Používáte nástroj pro blokování reklamy. Pokud nám chcete pomoci, vypněte si blokování reklamy na našem webu. Zde najdete jednoduchý návod. Děkujeme.

Insolvence pro každého: Prodáváme dlužníka

| rubrika: Seriál | 2. 3. 2015 | 1 komentář
Zpeněžování majetku dlužníka v insolvenci má svoje pravidla.
Insolvence pro každého: Prodáváme dlužníka

Jistě nepůjde o velkou novinku, když řekneme, že zpeněžením se rozumí převod nějakého statku na peníze. Insolvenční zákon ale pod pojmem zpeněžení rozumí ještě něco navíc – využití bankovních kont dlužníka a jeho hotovosti a stejně tak úplatné postoupení dlužníkových pohledávek. K těmto krokům nesmí insolvenční správce přistoupit dříve, než nabude právní moci rozhodnutí o prohlášení konkurzu, nejdříve však po první schůzi věřitelů. Zpeněžení majetkové podstaty se pak provádí jedním z následujících postupů:

  • Veřejnou dražbou podle zvláštního právního předpisu
  • Prodejem movitých a nemovitých věcí podle ustanovení občanského soudního řádu, která upravují výkon rozhodnutí
  • Prodejem majetku mimo dražbu

Způsob zpeněžení majetkové podstaty volí insolvenční správce, musí však pro zvolené řešení získat souhlas věřitelského výboru. Pokud insolvenční správce zvolí veřejnou dražbu, bude se postupovat podle zákona o dražbách a dražbu provede dražebník. Pokud má dojít na zpeněžení movitých a nemovitých věcí podle občanského soudního řádu pak je k tomu příslušný okresní soud. Složitější je situace, pokud má být majetek dlužníka zpeněžen mimo dražbu. Vedle souhlasu věřitelského výboru je v tomto případě ještě nutný souhlas insolvenčního soudu. Pokud je ale tento souhlas udělen, lze při prodeji mimo dražbu stanovit za určitých okolností kupní cenu pod cenou odhadní.

Kdo na dlužníkův majetek nesáhne

Ať už je ale zvolen kterýkoli ze způsobů zpeněžení majetku, platí, že určitý okruh osob nesmí nabývat majetek, který patří do majetkové podstaty. Tyto osoby dokonce nesmějí nabývat majetek, který patřil do majetkové podstaty po dobu tří let po skončení konkurzu, a to ani kdyby jim svědčilo zákonné předkupní právo. Za podmínek uvedených v § 295 insolvenčního zákona může však insolvenční soud udělit z tohoto zákazu výjimku. Zákaz nabývání majetku z majetkové podstaty se pak vztahuje konkrétně na:

  • Dlužníka
  • Osoby dlužníku blízké podle § 22 nového občanského zákoníku
  • Osoby, které s dlužníkem tvoří koncern
  • Vedoucí zaměstnance dlužníka podle § 33 odst. 3 a § 73 odst. 3 zákoníku práce
  • Osoby, které vykonávaly rozhodující vliv na provoz dlužníkova podniku nebo podstatnou měrou ovlivňovaly dlužníkovu jinou majetkovou činnost a to v době tří let před zahájením insolvenčního řízení nebo po jeho zahájení
  • Prokuristy dlužníka
  • Členy a náhradníky věřitelského výboru, pokud jim k nabytí dlužníkova majetku nedala souhlas schůze věřitelů
  • Některé společníky a akcionáře dlužníka uvedené v § 295 odst. 2 insolvenčního zákona

Anketa

Byli jste někdy na veřejné dražbě?

Pěkně podle rozvrhu

Kromě pravidel pro zpeněžení majetkové podstaty je pak také třeba mít pravidla pro nakládání s balíkem peněz, který po zpeněžení dostaneme. I na tuto fázi insolvenčního řízení pamatuje insolvenční zákon.

Jakmile je zpeněžování majetkové podstaty dokončeno, předloží insolvenční správce insolvenčnímu soudu konečnou zprávu. Může ji předložit i v případě, že se mu nepodařilo zpeněžit veškerý majetek, avšak nezpeněžený majetek může být z majetkové podstaty vyňat (typicky věci neprodejné). V konečné zprávě musí insolvenční správce především vyčíslit částku, která se bude mezi věřitele rozdělovat, určit věřitele, kteří mají být vyplaceni a stanovit, jaký podíl na výsledné částce získané zpeněžením má jednotlivým věřitelům připadnout. Současně s předložením konečné zprávy předloží insolvenční správce soudu vyúčtování své odměny a výdajů. Konečnou zprávu a vyúčtování, které insolvenční správce předloží, projedná insolvenční soud. Na svém jednání ji buďto schválí, navrhne její doplnění či změnu, nebo ji odmítne a nařídí insolvenčnímu správci, aby vypracoval novou. Když je spokojen, zveřejní insolvenční soud konečnou zprávu v insolvenčním rejstříku. Námitky proti zprávě je možné podávat do 15 dnů od jejího zveřejnění.

