Češi stavebním spořitelnám mohli utrhnout ruce. Stavebko bývalo tak výhodné, že by si ho jen blázen neuzavřel. Jenže pak se začalo šetřit, škrtat, škrtat, šetřit. A do křesla ministra financí usedl Miroslav Kalousek. Výsledky? Sešup. Počet nově uzavřených smluv i objem poskytnutých úvěrů klesá. Nohy stavebku podrážejí rekordně laciné hypotéky, snižující se státní podpora a strach z budoucnosti: především z legislativních změn z dílny Miroslava Kalouska. Ministra financí, který stavební spoření – kulantně řečeno – nemá rád.
Celkově stavební spořitelny (podle údajů ministerstva financí) loni poskytly úvěry ve výši 282 miliard – o jedenáct miliard míň než předloni. Počet smluv ve fázi spoření se meziročně propadl o víc než dvě stě tisíc. I když počet nově uzavřených smluv zaznamenal oproti slabému roku 2011 lehký vzestup.
Zato z trhu hypoték znějí optimistické zprávy, bankovní domy se loni pyšnily druhým nejlepším výsledkem v historii: podle údajů Ministerstva pro místní rozvoj banky loni na hypotékách rozpůjčovaly 121,6 miliardy.
Také celková výše vkladů domácností u bank podle ČNB roste. A odliv lidí i peněz od stavebních spořitelen do bank nejspíš bude pokračovat. Přinejmenším novým bankám se totiž daří držet úroky na spořicích účtech okolo dvou procent – což je úrok srovnatelný s aktuální nabídkou stavebních spořitelen před započtením státní podpory. Ke které se ovšem dopracujete až po šesti letech spoření.
Zdroj: Ministerstvo financí | ||||||
Stavební spoření v uplynulých pěti letech | ||||||
2008 | 2009 | 2010 | 2011 | 2012 | ||
Nově uzavřená spoření | Počet | 705 463 | 575 292 | 532 765 | 410 461 | 433 093 |
Přírůstek (%) | 21,7 | -18,5 | -7,4 | -23,0 | 5,5 | |
Průměrná cílová částka | Objem (tis. Kč) | 302,8 | 308,7 | 300,5 | 346,2 | 366,1 |
Přírůstek (%) | 6,3 | 2,0 | -2,7 | 15,2 | 5,7 | |
Smlouvy o stavebním spoření | Počet | 5 070 510 | 4 926 183 | 4 845 319 | 4 550 468 | 4 316 999 |
Přírůstek (%) | -1,2 | -2,8 | -1,6 | -6,1 | -5,1 | |
Státní podpora | Objem (mld. Kč) | 14,220 | 13,262 | 11,743 | 10,729 | 5,290 |
Přírůstek (%) | -5,0 | -6,7 | -11,5 | -8,6 | -50,7 | |
Průměrná státní podpora | Objem (Kč) | 2 927 | 2 776 | 2 631 | 1 324 | n/a |
Přírůstek (%) | -5,3 | -5,2 | -5,2 | -49,7 | n/a | |
Naspořená částka | Objem (mld. Kč) | 401,061 | 415,150 | 430,122 | 433,433 | 434,986 |
Stavební spořitelny na porážku nechtějí. Jak se perou s řezníkem?
Různě. Začalo to utahováním šroubů. Když ptáčka lapají, pěkně mu zpívají, když se ale ukáže, že by mohl vzít roha, dvířka se přibouchnou. O tom, jak začaly stavební spořitelny bránit klientům v úprku, jste na Peníze.cz četli už před časem:
Novějším, překvapivě protichůdným trendem, je pak snaha spořitelen se části klientů zbavit – tedy jen těch „nevýhodných“, kteří ještě mají staré, štědře úročené smlouvy:
Jako by toho nebylo málo. Ministr Kalousek má se stavebkem i do budoucna velké plány. Nebo přesněji: má velké plány, jak stavebku zatopit. Ve Sněmovně už leží jeho návrh, aby se trh stavebního spoření otevřel i běžným bankám. A aby se státní podpora stavebního spoření stala přísně účelovou – tedy, aby ji lidé do budoucna mohli využívat výhradně na bydlení (stavbu, rekonstrukci či koupi nemovitosti), nebo ji i s celou naspořenou částkou jedním vrzem převedli na doplňkové penzijní spoření či penzijní připojištění. Dělit peníze možné nebude – do penzijního spoření si tedy budete moct převést všechno, nebo nic.
Stavební spořitelny se oprávněně obávají, že pokud na trh jejich výsostného produktu vtrhnou banky, může je to stát život. Ministr financí argumentuje tím, že konkurence svědčí vždy a všemu – a spotřebiteli především – jenže ona to tak docela rovná konkurence nebude. Banky totiž mají daleko širší možnosti, jak s vklady klientů nakládat a jak si peníze opatřovat. Stavební spořitelny si zejména při nedostatku takzvaných přátelských klientů (kteří spoří, ale nepůjčují si) obstarávají prostředky na úvěry daleko hůř.
Partnerem rubriky Co si o tom myslíte? je nakladatelství Grada. Z jeho nabídky by vás mohlo zajímat třeba...
