Daň z nemovitých věcí zahrnuje daň z pozemků a daň ze staveb a jednotek. Je to jediná daň, která se platí předem – přiznání k dani z nemovitých věcí za rok 2015 musíte podat do konce ledna. Tato povinnost se ovšem netýká zdaleka všech majitelů nemovitostí – u většiny postačí, když daň jednoduše zaplatí.
Kdo musí podat přiznání k dani z nemovitých věcí
Přiznání k dani z nemovitých věcí musí v roce 2015 podat každý, kdo v roce 2014 nabyl – tedy koupil nebo dostal darem – nemovitost. Platí přitom, že přiznání podává (a daň platí) člověk, který je majitelem nemovitosti k prvnímu lednu.
Daňové přiznání ale musíte podat i v případě, že jste k nemovitosti přišli sice už dřív, ale v roce 2014 se „měnily skutečnosti, které jsou zásadní pro vyměření daně“. Třeba když jste přistavovali a změnila se výměra nemovitosti nebo když se z někdejšího pole stala stavební parcela. Pokud se na vaší nemovitosti v roce 2014 nic zásadního nezměnilo a přiznání k dani z nemovitých věcí jste podali už dřív, v roce 2015 už se vás tato administrativní povinnost netýká. Jednou máte přiznáno, napříště stačí už jen platit a platit a platit.
Případná změna výše daně způsobená novou výší koeficientu (o něm dál níž) platného pro vaši obec, povinnost podávat daňové přiznání nezakládá. Finanční úřad má všechna potřebná data k dispozici a pošle vám složenku s vypočtenou výší daně, stačí už jen platit a platit…
Do kdy přesně musí být přiznání podáno
Přiznání k dani z nemovitých věcí je třeba podat standardně do konce ledna příslušného roku. Jelikož se daň z nemovitých věcí za daný rok platí vždycky předem, podává se přiznání za rok 2015 do konce ledna 2015. Poslední leden ale v příštím roce připadne na sobotu, takže termín se prodlužuje do pondělí druhého února. Zásadní je vždy razítko a datum na obálce, daňové přiznání tedy můžete odeslat ještě v tento den.
V případě, že jste přistavovali nebo jinak měnili výměru nebo charakter nemovitosti, o zanesení změny do katastru jste žádali ještě v roce 2014, ale k zápisu změn dojde až v roce 2015, lhůta na podání přiznání se protahuje o tři měsíce následující po konci měsíce, ve kterém k zápisu do katastru došlo.
Pokud se s daňovým přiznáním trošku opozdíte – nanejvýš o pět pracovních dnů – bude vám to prominuto bez postihu. Ovšem pouze za předpokladu, že pátý den bude přiznání doručeno finančnímu úřadu – tady už nestačí ho poslední den lhůty odeslat.
Když se zpozdíte o víc než pět pracovních dní, zaplatíte penále. Úroky z prodlení dosahují 0,05 procenta stanovené daně za každý den prodlení, maximálně však pěti procent daně (a zároveň nanejvýš 300 tisíc korun). Penále dělá minimálně pět set korun.
Záleží ale, jestli úředníci na finančním úřadě vyhodnotí vaše (včas nepodané) přiznání jako opožděné, nebo nepodané. Kdyby ho označili jen za opožděné, pokuta se vám může vyhnout – a to v případě, že její výměra nedosáhne dvou set korun.
Jak a kde podat daňové přiznání
Správu daně z nemovitostí vykonává čtrnáct finančních úřadů v krajských městech a v hlavním městě Praze, prostřednictvím územních pracovišť. Noví majitelé nemovitostí podávají jen jedno přiznání za všechny své nemovitosti, které leží na území jednoho kraje – a to na územním pracovišti, kde je uložen váš daňový spis. Daň se pak za všechny nemovitosti hradí jednou společnou platbou.
Územní pracoviště, které váš spis spravuje, se odvozuje se od vašeho místa pobytu nebo sídla (u právnických osob), respektive od místa či sídla, které bylo správci daně známo před stěhováním spisů (tedy před 15. listopadem 2012). Jestliže tedy máte místo pobytu nebo sídlo ve stejném kraji jako nemovitosti, určuje se územní pracoviště podle vašeho místa pobytu či sídla. Přehled dalších možných variant najdou zájemci v boxu.
