Nemocenskou, přesněji dávku nemocenského pojištění, čerpají zaměstnanci (nemocenské pojištění za ně odvádí zaměstnavatel), a OSVČ, které si nemocenské pojištění dobrovolně platí, až od patnáctého dne pracovní neschopnosti. Podle aktuálních pravidel se marodí první tři dny zadarmo, od čtvrtého do čtrnáctého dne nemoci zaměstnancům náleží náhrada mzdy od zaměstnavatele. Živnostníci, kteří nemají zaměstnavatele ani mzdu, na náhradu mzdy samozřejmě nárok nemají. Podrobnosti, včetně kalkulaček, najdete v článku:
Z nemocenského pojištění se kromě nemocenské vyplácí i ošetřovné nebo mateřská. Zbrusu novou dávkou nemocenského pojištění má být od příštího roku takzvaná otcovská poporodní péče. Kdo na otcovskou dosáhne a kolik bude dělat? Přehled pravidel i kalkulačku najdete v našem článku:
Při výpočtu nemocenské se vychází z denního vyměřovacího základu. Tím je v případě zaměstnanců součet hrubých příjmů za poslední rok vydělený počtem dní v roce. Průměrný výdělek rozpočítaný na den se ještě snižuje pomocí takzvaných redukčních hranic – hranice platné pro letošní rok a také přesný výpočet nemocenské si ale ukážeme až o pár řádků níž.
Nemocenská, respektive denní dávka nemocenské, pak dělá šedesát procent právě z vyměřovacího základu. Sociálka nemocenskou vyplácí maximálně po dobu 380 dní (za každý kalendářní den) od začátku pracovní neschopnosti. Marodům přitom za každý den nemoci náleží stejná částka. A právě to chce vláda, respektive Ministerstvo práce a sociálních věcí, které s návrhem přišlo, změnit. Návrh počítá se zvýšením nemocenské na 66 procent denního vyměřovacího základu od 31. dne pracovní neschopnosti a na 72 procent denního vyměřovacího základu od 61. dne pracovní neschopnosti.
Nemocenská zaměstnance s hrubým příjmem 22 tisíc korun, který bude na neschopence 69 dní, bude aktuálně dělat celkem 21 505 korun. K této částce sociálka dojde následovně. Hrubé příjmy za poslední rok vydělí 365 (počtem dní v roce) a dostane tak denní vyměřovací základ 723,28 korun. Ten je ale ještě potřeba přepočítat podle redukčních hranic. Ty v roce 2017 vypadají následovně:
Z neredukovaného denního vyměřovacího základu 723,28 korun se tedy započítá pouze 90 procent (723,28 × 0,9). Vyměřovací základ pro účely nemocenské tak dělá 651 korun (pokud má výsledek pár čísel za desetinnou čárkou, zaokrouhluje se vždy nahoru na celé koruny). Z vyměřovacího základu se následně spočte denní dávka nemocenské (651 × 0,6), která dělá 391 korun. Pak už jen stačí výsledek vynásobit počtem dní pracovní neschopnosti, po kterou marodovi nemocenská náleží.
Při zvýšení nemocenské pro dlouhodobé marody by mohl tentýž zaměstnanec za 69 dní pracovní neschopnosti počítat s nemocenskou celkem 23 337 korun, tedy o 1872 korun vyšší. Pro výpočet budoucí nemocenské je potřeba z redukovaného vyměřovacího základu vypočítat tři různé denní dávky nemocenské – vynásobit základ šedesáti procenty, šestašedesáti procenty a dvaasedmdesáti procenty. Každý z výsledků následně vynásobit počtem dní pracovní neschopnosti a vše sečíst. V případě našeho zaměstnance vypadá výpočet takto:
I u osob samostatně výdělečně činných se při výpočtu dávek nemocenského pojištění vychází z vyměřovacího základu. Nejde ale o součet hrubých příjmů za poslední rok, nýbrž o padesát procent ze zisku (ročních příjmů po odpočtu výdajů). Jednoduše řečeno o částku, ke které se živnostník dopočetl při loňském podání Přehledu o příjmech a výdajích pro sociálku. Stejně jako u zaměstnanců pak nemocenská dělá 60 procent denní vyměřovacího základu sníženého skrze redukční hranice.
Jako příklad nám může posloužit živnostník, který si měsíčně vydělá padesát tisíc korun. Polovičkou jeho zisku – vyměřovacím základem – je částka 18 000 tisíc korun. Pokud číslo vydělíme 365, dostaneme se k dennímu vyměřovacímu základu 493,1 korun. Ten se ale ještě kvůli redukčním hranicím sníží na 444 (493,1 × 0,9) korun. Denní dávka nemocenské pro OSVČ tak bude dělat 267 (444 × 0,6) korun – za 69 dní pracovní neschopnost si tak přijde na 14 685 korun.
Pokud by prošla vyšší nemocenská pro dlouhodobě nemocné, dělala by jeho nemocenská 15 972 korun, tedy o 1287 korun víc. Výpočet je následující:
O zvýšení nemocenské pro dlouhodobě nemocné teď musí rozhodnout poslanci. Na jakou nemocenskou budete mít nárok do té doby, si lehce spočítáte s naší kalkulačkou.
Jakou cenu má vaše nemovitost?
Získejte na pár kliknutí jediná certifikovaná data o realitním trhu a rozhodujte se na základě správných informací.
Sdílejte článek, než ho smažem