Jakmile insolvenční soud pravomocně schválí konečnou zprávu, předloží insolvenční správce insolvenčnímu soudu návrh rozvrhového usnesení. V něm pak uvede, kolik se má zaplatit na kterou pohledávku. Ještě před rozvrhem musí insolvenční správce uspokojit ty pohledávky, které je možno uspokojit kdykoli v průběhu konkurzu – jde o pohledávky za majetkovou podstatou, pohledávky jim naroveň postavené a za podmínek § 167 a § 298 insolvenčního zákona rovněž o pohledávky zajištěné. Zbylé pohledávky se uspokojí poměrně.

Částečný rozvrh

Už v průběhu zpeněžování majetkové podstaty podává insolvenční správce insolvenčnímu soudu a věřitelskému výboru zprávy o průběhu zpeněžení a o nakládání s výtěžkem, a to aniž by ho o to někdo žádal. Pokud vše postupuje dobře, může insolvenční správce dokonce navrhnout insolvenčnímu soudu, aby povolil takzvaný částečný rozvrh. To znamená, že se s vyplácením věřitelů nemusí čekat až na zpeněžení veškerého (zpeněžitelného) majetku. Které pohledávky a v jaké výši se budou vyplácet, musí být uvedeno v návrhu insolvenčního správce, který pro něj musí také získat souhlas věřitelského výboru.

Rozvrhové usnesení se doručí insolvenčnímu správci, věřitelům a dlužníku; tyto osoby se proti rozvrhovému usnesení mohou odvolat. V rozvrhovém usnesení je rovněž stanovena lhůta, v níž má být toto usnesení splněno, přičemž tato lhůta nesmí být delší než 2 měsíce od právní moci rozvrhového usnesení. 

Někdy to prostě nevyjde

Někdy se může stát, že vše směřuje k tomu, aby byla majetková podstata v konkurzu zpeněžena, ale nakonec se tak nestane. Soud prostě konkurz zruší. K tomu ale musí mít důvod. Podle § 308 insolvenčního zákona soud rozhodne i bez návrhu o zrušení konkurzu, jestliže:

  • Zjistí, že dlužníkův úpadek nebyl ani dodatečně osvědčen, za předpokladu, že už nedošlo ke zpeněžení podstatné části majetkové podstaty
  • Zjistí, že zde není žádný přihlášený věřitel a všechny pohledávky za majetkovou podstatou a pohledávky jim naroveň postavené jsou uspokojeny
  • Obdrží zprávu insolvenčního správce o splnění rozvrhového usnesení
  • Zjistí, že majetek dlužníka je zcela nepostačující k uspokojení věřitelů

I když je konkurz zrušen, insolvenční správce tím není automaticky zproštěn své funkce, ale musí ještě splnit některé povinnosti uvedené v § 313 odst. 2 insolvenčního zákona, jako například uzavřít účetní knihy, sestavit účetní závěrku, nebo předat dlužníkovi zbývající majetek. Po provedení těchto úkonů soud insolvenčního správce jeho funkce konečně zprostí. 

  • RSS
  • Kindle
  • Poslat e-mailem
  • Vytisknout

Líbil se vám článek?

+5
Ano
Ne

Diskuze

16. 8. 2015 | 21:46 | Jan Lenoš

Dobrý den, prosím o radu. Jak postupuje insolvenční správce pokud je v konkurzu fyzická osoba, která nemá movitý majetek pro zpeněžení, ale má příjem ze zaměstnání. Kolik v takovém případě správce dlužníkovi ponechá z jeho...více

Naposledy navštívené

Články

Produkty a instituce

Kalkulačky

Poradna

Finanční subjekty

Nabídky práce

Obchodní rejstřík

Osoby v obchodním rejstříku

Části obce

Městské části

Obce

Okresy

Témata

Korporace, Míra inflace, Pasivum, daně, bankovnictví, elektronická evidence tržeb, psd2, petr dvořák, peněžní loterie, úrokový rozdíl, panelová sídliště, rodinné hospodaření, finanční poradci, pojistka, jiří schneller, Google Talk, lhůta pro vrácení zboží, MeteoUniqa

9T99999, 9S71088, 9S71088, 5S32466, 1U22017

Přihlášení

Jméno

Nemáte registraci? Zaregistrujte se zde!

Všechny materiály © 2000 - 2016 Peníze.CZ a dodavatelé. Všechna práva vyhrazena.

ISSN 1213-2217. Doslovné ani částečné přebírání materiálů není povoleno bez uvedení zdroje a předchozího písemného svolení.
Peníze.CZ vydává společnost Partners media, s.r.o.
Člen SPIR - Sdružení pro internetovou reklamu. Člen SVIT - Sdružení vydavatelů internetových titulů při UVDT.

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb nám k tomu udělujete souhlas. Další informace.OK