Přiznání k dani z nemovitých věcí můžete podat osobně na příslušném územním pracovišti finančního úřadu, poštou nebo elektronicky.
Na placení daně je času dost
S placením daně z nemovitých věcí si prozatím hlavu lámat nemusíte. Stejně jako každý rok máte na úhradu čas do konce května. Ještě delší lhůta platí pro chovatele ryb (čímž se nemyslí akvaristé) a „provozovatele zemědělské výroby“ – ti musí daň z nemovitých věcí zaplatit do konce srpna.
Roli při placení daně hraje také její výše. V případě, že vypočtená daň nepřekročí hranici pěti tisíc korun, je v uvedené lhůtě splatná celá. Pokud je daň vyšší než pět tisíc, je splatná ve dvou splátkách – polovičku zaplatíte do konce května, druhou pak nejpozději do konce listopadu. Nikdo vám však nebude bránit uhradit celou sumu najednou už k prvnímu uvedenému termínu. Je-li celková daňová povinnost z nemovitých věcí nižší než třicet korun, daň se neplatí.
Až se bude datum splatnosti daně z nemovitých věcí za rok 2015 blížit, včas vás na Peníze.cz upozorníme a přineseme podrobný návod, jak na to – stejně, jako jsme vás informovali letos.
Kolik na dani z nemovitých věcí zaplatíte
Daň z nemovitých věcí tvoří dvě dílčí daně: daň z pozemku a daň ze staveb.
Základ daně z pozemků je buď hodnotový (v korunách) nebo vyjádřený ve fyzických jednotkách (metrech čtverečních) – podle druhu pozemku. Hodnotové vyjádření se používá u orné půdy, chmelnic, vinic, zahrad, ovocných sadů a trvalých travních porostů. Základem daně je v tomto případě cena půdy – dojde se k ní vynásobením výměry pozemku průměrnou cenou půdy, kterou si můžete zjistit na místním obecním úřadě nebo u správce daně.
U hospodářských lesů a rybníků s intenzivním a průmyslovým chovem ryb je základem daně cena pozemku nebo součin skutečné výměry pozemku v metrech čtverečních a částky 3,80 Kč. U ostatních typů pozemků je základem daně výměra pozemku v metrech čtverečních.
Základ daně ze stavby tvoří výměra stavby v metrech čtverečních. V případě jednotky – tedy bytu nebo samostatného nebytového prostoru – je základem daně výměra podlahové plochy v metrech čtverečních vynásobená koeficientem 1,20. Když je ale součástí jednotky pozemek, který přesahuje zastavěnou plochu – tedy kromě bytu vám například patří také kus předzahrádky – počítá se s koeficientem 1,22.
Pro stanovení daně je zásadní vedle druhu a výměry nemovitosti, také její (případné) využívání pro podnikatelskou činnost.
Základní sazba daně se ještě násobí koeficientem, který je obci přidělen podle počtu obyvatel. Vedle základního koeficientu mohou jednotlivé obce využívat také místní koeficient. Když vynásobíte sazbu daně výměrou nemovitosti, koeficientem platným pro „její“ obec a místním koeficientem, k výsledku se dopočtete. Hodnoty koeficientů zjistíte kupříkladu na webu finanční správy, na územním pracovišti finančního úřadu nebo na webu či vývěsce obce.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
16. 12. 2014 21:11, Jiří
Připadá mi nepatřičné platit daň z nemovitosti, vždyť lidé kteří si většinou vlastníma rukama postavili domek (ze mzdy zaplatili daň, za materiál zaplatili DPH) jsou za to všechno ještě potrestáni daní z nemovitosti a když stát potřebuje peníze, zvedne daň z nemovitosti. Proč se neplatí daň za to, že jste majitelem auta, pračky, ledničky atd.
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
16. 12. 2014 18:32, David Kudrnovský
Těch pár korun na daň z nemovitosti je fakt směšných :-)
V diskuzi je celkem (33 komentářů) příspěvků.