Mohlo by se zdát, že s obchodním světem, který je orientován na zisk, řídí se zákony trhu, konkurencí a řečí čísel, nemůže jít filantropie dohromady. Podobné tvrzení by však bylo hodně daleko od pravdy. Firemní filantropie se stává klíčovou složkou širšího konceptu společenské zodpovědnosti podniků.
Firma již není vnímána pouze jako subjekt, který má produkovat výrobky nebo služby výhradně za účelem vlastního zisku. Očekávání zákazníků a také investorů jsou dnes podstatně větší. "Image" firmy, kterou tvoří nehmotný majetek, intelektuální kapitál a její pověst je nesmírně důležitá. Nejen pro její obchodní a investorské vztahy, ale určuje také významnou část její tržní hodnoty. Např. účetní hodnota majetku firmy Microsoft je "pouhých" 10 miliard USD, zatímco jeho hodnota na trhu činí 275 miliard USD. Rozdíl tedy činí 96 % tržní ceny.
Veřejně prospěšnou činnost může firma podporovat mnoha způsoby, mezi které patří např. finanční příspěvky, věcné dary, poskytnutí služeb, zapůjčení produktu nebo majetku, propracovaná strategie dárcovství, dlouhodobé partnerství s neziskovou organizací a patronace např. programu, projektu nebo celé oblasti, dále pak dobrovolná práce zaměstnanců nebo i "zapůjčení" expertů .
Jakou cenu má image?
Termín filantrop pochází etymologicky z řeckého filanthropos, což je složenina dvou slov: fil(os) (milující) a anthropos (člověk) a do češtiny je běžně překládán jako "lidumil". Filantropie je chápána jako souhrn činností a chování, které vedou k vědomé podpoře druhých osob. |
V zahraničí je běžné, že
firmy zveřejňují údaje o tom, jaké veřejně prospěšné projekty a v jaké výši podporují. Informace tohoto druhu jsou obvyklým standardem každé společensky odpovědné firmy. Údaje firmy zveřejňují v rámci svých CSR reportů (reporty o společenské odpovědnosti), ale také tím, že se zapojují do různých žebříčků, které tyto údaje sledují, např. TOP Firemní Filantrop, Giving List apod. Také v České republice má sledování firemního dárcovství první vlaštovku. Jedná se o žebříček TOP Firemní filantrop, který letos sestavilo Fórum dárců již podruhé.
Proč se české firmy nechlubí?
S dotazem, zda v letošním roce a nějakým způsobem pomohly potřebným, jsme se obrátili na 19 významných českých firem z oblasti bankovnictví. Finanční instituce patří k firmám s nejvyšším ziskem, tudíž by se dalo předpokládat, že peníze na charitu mají. Z 19 nám však odpovědělo pouze 8 a na doplňující dotaz, týkající se částky v poměru k zisku společnosti, reagovaly už jen 3. Česká Pojišťovna (profil, názory) a Česká spořitelna (profil, názory) nám částku sdělily, HVB Bank (profil, názory) odpověděla, že tyto informace nezveřejňuje. Že by se české finanční instituce neměly čím pochlubit?
Veřejně prospěšná činnost českých finančních institucí |
Finanční instituce |
Veřejně prospěšná činnost v roce 2005 |
Částka věnovaná na veřejně prospěšnou činnost v roce 2004 (za rok 2005 není uzavřené) |
Raiffeisenbank (profil, názory) |
Podpora dětí bez domova a postižených dětí |
Banka nesdělila |
Pojišťovna Kooperativa (profil, názory) |
Podpora obecně prospěšné společnosti Pomocné tlapky (výcvik psů pro zdravotně postižené) |
Pojišťovna nesdělila |
HVB Bank (profil, názory) |
Člověk v tísni sbírka SOS Srí Lanka Nadace Terezy Maxové HVB fond budoucnosti (pomoc dětem z dětských domovů a pěstounských rodin) Generální sponzor Aukce uměleckých děl Konta BARIÉRY Generální partner projektu Světluška Nadačního fondu Českého rozhlasu |
SOS Srí Lanka 1 000 000 Kč, ostatní částky banky odmítla zveřejnit |
Stavební spořitelna České spořitelny (profil, názory) |
Podpora projektů zaměřených na podopru bydlení Spolupráce s Výborem dobré vůle - Nadací Olgy Havlové (pomoc dětem z pěstounských rodin) Spolupráce s OS Portus - Akce cihla (pomoc mentálně handicapovaným občanům) |
Stavební spořitelna nesdělila |
Česká pojišťovna (profil, názory) |
Podpora dětských domovů a sociálně slabých rodin Podpora škol a zdravotnických zařízení (věcné dary) |
154 500 000 Kč |
Česká spořitelna (profil, názory) |
Program vzdělání Sociální program Program občanské společnosti Zapojení zaměstnanců ČS Podrobné informace na www.nadacecs.cz |
Finanční dary 37 700 000 Kč Sponzoring 17 160 000 Kč Věcné dary: 200 ks PC + reklamní předměty |
Živnostenská banka (profil, názory) |
Podpora série charitativních koncertů Nadace Terezy Maxové (Vánoční koncerty splněných přání) |
Banka nesdělila |
Českomoravská stavební spořitelna (profil, názory) |
Charitativních aktivit se nezúčastňuje |
0 |
TOP Firemní filantrop 2005
Fórum dárců je organizace usilující o podporu filantropie v České republice. Stěžejními okruhy zájmu jsou v současnosti posílení nadací a nadačních fondů, vytváření podmínek firemního dárcovství, zlepšování legislativního prostředí pro filantropii, zejména prosazování možnosti poukázat 1 % z daně z příjmů občanů ve prospěch veřejně prospěšných aktivit. Od listopadu 2003 funguje při Fóru dárců i Klub firemních dárců Donator. Fórum dárců je členem prestižního nadnárodního uskupení Worldwide Initiatives for Grantmaker Support (WINGS), což je mezinárodní asociace podporovatelů "grantujících" organizací. |
TOP FIREMNÍ FILANTROP je jediný žebříček v České republice, který
sleduje firemní dárce podle objemu rozdělených prostředků. Akce vychází ze zahraničních modelů a umožňuje mezinárodní srovnání. Do žebříčku se může zdarma zapojit každá firma, která podporuje veřejně prospěšné projekty - tj. projekty z oblasti ekologie, sociální a humanitární projekty, projekty podporující nekomerční kulturu, dodržování lidských práv, rozvoj vzdělávání, obnovu kulturních památek a další.
Organizátor žebříčku TOP Firemní filantrop v letošním roce oslovil 750 českých firem, z nichž více než 50 na výzvu zareagovalo kladně a informaci o částce poskytnuté na veřejně prospěšné projekty poskytlo ke zveřejnění. Cílem žebříčku je ocenit pozitivní příklady firemních dárců a ostatní společnosti tak k charitě motivovat.
Prvních dvacet firem v žebříčku Top firemní filantrop 2005 (viz tabulka)
věnovalo dohromady 761 miliónů korun.
Žebříček TOP FIREMNÍ FILANTROP 2005 - Absolutní objem poskytnutých darů |
Firma |
Celkem |
ČEZ, a.s. |
199 992 864 Kč |
Česká pojišťovna, a.s. |
154 500 000 Kč |
Mittal Steel Ostrava, a.s. |
88 342 996 Kč |
Česká spořitelna, a.s. |
56 164 595 Kč |
Philip Morris ČR, a.s. |
45 356 499 Kč |
Microsoft, s.r.o. |
43 000 000 Kč |
RWE Transgas, a.s. |
30 000 000 Kč |
Eurotel Praha, s.r.o. |
20 585 770 Kč |
Plzeňský Prazdroj, a.s. |
13 970 780 Kč |
Komerční banka, a.s. |
13 410 000 Kč |
Česká rafinérská, a.s. |
12 800 000 Kč |
Letiště Praha, s.p. |
10 030 000 Kč |
Československá obchodní banka, a.s. |
10 000 000 Kč |
Mostecká uhelná, a.s. |
9 978 000 Kč |
Řízení letového provozu ČR, s.p. |
9 722 975 Kč |
Citibank, a.s. |
9 655 128 Kč |
Metrostav, a.s. |
8 620 003 Kč |
Siemens Group ČR, s.r.o. |
8 452 000 Kč |
Johnson & Johnson, s.r.o. |
8 379 000 Kč |
Česká produkční 2000, a.s. |
8 253 000 Kč |
Fórum dárců (viz sloupek) realizovalo v červnu 2004 celorepublikový
výzkum firemního dárcovství na vzorku 577 firem. Dárcovství se věnuje 67 % z nich (podle MF ČR věnují nejméně 1,5 miliardy korun ročně na dary neziskovým organizacím). Výzkum však také ukázal, že do budoucna firmy neplánují zásadním způsobem navyšovat objemy peněz, které do dárcovství investují. Za hlavní překážky, které tomu stále brání, firmy uvádějí jednak neexistenci dostatečných motivačních prvků v systému daňových úlev u nás (60 % firem), nedostatečnou veřejnou podporu a uznání firemních dárců (66 % firem) a nedostatečný zájem médií o dárcovství (52 % firem).
Legislativa dárcovství v ČR a v zahraničí
V České republice má daňová legislativa související s veřejně prospěšnou činností rezervy. Zatím tu existuje pouze možnost plošných odpisů do výše maximálně 5 % z hrubého zisku za rok. Navíc bez možnosti rozložit odepisovanou částku na delší časové období (např. 5 let jako v zahraničí). Daňová legislativa neovlivňuje samotné rozhodnutí firem darovat, ale má významný vliv na výši darů. Zejména v případě středních a malých firem, protože ty nemají tak velký zisk a výše jejich darů je často na 5% hranici. Možnost rozložit odpisy do více let by je motivovala darovat více.
Členské státy EU oproti České republice podporují společenskou angažovanost firem prostřednictvím oceňování firemních dárců, propagováním standardů v oblasti dárcovství, přímým financováním projektů v této oblasti a také formou vyšších daňových úlev. Vlády některých zemí jsou, co se týká výše daňových odpisů, skutečně velkorysé.
Např. ve Velké Británii a Irsku si firmy mohou své dary odepsat až do výše 100 % hodnoty daru. Firmy ve Francii si mohou odepsat až 60 % hodnoty darů pro veřejně prospěšnou organizaci, a to až do výše 0,5 % jejich obratu. A pokud darovaná částka převýší 0,5 % obratu, může si firma tento dar odepsat v dalších pěti letech. V Německu to funguje stejně jako ve Francii, jen s podmínkou, že částka darovaná na vědecké, dobročinné nebo kulturní účely je vyšší než 25 000 eur.
Pro nás je určitě zajímavé také srovnání se zeměmi bývalého východního bloku. Např. v Maďarsku si firmy při podpoře veřejně prospěšných projektů prostřednictvím obecně prospěšných organizací mohou z daňového základu odečíst 20 % až 25 %. V Lotyšsku se pak jedná dokonce o 85 % ze základu daně.
V letošním roce se poprvé žebříček TOP firemní filantrop sestavoval i na Slovensku.
Žebříček TOP FIREMNÍ FILANTROP - Slovenská republika |
Firma |
Zveřejněná suma na podporu nevládních neziskových organizací za rok 2004 |
Slovenský plynárenský priemysel |
100 000 000 Sk * |
Západoslovenská energetika |
18 162 932 Sk * |
Orange Slovensko |
17 200 000 Sk * |
Siemens |
13 000 000 Sk * |
SHP Harmanec |
11 600 000 Sk * |
Tipos |
9 100 000 Sk |
Stredoslovenská energetika |
9 100 000 Sk |
Slovak Telecom |
6 700 000 Sk |
GlaxoSmithKline Slovakia |
6 369 440 Sk * |
Hornonitrianske bane |
5 000 000 Sk |
* částka zahrnuje 2% odpis daně |
Zdroj: Fórum dárců
Přispěli jste letos na "potřebné" i vy? Myslíte si, že veřejně prospěšná činnost je pro firmu důležitá? Ovlivní tento faktor váš výběr např. banky, u které si otevřete účet? Domníváte se, že by měl do neziskových projektů více investovat stát, nebo soukromé společnosti?
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
29. 12. 2005 22:51, jezevec
Ano tomu rozumíte dobře. Jednak ŘLP je jedinou státní firmou ze seznamu dvaceti soukromých TOP FILANTROPů - a jinak existuje zákon, že firmy (dokonce i státní) mohou darovat dar v jisté výši z obratu, jinak ty peníze zaplatí zbůhdarma na daních.
A pokud si položíte otázku, oč je horší stovka poslaná dětskému domovu přímo nějakou (třeba i státní) firmou, než stovka tamtéž poslaná přes státní rozpočet - zřejmě dojdete ke stejným premisám, jako strejda jezevec. Stát ty peníze často pošle na stejný účel - neb i stát podporuje charitu, a i soukromé firmy podporují altruistické akce.
A co namítnete proti těm ostatním firmám ze seznamu? Že dávají své vlastní soukromé peníze nějakých chudákům dětem nebo nadacím, které by bez jejich pomoci nechal stát pochcípat? I kdyby skrz nějakou nadaci pomohli jednomu jedinému dítěti, na které se stát vykašlal, ať si přitom zapózuje kdo chce a jak chce. V našem daňovém systému je to jeho jediná odměna.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
V diskuzi je celkem (17 komentářů) příspěvků.