Dávky v hmotné nouzi. Kdo má letos nárok a na jaké
12. 1. 2024 | Gabriel Pleska
Jak fungují příspěvek na živobytí, doplatek na bydlení a mimořádná okamžitá pomoc?
Doplatek na bydlení má – jako ostatně sociální dávky vůbec – ty nejušlechtilejší cíle. A rčení o dobrých úmyslech a cestě do pekla na něj sedí přesně. Je dlouhodobě nejzneužívanější dávkou a v minulosti roztočil zhoubný byznys s chudobou:
Zamezit tomu, aby z doplatku na bydlení rýžovali majitelé předražených a nevyhovujících ubytoven, měla novela účinná od jara 2015. Přinesla ale spíš chaos.
Teď se mají pravidla dávky znovu měnit. Novelu zákona o pomoci v hmotné nouzi připravilo Ministerstvo práce a sociálních věcí, opozičním poslancům se ale podařilo protlačit do ní důležité pozměňovací návrhy. Senát novelu včera schválil, takže už chybí jen prezidentská parafa..
Doplatek na bydlení vyplácený lidem, kteří žijí v takzvaném substandardním bydlení, tedy typicky na ubytovně, se má snížit. Upřesňují se podmínky toho, kdy na dávku vznikne nárok. Pozměňovací návrhy navíc dávají větší páky obcím – budou moct vyčlenit problematické lokality, ve kterých po jejich vyhlášení už žádný nový doplatek na bydlení nebude přiznaný.
Sháníte práci? Zkuste se rozhlédnout u nás. Nabídky práce ze všech úřadů práce a předních pracovních portálů na jednom místě!
Výpočet doplatku na bydlení vypadá takto: od (odůvodněných) nákladů na bydlení odečtěte příspěvek na bydlení, který jste dostali v předchozím měsíci. Následně od vašeho příjmu navýšeného o příspěvek na živobytí odečtěte vaši částku živobytí (případně částku živobytí rodiny). Rozdíl mezi náklady na bydlení a příjmem (obojí po zmíněných úpravách) úřad práce dorovná doplatkem na bydlení. Když je výsledek v záporných číslech, na doplatek na bydlení nárok nemáte.
Do odůvodněných nákladů na bydlení se počítá nájemné (nanejvýš v místně obvyklé výši, kterou stanovuje úřad práce), případně obdobné náklady (u vlastních či družstevních bytů, staveb určených pro rekreaci nebo zařízení sociálních služeb), dále úhrady spojené s užíváním bytu (například za odpad, osvětlení společných prostor a podobně) a výdaje na energie.
Když bydlíte na ubytovně nebo v jiném než obytném prostoru, počítají se do odůvodněných nákladů na bydlení úhrady za služby a energie, nejvýš ale devadesát procent normativních nákladů na nájemní bydlení. Normativní náklady na bydlení určuje stát jako průměrné celkové náklady na bydlení podle velikosti obce a počtu členů domácnosti. Zahrnují nájemné (nebo srovnatelné náklady) a ceny služeb a energií. Detailněji o nich i o výpočtu doplatku na bydlení v článku:
Započítávané úhrady spojené s užíváním bytu na rozdíl od nájemného a energií zatím nemají stanovený strop, což umožňuje doplatek na bydlení uměle šroubovat výš. Podle novely by se nově mohly započítávat nanejvýš v místně obvyklé výši.
A ještě zásadnější novinka. Podle novely by měl u lidí, kteří žijí na ubytovně, strop odůvodněných nákladů na bydlení klesnout o deset procent: nově by měly tvořit nanejvýš osmdesát procent normativních nákladů na bydlení, místo současných devadesáti. Což jinými slovy znamená, že se lidem na ubytovnách sníží doplatek na bydlení. Například u čtyřčlenné rodiny se dvěma dětmi ve věku tři a pět let, kde je otec v evidenci uchazečů o zaměstnání bez nároku na podporu v nezaměstnanosti a matka pobírá rodičovský příspěvek ve výši 3800 korun měsíčně, by tak dávka klesla o 1265 až 1894 korun měsíčně, podle velikosti obce. Ve stejné rodině bez otce by měsíční rozdíl v doplatku na bydlení dělal 989 až 1512 korun měsíčně. U nezaměstnaného jednotlivce bez nároku na podporu 481 až 773 korun za měsíc.
Novela také upřesňuje podmínky, za kterých bude moct doplatek na bydlení čerpat člověk žijící na ubytovně. Bude se zjišťovat, jestli má skutečně důvody se v dané obci zdržovat – tedy například, jestli tu pracuje, případně je vedený v evidenci uchazečů o zaměstnání (a plní povinnosti, které z toho vyplývají), s výjimkou lidí, kteří kvůli věku, zdravotnímu nebo rodinnému stavu pracovat nemůžou. Dále například, jestli má v místě rodinu nebo děti, které tu chodí do školy.
Zkoumat se také bude, jestli má skutečně důvod bydlet na ubytovně, tedy jestli si nemůže sehnat normální byt. Pokud bez vážného důvodu nabídku přiměřeného bydlení odmítne nebo vyhovující byt opustí, ztratí na doplatek nárok. A do třetice: kdo chce čerpat doplatek na bydlení, bude se muset snažit svoji bytovou situaci aktivně řešit.
U lidí, kteří doplatek na bydlení již čerpají, by se měl nárok na dávku podle nových pravidel přehodnotit půl roku po účinnosti novely. Pro nové žadatele budou nová pravidla platit hned.
Spory ve Sněmovně byly hlavně o to, jestli mají do vyplácení doplatků na bydlení zasahovat obce. Souhlas obce jako podmínku pro přiznání dávky v minulosti prosadila ODS, v praxi to ale dělalo paseku:
Projednávaná novela měla souhlas obce vypustit, pozměňovací návrhy prosazené opozičními poslanci ale obci dávají jiné účinné nástroje. Vladislav Vilímec z ODS do novely prosadil ustanovení, podle kterého obce budou moct vymezit oblasti se zvýšeným výskytem sociálně nežádoucích jevů a úřad práce nebude smět žadatelům z těchto lokalit doplatky na bydlení nově přiznávat.
Pozměňovací návrh Jany Pastuchové (ANO) zase do novely dostal pasáž, podle které obce sice nebudou dávat s poskytnutím dávky souhlas, ale budou žadatelům písemně doporučovat další postup. Doporučení obce by pak mělo být jedním z podkladů, na jejichž základě úřad práce o dávce rozhodne.
Ve Sněmovně uspěl i návrh nezařazeného poslance Karla Fiedlera, který má chránit společenství vlastníků jednotek. Doplatky na bydlení by podle něj měly putovat přímo společenství vlastníků, pokud vlastník bytu, který ho pronajímá lidem v hmotné nouzi, neplatí příspěvky do fondu oprav nebo náklady na služby.
Srovnávat se vyplatí
Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění a financí. My počítáme, vy šetříte.
Sdílejte článek, než ho smažem