V předčasném důchodu je možnost přivýdělku omezená: nesmíte mít výdělek, který zakládá účast na nemocenském pojištění nebo ze kterého platíte sociální pojištění. (Takže nesmíte do klasického zaměstnaneckého poměru a případné podnikání může být jen drobné.)
V řádném starobním důchodu se vydělávání peněz meze nekladou. Můžete vedle důchodu klidně brát mzdu nebo podnikat. Jaká platí pravidla?
Tak předně, pokud chcete normálně pokračovat ve svém zaměstnání, nikdo by vám neměl bránit ani vás z důvodu nároku na důchod vyhodit. Výpověď můžete dostat jen ze zákonných důvodů, stejně jako kterýkoli jiný zaměstnanec. Nový pracovní poměr může starobní důchodce uzavřít i na dobu neurčitou.
Pracující důchodce a sociální pojištění
Když je penzista zaměstnaný, odvádí za něj zaměstnavatel sociální pojištění stejně jako za všechny ostatní zaměstnance – sráží mu na pojistné každý měsíc šest a půl procenta z hrubé mzdy. Kromě toho bude jako každý jiný zaměstnanec muset vydělat tolik peněz, kolik odpovídá 25 procentům jeho hrubé mzdy, to je sociální pojištění, které „za něj“ platí zaměstnavatel.
Když penzista pracuje na dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti, platí pro něj ohledně sociálního pojištění stejná pravidla jako pro ostatní:
Když člověk pobírá starobní důchod a současně podniká, nahlíží se na jeho podnikání jako na vedlejší činnost. Což přináší několik příjemných výhod. V prvním roce podnikání nemusíte odvádět zálohy na sociální pojištění – doplatíte ho až zpětně po odevzdání přehledu pro sociálku. Vypočte se podle toho, kolik jste v uplynulém roce skutečně vydělali.
Když roční výdělek (přesněji daňový základ, tedy příjmy po odečtení výdajů) nepřekročí hranici, která pro rok 2015 dělá 63 865 korun, sociální pojištění neplatíte vůbec. A v následujícím roce opět nemusíte odvádět ani zálohy.
Když rozhodnou částku přesáhnete, vypočítá se doplatek za sociální pojištění a zálohy na další rok z dosaženého zisku. Minimální výše zálohy při vedlejší činnosti letos dosahuje 756 korun.
Podrobněji o odvodech sociálního pojištění v článku:
Pracující důchodce a zdravotní pojištění
Když je starobní důchodce zaměstnaný, odvádí za něj zaměstnavatel zdravotní pojištění v obvyklé výši: na pojistné strhává zaměstnanci čtyři a půl procenta z hrubé mzdy. A dalších devět procent z hrubé mzdy za zaměstnance odvádí ze svého.
Pravidla odvodů zdravotního pojištění při práci na dohodu najdete v článku, na který odkazujeme výš.
Podnikání v důchodu je, jak už víte, vedlejší výdělečnou činností. Konkrétně pro zdravotní pojištění to znamená, že v prvním roce podnikání měsíční zálohy nemusíte platit. Pojistné doplatíte až začátkem následujícího roku po podání přehledu zdravotní pojišťovně. Vypočte se ze skutečně dosažených zisků. Stejně tak zálohy na zdravotním pojištění v dalším roce – neplatí pro vás minimální vyměřovací základ, takže můžou dosahovat třeba jen pár korun.
Podrobněji o odvodech zdravotního pojištění v článku:
Pracující důchodce a daň z příjmů
Za zaměstnaného důchodce odvádí zálohu na daň z příjmů zaměstnavatel. Daň z příjmů dělá patnáct procent, odečítá se z hrubé mzdy, ale pozor: počítá se ze superhrubé mzdy (zaokrouhlené na stokoruny nahoru). Superhrubá mzda je tvořena hrubou mzdou zvýšenou o odvody, které za zaměstnance platí na zdravotní pojištění a sociální pojištění zaměstnavatel. Když máte v daném roce příjem jen z jednoho zaměstnání (nebo z několika zaměstnání postupně), vyřídí za vás roční vyúčtování daně zaměstnavatel, nemusíte tedy podávat daňové přiznání. Jestli máte víc zaměstnání naráz, podáváte daňové přiznání sami.
Sám podává daňové přiznání také člověk, který v důchodu podniká - tedy v případě, že jeho roční výdělek z podnikání přesáhl hranici patnácti tisíc. Při nižších příjmech nemusíte nic přiznávat, ani danit.
Jestli máte v daném roce vedle důchodu jen příjmy z příležitostných činností (nevěnovali jste se jim tedy pravidelně a nemáte na ně živnosťák), které nepřekročily hranici třicet tisíc za rok, taktéž je nemusíte danit ani přiznávat. Myšlen je opravdu roční příjem, nikoli zisk (tedy příjem snížený o výdaje). Jestli jste limit překročili, musíte veškerý příjem z příležitostných činností zahrnout do daňového přiznání – a zdanit patnáctiprocentní daní z příjmů.
Nezapomeňte, že vydělávajícím důchodcům se vrátila možnost uplatňovat základní daňovou slevu na poplatníka, přihlásit se o ni dokonce můžete i zpětně:
Pracující důchodce a nemocenská
U čerpání nemocenské se pravidla pro pracující důchodce a ostatní zaměstnance trochu liší. Pokud je starobní důchodce zaměstnaný, náleží mu stejně jako ostatním zaměstnancům od čtvrtého pracovního dne nemoci náhrada mzdy od zaměstnavatele, od patnáctého kalendářního dne pak nemocenská vyplácená státem:
Rozdíl oproti jiným zaměstnancům spočívá v tom, že starobní důchodce smí čerpat nemocenskou nanejvýš 70 dní. Když se důchodce ocitne v pracovní neschopnosti víckrát během jednoho kalendářního roku, platí stejný limit – nemocenskou může pobírat v součtu maximálně 70 dní v roce.
Pracující důchodce si zvyšuje důchod
Pokud je člověk pobírající starobní důchod nadále výdělečně činný a nadále si platí sociální pojištění (nebo ho za něj odvádí zaměstnavatel), může si časem důchod navýšit.
Za každých 360 kalendářních dnů výdělečné činnosti se může výpočtový základ (tedy nikoli konečný důchod) navýšit o 0,4 procenta. O zvýšení je možné žádat po uplynutí oněch 360 dní.
Jsou tu ale i další možnosti. Prostý fakt, že jste dosáhli důchodového věku a splňujete podmínky nároku na důchod, ještě nutně neznamená, že musíte začít starobní důchod pobírat. Můžete se rozhodnout, že budete dál pracovat a důchod zatím čerpat nebudete. Pozdější odchod do důchodu vám zajistí vyšší penzi. Za každých devadesát dní, které odpracujete navíc, se vám zvýší výpočtový základ důchodu o 1,5 procenta. Do této doby se ovšem nepočítají dny, kdy pobíráte nemocenskou, ani jiné náhradní doby pojištění. Další alternativou je čerpat důchod v poloviční výši (a dál pracovat). Pak se výpočtový základ zvyšuje o 1,5 procenta za každých sto osmdesát odpracovaných dní. V obou uvedených případech můžete o zvýšení důchodu žádat po dvou letech.
Žádost o zvýšení důchodu se podává na okresní správě sociálního zabezpečení.
Sdílejte článek, než ho smažem