Hroby vstávají z popela: Adoptujte mrtvého velikána

Život už jim nezachráníte. Ale můžete zachránit jejich hrob. Zesnulého velikána můžete adoptovat i s příslušenstvím. Neotřelý způsob konání dobra, co myslíte? Vzít si dobrovolně na starost místo posledního odpočinku Borovského nebo Krásnohorské – zvážili byste to? Přihlásit se o ně může každý.
Hroby vstávají z popela: Adoptujte mrtvého velikána

Abychom to tedy uvedli na pravou míru, o Borovského a Krásnohorskou už se nehlaste, ti už jsou spokojeně „adoptovaní“. Seznam volných významných hrobů však zůstává dlouhý. Správa pražských hřbitovů je začala nabízet k adopci loni v červenci.

„Pronajmout se podařilo přes padesát náhrobků, opravit v režimu darů další tři. U řady hrobů jsme v jednání,“ říká koordinátorka projektu Oldřiška Dvořáčková. Svého „adoptivního rodiče“ už našlo vedle Krásnohorské a Borovského například místo posledního odpočinku Karla Jaromíra Erbena nebo Eduarda Basse.

Čteme o nich v učebnicích, ale jejich hroby pustnou

„Každým rokem se zvětšuje počet hrobů bez řádně uhrazených nájemních smluv. Hroby výjimečných osobností jsou často zanedbané, chátrají i cenná sochařská díla. Z pohledu zákona není rozdíl mezi hroby mimořádných postav naší historie a hroby osob, jejichž jména byla vyslovována pouze za jejich života,“ vysvětluje Oldřiška Dvořáčková.

Některým slavným zemřelým dokonce hrozí, že se jejich ostatky přesunou do společných hrobů a hrobové místo se pronajme dál. V tomhle smyslu jsou si všichni rovní – pokud za hrobové místo nikdo neplatí, hrob se ruší. Ani pobyt na hřbitově totiž není zdarma.

Partner rubriky

Partnerem rubriky Co si o tom myslíte? je nakladatelství Grada. Z jeho nabídky by vás mohlo zaujmout třeba...

Petr Syrový, Tomáš Tyl. Osobní finance, řízení financí pro každého. Druhé, aktualizované vydání

Zorientujte se ve vlastních financích! Co je důležité při finančním plánování a na co je potřeba dát si pozor? Přečtěte si, jak nedělat hloupé začátečnické chyby a nepřipravovat se o peníze. Kniha poslouží každému, kdo chce lépe rozumět vlastním financím. Hodí se také jako učebnice financí pro studenty i finanční poradce.  

Možnosti, jak pomoci a jak se do projektu zapojit, máte dvě. Předně můžete hrob „adoptovat“, což znamená zaplatit nájem za hrobové místo na deset let. V Praze to obvykle vyjde zhruba na sedm tisíc korun. Ale záleží – ve výjimečných případech, u opravdu rozhlehlých hrobek se může cena za deset let nájmu vyšplhat třeba až ke stu tisíc. Po dobu trvání adopce musíte na své náklady zajišťovat potřebné opravy; jinak stačí hrobu „poskytovat běžnou péči“. Druhou variantou pomoci je ve výjimečných případech i adopční dar, který se použije jako příspěvek na opravu některého z nákladných hrobů – kupříkladu kompletní oprava hrobu Karla Sladkovského, mluvčího studentů v revolučním roce 1848, by přišla na víc než tři sta tisíc. „V blízké budoucnosti chystáme spuštění veřejné sbírky, která umožní podílet se na takto finančně náročných opravách prostřednictvím menších darů,“ doplňuje Oldřiška Dvořáčková.

Za dobré slovo knížku

Minulý týden jsme v rubrice Co si o tom myslíte? psali o nešťastných policistech, na které si stěžuje tolik lidí, že se ze strachu před vyšetřováním raději nepouštějí ani do pomáhání, ani do chránění. Ministr vnitra proto vymyslel, že by se ke každé stížnosti musela přidat tisícovka nebo i půldruhého tisíce korun jako kauce. Pokud by stížnost nebyla uznána, kauce by propadla.

Knížku bychom rádi poslali Markovi, je policistou a kámen by se nad ním ustrnul. Ne, my se v redakci trochu ironicky šklebíme, protože policajt má být tvrdý chlap. Jenže i tvrďák může mít občas pocit, že to nejde dál: V obavách policistů zasahovat na místě je chápu. Pracuji jako policista a díky bohu už na ulici nezasahuji. Opravdu bych to nechtěl již dělat, jednou nohou v kriminálu, druhou v nemocnici nebo na hřbitově a v peněžence skoro nic. Zajisté se může každý ohradit k práci policisty, ale co se stane pokud občan lže, je vulgární apod. – ve výsledku nic, věc je odložena, zbývá jen hořký pocit policisty. Jistě by bylo zajímavé, kdyby autor článku si dal práci a zjistil kolik děkovných dopisů je zasíláno policii za vynikající práci, a pak toto porovnal se stížnostmi. Pak by tento článek zřejmě vyzněl poněkud jinak.

