ČNB čistí licence na platební služby. Nechtěli to dělat, potvrdil soud

Když chcete v Česku poskytovat platební služby, musíte mít licenci. Povolení, které vydává – a někdy také odebírá – Česká národní banka. Ať se jedná o vedení platebního účtu, převádění peněz dalším osobám nebo naopak výběr peněz poslaných někým jiným, vydávání platebního prostředku, například karty nebo mobilní aplikace – bez licence nic z toho (legálně) dělat nejde.

Podmínky pro poskytování platebních služeb jsou v celé Evropské unii podobné. Vycházejí ze směrnice známé jako PSD2. Ta definuje jednotlivé platební služby i požadavky na jejich poskytovatele – například jaký mají mít základní kapitál, jaké musí dodržovat postupy pro ochranu peněz svých zákazníků, jak mají nastavit pravidla proti praní špinavých peněz a další.

Pro licenci běžte do Česka

Směrnice a z ní odvozené národní zákony upravují i takzvanou pasportizaci licence. Poskytovatel platebních služeb s licencí z jednoho členského státu EU tak může poměrně snadno nabízet svoje služby v dalších zemích. Rozšíření působnosti přes hranice sice zase schvaluje jeho domovský finanční regulátor, ale je to o poznání méně náročné než žádat o novou licenci v další zemi.

Obecně v Evropě platební služby poskytují kromě bank zejména platební instituce nebo instituce elektronických peněz. Požadavky na ně jsou velmi obdobné. Členské státy se ale mohly rozhodnout, že v omezeném rozsahu umožní poskytovat platební služby ještě dalším, menším subjektům, na které budou mít nižší požadavky. Takové firmy by však neměly automaticky otevřené dveře do celé Evropy. Mohly by svoje produkty nabízet jen tam, kde by platila podobná mírnější pravidla.

Česká republika této možnosti využila. Náš zákon o platebním styku zná ještě poskytovatele platebních služeb malého rozsahu, respektive vydavatele elektronických peněz malého rozsahu. 

Nižší požadavky na žadatele pro získání těchto licencí Česku vydobyly pověst země zaslíbené firmám, které chtějí začít podnikat ve finančnictví. Česká národní banka zmiňuje řadu poradenských a právních společností, které propagují Česko jako ideální destinaci pro takové firmy a nabízejí při tom svou pomoc. Veliký počet jich byl nesporně orientovaný na Rusko nebo bývalý Sovětský svaz a ruskojazyčnou klientelu.

Problém neviděly ani v tom, že je poskytovatel platebních služeb malého rozsahu nebo vydavatel elektronických peněz malého rozsahu omezený na území Česka. Pasportizovat tuto „malou“ licenci do dalších zemí Evropské unie totiž není možné. I přesto je prý Česko bránou do Unie, protože internet nezná hranice.

Takhle si Česko v porovnání se zeměmi v okolí stojí v počtu vydaných licencí pro poskytování platebních služeb.

Když uvážíme počty obyvatel, v Česku je v porovnání s okolními státy vydáno licencí poměrně dost. Máme ale jako klienti skutečně na výběr z tolika možností a nabídek různých platebních služeb a prostředků? Takový pocit úplně nemám. 

Prázdná skořápka

Někdo se zřejmě licenčním řízením vysílí tolik, že po získání povolení platební služby ani nezačne nabízet. Existují ale i případy, na které upozornila sama Česká národní banka, kdy jsou fakticky registrovány prázdné schránky. Společnosti, jejichž zakladatelé žádné platební služby poskytovat nechtějí. Firmu, respektive hlavně licenci, jen nabízejí k prodeji dalším zájemcům, často ze zahraničí. 

Tím ale fakticky celé licenční řízení, při kterém se prověřuje obchodní a podnikatelský plán firmy i osoby jejích zástupců, pozbývá smyslu.

Česká národní banka ovšem může zasáhnout. Poskytovateli platebních služeb může odebrat licenci už na základě toho, že šest měsíců nevyvíjí žádnou činnost.  

A taky zasahuje. Loni ČNB odebrala dvě licence k poskytování platebních služeb, v roce 2021 vzali licenci v osmi případech a v roce 2020 v deseti.

Městský soud v Praze nedávno pravomocně rozhodl v prvním případu, kdy to Česká národní banka udělala. Tento už bývalý poskytovatel platebních služeb malého rozsahu byl zřejmě právě takovou prázdnou schránkou. Navíc se silnými vazbami na Rusko.

Ve skutečnosti tu nejste

Firma nezpochybňovala, že celých 20 měsíců po získání licence skutečně v Česku žádné platební služby neposkytovala. Bránila se tím, že jí tuzemské banky odmítaly otevřít bankovní účet, který k poskytování služeb koncovým klientům potřebovala. A svoji faktickou přítomnost v zemi dokládala existencí kanceláře v Praze – nájemní smlouvou, fakturami za nájem a dokonce fotografiemi kanceláří.

Argument nemožností získat bankovní účet soud odmítl jako nepodložený. O svůj původní účet firma přišla v říjnu 2019 a nový si zřídila až v květnu roku 2021, aniž pro toto „drobné“ zdržení uvedla věrohodný důvod. Univerzální výmluva „covid“ soudu opravdu nestačila, mimo jiné i proto, že vypovězení účtu přišlo o několik měsíců dříve než první pandemická omezení.

Soud se zabýval také existencí – nebo spíš neexistencí – majetkové struktury firmy v Česku. Nájemní smlouva ani fotografie kanceláří mu nestačily. Zejména s přihlédnutím k dalším důležitým faktům, třeba že společnost nepublikuje účetní závěrky v obchodním rejstříku, nezveřejnila své skutečné majitele a jediným členem jejího statutárního orgánu je občan Ruské federace bez vazby na Česko.

Soud proto potvrdil závěr České národní banky, že vazba společnosti na Českou republiku a úmysl poskytovat zde platební služby, nejsou doloženy. A odnětí licence je v pořádku.

Česká národní banka tedy ukázala, že licence k poskytování platebních služeb umí nejen rozdávat, ale i odebírat. A soud potvrdil, že pouhá formální přítomnost poskytovatele v republice odnětí licence nezabrání. Podobných prázdných schránek ale může být mezi společnostmi s povolením k poskytování platebních služeb víc. Odebírání licencí tedy může brzy pokračovat.

Ještě si klikněte

Zdroj: Shutterstock

• Kdo dosáhne na úvěr? Soudy ukázaly zlatou střední cestu
• Spotřebitelská soutěž, nebo hazard? Fortuna prohrála soud
• Pokuta pro CZC. Pirátská reklama narazila u soudu
• Vyhrajete spor s bankou, přesto přijdete o peníze. Teď klienti posílí
• Banka dostala rekordní pokutu kvůli poplatkům za předčasné splacení hypotéky

Zdroj: Shutterstock

Už nás sledujete? 

Přidejte si Peníze.cz na Facebook nebo Twitter a dozvíte se včas další aktuality a praktické rady! Jsme i na Instagramu.

František Nonnemann

Právník, který se zabývá především pravidly pro ochranu informací, compliance, finanční regulací a řízením rizik. Působil na Úřadu pro ochranu osobních údajů, od roku 2016 pracuje ve finančním sektoru, v současnosti jako... Další články autora.

Sdílejte článek, než ho smažem