokud úpadek hrozí, nabízí insolvenční zákon několik způsobů, jak tuto situaci řešit. Základními způsoby řešení jsou:

  • Konkurz
  • Reorganizace
  • Oddlužení

Konkrétní řešení se bude vybírat na míru danému případu, přičemž mezi některými formami řešení lze přecházet, pokud vyjde najevo, že původní plán nikam nevede.

Teď už víme, co to je úpadek. Jenže který soud ho bude řešit? Tak to se dozvíte v příštím díle.

Půjčka na půjčku?

Chcete zkusit půjčit si na půjčku? Refinancování se může vyplatit, uvažte ale, jestli je to zrovna případ nabídky, kterou máte právě před sebou. Našel kalkulačka refinancování úvěru vám s tím spolehlivě pomůže.

Refinancování půjčky

Původní půjčka
měsíců
měsíc rok

Nová půjčka
měsíců
%
nebo
%
  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

+10
Ano
Ne

Diskuze

26. 8. 2014 | 23:29 | nadlesní

pokuty a storno zakázek.Exekutorovi jsem zaplatil 75tis. a dneska mi přišel dopis na dlužných 140tis.Věřiteli neuhradil nic,takže ten pohledávku prodal za dalších 140postupníkovi.Bezva systém.Na konkurs chce soud zálohu 50tis......více

26. 8. 2014 | 23:29 | nadlesní

pokuty a storno zakázek.Exekutorovi jsem zaplatil 75tis. a dneska mi přišel dopis na dlužných 140tis.Věřiteli neuhradil nic,takže ten pohledávku prodal za dalších 140postupníkovi.Bezva systém.Na konkurs chce soud zálohu 50tis......více

26. 8. 2014 | 23:24 | nadlesní

Dlužil jsem firmě 36tis - přehlédnutá stará faktura...Přišla exekuce s obstavením firemních účtů, což mělo za následek řetěz dalších průšvihů - nemožnost nakupovat materiál ze složených záloh zákazníků, tím pádem více

8. 7. 2014 | 9:53 | Podlesni

Ty podmínky jsou tak nesmyslné, že jim jen málokdo může vyhovět. Kdo má tolik peněz, aby na toto oddlužení dosáhl, ten má povětšinou i na splácení... více

Čtenáři také navštívili

17. 6. 2014 |  | 33 komentářů

Prezident Exekutorské komory: Úřad exekutora Vrány v Přerově bedlivě sledujeme

První díl rozhovoru s prezidentem Exekutorské komory Davidem Konczem jste na Peníze.cz četli včera. Dnes navážeme, kde jsme včera skončili: u neetických, možná dokonce nezákonných metod, které údajně někteří...

24. 5. 2014 |  | 29 komentářů

Pošlapej, nebo nevyděláš! Mezi exekutory udávají kurz největší dravci

„Přijdou k dlužníkovi v sedm ráno, znovu v devět a pak v jedenáct, všechno oblepí, včetně dětské postýlky, a řeknou – nezabavíme to, když do zítřka seženete pět tisíc. Exekutor ví, že dlužník nemá majetek,... celý článek

25. 3. 2014 |  | 10 komentářů

Dluhy procházejí žaludkem

Nebo by aspoň měly.

4. 2. 2014 |  | 34 komentářů

Nezabavitelné minimum 2014: Kalkulačka, která spočítá, kam už exekutor nemůže

Exekuce, strašák všech dlužníků. Když na ni dojde, bývá už na hašení požáru pozdě. Dlužníka zajímá jediné: co všechno exekutor může sebrat, kam až jeho ruka dosáhne a co je před ní v bezpečí? Odpovědi...

5. 11. 2013 |  | 2 komentáře

Malé peníze: Insolvence. Kdy má ještě cenu na dlužníka tlačit

Další čtenářskou otázkou se vracíme k našemu nepravidelnému seriálu Malé peníze, ve kterém Jan Müller z webu Malé peníze odpovídá na otázky našich čtenářů. Dnešní otázka je jednoduchá, parafrázovat bychom...

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Variační koeficient, Neúročený dluhopis, Finanční riziko, billa kreditní karta, mkreditka, změna zaměstnání, platinová kreditka, era, komix, rezervy penzijních fondů, transparentní účet, stránky, disciplína, zákaz kouření, administrativní komplexy, david eder, stavba domu, centrála

1AM5798, 1ST5068, 5B04458, 8S79833, 5B04458

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK