Itálie je republika ležící v jižní Evropě na Apeninském poloostrově. Na severu hraničí s Francií, Švýcarskem, Rakouskem a Slovinskem. Uvnitř Itálie se nacházejí dva samostatné městské státy: Vatikán a San Marino.
Základní informace o Itálii
- Rozloha: 301 338 km2
- Počet obyvatel: cca 60 milionů
- Státní zřízení: republika
- Hlavní město: Řím (Roma)
- Časové pásmo SEČ (středoevropský čas UTC + 1), v létě se zavádí SELČ (středoevropský letní čas)
Čím se platí v Itálii?
Itálie je častým cílem turistů celého světa včetně těch českých. Ti by měli vědět, že Itálie je od roku 2002 členem evropské měnové unie neboli eurozóny, tedy, že se v ní platí eurem. Eurem se platí i v San Marinu a Vatikáně.
Protože je Itálie stejně jako Česko členem Evropské unie a Schengenského prostoru, můžete do ní cestovat jen s občanským průkazem, nepotřebujete cestovní pas.
Mám si před cestou do Itálie vyměnit eura?
Pokud chcete platit hotovostí, výměnu nenechávejte až do Itálie. Tamější směnárny často koruny nemění, úspěšnější nebudete ani v bance. A navíc je to dražší než v tuzemsku. Většinou ale nebudete mít problém s placením kartou ani v menších obchodech a bankomaty jsou i v menších městech. Při placení a vybírání z bankomatů jen dávejte pozor na nevýhodný přepočet DCC.
Někdy se psává, že bývají problémy s platební kartou na mýtných branách. Neuškodí tedy mít trochu hotovosti, ale i když ji nemáte, brána vás pustí – s instrukcemi na papírku, jak zaplatit později.
Platí se v Itálii lirou?
Lirami se v Itálii platilo od jejího sjednocení v roce 1861 až do roku 2021. Od prvního ledna 2022 je Itálie členem eurozóny a platí se v ní eurem. Víc o historii italské liry a dalších lir a liber najdete v našem článku: Kde přišel dolar ke svému $, kolik váží libra a další pravdy o měnách
Co se děje | Martin Mašát | 5. 10. 2018 | 17 komentářů
Česká národní banka se nehodlá smířit s tím, že její prognózy nevycházejí, a snaží se k nim přiohnout kurz koruny. Marně. Ani zářijové zvýšení sazeb jí zřejmě nepomůže. Sazby ale zvyšoval i americký Fed. Investoři nezůstali v klidu – tu je z něj (již tradičně) vytrhl celně kreativní Donald Trump, tu pohled na zhoršující se evropské makroukazatele nebo do Itálie.
Očima expertů | Ondřej Tůma | 8. 6. 2012 | 10 komentářů
Pro eurozónu by mohl být odchod Řecka vysvobozením. Zároveň však může jít o spouštěč, jenž strhne lavinu, která na evropské ekonomice napáchá obří škody. Co si o tom myslí ekonomové Aleš Michl, Jan Procházka, Petr Mach a další osobnosti ze světa financí?
Co se děje | Petr Kučera | 28. 2. 2020 | 8 komentářů
Kvůli strachu klientů z koronaviru nebo souvisejících komplikací mohou cestovní kanceláře přijít o hodně peněz. Když se ani jedna ze stran nevzdá, zamíří spory o bezplatné zrušení smlouvy zřejmě k soudu.
Co se děje | Martin Mašát | 11. 7. 2018 | 1 komentář
Událostí měsíce června bylo nečekané zvýšení úrokových sazeb. Ovšem událostí spíš pro média, reálný dopad zatím moc vidět není.
Rozhovor | Martin Vlnas | 2. 5. 2013 | 15 komentářů
První ze dvou dílů rozhovoru s ekonomickým novinářem Petrem Fejtkem vzbudil na Peníze.cz pozdvižení. Týkal se nového důchodového spoření. Dnes bude řeč o pojišťovnách, o finančním poradenství a o investičním životním pojištění. A zase budou létat blesky. Ovšem – nebude se mluvit jen o tom, co všechno je špatně. Zůstane místo i pro naději —
Komentář | Tomáš Prouza | 29. 5. 2012 | 13 komentářů
V Evropě se debatuje o možné bankovní krizi na jihu Unie a všichni přemýšlejí nad tím, jak nastartovat růst. Česko strká hlavu do oprátky kvůli evropským dotacím a utkvělé snaze řídit se číslem, které nic neznamená.
Seriál | Petr Čermák | 25. 8. 2008
Po druhé světové válce se ve světě zvedla vlna znárodňování. Její první nápor Sedm ropných sester ustálo. Jejich vliv nakonec srazila italská společnost ENI, které donutila ropné koncerny snížit cenu ropy.
Co se děje | Martin Mašát | 5. 9. 2018 | 3 komentáře
Zhruba před měsícem naše centrální opět zvyšovala úrokové sazby. Důvod: koruna je slabší, než by podle prognóz ČNB měla být. Jak ale ukázal uplynulý měsíc, česká měna na kroky ČNB prakticky nereaguje. To už ji víc ovlivní činy i slova amerického prezidenta, ba dokonce i dění v Turecku.
Komentář | Tomáš Prouza | 8. 12. 2011 | 10 komentářů
Tvrdohlavé trvání na principech za každou cenu už stálo Evropskou unii příliš mnoho. Nastal čas na pragmatické řešení – anebo na rozpad.
Očima expertů | Ondřej Tůma | 25. 5. 2012 | 4 komentáře
Jaká témata se v ekonomických médiích neobjevují, i když by si to zasloužila? A proč je vlastně média ignorují? Na to jsme se zeptali ekonomů Pavla Kohouta, Petra Macha, Tomáše Prouzy a dalších osobností ze světa financí.
Očima expertů | Ondřej Tůma | 11. 11. 2011 | 4 komentáře
Mohla by dluhová krize vyvrcholit rozpadem eurozóny? Jak moc je ohrožena společná evropská měna? Zeptali jsme se předních ekonomů Pavla Kohouta a Petra Macha, podnikatele Tomia Okamury a dalších osobností ze světa financí.
Co se děje | Martin Mašát | 6. 6. 2018 | 5 komentářů
Květnové pohyby na finančních trzích byly naprosto učebnicové, stačilo sledovat zprávy a člověk přesně věděl, co se v nejbližších dnech stane s cenami aktiv. Hlavním hybatelem dění byli Italové a jako obvykle pan prezident Trump.
Aktuálně.cz | Tomáš Fránek | 5. 6. 2011 | 4 komentáře
Na stavbě dálnice D3, která má spojit Prahu a jižní Čechy, se přes plány vlády nic neušetřilo, naopak se zbytečně utrácí miliardy korun, podivně se zadávají zakázky a výstavba důležité silnice se neustále oddaluje.
Očima expertů | Ondřej Tůma | 16. 12. 2011 | 8 komentářů
Lídři eurozóny nás žádají o půjčku 90 miliard korun. Potápí se loď a má případně cenu pokoušet se ji zachraňovat? Ptali jsme se Aleše Michla, Pavla Kohouta, Petra Macha, Tomia Okamury a dalších osobností.
Aktuálně.cz | Karel Toman | 9. 9. 2012 | 1 komentář
Několik poslanců Evropského parlamentu má průšvih. Dali totiž v sázku křehkou důvěru EU s Evropskou centrální bankou, když vyzradili tajné detaily z pondělního bruselského jednání s jejím prezidentem Mario Draghim.
Sloupek | Petr Sklenář | 13. 3. 2008 | 1 komentář
Na finančních trzích jde do tuhého, a investoři se proto začínají i na eurozónu dívat jinýma očima. Rozlišují riziko i u vládních dluhopisů. Proto u nich dlouhodobě vedou bezpečné německé vládní obligace. Stejné cenné papíry z Itálie či Řecka naopak tolik důvěry nebudí.