Část třetí
Společná ustanovení
(1)
Za příjmy ze zdrojů na území České republiky se u poplatníků uvedených v
§ 2
odst. 3 a
§ 17
odst. 4 považují
a) příjmy z činností vykonávaných prostřednictvím stálé provozovny,
b) příjmy ze závislé činnosti (zaměstnání) s výjimkou příjmů uvedených
v písmenu f) bodu 2, která je vykonávána na území České republiky nebo
na palubách lodí či letadel, které jsou provozovány poplatníkyuvedenými v
§ 2
odst. 2 a
§ 17
odst. 3,
c) příjmy ze služeb s výjimkou provádění stavebně montážních projektů,
příjmy z obchodního, technického nebo jiného poradenství, řídicí a
zprostředkovatelské činnosti a obdobných činností poskytovaných naúzemí České republiky,
d) příjmy z prodeje nemovitostí umístěných na území České republiky a z práv s nimi spojených,
e) příjmy z užívání nemovitostí (jejich částí) včetně bytů (jejich částí) umístěných na území České republiky,
f) příjmy
1. z nezávislé činnosti, např. architekta, lékaře, inženýra, právníka,
vědce, učitele, umělce, daňového či účetního poradce a podobných
profesí, vykonávané na území České republiky,
2. z osobně vykonávané činnosti na území České republiky nebo zde
zhodnocované veřejně vystupujícího umělce, sportovce, artisty a
spoluúčinkujících osob, bez ohledu na to, komu tyto příjmy plynou a zjakého právního vztahu,
g) příjmy z úhrad od poplatníků uvedených v
§ 2
odst. 2 a
§ 17
odst. 3 a od stálých provozoven poplatníků uvedených v
§ 2
odst. 3 a
§ 17
odst.4, kterými jsou
1. náhrady za poskytnutí práva na užití nebo za užití předmětu
průmyslového vlastnictví, počítačových programů (software), výrobně
technických a jiných hospodářsky využitelných poznatků (know-how),
2. náhrady za poskytnutí práva na užití nebo za užití práva autorského nebo práva příbuzného právu autorskému,
3. podíly na zisku, vypořádací podíly, podíly na likvidačním zůstatku
obchodních společností a družstev a jiné příjmy z držby kapitálového
majetku a část zisku po zdanění vyplácená tichému společníkovi. Za
podíly na zisku se pro účely zákona považuje i zjištěný rozdíl mezisjednanou cenou a cenou obvyklou na trhu (
§ 23
odst. 7) a dále úroky, které se neuznávají jako výdaj (náklad) podle
§ 25
odst. 1 písm. w),
4. úroky a jiné výnosy z poskytnutých úvěrů a půjček a obdobné příjmy
plynoucí z jiných obchodních vztahů, z vkladů a z investičních nástrojů
podle zvláštního právního předpisu, upravujícího podnikání nakapitálovém trhu
71),
5. příjmy z užívání movité věci nebo její části umístěné na území České republiky,
6. odměny členů statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob,
7. příjmy z prodeje movitých věcí, které jsou v obchodním majetku stálé
provozovny, investičních nástrojů podle zvláštního právního předpisu,upravujícího podnikání na kapitálovém trhu
71),
majetkových práv registrovaných na území České republiky a z prodeje
podílu na obchodní společnosti nebo družstvu se sídlem na území České
republiky,
8. výhry v loteriích, sázkách a jiných podobných hrách,
výhry z reklamních soutěží a slosování, ceny z veřejných soutěží a zesportovních soutěží,
9. výživné a důchody
11),
10. příjmy plynoucí společníkovi obchodní společnosti v souvislosti se snížením základního kapitálu,
11. příjmy z úhrad pohledávky nabyté postoupením.
(2)
Stálou provozovnou se rozumí místo k výkonu činností poplatníků uvedených v
§ 2
odst. 3 a
§ 17
odst.4 na území České republiky, např. dílna, kancelář, místo k těžbě
přírodních zdrojů, místo prodeje (odbytiště), staveniště. Staveniště,
místo provádění stavebně montážních projektů a dále poskytování
činností a služeb uvedených v odstavci 1 písm. c) a f) bod 1
poplatníkem nebo zaměstnanci či osobami pro něho pracujícími se
považují za stálou provozovnu, přesáhne-li jejich doba trvání šest
měsíců v jakémkoliv období 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích. Jestliže osoba jedná na území České republiky v zastoupení poplatníka uvedeného v
§ 2
odst. 3 a
§ 17
odst. 4 a má a obvykle zde vykonává oprávnění uzavírat smlouvy, které
jsou závazné pro tohoto poplatníka, má se za to, že tento poplatník má
stálou provozovnu na území České republiky, a to ve vztahu ke všem
činnostem, které osoba pro poplatníka na území České republiky provádí.
(3)
Příjem společníka veřejné obchodní
společnosti nebo komplementáře komanditní společnosti anebo účastníka
ve sdružení bez právní subjektivity
19g), který je poplatníkem podle
§ 2
odst. 3 a
§ 17
odst. 4, plynoucí z účasti na této společnosti nebo na tomto sdružení a
z úvěrů a půjček poskytnutých této společnosti se považuje za příjem
dosahovaný prostřednictvím stálé provozovny. Pro zajištění daně z
příjmů společníka veřejné obchodní společnosti nebo komplementáře
komanditní společnosti platí ustanovení
§ 38e
odst. 3.
(4)
Příjmem podle odstavce 1 se rozumí i nepeněžní plnění přijaté poplatníkem.
(1)
Základem daně je rozdíl, o který příjmy,
s výjimkou příjmů, které nejsou předmětem daně, a příjmů osvobozených
od daně, převyšují výdaje (náklady), a to při respektování jejich věcné
a časové souvislosti v daném zdaňovacím období, upravený podle
následujících odstavců.
(2)
Pro zjištění základu daně se vychází
a) z výsledku hospodaření (zisk nebo ztráta), a
to vždy bez vlivu Mezinárodních účetních standardů, u poplatníků, kteří
vedou účetnictví.
20)
Poplatník, který sestavuje účetní závěrku podle Mezinárodních účetních
standardů, pro účely tohoto zákona použije k zjištění výsledku
hospodaření zvláštní právní předpis.
20i)
Při stanovení základu daně se nepřihlíží k zápisům v knihách
podrozvahových účtů, není-li v tomto zákoně stanoveno jinak. Pro
zjištění základu daně veřejné obchodní společnosti a komanditní
společnosti se vychází z výsledku hospodaření upraveného o převod
podílů na výsledku hospodaření společníkům veřejné obchodní společnosti
nebo komplementářům komanditní společnosti,
b) z rozdílu mezi příjmy a výdaji u poplatníků, kteří nevedou účetnictví.
(3)
Výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji podle odstavce 2
a) se zvyšuje o
1. částky neoprávněně zkracující příjmy,
2. částky, které nelze podle tohoto zákona zahrnout do výdajů (nákladů),
3. výdaje (náklady) uplatněné podle
§ 24
odst. 2 písm. za) při porušení podmínek stanovených tímto zákonem,
4. částky, o které byl snížen výsledek hospodaření podle písmene c)
bodů 1 a 2 za předchozí zdaňovací období, a to ve zdaňovacím období,
kdy je oprava nesprávností v účetnictví provedena a ovlivnila výsledek
hospodaření. Výsledek hospodaření se zvyšuje dále o částku, o kterou
byl snížen výsledek hospodaření podle písmene c) bodu 1 za předchozí
zdaňovací období, a to v tom zdaňovacím období, kdy je opravanesprávností zaúčtována rozvahově,
5. částky pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní
politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění,které je podle zvláštních právních předpisů
21)
povinen platit zaměstnanec a byly zaměstnavatelem, který vede
účetnictví, sraženy, avšak neodvedeny do konce měsíce následujícího po
uplynutí zdaňovacího období nebo jeho části. Pokud je daňový subjekt
povinen podat podle tohoto zákona nebo zvláštního zákona
28b)
daňové přiznání v průběhu zdaňovacího období, jsou částky pojistného na
sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a
pojistného na veřejné zdravotní pojištění částkami, o které se zvýší
výsledek hospodaření, nebudou-li odvedeny do termínu pro podání
daňového přiznání,
6. přijaté úhrady smluvních pokut, úroků z
prodlení, poplatků z prodlení, penále a jiných sankcí ze závazkových
vztahů u věřitele, který vede účetnictví, pokud byly podle písmene b)
bodu 1 položkou snižující výsledek hospodaření v předchozích
zdaňovacích obdobích; přitom za přijetí úhrady se považuje i vzájemné
započtení pohledávky a závazku podle zvláštního právního předpisu.
Věřitel, který vede účetnictví a postoupí pohledávku z těchto smluvních
sankcí nebo u kterého pohledávka z těchto sankcí zanikne jiným způsobem
než jejím uhrazením nebo splynutím práva s povinností u jedné osoby
a její výše byla podle písmene b) bodu 1 položkou snižující výsledek
hospodaření v předchozích zdaňovacích obdobích, je povinen o částkutéto pohledávky zvýšit výsledek hospodaření, pokud již nebyl o stejnou částku zvýšen podle bodu 2. Obdobně to platí pro právního nástupce poplatníka zaniklého bez provedení likvidace,
7. částku zrušené rezervy, jejíž způsob tvorby a výši pro daňové účely stanoví zvláštní právní předpis,
22a)
u poplatníka, který nevede účetnictví,
8. rozdíl mezi oceněním nepeněžitého vkladu a výší vkladu vyplácenýobchodní společností společníkovi nebo družstvem členovi družstva
94)
nebo část tohoto rozdílu, o který nebyla snížena nabývací cena podílu (
§ 24
odst. 7), a to ke dni vzniku obchodní společnosti nebo družstva při
založení nové obchodní společnosti nebo družstva, v ostatních případech
ke dni splacení vkladu.
70)
Toto se nevztahuje na poplatníky uvedené v
§ 2,
9. prostředky nebo jejich část, o které byl snížen základ daně podle
§ 20
odst. 7, a to v takové výši, v jaké takto získané prostředky nebyly
použity v souladu s podmínkou pro snížení základu daně, a to v tom
zdaňovacím období, kdy poplatník končí činnost nebo končí stanovená
lhůta pro použití prostředků,
10. kladný rozdíl mezi vzájemnými
závazky a pohledávkami zúčastněných a nástupnických obchodních
společností nebo družstev, u nichž dochází k zániku v důsledku přeměny
splynutím osoby dlužníka a věřitele, vyloučený v zahajovací rozvaze ve
prospěch vlastního kapitálu, a to u nástupnické společnosti nebo
družstva v prvním zdaňovacím období nebo období, za něž je nástupnická
společnost povinna podat daňové přiznání, přičemž tento rozdíl se
stanoví bez vlivu ocenění reálnou hodnotou pro účely přeměny. Tento
rozdíl se snižuje o tu část pohledávky zanikající v důsledku splynutí
osoby dlužníka a věřitele, která byla u věřitele odepsána do nákladů,které nebyly považovány za daňově uznatelné podle
§ 24.
Toto ustanovení se nevztahuje na pohledávky a závazky z titulu
závazkových pokut, úroků z prodlení, poplatků prodlení, penále a jiných
sankcí ze smluvních vztahů,
11. kladný rozdíl mezi oceněním majetku podle zvláštního právního předpisu
1a)
a výší jeho hodnoty zachycené v účetnictví obchodní společnosti nebo družstva v souladu se zvláštním právním předpisem
20)
u společníka nebo člena družstva při zániku jeho účasti v obchodní
společnosti nebo členství v družstvu, pokud je podíl na likvidačním
zůstatku nebo vypořádací podíl vypořádáván v nepeněžní formě. Pokud
společníkovi nebo členovi družstva při zániku jeho účasti v obchodní
společnosti nebo družstvu vznikne vedle práva na vypořádací podíl v
nepeněžní formě současně i závazek vůči obchodní společnosti nebo
družstvu, sníží se tento kladný rozdíl o částku závazku,
12. částku závazku zachyceného v rozvaze, který zanikl jinak než jeho splněním, započtením, splynutím práva s povinností u jedné osoby,
dohodou mezi věřitelem a dlužníkem, kterou se dosavadní závazek
nahrazuje závazkem novým, a narovnáním podle zvláštního právníhopředpisu,
88)
pokud nebyla podle zvláštního právního předpisu
20)
zaúčtována ve prospěch výnosů nebo se o tuto částku závazku nezvyšuje výsledek hospodaření podle bodu 10.
Toto se nevztahuje na závazky ze smluvních pokut, úroků z prodlení a
jiných sankcí ze závazkových vztahů a dále na závazky, z jejichž titulu
vznikl výdaj (náklad), ale je výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění
a udržení zdanitelných příjmů, jen pokud byl zaplacen.
b) se snižuje o
1. rozdíl, o který smluvní pokuty a úroky z prodlení, poplatky z
prodlení, penále a jiné sankce ze závazkových vztahů zúčtované ve
prospěch výnosů podle zvláštního právního předpisu
20)
u poplatníka, který vede účetnictví, převyšují přijaté částky v tomto
zdaňovacím období. Do tohoto rozdílu nelze zahrnout částky pohledávek z
těchto sankcí, které zanikly v průběhu nebo k poslednímu dni
zdaňovacího období. Za zánik pohledávky se pro účely tohoto ustanovení považuje i její postoupení.
2. částky pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní
politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, o
které byl zvýšen výsledek hospodaření u poplatníka, který vede
účetnictví, podle písmene a) bodu 5, dojde-li k jejich odvedení.
Obdobně to platí pro právního nástupce poplatníka zaniklého bez
provedení likvidace, pokud tyto částky pojistného a příspěvku odvede zapoplatníka zaniklého bez provedení likvidace,
3. částky dalších výdajů (nákladů), které lze uplatnit jako výdaje
(náklady) na dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů, jen
pokud byly zaplaceny, dojde-li k jejich zaplacení v jiném zdaňovacím
období, než ve kterém tyto náklady ovlivnily výsledek hospodaření.
Obdobně to platí pro právního nástupce poplatníka zaniklého bez
provedení likvidace. Základ daně nelze snížit o zaplacené úroky, které
nebyly výdajem (nákladem) na dosažení, udržení a zajištění příjmů zdůvodů uvedených v
§ 25
odst. 1 písm. w),
c) lze snížit o
1. částky, o které byly nesprávně zvýšeny příjmy,
2. částky nezahrnuté do výdajů (nákladů), které lze podle tohoto zákona do výdajů (nákladů) zahrnout,
3. částky související s rozpouštěním rezerv a opravných položek,
jejichž tvorba nebyla pro daňové účely výdajem (nákladem) na dosažení,
zajištění a udržení příjmů, pokud jsou podle zvláštního právníhopředpisu
20)
zaúčtovány ve prospěch nákladů nebo výnosů,
4. oceňovací rozdíl vzniklý jinak než koupí majetku, není-li v tomto zákoně dále stanoveno jinak,
5. částky ve výši záporného rozdílu mezi oceněním podniku nebo části
podniku tvořící samostatnou organizační složku při nabytí vkladem nebopřeměnou
70)
a souhrnem jeho individuálně přeceněných složek majetku sníženým o
převzaté závazky (goodwill), pokud jsou podle zvláštního právního
předpisu
20)
zaúčtovány ve prospěch výnosů.
Obdobně se postupuje, je-li daňové přiznání podáváno za jiné období, než je zdaňovací období.
(4)
Do základu daně podle odstavce 1 se nezahrnují
a) u poplatníků uvedených v
§ 2
odst. 2, v
§ 17
odst. 3 a u stálé provozovny (
§ 22
odst. 2) příjmy, z nichž je daň vybírána zvláštní sazbou podle
§ 36. U penzijních fondů se do základu daně nezahrnují také úrokové příjmy z dluhopisu
35a)
a obdobného cenného papíru v zahraničí, z dividend a z podílů na
likvidačním zůstatku nebo jim obdobná plnění plynoucí ze zahraničí,
ze směnky vystavené bankou k zajištění pohledávky vzniklé z vkladu
věřitele, z vkladního listu a vkladu mu na roveň postavenému,
35b)
úroky, výhry a jiné výnosy z vkladu na vkladní knížce a vkladovém účtu,
35d)
b) příjmy, které jsou zdaňovány sazbou daně podle
§ 16
odst. 2 a
§ 21
odst. 4,
c) příjmy z nákupu vlastních akcií pod jmenovitou hodnotu při následném snížení základního kapitálu,
d) částky, které již byly zdaněny podle tohoto zákona u téhož
poplatníka nebo u poplatníka zaniklého bez provedení likvidace vpřípadě, kdy jsou příjmem u jeho právního nástupce,
e) částky zaúčtované do příjmů (výnosů), pokud souvisejí s výdaji
(náklady) neuznanými v předchozích zdaňovacích obdobích jako výdaje
(náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, a to maximálně do
výše těchto neuznaných výdajů (nákladů) v předchozích zdaňovacíchobdobích. Obdobně postupují poplatníci uvedení v
§ 2, kteří nevedou účetnictví,
f) podíl na likvidačním zůstatku nebo vypořádací podíl společníkaveřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti,
g) částka zaúčtovaná do příjmů (výnosů) podle zvláštního právního předpisu,
20)
pokud souvisí s výdajem (nákladem) vynaloženým na příjem, který nebyl v
předchozích zdaňovacích obdobích předmětem daně nebo byl od daně
osvobozen, a to maximálně do výše tohoto souvisejícího výdaje (nákladu),
h) částka vyplacená společníkovi obchodní společnosti nebo členovi
družstva z titulu účasti v obchodní společnosti nebo družstvu přisnížení základního kapitálu, která snižuje nabývací cenu podílu (
§ 24
odst. 7),
i) změna ocenění podílu v obchodní společnosti nebo v družstvu
ekvivalencí (protihodnotou), pokud je zaúčtována podle zvláštníhoprávního předpisu
20)
jako náklad nebo výnos. Ocenění ekvivalencí (protihodnotou) se pro účely tohoto zákona nepovažuje za ocenění reálnou hodnotou,
20)
j) u poplatníka uvedeného v
§ 17
částka zaúčtovaná ve prospěch výnosů ve výši rozdílu mezi oceněním
nepeněžitého vkladu a výší vkladu vyplácená obchodní společností
společníkovi nebo družstvem členovi družstva,
94)
pokud se o ni snižuje nabývací cena podílu,
k) změna reálné hodnoty (oceňovací rozdíl) u pohledávek, které
poplatník nabyl a určil k obchodování, o kterých je účtováno jako onákladu nebo výnosu podle zvláštního právního předpisu,
20)
l) částka příjmu z prodeje osobního automobilu, jehož vstupní cena je podle tohoto zákona limitována (
§ 29
odst. 10), do výše součtu jeho zůstatkové ceny (
§ 29
odst. 2) a rozdílu, o který pořizovací cena včetně technického
zhodnocení převyšuje vstupní cenu tohoto automobilu. Při prodeji
osobního automobilu koupeného bezprostředně po ukončení smlouvy o
finančním pronájmu s následnou koupí, pokud hrazené nájemné bylo vyšší
než limit stanovený v
§ 24
odst. 4, se do základu daně nezahrnuje částka příjmu z prodeje tohoto
osobního automobilu do výše součtu jeho pořizovací ceny včetně
technického zhodnocení nebo zůstatkové ceny a zaplacené částky
nájemného nad stanovený limit (
§ 24
odst. 4).
(5)
Náklady (výdaje) související s druhem
činnosti nebo jednotlivou činností v rámci téhož druhu činnosti, z níž
dosažené příjmy nejsou předmětem daně nebo jsou předmětem daně, ale
jsou od daně osvobozeny, nelze přičítat k nákladům (výdajům)
souvisejícím s druhem činnosti nebo jednotlivou činností v rámci téhož
druhu činnosti, z níž dosažené příjmy jsou předmětem daně a nejsou od
daně osvobozeny.
(6)
Za příjmy se považuje jak peněžní plnění, tak i nepeněžní plnění, oceněné podle zvláštního předpisu
1a),
pokud tento zákon nestanoví jinak; přitom se příjmy získané směnou
posuzují pro účely zákona obdobně jako příjmy získané prodejem.
Nepeněžním příjmem vlastníka (pronajímatele) jsou výdaje (náklady)
vynaložené nájemcem na najatém majetku se souhlasem pronajímatele nad
rámec smluveného nájemného a nehrazené vlastníkem (pronajímatelem), a
to:
a) ve zdaňovacím období, kdy došlo k ukončení nájmu, pokud nepeněžním plněním jsou výdaje (náklady) uvedené v
§ 24
odst. 2 písm. zb) a výdaje na dokončené technické zhodnocení (
§ 33
),
za podmínky, že o hodnotu technického zhodnocení nezvýšil vlastník
(pronajímatel) vstupní cenu, ani nebylo v průběhu nájmu odpisováno
nájemcem. Toto nepeněžní plnění se ocení zůstatkovou cenou, kterou by
měl majetek při rovnoměrném odpisování (
§ 31
odst. 1 písm. a), nebo znaleckým posudkem,
b) ve zdaňovacím období, kdy došlo k ukončení nájmu nebo k písemnému
zrušení souhlasu vlastníka s odpisováním doručenému nájemci, pokudnepeněžním plněním jsou výdaje na dokončené technické zhodnocení (
§ 33
),
které odpisoval nájemce se souhlasem vlastníka (pronajímatele). Toto
nepeněžní plnění se ocení zůstatkovou cenou, kterou by měl majetek při
rovnoměrném odpisování (
§ 31
odst. 1 písm. a), nebo znaleckým posudkem,
c) ve zdaňovacím období, ve kterém bylo technické zhodnocení (
§ 33
)
uvedeno do užívání, pokud o hodnotu technického zhodnocení vlastník
(pronajímatel) zvýší vstupní (zůstatkovou) cenu. Toto nepeněžní plnění
se ocení ve výši výdajů (nákladů) vynaložených nájemcem.
(7)
Liší-li se ceny sjednané mezi spojenými
osobami od cen, které by byly sjednány mezi nezávislými osobami v
běžných obchodních vztazích za stejných nebo obdobných podmínek, a
není-li tento rozdíl uspokojivě doložen, upraví správce daně základ
daně poplatníka o zjištěný rozdíl; nelze-li určit cenu, která by byla
sjednávána mezi nezávislými osobami v běžných obchodních vztazích za
stejných nebo obdobných podmínek, použije se cena zjištěná podle
zvláštního právního předpisu.
1a)
Za cenu, která by byla sjednána mezi nezávislými osobami v běžných obchodních vztazích při stanovení výše úroků u půjček,
20d)
se pro účely tohoto ustanovení považuje úrok ve výši 140 % diskontní
úrokové sazby České národní banky platné v době uzavření smlouvy; toto
se nepoužije v případě, kdy sjednaná výše úroků u půjčky je nižší než
úrok ve výši 140 % diskontní úrokové sazby České národní banky platné v
době uzavření smlouvy, a věřitelem je osoba s bydlištěm nebo se sídlem
v zahraničí nebo je věřitelem společník nebo člen družstva uvedený v
§ 2
odst. 2 a
§ 17
odst. 3. Toto ustanovení se nepoužije při úplatném poskytnutí místnosti
s nezbytným vybavením zaměstnavatelem odborové organizaci pro nezbytnou
provozní činnost. Spojenými osobami se pro účely tohoto zákona rozumí
a) kapitálově spojené osoby, přitom
1. jestliže se jedna osoba přímo podílí na kapitálu nebo hlasovacích
právech druhé osoby, anebo se jedna osoba přímo podílí na kapitálu nebo
hlasovacích právech více osob; a přitom tento podíl představuje alespoň
25 % základního kapitálu nebo 25 % hlasovacích práv těchto osob, jsou
všechny tyto osoby vzájemně osobami přímo kapitálově spojenými,
2. jestliže se jedna osoba nepřímo podílí na kapitálu nebo hlasovacích
právech druhé osoby, anebo se jedna osoba přímo nebo nepřímo podílí na
kapitálu nebo hlasovacích právech více osob; a přitom tento podíl
představuje alespoň 25 % základního kapitálu nebo 25 % hlasovacích práv
těchto osob, jsou všechny tyto osoby vzájemně osobami kapitálověspojenými,
b) jinak spojené osoby, kterými jsou osoby
1. kdy se jedna osoba podílí na vedení nebo kontrole jiné osoby,
2. kdy se shodné osoby nebo osoby blízké
20c)
podílejí na vedení nebo kontrole jiných osob, tyto jiné osoby jsou
vzájemně osobami jinak spojenými. Za jinak spojené osoby se nepovažují
osoby, kdy je jedna osoba členem dozorčích rad obou osob,
3. ovládající a ovládaná a také osoby ovládané stejnou ovládající osobou,
4. blízké,
20c)
5. které vytvořily právní vztah převážně za účelem snížení základu daně
nebo zvýšení daňové ztráty. Podíl na základním kapitálu nebo podíl s
hlasovacím právem ve zdaňovacím období nebo období, za něž je podávánodaňové přiznání, se stanoví jako aritmetický průměr měsíčních stavů.
Účast v kontrolní komisi nebo obdobném kontrolním orgánu a provádění
kontroly za úplatu se nepovažuje za podílení se na kontrole.
(8)
Výsledek hospodaření nebo rozdíl mezi
příjmy a výdaji, z něhož se vychází pro zjištění základu daně za
zdaňovací období (část zdaňovacího období) předcházející dni ukončení
podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, pronájmu nebo
zahájení likvidace, se upraví
a) u poplatníků uvedených v
§ 17, kteří vedou účetnictví, o zůstatky vytvořených rezerv
22a)
a opravných položek, výnosů příštích období, výdajů příštích období,
příjmů příštích období a nákladů příštích období, které nebudou
prokazatelně zúčtovány v období likvidace
20),
b) u poplatníků uvedených v
§ 2
1. pokud vedou účetnictví, o zůstatky vytvořených rezerv
22a)
a opravných položek, výnosů příštích období, výdajů příštích období,
příjmů příštích období a nákladů příštích období; avšak nájemné včetně
nájemného u finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného
majetku se do základu daně zahrne pouze v poměrné výši připadající ze
sjednané doby na příslušné zdaňovací období do ukončení podnikatelské
činnosti a do ukončení pronájmu,
2. pokud vedou daňovou evidenci, o výši pohledávek [s výjimkou pohledávek uvedených v
§ 24
odst. 2 písm. y)] a závazků s výjimkou přijatých a zaplacených záloh, o
cenu nespotřebovaných zásob, a o zůstatky vytvořených rezerv
22a)
;
přitom nájemné u finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci se
do základu daně zahrne pouze v poměrné výši připadající ze sjednané
doby na příslušné zdaňovací období do ukončení podnikatelské činnosti
nebo jiné samostatné výdělečné činnosti nebo do ukončení pronájmu. Do
základu daně se zahrne při dalším prodeji nespotřebovaných zásob již
zahrnutých do základu daně pouze rozdíl, o který převyšuje cena, za
kterou byly nespotřebované zásoby prodány, cenu nespotřebovaných zásob
zahrnutých do základu daně. Obdobně se postupuje u poplatníků, kteří
měli příjmy z pronájmu (
§ 9
) a kteří nevedou účetnictví, ale výdaje na dosažení, zajištění a udržení příjmů uplatňují nebo uplatňovali v prokázané výši,
3. v případech, kdy poplatník nevede účetnictví s výjimkou uvedenou v
bodě 2, ani nevede daňovou evidenci, o cenu nespotřebovaných zásob, ovýši pohledávek [s výjimkou pohledávek uvedených v
§ 24
odst. 2 písm. y)] a zaplacených záloh.
Stejným způsobem postupují poplatníci uvedení v
§ 2, pokud v průběhu zdaňovacího období přeruší podnikatelskou nebo jinou samostatnou výdělečnou činnost (
§ 7
) nebo pronájem (
§ 9
), a podnikatelskou nebo jinou samostatnou výdělečnou činnost (
§ 7
) nebo pronájem (
§ 9
)
nezahájí do termínu pro podání daňového přiznání za příslušné zdaňovací
období, ve kterém byly podnikatelská nebo jiná samostatná výdělečná
činnost (
§ 7
) nebo pronájem (
§ 9
) přerušeny. Stejným způsobem dále postupují poplatníci uvedení v
§ 2
při změně způsobu uplatňování výdajů podle
§ 24
na způsob podle
§ 7
odst. 9 nebo
§ 9
odst. 4 anebo při zahájení účtování, nebo při zahájení vedení daňové
evidence. Základ daně (dílčí základ daně) se upraví za zdaňovací období
předcházející zdaňovacímu období, ve kterém ke změně způsobu
uplatňování výdajů došlo.
(9)
Ve zdaňovacím období, v němž dojde ke
zrušení smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí hmotného
movitého majetku a předmět pronájmu byl odpisován podle
§ 30
odst. 4, upraví pronajímatel nebo jeho postupník [
§ 30
odst. 12 písm. g)] základ daně o rozdíl mezi uplatněnými odpisy a odpisy vypočtenými podle
§ 31
nebo
§ 32.
Toto ustanovení se nepoužije v případě, kdy bude pronajímatelem
bezprostředně uzavřena nová smlouva o finančním pronájmu tohoto
majetku, a v případech, kdy byl předmět finančního pronájmu
prokazatelně zničen nebo odcizen.
(10)
Pro zjištění základu daně se vychází z účetnictví vedeného podle zvláštního předpisu
20)
pokud zvláštní předpis nebo tento zákon nestanoví jinak anebo pokud nedochází ke krácení daňové povinnosti jiným způsobem.
(11)
U stálé provozovny (
§ 22
odst. 2) nemůže být základ daně nižší nebo daňová ztráta vyšší, než
jaké by dosáhl z téže nebo podobné činnosti vykonávané za obdobných
podmínek poplatník se sídlem či bydlištěm na území České republiky. Ke
stanovení může být použito poměru zisku nebo ztráty k nákladům nebo
hrubým příjmům u srovnatelných poplatníků nebo činností, srovnatelné
výše obchodního rozpětí (provize) a jiných srovnatelných údajů. Rovněž
lze použít metody rozdělení celkových zisků nebo ztrát zřizovatele
stálé provozovny jeho různým částem.
(12)
Ustanovení předchozích odstavců platí i pro poplatníky uvedené v
§ 2, pokud není v
§ 5
stanoveno jinak.
(13)
U poplatníků, kteří nevedou účetnictví
při vložení pohledávky do obchodní společnosti nebo družstva a při
postoupení pohledávky, s výjimkou pohledávky podle
§ 33a
zákona o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému
majetku, je příjmem hodnota této pohledávky, a to i v případě, že se
jedná o pohledávku postoupenou nebo pohledávku vloženou za cenu nižší,
než je její hodnota. Pokud byla pohledávka postoupena za cenu vyšší,
než je její hodnota, je příjmem tato vyšší cena. Při postoupení
pohledávek uvedených v
§ 24
odst. 2 písm. y) je příjmem částka, za kterou byly pohledávky postoupeny.
(14)
Při přechodu z daňové evidence na vedení účetnictví u poplatníka s příjmy podle
§ 7
lze hodnotu zásob a pohledávek, které poplatník evidoval v době
zahájení vedení účetnictví, zahrnout do základu daně buď jednorázově v
době zahájení vedení účetnictví nebo postupně po 9 následujících
zdaňovacích období, počínaje zdaňovacím obdobím zahájení vedení
účetnictví. Ukončí-li nebo přeruší-li poplatník činnost nebo ukončí-li
vedení účetnictví před uplynutím doby zahrnování zásob a pohledávek do
základu daně, zvýší ve zdaňovacím období, ve kterém byla činnost
přerušena nebo ukončena nebo ve kterém bylo ukončeno vedení účetnictví,
základ daně o hodnotu zásob a pohledávek, které nezahrnul do základu
daně.
(15)
Do základu daně se zahrnuje i rozdíl mezi oceněním podniku nebo části podniku, tvořící samostatnou organizační složku,
70)
nabytého koupí a souhrnem ocenění jeho jednotlivých složek majetku v
účetnictví prodávajícího sníženým o převzaté závazky (dále jen
"oceňovací rozdíl při koupi podniku nebo části podniku"). Kladný
oceňovací rozdíl při koupi podniku nebo části podniku se zahrnuje do
výdajů (nákladů) rovnoměrně během 180 měsíců, a to v poměrné výši
připadající na počet měsíců v příslušném zdaňovacím období nebo období,
za něž je podáváno daňové přiznání. Záporný oceňovací rozdíl při koupi
podniku nebo části podniku je částkou zvyšující výsledek hospodaření
nebo rozdíl mezi příjmy a výdaji rovnoměrně během 180 měsíců, a to v
poměrné výši připadající na počet měsíců v příslušném zdaňovacím období
nebo období, za něž je podáváno daňové přiznání, pokud nebyl ve stejné
výši podle zvláštního právního předpisu
20)
součástí příjmů (výnosů). Neodepsanou část záporného oceňovacího
rozdílu při koupi podniku nebo části podniku je poplatník povinen
zahrnout do základu daně při vyřazení poslední složky dlouhodobého
nehmotného majetku nebo hmotného majetku; obdobně lze postupovat i u
neodepsané části kladného oceňovacího rozdílu při koupi podniku nebo
části podniku. Při postupném vyřazování majetku tvořícího koupený
podnik nebo část podniku se oceňovací rozdíl nemění. Při nájmu podniku,
70)
jehož pronajímatel odpisoval oceňovací rozdíl při koupi podniku nebo
části podniku, může nájemce na základě písemné smlouvy s pronajímatelem
pokračovat v zahrnování tohoto oceňovacího rozdílu do základu daně
obdobně po dobu trvání nájmu. Při fúzi nebo při převodu jmění na
společníka nebo při rozdělení obchodní společnosti nebo družstva
70)
se neodepsaná část kladného nebo záporného oceňovacího rozdílu při
koupi podniku nebo části podniku zahrne do základu daně zanikající
obchodní společnosti nebo družstva, pokud nebylo dohodnuto, že
nástupnická obchodní společnost nebo družstvo pokračuje v zahrnování do
základu daně obdobně, jako by k přeměně nedošlo. Kladný nebo záporný
rozdíl mezi oceněním podniku nebo části podniku, tvořící samostatnou
organizační složku,
70)
nabytého koupí a souhrnem jeho individuálně přeceněných složek majetku
sníženým o převzaté závazky (goodwill) se zahrnuje do základu daně
obdobně jako oceňovací rozdíl při koupi podniku nebo části podniku.
(16)
Při prodeji podniku nebo jeho části
poplatníkem, který nevede účetnictví, vstupuje do základu daně příjem z
prodeje a hodnota všech postupovaných závazků. Jsou-li součástí prodeje
podniku nebo jeho části i zásoby uplatněné jako výdaj, zvýší se základ
daně o rozdíl mezi hodnotou zásob a jejich cenou stanovenou při
prodeji. Jedná-li se o plátce daně z přidané hodnoty, rozumí se pro
účely tohoto ustanovení hodnotou závazků, jedná-li se o zdanitelné
plnění podléhající dani z přidané hodnoty se sníženou nebo základní
sazbou, hodnota včetně daně z přidané hodnoty. Pro účely tohoto
ustanovení se nepoužije ustanovení odstavce 13.
(17)
U poplatníků, kteří vedou
účetnictví, se výsledek hospodaření neupravuje o oceňovací rozdíl ze
změny reálné hodnoty podle zvláštního právního předpisu
20)
a) cenného papíru s výjimkou směnek,
b) derivátu a části majetku a závazku zajištěného derivátem,
c) závazku vrátit cenný papír, který poplatník zcizil a do okamžiku ocenění jej nezískal zpět,
d) finančního umístění a technických rezerv u poplatníků, kteří mají
povolení k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti podlezvláštního právního předpisu
89).
Společný systém zdanění při převodu podniku, výměně podílů, fúzi a rozdělení
(1)
Převodem podniku nebo jeho samostatné
části na společnost (dále jen "převod podniku nebo jeho samostatné
části") se pro účely tohoto zákona rozumí postup, při kterém společnost
převádí, bez toho, aby zanikla (dále jen "převádějící společnost"),
podnik nebo jeho část, která představuje samostatný organizační a
funkční celek sloužící k provozování jednoho nebo více předmětů
podnikání (dále jen "podnik nebo jeho samostatná část"), na jinou
společnost (dále jen "přijímající společnost") tak, že za převedený
podnik nebo jeho samostatnou část získá převádějící společnost podíl v
přijímající společnosti nebo se zvýší její vklad do základního kapitálu
přijímající společnosti.
(2)
Nabývací cenou podílu v přijímající
společnosti je cena převedeného podniku nebo jeho samostatné části, jak
byl oceněn pro nepeněžitý vklad podle zvláštního právního předpisu,
70)
v ostatních případech cena zjištěná podle zvláštního právního předpisu.
1a)
(3)
Příjmy (výnosy) vzniklé u převádějící
společnosti při převodu podniku nebo jeho samostatné části v
souvislosti s oceněním převedeného majetku a závazků pro účely převodu
podniku nebo jeho samostatné části se nezahrnují do základu daně.
(4)
Přijímající společnost nebo přijímající
společnost prostřednictvím své stálé provozovny umístěné na území České
republiky pokračuje v odpisování započatém převádějící společností u
převedeného hmotného a nehmotného majetku, který lze odpisovat podle
tohoto zákona [
§ 30
odst. 12 písm. m)].
(5)
Přijímající společnost nebo přijímající
společnost prostřednictvím své stálé provozovny umístěné na území České
republiky je oprávněna
a) převzít rezervy a opravné položky související
s převedeným podnikem nebo s jeho samostatnou částí, vytvořené
převádějící společností podle zvláštního právního předpisu
22a)
za podmínek, které by platily pro převádějící společnost, pokud by se převod podniku nebo jeho samostatné části neuskutečnil,
b) převzít daňovou ztrátu nebo část daňové ztráty vyměřené převádějící
společnosti, která souvisí s převedeným podnikem nebo jeho samostatnou
částí a dosud nebyla uplatněna jako položka odčitatelná od základu daně
převádějící společností. Tuto daňovou ztrátu lze uplatnit jako položku
odčitatelnou od základu daně ve zdaňovacích obdobích zbývajících do
pěti zdaňovacích období bezprostředně následujících po zdaňovacím
období nebo období, za něž je podáváno daňové přiznání,
za které byla daňová ztráta převádějící společnosti vyměřena za
podmínek stanovených tímto zákonem. Neprokáže-li poplatník, jaká část
daňové ztráty se vztahuje k převedenému podniku nebo k jeho samostatné
části, stanoví se tato část daňové ztráty podle poměru hodnoty
převedeného majetku zachycené v účetnictví převádějící společnostipodle zvláštního právního předpisu
20)
bezprostředně před převodem snížené o převedené závazky při převodu
podniku nebo jeho samostatné části a hodnoty veškerého majetku
zachycené v účetnictví převádějící společnosti podle zvláštního
právního předpisu
20)
snížené o veškeré závazky převádějící společnosti bezprostředně před provedením převodu,
c) převzít položky odčitatelné od základu daně vztahující se k
převedenému podniku nebo jeho samostatné části, na něž vznikl nárokpřevádějící společnosti v souladu s
§ 34
odst. 3 až 5,
a které dosud nebyly uplatněny převádějící společností, za podmínek,
které by platily pro převádějící společnost, pokud by se převod podniku
nebo jeho samostatné části neuskutečnil.
(6)
Ustanovení odstavců 2, 3 a 5 se použijí, pokud
a) převádějící společnost i přijímající společnost jsou poplatníky uvedenými v
§ 17
odst. 3 a mají formu akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným,
b) převádějící společnost je společností, která je daňovým rezidentem
jiného členského státu Evropské unie a přijímající společnost jepoplatníkem uvedeným v
§ 17
odst. 3 a má formu akciové společnosti nebo společnosti s ručením
omezeným a převedený majetek a závazky nejsou po převodu součástí stálé
provozovny přijímající společnosti umístěné mimo území České republiky,
nebo
c) převádějící společnost je poplatníkem uvedeným v
§ 17
odst. 3 a má formu akciové společnosti nebo společnosti s ručením
omezeným nebo je společností, která je daňovým rezidentem jiného
členského státu Evropské unie, a přijímající společnost je společností,
která je daňovým rezidentem jiného členského státu Evropské unie a
převedený majetek a závazky jsou po převodu součástí stálé provozovny
přijímající společnosti umístěné na území České republiky.
(1)
Výměnou podílů se pro účely tohoto zákona
rozumí postup, při kterém jedna společnost (dále jen "nabývající
společnost") získá podíl v jiné společnosti (dále jen "nabytá
společnost") v rozsahu, který představuje většinu hlasovacích práv
nabyté společnosti, a to tak, že poskytne společníkům nabyté
společnosti za podíl v nabyté společnosti podíl v nabývající
společnosti s případným doplatkem na dorovnání. Většinou hlasovacích
práv se rozumí více než 50 % všech hlasovacích práv. Nabytí podílu v
nabyté společnosti provedené nabývající společností prostřednictvím
obchodníka s cennými papíry
nebo osoby s obdobným postavením v zahraničí se posuzuje jako jedna
transakce, a to za předpokladu, že se uskuteční v rámci šestiměsíčního
období.
(2)
Doplatkem na dorovnání se při výměně
podílů rozumí platba poskytnutá bývalým majitelům podílu v nabyté
společnosti k podílu v nabývající společnosti při výměně podílů, jež
nesmí přesáhnout 10 % jmenovité hodnoty všech podílů v nabývající
společnosti, nebo nelze-li určit jmenovitou hodnotu podílu v nabývající
společnosti, 10 % účetní hodnoty všech podílů v nabývající společnosti.
(3)
Nabývací cenou podílu v nabývající
společnosti je u společníka nabyté společnosti hodnota, jakou měl podíl
v nabyté společnosti pro účely tohoto zákona v době výměny. Stejným
způsobem se stanoví nabývací cena podílu v nabývající společnosti,
který není zahrnut v obchodním majetku u poplatníka uvedeného v
§ 2.
(4)
Příjmy (výnosy) vzniklé u společníka
nabyté společnosti z důvodu přecenění podílu v nabyté společnosti při
převodu podílu se nezahrnují při výměně podílů do základu daně. Toto se
nevztahuje na doplatek na dorovnání.
(5)
Nabývací cena podílu v nabyté společnosti
se u nabývající společnosti stanoví jako jejich reálná hodnota podle
zvláštního právního předpisu.
20)
(6)
Ustanovení odstavců 3 až 5 se použijí, pokud nabývající společnost i nabytá společnost jsou poplatníky uvedenými v
§ 17
odst. 3, kteří mají formu akciové společnosti nebo společnosti s
ručením omezeným nebo jsou společnostmi, které jsou daňovými rezidenty
jiného členského státu Evropské unie a společník nabyté společnosti
a) je poplatníkem uvedeným v
§ 2
odst. 2 nebo v
§ 17
odst. 3, nebo
b) není poplatníkem uvedeným v
§ 2
odst. 2 nebo v
§ 17
odst. 3, ale držel podíl v nabyté společnosti a drží podíl v nabývající
společnosti prostřednictvím stálé provozovny, umístěné na území České
republiky.
(1)
Fúzí společností se pro účely tohoto zákona rozumí postup, při kterém
a) veškerý majetek a závazky jedné nebo více
společností, která zaniká a je zrušena bez likvidace (dále jen
"zanikající společnost"), přechází na jinou existující společnost (dále
jen "nástupnická existující společnost"), přičemž společníci zanikající
společnosti nabudou podíl v nástupnické existující společnosti s
případným doplatkem na dorovnání,
b) veškerý majetek a závazky dvou nebo více zanikajících společností
přechází na nově vzniklou společnost (dále jen "nástupnická založená
společnost"), kterou tyto zanikající společnosti založily, přičemž
společníci zanikajících společností nabudou podíl v nástupnickézaložené společnosti s případným doplatkem na dorovnání,
c) veškerý majetek a závazky zanikající společnosti přechází na jinou
společnost, která je jediným společníkem zanikající společnosti (dálejen "nástupnická společnost, která je jediným společníkem").
(2)
Rozdělením společnosti se pro účely
tohoto zákona rozumí postup, při kterém veškerý majetek a závazky
zanikající společnosti přechází na dvě nebo více existující nebo nově
vzniklé společnosti (dále jen "nástupnické společnosti při rozdělení"),
přičemž společníci zanikající společnosti nabudou podíl v nástupnických
společnostech při rozdělení s případným doplatkem na dorovnání.
(3)
Za fúzi společností a rozdělení společnosti se považují také přeměny společnosti podle zvláštního právního předpisu,
70)
přitom převod jmění na společníka se považuje za fúzi společností,
pouze jsou-li splněny podmínky uvedené v odstavci 1 písm. c).
(4)
Příjmy (výnosy) nástupnické existující
společnosti, nástupnické založené společnosti, nástupnické společnosti,
která je jediným společníkem, nebo nástupnické společnosti při
rozdělení společnosti vzniklé z důvodu přecenění majetku a závazků pro
účely fúze společností nebo rozdělení společnosti se nezahrnují do
základu daně.
(5)
Příjmy (výnosy) společníka zanikající
společnosti vzniklé z důvodu přecenění majetku a závazků pro účely fúze
společností nebo rozdělení společnosti se nezahrnují do základu daně.
Toto se nevztahuje na doplatek na dorovnání. Ustanovení tohoto odstavce
se použije, pokud zanikající společnost i nástupnická existující
společnost, nástupnická založená společnost, nástupnická společnost,
která je jediným společníkem, nebo nástupnická společnost při rozdělení
jsou poplatníky uvedenými v
§ 17
odst. 3, kteří mají formu akciové společnosti nebo společnosti s
ručením omezeným, nebo jsou společnostmi, které jsou daňovými rezidenty
jiného členského státu Evropské unie a společník zanikající společnosti
a) je poplatníkem uvedeným v
§ 2
odst. 2 nebo v
§ 17
odst. 3, nebo
b) není poplatníkem uvedeným v
§ 2
odst. 2 nebo v
§ 17
odst. 3, ale držel podíl v zanikající společnosti a drží podíl v
nástupnické existující společnosti, nástupnické založené společnosti,
nástupnické společnosti, která je jediným společníkem, nebo nástupnické
společnosti při rozdělení prostřednictvím stálé provozovny umístěné na
území České republiky.
(6)
Nabývací cenou podílu v nástupnické
existující společnosti, nástupnické založené společnosti, nástupnické
společnosti, která je jediným společníkem, nebo nástupnické společnosti
při rozdělení získaného při fúzi společností nebo rozdělení společnosti
je u společníka zanikající společnosti hodnota, jakou měl podíl v
zanikající společnosti pro účely tohoto zákona ke dni předcházejícímu
rozvahový den před rozhodným dnem fúze nebo rozdělení. Stejným způsobem
se stanoví nabývací cena podílu v nástupnické existující společnosti,
nástupnické založené společnosti, nástupnické společnosti, která je
jediným společníkem, nebo nástupnické společnosti při rozdělení, který
není zahrnut v obchodním majetku u poplatníka uvedeného v
§ 2.
(7)
Nástupnická existující společnost,
nástupnická založená společnost, nástupnická společnost, která je
jediným společníkem, nebo nástupnická společnost při rozdělení nebo
nástupnická existující společnost, nástupnická založená společnost,
nástupnická společnost, která je jediným společníkem, nebo nástupnická
společnost při rozdělení prostřednictvím své stálé provozovny umístěné
na území České republiky pokračuje v odpisování započatém zanikající
společností u hmotného a nehmotného majetku, jež přešel v důsledku fúze
společností nebo rozdělení společnosti, a který lze odpisovat podle
tohoto zákona [
§ 30
odst. 12 písm. m)].
(8)
Nástupnická existující společnost,
nástupnická založená společnost, nástupnická společnost, která je
jediným společníkem, nebo nástupnická společnost při rozdělení nebo
nástupnická existující společnost, nástupnická založená společnost,
nástupnická společnost, která je jediným společníkem, nebo nástupnická
společnost při rozdělení prostřednictvím své stálé provozovny umístěné
na území České republiky, je oprávněna
a) převzít rezervy a opravné položky vytvořené zanikající společností podle zvláštního právního předpisu
22a)
za podmínek, které by platily pro zanikající společnost, pokud by se fúze společností nebo rozdělení společnosti neuskutečnily,
b) převzít daňovou ztrátu vyměřenou zanikající společnosti, která dosud
nebyla uplatněna jako položka odčitatelná od základu daně zanikající
společností. Tuto daňovou ztrátu lze uplatnit jako položku odčitatelnou
od základu daně ve zdaňovacích obdobích zbývajících do pěti zdaňovacíchobdobí bezprostředně následujících po zdaňovacím období nebo období, za něž je podáváno daňové přiznání, za které byla daňová ztráta zanikající společnosti vyměřena za podmínek stanovených tímto zákonem,
c) převzít položky odčitatelné od základu daně, na něž vznikl nárok zanikající společnosti, v souladu s
§ 34
odst. 3 až 5,
a které dosud nebyly uplatněny zanikající společností za podmínek,
které by platily pro zanikající společnost, pokud by se fúze
společností nebo rozdělení společnosti neuskutečnily.
(9)
Ustanovení odstavců 4, 5, 6 a 8 se použijí, pokud
a) zanikající společnost i nástupnická
existující společnost, nástupnická založená společnost, nástupnická
společnost, která je jediným společníkem, nebo nástupnická společnost
při rozdělení jsou poplatníky uvedenými v
§ 17
odst. 3 a mají formu akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným, nebo
b) zanikající společnost je společností, která je daňovým rezidentem
jiného členského státu Evropské unie a nástupnická existující
společnost, nástupnická založená společnost, nástupnická společnost,
která je jediným společníkem, nebo nástupnická společnost při rozděleníje poplatníkem uvedeným v
§ 17
odst. 3 a má formu akciové společnosti nebo společnosti s ručením
omezeným, a pokud majetek a závazky, jež přešly ze zanikající
společnosti na nástupnickou existující společnost, nástupnickou
založenou společnost, nástupnickou společnost, která je jediným
společníkem, nebo nástupnickou společnost při rozdělení v důsledku fúze
společností nebo rozdělení společnosti, nejsou součástí stálé
provozovny nástupnické existující společnosti, nástupnické založené
společnosti, nástupnické společnosti, která je jediným společníkem,
nebo nástupnické společnosti při rozdělení mimo území České republiky,
nebo
c) zanikající společnost je poplatníkem uvedeným v
§ 17
odst. 3 a má formu akciové společnosti nebo společnosti s ručením
omezeným nebo je společností, která je daňovým rezidentem jiného
členského státu Evropské unie a nástupnická existující společnost,
nástupnická založená společnost, nástupnická společnost, která je
jediným společníkem, nebo nástupnická společnost při rozdělení je
společností, která je daňovým rezidentem v jiném členském státu
Evropské unie, a pokud majetek a závazky, jež přešly ze zanikající
společnosti na nástupnickou založenou společnost, nástupnickou
společnost, která je jediným společníkem, nebo nástupnickou společnost
při rozdělení v důsledku fúze společností nebo rozdělení společnosti,
jsou součástí stálé provozovny nástupnické existující společnosti,
nástupnické založené společnosti, nástupnické společnosti, která je
jediným společníkem, nebo nástupnické společnosti při rozdělení
umístěné na území České republiky.
(1)
Poplatník, který splňuje podmínky uvedené v
§ 23a,
23b
nebo
§ 23c,
oznámí před převodem podniku nebo jeho samostatné části nebo před
výměnou podílů svému místně příslušnému správci daně, že bude
postupovat podle
§ 23a,
23b
nebo
§ 23c.
(2)
Ustanovení
§ 23a
odst. 5 písm. b) a c) a
§ 23c
odst. 8 písm. b) a c) nelze použít, pokud hlavním důvodem nebo jedním z
hlavních důvodů převodu podniku nebo jeho samostatné části, výměny
podílů, fúze společností nebo rozdělení společnosti je snížení nebo
vyhnutí se daňové povinnosti, zejména je-li zjevné, že pro převod
podniku nebo jeho samostatné části, výměnu podílů, fúzi společností
nebo rozdělení společnosti neexistují řádné ekonomické důvody jako
restrukturalizace nebo zvyšování efektivity činnosti společností, které
se převodu podniku nebo jeho samostatné části, výměny podílů, fúze
společností nebo rozdělení společnosti účastní.
(3)
Je-li při převodu podniku nebo jeho
samostatné části přijímající společností nebo při fúzi společností nebo
rozdělení společnosti zanikající společností nebo nástupnickou
existující společností, nástupnickou založenou společností,
nástupnickou společností, která je jediným společníkem, nebo
nástupnickou společností při rozdělení společnost, která po dobu delší
než 12 měsíců předcházejících převodu podniku nebo jeho samostatné
části nebo rozhodnému dni fúze nebo rozdělení ve skutečnosti
nevykonávala činnost, má se za to, že neexistují řádné ekonomické
důvody pro operaci, neprokáže-li některý z dotčených poplatníků opak. Obdobně
se postupuje v případě, že převádějící společnost převede podíl v
přijímající společnosti, který získala za převedený podnik nebo jeho
samostatnou část, nebo část podílu odpovídající zvýšení jejího vkladu
do základního kapitálu přijímající společnosti, kterou získala za
převedený podnik nebo jeho samostatnou část, v době kratší než 3 roky
předcházející převodu podniku nebo jeho samostatné části.
(4)
Při nedodržení podmínek stanovených v
§ 23a
až
23c
se základ daně stanovený s využitím
§ 23a
až
23c
posuzuje jako nesplnění daňové povinnosti poplatníkem.
Výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů
(1)
Výdaje (náklady) vynaložené na dosažení,
zajištění a udržení zdanitelných příjmů se pro zjištění základu daně
odečtou ve výši prokázané poplatníkem a ve výši stanovené tímto zákonem
a zvláštními předpisy
5).
Ve výdajích na dosažení, zajištění a udržení příjmů nelze uplatnit
výdaje, které již byly v předchozích zdaňovacích obdobích ve výdajích
na dosažení, zajištění a udržení příjmů uplatněny. Pokud poplatník
účtuje v souladu se zvláštním právním předpisem
20)
některé účetní operace kompenzovaně, posuzují se náklady, jejichž
uznatelnost je limitována výší příjmů s nimi souvisejících, obdobně
jako by byly účtovány odděleně náklady a výnosy.
(2)
Výdaji (náklady) podle odstavce 1 jsou také
a) odpisy hmotného majetku (
§ 26
až
33),
b) zůstatková cena hmotného majetku (
§ 29
odst. 2), s výjimkou uvedenou v písmenu c) a
§ 25, a to u
1. pěstitelských celků, trvalých porostů a zvířat podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu, při jejich vyřazení,
2. prodaného nebo zlikvidovaného hmotného majetku a nehmotného majetku, který lze podle tohoto zákona odpisovat,
3. hmotného majetku předaného povinně bezúplatně podle zvláštních předpisů, snížená o přijaté dotace na jeho pořízení. Toto
ustanovení se nepoužije pro zůstatkovou cenu prodávaného osobníhoautomobilu, jehož vstupní cena je podle tohoto zákona limitována (
§ 29
odst. 10), kdy se částka příjmu z prodeje podle
§ 23
odst. 4 písm. l) nezahrnuje do základu daně,
Při částečném prodeji nebo zlikvidování hmotného majetku a nehmotného
majetku je výdajem (nákladem) poměrná část zůstatkové ceny. Zůstatkovou
cenu nebo její část nelze uplatnit v případě, kdy je stavební dílo
(dům, budova, stavba) likvidováno zcela nebo zčásti v souvislosti s
výstavbou nového stavebního díla nebo jeho technickým zhodnocením.
Obdobně se toto ustanovení vztahuje na zůstatkovou cenu hmotného
majetku a nehmotného majetku odpisovaného pouze podle zvláštního
právního předpisu
20), jehož účetní odpisy jsou výdajem (nákladem) podle písmene v),
c) zůstatková cena hmotného majetku (
§ 29
odst. 2) vyřazeného v důsledku škody jen do výše náhrad s výjimkou
uvedenou v písmenu l). Obdobně se toto ustanovení vztahuje na
zůstatkovou cenu hmotného majetku a nehmotného majetku odpisovaného
pouze podle zvláštního právního předpisu
20), jehož účetní odpisy jsou výdajem (nákladem) podle písmene v),
d) příspěvky právnickým osobám, pokud povinnost členství vyplývá ze
zvláštního právního předpisu, nebo členství je nutnou podmínkou k
provozování předmětu podnikání (činnosti), jakož i příspěvky placené
zaměstnavatelem za zaměstnance v případě, kdy členství zaměstnance jepodmínkou k provozování předmětu podnikání (činnosti)
81)
zaměstnavatele, a dále členský příspěvek poplatníka organizacím zaměstnavatelů založeným podle zvláštního právního předpisu
96)
a Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky do výše 0,5 % úhrnu vyměřovacích základů pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti
21)
za zdaňovací období nebo období, za které je podáváno daňové přiznání,
e) pojistné hrazené poplatníkem, pokud souvisí s příjmem, který je předmětem daně a není od daně osvobozen,
f) pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku
zaměstnanosti a pojistné na všeobecné zdravotní pojištění hrazené
veřejnou obchodní společností za společníky této společnosti,
komanditní společností za komplementáře, poplatníkem majícím příjmy zpodnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti (
§ 7
), poplatníkem majícím příjmy z pronájmu (
§ 9
) a zaměstnavatelem podle zvláštních předpisů
21),
avšak pouze do výše pojistného vypočteného sazbou bez jejího zvýšení z
maximálního základu pro toto pojistné a výdaje na sociální dávky
poskytované místo dávek povinného pojištění, a pojistné hrazené osobami
samostatně výdělečně činnými, které nejsou nemocensky pojištěny a
pojistí se na denní dávku při pracovní neschopnosti u soukromé
pojišťovny, a to pouze do výše pojistného na zákonné nemocenské
pojištění stanovené zvláštními předpisy
21).
Toto pojistné a příspěvek jsou u poplatníků, kteří vedou účetnictví,
výdajem (nákladem), jen pokud byly zaplaceny, a to nejpozději do konce
měsíce následujícího po uplynutí zdaňovacího období nebo jeho části.
Pokud je daňový subjekt povinen podat podle tohoto zákona nebo
zvláštního právního předpisu
28b)
daňové přiznání v průběhu zdaňovacího období, jsou toto pojistné a
příspěvek výdajem (nákladem) pouze tehdy, budou-li zaplaceny do termínu
pro podání daňového přiznání. Toto pojistné a příspěvek zaplacené po
uvedeném termínu, respektive po termínu pro podání daňového přiznání za
rok 1997, jsou výdajem (nákladem) toho zdaňovacího období, ve kterém
byly zaplaceny, pokud však již neovlivnily základ daně v předchozích
zdaňovacích obdobích. Obdobně to platí pro právního nástupce poplatníka
zaniklého bez provedení likvidace, pokud toto pojistné a příspěvek
zaplatí za poplatníka zaniklého bez provedení likvidace,
g) výdaje (náklady) na provoz vlastního zařízení k ochraně životního prostředí podle zvláštních předpisů
22),
h) nájemné, a to
1. nájemné, s výjimkou nájemného u finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci a nájemného uvedeného v
§ 25
odst. 1 písm. za), a to podle zvláštního právního předpisu
20)
;
přitom u nájemce, který má najat podnik nebo část podniku, tvořící
samostatnou organizační složku, na základě smlouvy o nájmu podniku nebo
části podniku podle zvláštního právního předpisu
70)
(dále jen "smlouva o nájmu podniku") je výdajem (nákladem) pouze část
nájemného, která převyšuje odpisy stanovené podle zvláštního právního
předpisu
20),
2. nájemné u finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného
majetku, který lze podle zákona odpisovat, a za podmínek uvedených v
odstavci 4; přitom u poplatníků, kteří vedou daňovou evidenci je
nájemné u finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného
majetku výdajem jen v poměrné výši připadající ze sjednané doby napříslušné zdaňovací období,
3. nájemné u finančního pronájmu s následnou koupí movitého hmotnéhomajetku, u kterého vstupní cena nepřevýší částku stanovenou v
§ 26
odst. 2 písm. a).
Nájemným podle bodů 2 a 3 je u postupníka i jím hrazená částka
postupiteli ve výši rozdílu mezi nájemným, které bylo postupitelem
zaplaceno, a nájemným, které je u postupitele výdajem (nákladem) podle
§ 24
odst. 6 při postoupení smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku,
ch) daň z převodu nemovitostí, a to i v případě zaplacení ručitelem za původního vlastníka,
26ch)
a daň z nemovitostí, jen pokud byly zaplaceny, dále ostatní daně a poplatky s výjimkami uvedenými v
§ 25. Daň z příjmů zaplacená v zahraničí je u poplatníka uvedeného v
§ 2
odst. 2 a v
§ 17
odst. 3 výdajem (nákladem) pouze u příjmů, které se zahrnují do základu daně, případně do samostatného základu daně podle
§ 16
odst. 2 nebo
§ 20b, a to pouze v rozsahu, v němž nebyla započtena na daňovou povinnost v tuzemsku podle
§ 38f.
Tento výdaj (náklad) se uplatní ve zdaňovacím období nebo období, za
něž je podáváno daňové přiznání, následujícím po zdaňovacím období,
nebo období, za něž je podáváno daňové přiznání, jehož se týká
zahraniční daň, která nebyla započtena na daňovou povinnost v tuzemsku,
i) rezervy a opravné položky, jejichž způsob tvorby a výši pro daňové účely stanoví zvláštní zákon
22a)
a odstavec 9 pro případy, kdy pohledávka byla nabyta přeměnou
70)
s výjimkou rezerv vytvářených poplatníky v souvislosti s dosahováním příjmů plynoucích jim podle
§ 10,
j) výdaje (náklady) na pracovní a sociální podmínky, péči o zdraví a zvýšený rozsah doby odpočinku zaměstnanců vynaložené na
1. bezpečnost a ochranu zdraví při práci a hygienické vybavení pracovišť,
2. závodní preventivní péči poskytovanou zařízením závodní preventivní péče v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy
23)
a nehrazeném zdravotní pojišťovnou
23a), na lékařské prohlídky a lékařská vyšetření stanovené zvláštními předpisy,
3. provoz středních odborných učilišť a vzdělávacích zařízení, pokud je
není povinen hradit příslušný orgán státní správy, nebo výdaje na
výchovu žáků učilišť, vzdělávání a rekvalifikaci pracovníkůzabezpečovanou jinými subjekty,
4. provoz vlastního stravovacího zařízení kromě hodnoty potravin nebo
příspěvky na stravování zajišťované prostřednictvím jiných subjektů aposkytované až do výše 55 % ceny jednoho jídla za jednu směnu,
110)
maximálně však do výše 70 % stravného při trvání pracovní cesty 5 až 12 hodin podle zvláštního právního předpisu
23b). Příspěvek
na stravování lze uplatnit jako výdaj (náklad) na další jedno jídlo za
zaměstnance, pokud délka jeho směny v úhrnu s povinnou přestávkou v
práci, kterou je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci podle
zvláštního právního předpisu
110a), bude delší než 11 hodin. Příspěvek nelze uplatnit na stravování za zaměstnance, kterému v průběhu směny vznikl nárok na stravné podle zvláštního právního předpisu.
23b)
Za stravování ve vlastním stravovacím zařízení se považuje i stravování
zabezpečované ve vlastním stravovacím zařízení prostřednictvím jiných
subjektů,
5. pracovněprávní nároky zaměstnanců umožněné kolektivnísmlouvou nebo vnitřním předpisem, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak,
k) výdaje (náklady) na pracovní cesty, včetně výdajů (nákladů) na pracovní cestu spolupracujících osob (
§ 13
)
a společníků veřejných obchodních společností a komplementářů
komanditních společností, a to maximálně ve výši podle zvláštních
předpisů
5), pokud není dále stanoveno jinak, přitom
1. na ubytování, na dopravu hromadnými dopravními prostředky, na pohonné hmoty spotřebované silničním motorovým vozidlem
23d)
zahrnutým v obchodním majetku poplatníka nebo v nájmu (s výjimkou uvedenou v bodě
4)
a na nezbytné výdaje spojené s pracovní cestou v prokázané výši,
2. stravné při tuzemských pracovních cestách delších než 12 hodin v kalendářním dnu, pro poplatníky s příjmy podle
§ 7
; pravidelným pracovištěm pro poplatníky s příjmy podle
§ 7
se také rozumí místo podnikání uvedené v živnostenském nebo jiném obdobném povolení k podnikání,
3. na dopravu vlastním silničním motorovým vozidlem
23d)
nezahrnutým do obchodního majetku poplatníka ve výši sazby základní náhrady a náhrady výdajů za spotřebované pohonné hmoty
5). Na dopravu vlastním silničním motorovým vozidlem
23d),
které není zahrnuto do obchodního majetku poplatníka, ale v obchodním
majetku poplatníka zahrnuto bylo, nebo bylo u poplatníka předmětem
finančního pronájmu s následnou koupí najaté věci a nájemné (jeho část)
uplatnil (uplatňuje) jako výdaj na dosažení, zajištění a udržení
příjmů, a u silničního motorového vozidla vypůjčeného
23e)
ve výši náhrady výdajů za spotřebované pohonné hmoty. Pro stanovení výdajů za spotřebované pohonné hmoty
5)
lze použít průměrné ceny uplatňované ve zdaňovacím období jejich
rozhodujícími prodejci v České republice, které zveřejní Ministerstvo
financí ve Finančním zpravodaji po uplynutí zdaňovacího období. Pokud
poplatník podává přiznání v průběhu roku za uplynulou část zdaňovacího
období, poskytne mu informaci o průměrných cenách správce daně.
Použije-li poplatník ceny vyšší, je povinen je doložit doklady o jejich
nákupu. U nákladních automobilů a autobusů se použije sazba základní
náhrady pro osobní silniční motorová vozidla
23d),
4. na dopravu silničním motorovým vozidlem
23d)
zahrnutým do obchodního majetku poplatníka nebo v nájmu v prokázané
výši a ve výši náhrady výdajů za spotřebované pohonné hmoty
5)
u zahraničních pracovních cest, při kterých výdaje (náklady) na pohonné
hmoty nelze prokázat, a to s použitím tuzemských cen pohonných hmot
platných v době použití vozidla,
l) škody vzniklé v
důsledku živelních pohrom nebo škody způsobené podle potvrzení policie
neznámým pachatelem anebo jako zvýšené výdaje v důsledku opatření
stanovených zvláštními předpisy,
m) výdaje (náklady) na zabezpečení požární ochrany
24),
n) výdaje (náklady) spojené s uchováním výrobních schopností pro zabezpečení obranyschopnosti státu
25),
o) u poplatníků, kteří vedou daňovou evidenci pořizovací cena
20)
u pohledávky nabyté postoupením, a to jen do výše příjmů plynoucích z
jejich úhrady dlužníkem nebo postupníkem při jejím následném postoupení,
p) výdaje (náklady), k jejichž úhradě je poplatník povinen podle zvláštních zákonů,
r) hodnota cenného papíru zvýšená o výdaje (náklady) související sdržbou podílu v dceřiné společnosti, pokud poplatník prokáže, že podle
§ 25
odst. 1 písm. zk) nebyly uznány jako výdaje (náklady) na dosažení,
zajištění a udržení příjmů při prodeji zachycená v účetnictví v souladu
se zvláštním právním předpisem
20)
ke dni jeho prodeje, s výjimkou uvedenou v písmenech w) a ze),
s) u poplatníka, který vede účetnictví
1. jmenovitá hodnota pohledávky při jejím postoupení, a to do výše příjmu plynoucího z jejího postoupení,
2. pořizovací cena
20)
u pohledávky nabyté postoupením, a to do výše příjmu plynoucího z její
úhrady dlužníkem nebo postupníkem při jejím následném postoupení,
3. hrazená daň darovací u pohledávky nabyté bezúplatně, a to do výše příjmu plynoucího z jejího postoupení.
Příjmy uvedené v bodech 1 a 3 lze zvýšit o vytvořenou opravnou položku nebo rezervu (její část) podle zvláštního zákona
22a)
a u pohledávky postoupené před lhůtou splatnosti o diskont připadající na zbývající dobu do lhůty splatnosti.
Výše diskontu se posuzuje podle úrokové sazby obvyklé při poskytování
finančních prostředků s odpovídající dobou splatnosti, s výjimkou
převodu směnky po lhůtě její splatnosti,
t) vstupní cena hmotného
majetku vyloučeného z odpisování, vstupní cena hmotného majetkuvyužívaného k dosahování příjmů osvobozených od daně podle
§ 19
odst. 1 písm. g), pořizovací cena (vlastní náklady nebo reprodukční
pořizovací cena) nehmotného majetku zjištěná podle zvláštního právního
předpisu
20),
jehož účetní odpisy nejsou výdajem (nákladem) podle písmene v), a
pořizovací cena pozemku, s výjimkou pozemku nabytého vkladem nebo
přeměnou
70), a to jen do výše příjmů z prodeje jednotlivého majetku. Při
prodeji majetku, jehož vstupní cena a u pozemku pořizovací cena je
podle tohoto ustanovení výdajem (nákladem) jen do výše příjmů z prodeje
jednotlivého majetku, je u tohoto majetku nabytého vkladem nebo
přeměnou nebo následným vkladem nebo následnou přeměnou výdajem
(nákladem) vstupní cena a u pozemku pořizovací cena evidovaná před jeho
prvním vložením nebo první přeměnou bez vlivu ocenění reálnou hodnotou
20), a to jen do výše příjmů z prodeje jednotlivého majetku.
U pozemku nabytého vkladem společníka nebo člena družstva, který je
fyzickou osobou, který neměl pozemek zahrnut v obchodním majetku a jeho
vklad uskutečnil do 5 let od nabytí pozemku, je při jeho prodeji
výdajem (nákladem) společnosti nebo družstva pořizovací cena, byl-li
společníkem nebo členem družstva pořízen úplatně, cena pro účely daně
dědické nebo darovací, byl-li společníkem nebo členem družstva nabyt
zděděním nebo darem, a to jen do výše příjmů z jeho prodeje. Zůstatková
cena technického zhodnocení odpisovaného nájemcem při ukončení nájmu
nebo při zrušení souhlasu vlastníka s odpisováním je výdajem (nákladem)
jen do výše náhrady výdajů vynaložených na toto technické zhodnocení,
u) daň z příjmů fyzických osob zaplacená plátcem za poplatníka z příjmů uvedených v
§ 10
odst. 1 písm. h) a ch), u nichž se uplatňuje zvláštní sazba daně (
§ 36
),
je-li výhra nebo cena v nepeněžním plnění, a silniční daň zaplacená
jedním z manželů, který je zapsán jako držitel motorového vozidla v
technickém průkazu, přičemž vozidlo je používáno pro podnikatelskou a
jinou samostatnou výdělečnou činnost druhým z manželů, který jako
držitel v technickém průkazu zapsán není, a dále silniční daň zaplacená
veřejnou obchodní společností za společníky veřejné obchodní
společnosti nebo komanditní společností za komplementáře, kteří pro
pracovní cesty používají vlastní vozidlo, a daň z převodu nemovitostí
zaplacená druhým z manželů při prodeji nemovitosti, která byla v
bezpodílovém spoluvlastnictví manželů,
v) účetní odpisy
20), s výjimkou uvedenou v
§ 25
odst. 1 písm. zg), a to pouze u
1. hmotného majetku
20), který není vymezen pro účely zákona jako hmotný majetek (
§ 26
odst. 2 a 3); přitom u tohoto majetku nabytého vkladem společníka nebo
člena družstva s bydlištěm nebo sídlem na území České republiky, který
byl zároveň u fyzické osoby zahrnut v obchodním majetku a u právnické
osoby v jejím majetku, nabytého vkladem obce, pokud tento majetek byl
ve vlastnictví obce a byl zahrnut v jejím majetku, nabytého přeměnou
70), jsou účetní odpisy výdajem (nákladem) jen do výše zůstatkové ceny
20)
evidované u vkladatele ke dni vkladu nebo u zanikající obchodní
společnosti nebo družstva ke dni předcházejícímu rozhodný den přeměny
bez vlivu ocenění reálnou hodnotou,
20),
2. nehmotného majetku
20), který se neodpisuje podle tohoto zákona (
§ 32a
)
20)
za podmínky, že byl poplatníkem pořízen úplatně nebo ve vlastní režii
za účelem obchodování s ním anebo nabyt vkladem, přeměnou, zděděním či
darováním. U nehmotného majetku nabytého vkladem jsou účetní odpisy
výdajem (nákladem) jen v případě, že byl tento vkládaný nehmotný
majetek u společníka nebo člena družstva s bydlištěm nebo sídlem na
území České republiky pořízen úplatně a zároveň byl u fyzické osoby
zahrnut v obchodním majetku a u právnické osoby v jejím majetku; přitom
v úhrnu lze u nabyvatele uplatnit účetní odpisy jen do výše zůstatkové
ceny
20)
prokázané u vkladatele ke dni jeho vkladu. U nehmotného majetku
nabytého přeměnou jsou účetní odpisy výdajem (nákladem) u nástupnické
obchodní společnosti nebo družstva jen do výše zůstatkové ceny
20)
evidované u zanikající obchodní společnosti nebo družstva ke dni
předcházejícímu rozhodný den přeměny bez vlivu ocenění reálnou hodnotou,
20)
a to za podmínky, že bylo možné uplatňovat odpisy z tohoto nehmotného
majetku u zanikající obchodní společnosti nebo družstva podle tohoto
ustanovení. U nehmotného majetku
20)
vloženého poplatníkem uvedeným v
§ 2
odst. 3 a
§ 17
odst. 4 lze u nabyvatele uplatnit v úhrnu účetní odpisy jako výdaje
(náklady) jen do výše úhrady prokázané vkladatelem. Toto ustanovení se
nevztahuje na kladný nebo záporný rozdíl mezi oceněním podniku nebo
části podniku, tvořící samostatnou organizační složku,
70)
nabytého zejména koupí, vkladem nebo oceněním majetku a závazků v rámci
přeměn společností, a souhrnem jeho individuálně přeceněných složek
majetku sníženým o převzaté závazky (goodwill),
w) nabývací cena akcie, která není oceňována v souladu se zvláštním právním předpisem
20)
reálnou hodnotou, nabývací cena podílu na společnosti s ručením
omezeným nebo na komanditní společnosti anebo na družstvu, a to jen do
výše příjmů z prodeje této akcie nebo tohoto podílu,
x) paušální částky hrazené zaměstnavatelem zaměstnanci podle
§ 6
odst. 8,
y) u poplatníků, kteří vedou účetnictví, jmenovitá hodnota pohledávky
nebo pořizovací cena pohledávky nabyté postoupením, vkladem a připřeměně společnosti,
70)
a to za předpokladu, že o pohledávce při jejím vzniku bylo účtováno ve
výnosech a takto vzniklý zdanitelný příjem nebyl od daně osvobozen a
lze-li současně k této pohledávce uplatňovat opravné položky podle
písmene i), za dlužníkem,
1. u něhož soud zamítl návrh na prohlášení konkursu
26i)
nebo u něhož soud zrušil konkurs pro nedostatek majetku a pohledávka
byla poplatníkem přihlášena do konkursu a měla být vypořádána z
konkursní podstaty,
2. který je v konkursním a vyrovnacím řízení
26i), na základě výsledků konkursního a vyrovnacího řízení,
3. který zemřel, a pohledávka nemohla být uspokojena ani vymáháním na dědicích dlužníka,
4. který byl právnickou osobou a zanikl bez právního nástupce a věřitel nebyl s původním dlužníkem spojenou osobou (
§ 23
odst. 7),
5. na jehož majetek, ke kterému se daná pohledávka váže, je uplatňována veřejná dražba
26j), a to na základě výsledků této dražby,
6. jehož majetek, ke kterému se daná pohledávka váže, je postižen exekucí,
26k)
a to na základě výsledků provedení této exekuce.
Obdobně to platí pro pohledávku nebo její část, a to do výše kryté
použitím rezervy nebo opravné položky vytvořené podle zvláštního zákona
22a),
nebo která vznikla podle zákona č. 499/1990 Sb., o přepočtu devizových
aktiv a pasív v oblasti zahraničních pohledávek a závazků organizací v
souvislosti s kursovými opatřeními. Neuhrazenou část pohledávky za
dlužníkem se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí, která byla předmětem
přepočtu podle zákona č. 499/1990 Sb., vznikla do konce roku 1990 a u
níž termín splatnosti nastal do konce roku 1994, sníženou o uplatněný
odpis pohledávky
22b),
lze uplatnit jako výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení
příjmů buď jednorázově, nebo postupně s výjimkou pohledávek, které byly
nabyty postoupením nebo vkladem. Neuhrazenou část pohledávky za
dlužníkem se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí, která nebyla předmětem
přepočtu podle zákona č. 499/1990 Sb., nebo nepodléhala ustanovení
tohoto odstavce, avšak podléhala režimu financování vývozu v rámci
dokončení pohledávek na vládní úvěry podle přílohy č. 2 usnesení vlády
České a Slovenské Federativní Republiky č. 192/1991 lze uplatnit jako
výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů buď jednorázově,
nebo postupně, s výjimkou pohledávek, které byly nabyty postoupením
nebo vkladem. Toto ustanovení se nepoužije, pokud účetní hodnota
pohledávky nebo pořizovací cena pohledávky nabyté postoupením byla již
odepsána na vrub výsledku hospodaření. U poplatníků, kteří přešli z
vedení daňové evidence na vedení účetnictví, se postupuje obdobně,
z) majetek, s výjimkou hmotného majetku podle
§ 26
odst. 2, dále poskytnuté služby a zásoby, pokud jsou vydány jako plnění
restitučních nároků nebo majetkových podílů na transformaci družstev
podle zvláštních předpisů
2), vypořádacího podílu na majetku družstva
26f)
nebo likvidačního zůstatku
26g)
v případě likvidace družstva a použity k podnikání. Pro stanovení
základu daně se výdaje uplatní v hodnotě, ve které byl majetek nebo
zásoba vydána nebo služba poskytnuta,
za) náhrada za uvolnění bytu
(odstupné) poskytnutá vlastníkem bytu za podmínky, že uvolněný byt
začne být využíván vlastníkem pro podnikatelskou nebo jinou samostatnou
výdělečnou činnost nebo pronájem nejdéle do dvou let od uvolnění a bude
takto využíván nejméně po dobu dalších dvou let. Dojde-li k porušení
podmínek, je poplatník povinen zvýšit výsledek hospodaření nebo rozdíl
mezi příjmy a výdaji o uplatněnou náhradu (odstupné) v tom zdaňovacím
období, kdy podmínky pro její uplatnění byly porušeny. Za porušenípodmínek se přitom nepovažuje prodej takového bytu,
zb) výdaje (náklady) na dokončenou nástavbu, přístavbu a stavební úpravy
32), rekonstrukci a modernizaci jednotlivého majetku, které nejsou technickým zhodnocením podle
§ 33
odst. 1,
zc) výdaje (náklady), které nejsou podle
§ 25
výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, a to jen do
výše příjmů (výnosů) s nimi přímo souvisejících za podmínky, že tyto
příjmy (výnosy) ovlivnily výsledek hospodaření ve stejném zdaňovacím
období nebo ve zdaňovacích obdobích předcházejících. Obdobně postupují
poplatníci uvedení v
§ 2, kteří nevedou účetnictví,
zd) výdaje (náklady) na pořízení karet, jejichž vlastnictví zakládá
nárok na slevy z cen zboží a služeb souvisejících s předmětem činnosti
poplatníka, případně je spojené s reklamou jeho činnosti, a to ufyzických osob s příjmy podle
§ 7
a u poplatníků uvedených v
§ 17.
Pokud jsou tyto karty použitelné i pro osobní potřebu poplatníka, popř.
jiných osob nebo pro poskytování slev na výdaje (náklady) uvedené v
§ 25, lze uplatnit výdaje (náklady) na pořízení karty pouze v poloviční výši,
ze) pořizovací cena směnky při prodeji, o níž je účtováno podle zvláštního právního předpisu
20)
jako o cenném papíru, zachycená v účetnictví v souladu se zvláštním právním předpisem
20)
ke dni jejího prodeje, a to jen do výše příjmů z jejího prodeje,
zf) výdaje (náklady) vynaložené po 1. lednu 1997 na restaurování uměleckého díla
30), a to jen do výše příjmu z jeho prodeje, sníženého o pořizovací cenu tohoto uměleckého díla,
zg) výdaje
(náklady) na dopravu zaměstnanců do zaměstnání a ze zaměstnání
zajišťovanou zaměstnavatelem vlastními nebo jím pronajatými dopravními
prostředky nebo dopravními prostředky smluvního dopravce. Za dopravní
prostředky se pro účely tohoto ustanovení považují motorová vozidla propřepravu deseti a více osob,
zh) náhrady cestovních výdajů do maximální výše stanovené zvláštním právním předpisem,
5)
s výjimkou náhrad při přijetí zaměstnance do zaměstnání a při přeložení
na žádost zaměstnance. Náhradami cestovních výdajů se pro účely tohoto
zákona rozumí též stravné při tuzemských pracovních cestách do výše
horní hranice stravného a stravné dohodnuté v kolektivní smlouvě ve
spojitosti s odchylně sjednanými podmínkami pro poskytování stravného u
zaměstnanců, u nichž častá změna pracoviště vyplývá ze zvláštní povahy
povolání, a při zahraničních pracovních cestách též kapesné do výše 40
% stravného, zvýšení stravného až do výše 15 % u zaměstnanců vymezených
zvláštním právním předpisem,
5)
a dále úhrada jednorázového havarijního pojištění pro pracovní cestu
nebo úměrná část ročního havarijního pojištění soukromých silničních
motorových vozidel při pracovních cestách a pojištění léčebných výloh
zaměstnanců při zahraničních pracovních cestách,
zi) smluvní
pokuty, úroky z prodlení, poplatky z prodlení, penále a jiné sankce ze
závazkových vztahů, jen pokud byly zaplaceny; a dále úroky z půjček aúroky z úvěrů v případě, kdy věřitelem je poplatník uvedený v
§ 2, který nevede účetnictví, jen pokud byly zaplaceny,
zj) příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění se státnímpříspěvkem poukázaný na účet jeho zaměstnance u penzijního fondu
9a),
maximálně však do výše 3 % úhrnu vyměřovacích základů zaměstnance pro
pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku
zaměstnanosti
21)
za zdaňovací období nebo jeho část.
zk) výdaje na civilní ochranu vynaložené se souhlasem nebo na pokyn orgánu krizového řízení.
zl) výdaje (náklady) hrazené nájemcem, které podle zvláštního právního předpisu
20)
tvoří součást ocenění hmotného majetku pronajatého formou finančního
pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku, pokud v úhrnu se
sjednanou kupní cenou ve smlouvě nepřevýší u movitého majetku částku
uvedenou v
§ 26
odst. 3 písm. c),
zm) odvod do státního rozpočtu z titulu plnění povinného podílu
zaměstnávání osob se zdravotním postižením podle zvláštního právníhopředpisu,
80),
zn) výdaje na pořízení nehmotného majetku
20)
u poplatníků s příjmy podle
§ 7
nebo
§ 9, pokud nevedou účetnictví,
zo) pojistné, které hradí zaměstnavatel pojišťovně
34b)
za zaměstnance na soukromé životní pojištění na základě pojistné
smlouvy uzavřené mezi zaměstnancem jako pojistníkem a pojišťovnou,
která je oprávněna k provozování pojišťovací činnosti na území České
republiky podle zvláštního právního předpisu,
89)
maximálně však v úhrnu za jednoho zaměstnance do výše 8 000 Kč za
zdaňovací období nebo jeho část za podmínky, že ve smlouvě byla
sjednána výplata pojistného plnění až po 60 kalendářních měsících a
současně nejdříve v roce dosažení věku 60 let,
zp) výdaje (náklady)
vynaložené v rámci pomoci poskytnuté formou nepeněžního plnění v
souvislosti s odstraňováním následků živelních pohrom, ke kterým došlo
na území České republiky. Tyto výdaje (náklady) nelze současně uplatnitjako nezdanitelnou část podle
§ 15
odst. 1 nebo položku snižující základ daně podle
§ 20
odst. 8,
zr) u poplatníků uvedených v
§ 18
odst. 3 výdaje (náklady) na tvorbu fondu kulturních a sociálních potřeb podle zvláštního právního předpisu
6a)
a
u poplatníků, kteří jsou veřejnou vysokou školou nebo veřejnou
výzkumnou institucí podle zvláštního právního předpisu, výdaje
(náklady) na tvorbu sociálního fondu, a to až do výše 2 % úhrnu
vyměřovacích základů zaměstnance pro pojistné na sociální zabezpečení a
příspěvek na státní politiku zaměstnanosti za zdaňovací období, v jakém
lze mzdu zaměstnance uplatnit jako výdaj související s dosažením,
zajištěním a udržením zdanitelných příjmů; u poplatníků, kteří jsou
veřejnou vysokou školou nebo veřejnou výzkumnou institucí, též výdaje
(náklady) na tvorbu fondu účelově určených prostředků, u poplatníků,
kteří jsou veřejnou vysokou školou, též výdaje (náklady) na tvorbu
fondu provozních prostředků, a u poplatníků, kteří jsou vysokou školou,
též výdaje (náklady) na tvorbu stipendijního fondu,
zs) náklady exekuce podle zvláštního právního předpisu
26k)
hrazené věřitelem,
zt) vstupní cena etiketovacího zařízení pro povinné značení lihu podle zvláštního právního předpisu,
106)
pokud se výrobce nebo dovozce lihu nerozhodne etiketovací zařízení odpisovat podle
§ 26 až 33,
zu)
výdaje (náklady) na přechodné ubytování zaměstnance s výjimkou
přechodného ubytování v rodinném domě nebo bytě, a to maximálně do výše
3 500 Kč měsíčně, nejde-li o ubytování při pracovní cestě, poskytované
jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnanci v souvislosti s
výkonem práce, pokud obec přechodného ubytování není shodná s obcí, kdemá zaměstnanec bydliště.
(3)
U poplatníků, u nichž zdanění podléhají
pouze příjmy z podnikatelské nebo jinak vymezené činnosti, se jako
výdaje (náklady) uznávají pouze výdaje vynaložené na dosažení,
zajištění a udržení příjmů, které jsou předmětem daně.
(4)
Nájemné u finančního pronájmu s následnou
koupí najatého hmotného majetku, který lze podle tohoto zákona
odpisovat, se uznává jako výdaj (náklad) za podmínky, že
a) doba nájmu pronajímané věci je delší než 20 % stanovené doby odpisování uvedené v
§ 30,
nejméně však tři roky. U nemovitostí musí doba nájmu trvat nejméně osm
let. Doba nájmu se počítá ode dne, kdy byla věc nájemci přenechána ve
stavu způsobilém obvyklému užívání, a
b) po ukončení doby nájmu
podle písmene a) následuje bezprostředně převod vlastnických práv k
předmětu nájmu mezi vlastníkem (pronajímatelem) a nájemcem; přitom
kupní cena najatého hmotného majetku není vyšší než zůstatková cena
vypočtená ze vstupní ceny evidované u vlastníka, kterou by předmětnájmu měl při rovnoměrném odpisování podle
§ 31
odst. 1 písm. a) tohoto zákona k datu prodeje, a
c) po ukončení finančního pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku zahrne poplatník uvedený v
§ 2
odkoupený majetek do svého obchodního majetku.
Pokud by ke dni koupě najatá věc byla při rovnoměrném odpisování (
§ 31
) již odepsána ve výši 100 % vstupní ceny, neplatí podmínka uvedená v písmenu b). Při změně doby odpisování (
§ 30
)
se pro účely stanovení minimální doby trvání finančního pronájmu s
následnou koupí najatého hmotného majetku podle písmene a) a výše kupní
ceny podle písmene b) použije doba odpisování platná v době uzavření
smlouvy. U osobního automobilu kategorie M1 s výjimkou automobilu,
který je využíván provozovatelem silniční motorové dopravy nebo
provozovatelem taxislužby na základě vydané koncese, a automobilu druh
sanitní a druh pohřební,
97)
přesáhne-li nájemné podle smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí za celou dobu trvání nájmu částku
1 500 000 Kč
,
uznává se jako výdaj (náklad) za celou dobu trvání nájmu pouze nájemné
ve výši 900 000 Kč a v jednotlivých zdaňovacích obdobích pouze poměrná
část z 900 000 Kč připadající na příslušné zdaňovací období.
(5)
Prodává-li se majetek, který byl
předmětem nájemní smlouvy po jejím ukončení nájemci, uznává se nájemné
do výdajů (nákladů) pouze za podmínky, že kupní cena
a) hmotného majetku, který lze odpisovat podle
tohoto zákona, nebude nižší než zůstatková cena vypočtená rovnoměrným
způsobem podle
§ 31
odst. 1 písm. a)
ze vstupní ceny evidované u vlastníka nebo pronajímatele za dobu, po
kterou mohl být tento majetek odpisován; přitom při výpočtu zůstatkové
ceny osobního automobilu se vždy vychází ze vstupní ceny včetně daně z
přidané hodnoty. Je-li vlastníkem nebo pronajímatelem poplatník, který
u pronajímaného hmotného majetku pokračoval v odpisování podle
§ 30
odst. 12, stanoví se zůstatková cena, jako by ke změně v osobě vlastníka nebo pronajímatele nedošlo,
b) pozemku nebude nižší než cena zjištěná podle zvláštního právního předpisu,
1a)
platná ke dni nabytí pozemku. Je-li mezi nájemcem a pronajímatelem
sjednána dohoda o budoucí koupi pozemku v souvislosti se smlouvou o
finančním pronájmu s následnou koupí stavebního díla umístěného na
tomto pozemku, uznává se nájemné do výdajů (nákladů) za podmínky, že
bude kupní cena pozemku vyšší než cena zjištěná podle zvláštního
právního předpisu
1a)
ke dni prokazatelného sjednání dohody o budoucí koupi pozemku,
c) hmotného majetku vyloučeného z odpisování (
§ 27
) nebude nižší než cena zjištěná podle zvláštního právního předpisu,
1a)
platná ke dni sjednání kupní smlouvy.
Při koupi hmotného majetku, který lze podle tohoto zákona odpisovat,
podle smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí najatého hmotného
majetku se sjednanou dobou nájmu kratší, než je stanoveno v odstavci 4
písm. a), uznává se nájemné jako výdaj (náklad) u nájemce jen při
splnění podmínek uvedených v písmenu a) a u poplatníků uvedených v
§ 2
při současném splnění podmínky stanovené v odstavci 4 písm. c). Za
nájemní smlouvu se pro účely tohoto zákona považuje i smlouva, na
základě níž nájemce užívající předmět nájmu podle smlouvy o finančním
pronájmu s následnou koupí hmotného majetku přenechal tento předmět k
užívání jiné osobě za úplatu.
(6)
Je-li předčasně ukončena smlouva o
finančním pronájmu s následnou koupí najatého hmotného majetku,
považuje se tato smlouva, pro účely tohoto zákona, od data uzavření za
smlouvu o pronájmu, kdy se po skončení nájemní smlouvy najatý majetek
vrací pronajímateli; přitom výdajem k dosažení, zajištění a udržení
příjmů je pouze poměrná část nájemného, které je výdajem (nákladem)
podle odstavce 4, připadající ze sjednané doby nájmu na skutečnou dobu
nájmu nebo skutečně zaplacené nájemné, je-li nižší než poměrná část
nájemného, které je výdajem (nákladem) podle odstavce 4, připadající na
skutečnou dobu nájmu.
(7)
Nabývací cenou podílu na obchodní společnosti nebo družstvu se pro účely tohoto zákona rozumí
a) hodnota splaceného peněžitého vkladu společníka nebo člena družstva,
b) hodnota nepeněžitého vkladu společníka nebo člena družstva do
vlastního kapitálu. Hodnota tohoto vkladu se stanoví u společníka nebočlena družstva, který je
1. poplatníkem uvedeným v
§ 2
odst. 2, obdobně jako hodnota nepeněžitého příjmu v době provedení vkladu (
§ 3
odst. 3). Hmotný majetek a nehmotný majetek, který byl zahrnut v obchodním majetku poplatníka, se ocení zůstatkovou cenou (
§ 29
odst. 2) a ostatní majetek pořizovací cenou, je-li pořízen úplatně,
vlastními náklady, je-li pořízen ve vlastní režii, nebo cenou zjištěnou
pro účely daně dědické nebo darovací u majetku nabytého děděním nebo
darem. Je-li vkladem majetek, který nebyl zahrnut do obchodního majetku
poplatníka a byl pořízen nebo nabyt v době kratší než 5 let před
splacením tohoto vkladu do obchodní společnosti nebo družstva, ocení se
pořizovací cenou,
20)
je-li pořízen úplatně, vlastními náklady,
20)
je-li pořízen nebo vyroben ve vlastní režii, a při nabytí majetku
zděděním nebo darováním cenou stanovenou pro účely daně dědické nebo
darovací;
26b)
přitom u nemovitostí se nabývací cena zvyšuje o náklady prokazatelně
vynaložené na jejich opravy a technické zhodnocení před splacením
vkladu,
2. poplatníkem uvedeným v
§ 17
odst. 3, ve výši zůstatkové ceny (
§ 29
odst. 2) vkládaného hmotného majetku a nehmotného majetku a dále ve výši účetní hodnoty
20)
ostatního vkládaného majetku,
3. poplatníkem uvedeným v
§ 2
odst. 3 a v
§ 17
odst. 4, ve výši ceny vkládaného majetku, jakou byl oceněn pro vklad,
c) pořizovací cena
20)
majetkové účasti v případě nabytí podílu koupí nebo cena stanovená pro účely daně dědické a darovací
26b)
v případě nabytí podílu zděděním nebo darováním.
Nabývací cena podílu na obchodní společnosti nebo družstvu se nemění
při změně právní formy obchodní společnosti nebo družstva a při zániku
obchodní společnosti nebo družstva v důsledku fúze, převodu jmění na
společníka nebo rozdělení obchodní společnosti nebo družstva.
70)
Nabývací cena podílu na akciové společnosti se nemění, nemění-li se
hodnota vkladu společníka a dochází pouze k výměně jedné akcie za jednu
jinou akcii nebo k výměně jedné akcie za více akcií anebo více akcií za
jednu akcii; přitom je-li výměnou získán vyšší nebo nižší počet akcií,
je nabývací cenou jedné akcie poměrný díl nabývací ceny původní akcie
nebo součet nabývacích cen původních akcií. Obdobně to platí pro výměnu
jednoho druhu cenného papíru (například zatímního listu, vyměnitelného
dluhopisu, prioritního dluhopisu) za akcie, nemění-li se hodnota vkladu
společníka. Nabývací cenu podílu na obchodní společnosti nebo družstvu
lze zvýšit o výdaje (náklady) přímo související s držbou podílu v
obchodní společnosti nebo družstvu, pokud poplatník prokáže, že podle
§ 25
odst. 1 písm. zk) nebyly uznány jako výdaje (náklady) na dosažení,
zajištění a udržení příjmů. U společníka nebo člena družstva, který je
plátcem daně z přidané hodnoty, lze nabývací cenu podílu na obchodní
společnosti nebo družstvu, není-li tato obchodní společnost nebo
družstvo plátcem daně z přidané hodnoty, zvýšit o částku odvedené daně
z přidané hodnoty vztahující se k vloženému majetku. Nabývací cena se u
poplatníků uvedených v
§ 17
snižuje o rozdíl mezi oceněním nepeněžitého vkladu a výší vkladu
vyplácený obchodní společností společníkovi nebo družstvem členovi
družstva
94)
nebo o část tohoto rozdílu, a dále o doplatek na dorovnání nebo
dorovnání v penězích, na který vznikne poplatníkovi nárok podle
zvláštního právního předpisu,
70a)
pokud byl tento doplatek na dorovnání nebo dorovnání v penězích
zaúčtován v rozvaze. Nabývací cena nedosahuje záporných hodnot. Vkladem
se pro účely tohoto zákona rozumí vklad do základního kapitálu včetně
jiného plnění ve prospěch vlastního kapitálu. Nabývací cena podílu na
obchodní společnosti nebo družstvu se dále snižuje o příjmy plynoucí
společníkovi nebo členovi při snížení základního kapitálu, s výjimkou
příjmů podléhajících zvláštní sazbě daně podle
§ 36
odst. 1 písm. b) bodu 3 nebo
§ 36
odst. 2 písm. a) bodu 9 a u společníka společnosti s ručením omezeným i
o vrácený příplatek vložený společníkem mimo základní kapitál.
(8)
Při prodeji podniku nebo části podniku tvořící samostatnou organizační složku
98)
se nepoužijí ustanovení odstavce 2, která omezují uplatnění výdajů
(nákladů) výší souvisejících příjmů u jednotlivě prodávaných majetků.
(9)
U pohledávky nabyté při přeměně společnosti,
70)
nebyla-li nikdy součástí podrozvahových účtů zanikající obchodní
společnosti nebo družstva, pokračuje nástupnická obchodní společnost
nebo družstvo v odpisu pohledávky
22b)
nebo v tvorbě opravné položky,
22a)
jako by ke změně v osobě věřitele nedošlo, a to maximálně do výše, v
jaké by mohla uplatnit odpis nebo tvorbu opravné položky zanikající
obchodní společnost nebo družstvo.
(10)
Za živelní pohromu se pro účely tohoto
zákona považují nezaviněný požár a výbuch, blesk, vichřice s rychlostí
větru nad 75 km/h, povodeň, záplava, krupobití, sesouvání půdy, sesuny
půdy a skalní zřícení, pokud k nim nedošlo v souvislosti s průmyslovým
nebo stavebním provozem, sesouvání nebo zřícení lavin a zemětřesení
dosahující alespoň 4. stupně mezinárodní stupnice udávající
makroseismické účinky zemětřesení. Výše škody musí být doložena
posudkem pojišťovny, a to i v případě, že poplatník není pojištěn, nebo
posudkem soudního znalce.
(11)
Při prodeji majetku, který se neodpisuje podle tohoto zákona ani podle zvláštního právního předpisu
20)
a byl nabyt při přeměně,
70)
převodu podniku nebo jeho samostatné části podle
§ 23a, fúzi společností a rozdělení společnosti podle
§ 23c,
lze související výdaj (náklad) na dosažení, zajištění a udržení příjmů
uplatnit jen do výše jeho hodnoty evidované v účetnictví u zanikající
nebo převádějící společnosti před oceněním tohoto majetku reálnou
hodnotou
20)
pro účely přeměny,
70)
převodu podniku nebo jeho samostatné části podle
§ 23a, fúze společností nebo rozdělení společnosti podle
§ 23c
zvýšené o případné opravné položky vytvořené k tomuto majetku, jejichž
tvorba nebyla u zanikající nebo převádějící společnosti pro daňové
účely výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů,
není-li stanoveno v tomto zákoně jinak. Obdobně se postupuje při
vyřazení majetku z důvodu spotřeby podle zvláštního právního předpisu.
Takto stanovený výdaj (náklad) se použije i při následné přeměně,
70)
převodu podniku nebo jeho samostatné části podle
§ 23a
nebo fúzi společností nebo rozdělení společnosti.
(12)
Při prodeji podniku nebo jeho části poplatníkem, který nevede účetnictví, pokud neuplatňuje výdaje podle
§ 7
odst. 9, je výdajem na dosažení, zajištění a udržení příjmů
a) součet zůstatkových cen hmotného majetku,
b) součet zůstatkových cen nehmotného majetku evidovaného v majetku poplatníka do 31. prosince 2000, který může být odpisován,
c) hodnota peněžních prostředků a cenin,
d) hodnota finančního majetku,
e) vstupní cena hmotného majetku vyloučeného z odpisování,
f) pořizovací cena pozemku,
g) hodnota pohledávky, jejíž úhrada by nebyla zdanitelným příjmem,
h) částka nájemného u finančního pronájmu s následnou koupí najatého
hmotného majetku zaplaceného nájemcem, která převyšuje poměrnou část
nájemného uznaného jako daňový výdaj podle odstavce 2 písm. h),přechází-li nájemní smlouva na kupujícího,
i) hodnota závazků, jejichž úhrada by byla výdajem.
(13)
Jedná-li se o plátce daně z přidané
hodnoty, rozumí se pro účely odstavce 12 hodnotou závazků hodnota bez
daně z přidané hodnoty, byl-li uplatněn odpočet daně z přidané hodnoty
na vstupu. U pohledávek, jejichž úhrada by byla zdanitelným příjmem, je
výdajem daň z přidané hodnoty, byla-li splněna daňová povinnost na
výstupu.
(14)
Úhrn pořizovacích cen pohledávek nebo
jejich částí, které nelze uznat jako výdaj (náklad) podle ostatních
ustanovení tohoto zákona, je možné u poplatníků, jejichž hlavním
předmětem činnosti je nákup, prodej a vymáhání pohledávek, uznat jako
daňový výdaj (náklad) až do výše úhrnu zisků z jiných pohledávek v
rámci stejného souboru pohledávek v daném zdaňovacím období. Ziskem z
pohledávky v daném zdaňovacím období se pro účely tohoto ustanovení
rozumí úhrn příjmů plynoucích v daném zdaňovacím období z úhrad
pohledávky dlužníkem nebo postupníkem při následném postoupení
pohledávky zvýšený o vytvořenou opravnou položku nebo rezervu (její
část) podle zvláštního zákona
22a)
ve výši převyšující pořizovací cenu
20)
pohledávky sníženou o částky úhrad pohledávky dlužníkem plynoucí v
předchozích zdaňovacích obdobích a o části pořizovací ceny pohledávky
odepsané v předchozích zdaňovacích obdobích. Pro účely výpočtu zisku z
pohledávky nelze pořizovací cenu pohledávky snížit o částku vyšší, než
je pořizovací cena pohledávky. Pokud celkový úhrn pořizovacích cen nebo
jejích částí, které nelze uznat jako výdaj (náklad) podle ustanovení
tohoto zákona, je za zdaňovací období vyšší než celkový úhrn zisků z
jiných pohledávek v rámci stejného souboru pohledávek, lze tento rozdíl
u poplatníků, jejichž hlavním předmětem činnosti je nákup, prodej a
vymáhání pohledávek, uplatnit jako výdaj (náklad) nejdéle ve 3
bezprostředně následujících zdaňovacích obdobích nebo obdobích, za něž
je podáváno daňové přiznání, a to v jednotlivých obdobích maximálně ve
výši částky, o kterou úhrn zisků z pohledávek v rámci tohoto stejného
souboru pohledávek převýší úhrn pořizovacích cen pohledávek nebo jejích
částí, které nelze uznat jako výdaj (náklad) podle ustanovení tohoto
zákona. Za poplatníky, jejichž hlavním předmětem činnosti je nákup,
prodej a vymáhání pohledávek, se pro účely tohoto zákona považují
poplatníci, u nichž alespoň 80 % veškerých příjmů (výnosů) tvoří příjmy
(výnosy) plynoucí v souvislosti s nákupem, prodejem, držbou a vymáháním
nakoupených pohledávek. Souborem pohledávek se pro účely tohoto
ustanovení rozumí soubor pohledávek nakoupený poplatníkem od jedné
osoby v jednom zdaňovacím období. Toto ustanovení se použije obdobně
pro období, za něž je podáváno daňové přiznání.
(1)
Za výdaje (náklady) vynaložené k dosažení, zajištění a udržení příjmů pro daňové účely nelze uznat zejména
a) výdaje (náklady) na pořízení hmotného majetku
20)
a nehmotného majetku
20), s výjimkou uvedenou v
§ 24
odst. 2, včetně splátek a úroků z úvěrů a půjček spojených s jejich pořízením, jsou-li součástí jejich ocenění
20),
b) výdaje na zvýšení základního kapitálu včetně splácení půjček,
c) pořizovací cenu
20)
cenného papíru s výjimkou uvedenou v
§ 24
odst. 2 písm. r), w) a ze), dále s výjimkou opčních listů při uplatnění přednostního práva,
d) odměny členů statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob,
pojistné hrazené za člena statutárního orgánu a dalšího orgánu
právnické osoby a za jednatele společnosti s ručením omezeným z titulu
odpovědnosti za škodu způsobenou společnosti při výkonu funkce, a dále
peněžní plnění poskytované zaměstnanci vedle mzdy, pokud nárok na toto
plnění nestanoví zvláštní předpis, nebo část tohoto plnění, kterápřekračuje nárok stanovený zvláštním předpisem,
e) vyplácené podíly na zisku,
f) penále, úroky z prodlení a pokuty s výjimkou uvedenou v
§ 24
odst. 2 písm. zi), přirážky k pojistnému na sociální zabezpečení a
příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a k pojistnému na všeobecné
zdravotní pojištění
21), regulační a sankční opatření ve mzdové oblasti
26c)
a částka rozdílu mezi pojistným na sociální zabezpečení a příspěvkem na
státní politiku zaměstnanosti zaplaceným podle zvýšené sazby
26d)
a pojistným včetně příspěvku vypočteným podle sazby bez jejího zvýšení
26e),
g) přirážky k základním sazbám poplatků za znečišťování ovzduší
27),
h) přirážky k základním úplatám za vypouštění odpadních vod
28),
i) výdaje (náklady) vynaložené na příjmy od daně osvobozené nebo nezahrnované do základu daně a u poplatníků uvedených v
§ 2
odst. 2 rovněž výdaje (náklady) vynaložené na příjmy vyňaté podle
mezinárodní smlouvy o zamezení dvojího zdanění, převyšující tyto příjmy,
j) výdaje nad limity stanovené tímto zákonem nebo zvláštními předpisy
5)
23),
k) výdaje (náklady) převyšující příjmy v zařízeních k uspokojování potřeb zaměstnanců nebo jiných osob s výjimkou
§ 24
odst. 2 písm. j) a zu), přičemž výdaje (náklady) i příjmy se posuzují za každé zařízení samostatně,
l) tvorbu rezervních a ostatních účelových fondů, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak, s výjimkou uvedenou v
§ 24
odst. 2 písm. zr),
m) plnění ve prospěch vlastního kapitálu s výjimkou uvedenou v
§ 10
odst. 6 a
§ 24
odst. 2 písm. r) a w), převod zisku na základě smlouvy o převodu zisku
nebo ovládací smlouvy, úhrada ztráty řízené osobě na základě smlouvy o
převodu zisku nebo ovládací smlouvy a dále vyrovnání poskytované mimo
stojícím společníkům na základě smlouvy o převodu zisku nebo ovládací
smlouvy a členský příspěvek poskytnutý evropskému hospodářskému
zájmovému sdružení se sídlem na území České republiky
25a),
n) manka a škody přesahující náhrady s výjimkou uvedenou v
§ 24,
o) zůstatkovou cenu (
§ 29
odst. 2) hmotného majetku a nehmotného majetku vyřazeného v důsledku
darování nebo bezúplatného převodu, ke kterému není poplatník povinen
podle zvláštního právního předpisu. Toto se vztahuje i na hmotný
majetek a nehmotný majetek odpisovaný pouze podle zvláštního právního
předpisu
20),
p) technické zhodnocení (
§ 33
),
r) daně zaplacené za jiného poplatníka s výjimkou uvedenou v
§ 24
odst. 2 písm. ch) a u),
s) daň dědickou, darovací, daň z příjmů fyzických osob a daň z příjmů
právnických osob a obdobné daně zaplacené v zahraničí s výjimkouuvedenou v
§ 24
odst. 2 písm. ch) a dále odloženou daň podle zvláštního právního předpisu
20),
t) výdaje na reprezentaci, kterými jsou zejména výdaje na pohoštění,
občerstvení a dary. Za dar se nepovažuje reklamní nebo propagační
předmět, který je opatřen obchodní firmou nebo ochrannou známkou
poskytovatele tohoto předmětu nebo názvem propagovaného zboží nebo
služby, jehož hodnota bez daně z přidané hodnoty nepřesahuje 500 Kč akterý není s výjimkou tichého vína předmětem spotřební daně,
u) výdaje na osobní potřebu poplatníka; včetně výdajů vynaložených na
opravu, údržbu nebo technické zhodnocení majetku sloužícího k podnikánínebo jiné samostatné výdělečné činnosti (
§ 7
), který poplatník uvedený v
§ 2
nezařadí do obchodního majetku podle
§ 4
odst. 4,
v) tvorbu opravných položek na vrub nákladů
20), s výjimkou uvedenou v
§ 24,
w) úroky z úvěrů a půjček, u nichž je věřitel osobou spojenou ve vztahu
k dlužníkovi, a to ve výši úroků z částky, o kterou úhrn úvěrů a půjček
od spojených osob, v průběhu zdaňovacího období nebo období, za něž se
podává daňové přiznání, přesahuje šestinásobek výše vlastního kapitálu,
je-li příjemcem úvěru a půjčky banka nebo pojišťovna, nebo čtyřnásobek
výše vlastního kapitálu u ostatních příjemců úvěrů a půjček. Do úvěrů a
půjček se nezahrnují úvěry a půjčky nebo jejich část, z nichž úroky
jsou součástí vstupní ceny majetku, a dále prokazatelně poskytnuté
bezúročné úvěry a půjčky. Toto ustanovení se nevztahuje na osoby jinakspojené uvedené v
§ 23
odst. 7 písm. b) bodě 5, na poplatníky uvedené v
§ 18
odst. 3, na burzu cenných papírů,
28a)
na Fond národního majetku
18)
a na poplatníky uvedené v
§ 2,
x) úroky a jiné výnosy poskytované zaměstnavatelem z vkladů přesahující
průměrnou výši obvyklých úroků za příslušné zdaňovací období. Průměrná
výše obvyklých úroků se určí srovnáním s úroky za úvěry požadovanými
bankou, u které má zaměstnavatel zřízen běžný účet, nebo s bankami v
místě bydliště nebo sídla zaměstnavatele. Pokud je uzavírána smlouva navíce let, vychází se z průměrné výše úroků v době uzavření smlouvy,
y) úroky z odložených částek daní za dobu posečkání, zvýšení daní a exekuční náklady podle zvláštních předpisů
28b)
s výjimkou uvedenou v
§ 24
a dále úroky z odložené částky za dobu posečkání cla a úroky z prodlení, které jsou příslušenstvím cla
28c),
z) jmenovitá hodnota pohledávky nebo pořizovací cena
20)
postoupené pohledávky s výjimkou uvedenou v
§ 24
a
§ 10,
za) nájemné za umělecká díla
30)
a výdaje (náklady) za restaurování uměleckých děl
30),
která nejsou součástí staveb a budov, a to u poplatníků, u nichž není
výstavní, muzejní a galerijní činnost předmětem činnosti, s výjimkou
uvedenou v
§ 24
odst. 2 písm. zf),
zb) u poplatníků, kteří nevedou účetnictví výdaje na pořízení uměleckých děl
30), která nejsou součástí staveb a budov, a v jednotlivém případě nepřesáhnou částku 40 000 Kč,
zc) odpis pohledávky
22b)
nebo tvorbu opravné položky
22a)
u pohledávky nabyté obchodní společností nebo družstvem na základě vkladu
22d)
uskutečněného od 1. července 1996, s výjimkou pohledávek uvedených v
§ 24
odst. 9,
zd) výdaje spojené s úhradou závazku, s výjimkou závazku vzniklého z důvodu pořízení hmotného (
§ 26
), vzniklého ve zdaňovacím období, ve kterém poplatník uplatňoval výdaje podle
§ 7
odst. 9 nebo
§ 9
odst. 4,
ze) rozdíl, o který částka hrazená postupníkem postupiteli při změně
osoby nájemce podle smlouvy o finančním pronájmu s následnou koupí
najatého hmotného majetku převyšuje částku nájemného připadajícího u
postupníka na zbývající dobu nájmu sníženou o nájemné jím hrazenépronajímateli v souladu se smlouvou,
zf) plnění poskytnuté zahraničnímu státnímu úředníkovi nebo
zahraničnímu veřejnému činiteli nebo s jejich souhlasem jiné osobě v
souvislosti s výkonem jeho funkce, a to ani v případech, kdy se jedná o
úředníka státu nebo veřejného činitele působícího ve státě, ve kterém
je poskytnutí takového plnění tolerováno nebo není považováno zatrestný čin anebo je obvyklé,
zg) účetní odpisy dlouhodobého majetku,
20)
a hodnota majetku nebo její část zaúčtovaná na vrub nákladů, který není
dlouhodobým majetkem podle zvláštního právního předpisu,
20)
ale zároveň je hmotným majetkem nebo nehmotným majetkem podle
§ 26
až
33,
zh) oceňovací rozdíl vzniklý jinak než koupí, pokud je podle zvláštního právního předpisu
20)
výdajem (nákladem), není-li v tomto zákoně stanoveno jinak,
zi) kladný rozdíl mezi oceněním podniku nebo části podniku tvořícísamostatnou organizační složku při nabytí vkladem nebo přeměnou
70)
a souhrnem jeho individuálně přeceněných složek majetku sníženým o
převzaté závazky (goodwill), pokud jsou podle zvláštního právního
předpisu
20)
výdajem (nákladem),
zj) výdaje (náklady) z nákupu vlastních akcií pod jmenovitou hodnotou při následném snížení základního kapitálu,
zk) výdaje (náklady) mateřské společnosti související s držbou podílu v
dceřiné společnosti. Úroky z úvěrů a půjček přijatých v období šesti
měsíců před nabytím tohoto podílu se považují za výdaj (náklad) přímo
související s držbou podílu v dceřiné společnosti po dobu trvání této
držby a po dobu, kdy podíl drží osoba, která je s osobou, která úvěr
nebo půjčku přijala, spojenou osobou, pokud poplatník neprokáže, že
úvěr nebo půjčka s držbou tohoto podílu nesouvisí. Případné režijní
(nepřímé) náklady související s držbou podílu v dceřiné společnosti se
pro účely tohoto ustanovení omezují výší 5 % příjmů z dividend a jiných
podílů na zisku vyplácených dceřinou společností, pokud poplatník
neprokáže, že skutečná výše těchto režijních (nepřímých) nákladů jenižší.
(2)
Škodou podle odstavce 1 písm. n) se
rozumí fyzické znehodnocení (poškození nebo zničení) majetku ve
vlastnictví poplatníka, a to z objektivních i subjektivních příčin,
pokud je majetek v důsledku škody vyřazen. Mankem se rozumí
inventarizační rozdíl, kdy skutečný stav je nižší než účetní. Za tyto
škody a manka se nepovažují technologické a technické úbytky a úbytky
vyplývající z přirozených vlastností zásob vznikající např. rozprachem,
sesycháním v rámci technologických úbytků ve výrobním, zásobovacím a
odbytovém procesu (přirozené úbytky zásob materiálu, zboží, nedokončené
výroby, polotovarů a hotových výrobků), ztratné v maloobchodním prodeji
a nezaviněné úhyny zvířat, která nejsou pro účely zákona hmotným
majetkem, a to do výše ekonomicky zdůvodněné normy přirozených úbytků a
ztratného stanovené poplatníkem. Správce daně může posoudit, zda výše
stanovené normy odpovídá charakteru činnosti poplatníka a obvyklé výši
norem jiných poplatníků se shodnou nebo obdobnou činností, a o zjištěný
rozdíl upravit základ daně. Škodou není prokázaný nezaviněný úhyn nebo
nutná porážka zvířete základního stáda.
(3)
Ustanovení odstavce 1 písm. w)
se použije i na úroky z půjček a na úroky hrazené na základě dodatků,
kterými se mění výše poskytované půjčky nebo úvěru, sjednaných po 1.
lednu 2004 ke smlouvám uzavřeným před tímto datem.