Letní čas

Času, který používáme od konce března do konce října, se říká letní čas. 

Stejně jako naprostá většina Evropy (a řada dalších států světa v mírném podnebném pásmu) mění Česko dvakrát do roka čas. Na jaře šoupeme ručičky o hodinu dopředu, na podzim zase o hodinu zpátky.

Přestože poslanci Evropského parlamentu už v roce 2019 hlasovali pro ukončení střídání času, změna je pořád v nedohlednu. Data pro střídání času jsou už určena až do roku 2026.

Kdy se mění čas na letní a zpátky na standardní?

Data pro změnu času jsou zakotvená v evropské směrnici, kterou pak do svých zákonných nařízení transponují i jednotlivé členské státy Evropské unie. Čas se mění v celé Evropské unii vždy naráz v časných nedělních hodinách poslední březnovou a poslední říjnovou neděli.

	Změna na letní čas vždy ve 2.00 vpřed na 3.00	Návrat ke standardnímu času vždy ze 3.00 zpět na 2.00
2023	26. března	29. října
2024	31. března	27. října
2025	30. března	26. října
2026	29. března	25. října

Mají letní čas i jinde v Evropě a ve světě?

Evropská unie střídá standardní pásmový čas s letním časem synchronizovaně. Společné pravidlo je, že se čas mění poslední březnový a poslední říjnový víkend v 1.00 koordinovaného světového času (UTC). To na jaře odpovídá 2.00 středoevropského času (SEČ) a na podzim 3.00 středoevropského letního času (SELČ).

Letní čas v Evropě nepoužívá Rusko, Bělorusko, Island, část Grónska, Špicberky a norský ostrov Jan Mayen.

Jinde ve světě používá letní čas Kanada, části Spojených států, Izrael, Egypt, Paraguay nebo Chile. Ne vždy se ale jeho začátek kryje s posouváním času v Evropě.

Šetří letní čas energii?

Důvodem pro zavedení letního času byly úspory energií, zejména za svícení. Úvahy o zavedení letního času kvůli úsporám energií, zejména využívaných na svícení, prvně představil v roce 1907 Angličan William Willett  v eseji The Waste of Daylight  (Plýtvání denním světlem). V anglicky mluvících zemích se ostatně dodnes nemluví o letním čase, ale o daylight saving time (DST), tedy čase, který šetří denním světlem.

Vzhledem k tomu, jaký technologický pokrok ale člověk při využívání energie ke svícení udělal, je význam takových energetických úspor dávno sporný. Respektive odborníci pochybují, že vůbec k nějaké úspoře dochází. V Česku se například v minulých letech opakovaně nechal slyšet mluvčí ČEZu, že žádné energetické úspory nejde prokázat.

Skončí někdy v Evropské unii střídání letního času?

Evropská komise uspořádala v roce 2018 veřejnou konzultaci, během které se 4,6 milionů občanů Unie vyjádřilo, jestli chtějí střídání času zachovat. Drtivá většina – 84 procent – dotázaných si přálo letní čas zrušit.

V roce 2019 pak pro zrušení letního času hlasovali většinově i europoslanci – členské země Evropské unie se měnily shodnout na tom, jestli si vyberou standardní čas, nebo jestli nebudou chtít držet letní čas celý rok. Kvůli covidu a později válce na Ukrajině si ale na čas zatím nenašly čas.

Existuje zimní čas?

Přestože máme letní čas, po zbytek roku nevládne čas zimní, jak by napovídal selský rozum. Od konce října do konce března máme čas standardní, někdy se také říká pásmový. Česko a většina Evropy má čas středoevropský, to znamená, že proti světovému standardizovanému času je u nás o hodinu víc, respektive o dvě hodiny víc v období letního času.

Skutečný zimní čas, kdy se hodiny posouvaly proti standardnímu pásmovému času o hodinu zpět, jsme ale jednou v historii doopravdy měli: od prosince 1946 do února 1947.