Přilehnout nelze!

Nesmíte čekat, že se adoptovaný hrob stane docela vaším majetkem. „Nájemce nesmí manipulovat s ostatky ani do hrobového místa pohřbívat. Abychom takovou ochranu významným hrobům zajistili, z právního hlediska jde de facto o nájem náhrobku,“ upozorňuje Oldřiška Dvořáčková. Jedinou odměnou, vedle dobrého pocitu, vám bude adopční certifikát. Počítat s tím, že byste jednou k adoptovanému velikánovi přilehli, nemůžete.

Zapojují se jednotlivci, města, školy i spolky

Největší zájem lidé zatím projevují o učebnicová jména typu Borovského nebo Erbena. „Ale například u hrobu někdejšího šéfa činohry Národního divadla Karla Huga Hilara a jeho manželky, herečky Zdeňky Baldové se na adopci podílelo formou neveřejné sbírky několik desítek členů uměleckého souboru Divadla na Vinohradech,“ zmiňuje Oldřiška Dvořáčková. Na hrob Karla Nedbala, otce skladatele a dirigenta Oskara Nedbala, se složili žáci a učitelé Střední pedagogické školy a VOŠP Evropská. Hrob autora BroučkůJana Karafiáta si vzala na starost Českobratrská církev evangelická (jejímž farářem Karafiát byl a které také odkázal autorská práva). Místo posledního odpočinku autorky kuchařských příruček Marie Janků-Sandtnerové zase obstarává Pražský kulinářský institut.

„Překvapuje nás především zájem jednotlivců ve věkové kategorii mezi pětadvacátým a padesátým rokem. Další skupinou adopčních nájemců jsou pak rodná města a obce a v neposlední řadě různé spolky a sdružení. Naopak spíše nemile nás překvapuje nízký zájem podniků a podnikatelských subjektů – například hrob Čeňka Daňka, jehož jméno mají ve svém názvu podniky ČKD [Českomoravská Kolben Daněk, pozn. red.] nebo hrob zakladatele přímého předchůdce Spolany Neratovice, významné osobnosti počátků chemického průmyslu u nás, pana Šebora, stále čekají na své adopční nájemce,“ dodává Oldřiška Dvořáčková.

Kompletní seznamy hrobů nabízených k adopci najdete na webu Správy pražských hřbitovů. Nezřídka se jedná o lidi, kteří byli významnými osobnostmi své doby, ale časem se na ně pozapomnělo. Nebo o lidi třebas výjimečné, ale známé jen pro kolegy a pokračovatele v oboru. Zařazeni jsou i docela „obyčejní“ zemřelí, kteří mají umělecky hodnotný hrob. Samostatnou kategorií v nabídce pak jsou hroby válečné. „O ty ze zákona pečuje stát, ale chyběl tu program, který by zajistil patronaci nad těmito hroby ve smyslu nikoli oprav, ale pravidelných návštěv hrobových míst s květinou a vzpomínkou, tak jak je to ve světě běžné u válečných hrobů například v Normandii či Belgii,“ vysvětluje Oldřiška Dvořáčková.

Seznamy hrobů k adopci na webu Správy pražských hřbitovů. Pokud máte zájem, pište na adopce@hrbitovy.cz nebo volejte Oldřišce Dvořáčkové na telefonní číslo 272 011 121,

Z čekatelů na adopci vybíráme jen namátkou:

  • Miroslav Fleischmann: hokejový reprezentant a trojnásobný mistr Evropy z let 1911, 1912, 1922; Československo reprezentoval i na prvních zimních olympijských hrách v Chamonix roku 1924.
  • Julius Grégr (1831–1896): český politik a novinář, spoluzakladatel Národní strany svobodomyslné (mladočeské), v roce 1860 založil a následně vydával Národní listy, nejvlivnější list své doby.
  • Karel Lier (1843–1909): český herec a režisér, působil především ve Švandově divadle.
  • Josef Proksch (1794–1864): skladatel a hudební pedagog, známý především jako učitel Bedřicha Smetany.
  • Gustav Eim (1849–1897): český novinář a politik, redaktor Národních listů. Bývá považován za prvního českého novináře evropského formátu. Později byl poslancem za mladočeskou stranu. 
  • Josef Wenzig (1807–1876): libretista Smetanových oper Dalibor a Libuše
  • Karel Ptáček (1891–1923): akademický sochař, žák prof. Štursy a Suchardy

Co si o tom myslíte vy? Zaujal vás projekt adopce hrobů slavných zemřelých? Proč byste do toho šli? A proč ne? Myslíte, že jednou někdo adoptuje vás? Na vaše názory a postřehy se těšíme v diskuzi. Jednoho z vás odměníme knížkou, tak nám nezapomeňte nechat mailový kontakt.

Srovnávat se vyplatí

Srovnávat se vyplatí

Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění a financí. My počítáme, vy šetříte.

Sdílejte článek, než ho smažem

Líbil se vám článek?

+11
AnoNe
Vstoupit do diskuze
V diskuzi je celkem 3 komentářů

Abychom udrželi kvalitu diskuze pro slušné čtenáře, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdřív musíte zaregistrovat. (Už jsem, ale zapomněl jsem heslo!)

