Moratorium je opatření, které vyhlašuje insolvenční soud. Vyhlášení moratoria znamená, že po dobu jeho trvání nelze rozhodnout o úpadku dlužníka. Věřitelé ale můžou i v průběhu moratoria dál uplatňovat pohledávky přihláškou nebo přistupovat k řízení, avšak účinky takovýchto úkonů nastanou až tehdy, kdy moratorium zanikne.
Kdo může moratorium navrhnout?
Navrhnout vyhlášení moratoria může jedině dlužník, a to pouze ten, který je podnikatelem a který není zároveň právnickou osobou v likvidaci. Lhůty k podání návrhu na vyhlášení moratoria pak nejsou opravdu příliš dlouhé. Pokud insolvenční návrh podal dlužník, je třeba, aby podal návrh na vyhlášení moratoria do sedmi dnů od podání insolvenčního návrhu. V případech, kdy byl insolvenční návrh podán věřiteli, je třeba, aby dlužník, který chce dosáhnout vyhlášení moratoria, reagoval do patnácti dnů od okamžiku, kdy mu byl insolvenční návrh doručen.
Dlužník ale může podat návrh na vyhlášení moratoria dokonce ještě dřív, než byl podán insolvenční návrh, tedy dřív, než je insolvenční řízení vůbec zahájeno. V takovém případě vykazuje rozhodování o moratoriu určité odchylky. Insolvenční soud tedy především nezveřejňuje informace o průběhu řízení dřív, než o návrhu na vyhlášení moratoria rozhodne, a nešíří tak paniku. Pokud ale moratorium vyhlásí, je tím také zahájeno insolvenční řízení.
Příliš otálet pak s rozhodováním nemůže ani insolvenční soud, o návrhu na vyhlášení moratoria musí rozhodnout do konce pracovního dne, který následuje po dni, v němž mu byl návrh na vyhlášení moratoria doručen.
Jak má návrh vypadat
Návrh na vyhlášení moratoria má mít obecné náležitosti podání podle občanského soudního řádu. K návrhu je pak dlužník povinen připojit seznamy a listiny, které je třeba připojit i k insolvenčnímu návrhu. Nadto musí být k návrhu na vyhlášení moratoria přidána poslední účetní závěrka a hlavně písemné prohlášení věřitelů, kteří disponují většinou pohledávek (podle jejich výše) o tom, že s moratoriem souhlasí. Podpisy věřitelů na prohlášení pak musejí být úředně ověřeny. Je navíc třeba, aby dlužník svůj návrh dobře odůvodnil a uvedl v něm všechno, co důvody k vyhlášení moratoria podpoří.
Insolvenční soud pak moratorium vyhlásí, pokud je návrh podán oprávněnou osobou (viz výše), pokud má všechny potřebné náležitosti a pokud nebylo ještě rozhodnuto o insolvenčním návrhu.
Důsledky vyhlášení moratoria
Účinky vyhlášení moratoria se dostaví v okamžiku zveřejnění rozhodnutí o jeho vyhlášení v insolvenčním rejstříku a trvají po dobu, která byla v návrhu na vyhlášení moratoria uvedena, nejdéle ale tři měsíce. Moratorium lze pak v případech uvedených v druhém odstavci paragrafu 119 insolvenčního zákona prodloužit o 30 dní.
Dlužník je po dobu trvání moratoria oprávněn přednostně platit svoje pohledávky, které vznikly 30 dnů před vyhlášením moratoria, případně za jeho trvání, pokud tyto závazky souvisejí bezprostředně se zachováním provozu podniku. Navíc, dodavatelé energií a surovin, stejně jako dodavatelé jiného zboží a služeb, jejichž závazky trvaly alespoň tři měsíce před vyhlášením moratoria, nemůžou smlouvy na tyto dodávky vypovědět nebo od nich odstoupit z důvodu, že je dlužník v prodlení za úhrady těchto dodávek, nebo protože se dlužníkova majetková situace zhoršila. Podmínkou ale je, aby dlužník hradil alespoň ty závazky, které mu vznikly 30 dnů před vyhlášením moratoria a za jeho trvání.
V případě, že insolvenční soud vyhoví návrhu na vyhlášení moratoria, může na návrh dlužníka rovněž ustanovit předběžného insolvenčního správce. Předběžného insolvenčního správce může insolvenční soud ustanovit rovněž na návrh věřitele nebo věřitelů, kteří souhlasili s vyhlášením moratoria a jejichž pohledávky činí alespoň deset procent celkových pohledávek uvedených dlužníkem v seznamu závazků.
Kdy to skončí
Moratorium může skončit obecně dvěma způsoby. V prvním případě má moratorium hladký průběh a skončí uplynutím doby, na kterou bylo vyhlášeno. V druhém případě se v průběhu insolvenčního řízení vyskytne problém a insolvenční soud moratorium zruší. Ke zrušení moratoria může dojít na návrh většiny věřitelů, kteří jsou uvedeni v seznamu závazků (většina se počítá opět podle výše pohledávek), a v takovém případě musí soud rozhodnout neprodleně. Zrušení moratoria může být ale učiněno i bez návrhu, vyjde-li v průběhu moratoria najevo, že dlužník uvedl v návrhu na jeho vyhlášení nepravdivé údaje, případně že ho ke snaze o vyhlášení moratoria vedl nepoctivý záměr. Moratorium by pak zaniklo rovněž v případě, že by v jeho průběhu soud odmítl nebo zamítl insolvenční návrh, případně řízení o něm zastavil. Pokud by se jednalo o moratorium vyhlášené před zahájením insolvenčního řízení, zaniklo by toto rovněž v případě, že by dlužník podal sám insolvenční návrh.
Odpovědnost dlužníka
Je třeba si připomenout, že moratorium je možno vyhlásit jen na základě návrhu dlužníka a že je to především dlužník, kdo z jeho vyhlášení profituje. Pokud by tedy dlužník v době trvání moratoria porušil své povinnosti, které mu insolvenční zákon stanoví, odpovídal by za škodu nebo jinou újmu, kterou věřitelům způsobil. Této odpovědnosti by se dlužník zprostil pouze v případě, že by prokázal, že škodě nebo jiné újmě nemohl zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které po něm bylo možno spravedlivě požadovat se zřetelem k průběhu moratoria.
V předchozích dílech jsme podali insolvenční návrh, strhli lavinu událostí a máme za sebou už moratorium, to tedy znamená, že v příštím dílu budeme muset o insolvenčním návrhu už nějak rozhodnout.
Sdílejte článek, než ho smažem