Přihlásit se

Diskuze

2. 10. 2014 15:58

achjo. tak nejde jen o slavín, no, jde TAKY o slavín (ten na vyšehradě) tam se taky žebrá, pak jde o další hřbitovy v praze z nichž některé mají své kouty zvané "slavín", možná jde i o samostatné hroby rozprášené volně mezi ostatními hroby, ok - to nic nemění na tom, že správa pražských hřbitovů je příspěvkovka zřízená městem, takže péče o tech pár hrobů by se snadno a bez toho tyjátru dala zahrnout mezi provozní režii.
jsem zastupitelem v obci, která též vlastní a provozuje hřbitov - takže vím velmi dobře, že na skoro každém hřbitově jsou hroby "otců zakladatelů" pronajaté tzv "na věčné časy" neboli nafurt, jsou tam pomníky padlým z válek které se udržují a spravují v rámci režije, dnes je za povinnost držet a provozovat "obecní hrob" kam se pohřbívají bezdomovci bez příbuzných, vzniká povinnost držet další separátní hrob pro cizince kteří se nesmí spálit a musí se po nějakou dobu udržet v rakvi než se rozhodne co s nima, jistě i my máme několik krypt rodin vymřelých po přeslici a udržovaných jako kulturní památka .... atd - prostě, tech hrobů v režijní správě pohřebiště je tolik, že v mnohamilionovém rozpočtu zrovna pražáků je žebrání pár tisícovek na údržbu hrobu někoho kdysi slavného fakt jen urážka inteligence. ale pokud někoho rajcují zrovna hroby, a neměl by pocit že je za vola, tak proč ne.
+4
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

2. 10. 2014 13:33 | Likvid

Moment, nejde o Slavín. Jde o normální hroby na různých pražských hřbitovech.
+1
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazit celé vlákno

2. 10. 2014 13:12 | jezevec

trapárna na druhou, v závorce to celé na třetí.
stát nachystal velikánům hromadné pohřebiště, a pak nemá pár usoplených tisícovek na jejich údržbu? tak at tu šaškárnu zruší a pan primátor si koupí novou audinu, vyjde to zhruba tak nastejno....
a co to, ten pronájem hrobového místa? komu se to platí??? z jedné státní kapsy do jiné státní kapsy - nebo si stát postavil slavín na cizím?
+1
+-
Reagovat | Citovat | Nahlásit

Zobrazeny všechny 3 komentáře

Informace na této stránce mají povahu diskusního fóra pro registrované uživatele. Byť je pro publikování příspěvku vyžadována registrace, vydavatel neručí za pravdivost zveřejněných informací a neověřuje jejich faktickou správnost či autenticitu. Pokud jste zaznamenali příspěvek, který by tu být neměl, napište nám na redakce@penize.cz

Nejlevnější aplikace na trhu. Zpracujte si daňové přiznání pro fyzické osoby v roce 2024 v jednoduché online aplikaci. Pro naše čtenáře exkluzivní sleva 10 %.

DníHodinMinutVteřin
Slevový kód: PENIZE1O
Vyplnit přiznání

Pokud chcete řešit daně po staru, máme pro vás chytré formuláře.

A tohle už jste četli?

Drazí pozůstalí, i mrtvý musí platit daně!

26. 8. 2014 | Petra Dlouhá | 1 komentář

Drazí pozůstalí, i mrtvý musí platit daně!

Člověk má jisté jen dvě věci: smrt a daně. Neuteče ani jednomu. A na pořadí nezáleží. Když člověk dřív umře, než zaplatí, musí se za něj postarat dědicové. Součástí dědictví jsou totiž... celý článek

Víte, kdo zdědí vaše stavební spoření? Pravidla se mění

4. 3. 2014 | Ondřej Tůma | 19 komentářů

Víte, kdo zdědí vaše stavební spoření? Pravidla se mění

Od Nového roku se změnila pravidla pro dědění stavebního spoření. Někomu to může pomoci, jiným změny přinesou nepříjemné komplikace. Zvlášť v případě, pokud nejsou mezi dědici dobré... celý článek

Máte strach, že váš pohřeb nebude stát za to? Pojistěte si ho!

1. 11. 2012 | Ondřej Tůma | 13 komentářů

Máte strach, že váš pohřeb nebude stát za to? Pojistěte si ho!

Dušičky. Čas, kdy si připomeneme blízké, kteří už s námi nejsou, a kdy si zas uvědomíme vlastní pomíjivost. Bude si někdo připomínat taky mě? Přijde se se mnou někdo rozloučit a bude... celý článek

Umřít? Při dnešních cenách? Kolik stojí poslední cesta

26. 10. 2011 | Petra Dlouhá | 23 komentářů

Umřít? Při dnešních cenách? Kolik stojí poslední cesta

Na poslední cestu se jednou vydáme každý. Někdo balí kufry dlouho dopředu, někdo nemá na lístek a cestuje na státní útraty. Tak jako tak platí, že i smrt dnes přijde draho.

Partners Financial Services