J. Dušek, J. Sedláček. Daňová evidence podnikatelů 2013
Praktické informace o vedení daňové evidence. Součástí komplexní příklad vedení daňově evidence včetně přípravy a vzorové vyplnění nového daňového přiznání.
Jiří Dušek. Daně z příjmů 2013
Přehledy, daňové a účetní tabulky. Názorné a přehledné vysvětlení nejpoužívanějších paragrafů zákona o daních z příjmů k 1. 1. 2013.
Vedle nejisté budoucnosti odrazuje v poslední době spotřebitele od stavebního spoření také státní podpora – respektive to, že už dávno není to, co bývala. O tom, že se jedná o rozhodující kritérium atraktivity stavebního spoření, jsme se poprvé přesvědčili už v roce 2004. Tehdy se poprvé (ještě za vlády sociální demokracie) výrazněji snížila – a počet nově uzavřených smluv o stavebním spoření náhle prodělal volný pád. Meziročně tehdy klesl o osmdesát pět procent.
Naposledy se státní podpora snižovala předloni. Výše státního příspěvku nyní dělá deset procent naspořené částky, maximálně však dva tisíce ročně. Zrušila se také daňová výjimka ze stavebního spoření (z vkladů i státní podpory). Od loňska už musíme počítat s patnáctiprocentní srážkovou daní. Od daně z příjmu zůstává osvobozen pouze státní příspěvek.
Ministr Kalousek si píská, díky zpřísněním pravidel ušetřil státnímu rozpočtu jen loni pět miliard. Zatímco v roce 2011 vyšla státní podpora stavebka daňové poplatníky na necelých jedenáct miliard, loni už to bylo jen 5,3 miliardy.
Celkově to ovšem s úsporami zase tak žhavé nebude. Ušetřené peníze se nalily do vytvoření druhého pilíře penzijní reformy – který ovšem lidi podle posledních čísel zatím příliš nenadchnul. Zajištění na stáří by se ovšem mohlo stát také dalším tahounem stavebních spořitelen. Lídr trhu – Českomoravská stavební spořitelna – už hledá nový optimismus a slibuje pohodové stáří s Liščí penzí.
Co si o tom myslíte vy? Je stavební spoření mrtvý produkt? Pořídili byste si ho dnes? Proč ano, proč ne? Jste stavebkáři, nebo hypotékaři? Pište do diskuze. A nezapomeňte nám nechat kontakt. Nejzajímavější příspěvek odměníme knížkou z nakladatelství Grada.
Minulý týden jsme v rubrice Co si o tom myslíte? psali o tom, že by ministr Heger rád dovolil zdravotním pojišťovnám motivovat klienty k lepší prevenci. Až tisícovkou na ruku ročně. Systém by se měl vyplatit všem: pacient se ani pacientem nestačí stát, pojišťovna nebude platit jeho léčbu a ministerstvo zdravotnictví bude moci zase škrtnout o lůžko v nemocnici víc. Nebo ne? Ptali jsme se vás.
Knížku si vysloužil hned první příspěvek nicku mahas. Ten otáčel naše zraky k pokladničnímu systému a Švýcarsku. Systém, který stručně popisuje, vypadá funkčně i levně. A pak už se debata trochu vzdálila od tématu, k medicínám, které si to jméno podle někoho nezaslouží, podle jiných ano...
Dlouhodobý investiční produkt
Myslete na sebe a zabezpečte se na penzi co nejlépe. Třeba investováním do široké nabídky fondů.
Sdílejte článek, než ho smažem
Abychom udrželi kvalitu diskuze pro slušné čtenáře, je nutné se před vložením komentáře přihlásit. Jste tu poprvé? Pak se nejdřív musíte zaregistrovat. (Už jsem, ale zapomněl jsem heslo!)
Diskuze
10. 6. 2013 11:18 | havel
10. 6. 2013 11:03 | zoro
15. 5. 2013 10:27 | Radim
Stát může podpory zachovat eventuélně navýšit alespoň o 3%pokud klient při výběru doloží faktury o proinvestování. Tím by byl zachován smysl stavebka a došlo by k oživení skomírajícího stavebního trhu. Stat to nic stát nebude jelikož za 3% dostane
15%nebo 21% dph a peníze se točí . Pokud si klient vybere stavebko na cokoliv bez vyučtování má stávajíci sumu.Vydělali by si všichni.
12. 3. 2013 21:33 | Edo
Když sporím určitej čas pravidelne a zodpovedne, moje sporíci číslo mi umožní získat pro mne výhodné a zajímavé podmínky pri uvere.
Nevím, co je pro lidi zajímavé?
Mít fixnou částku splátky úveru pro celou dobu sporení a nemusím se bát v budoucnu, že se mi zvýši... aneb mít hypotéku s dobrými fixnými podmínkami na kolik? 3 let? 5let? pri hypotéke na 30 let, tých zopár let nehraje az takovou roli. Ale co je hlavne, budu se celých 30 let bát, že zvýši mi banka úrok? nezvýši? o kolik? o procento? pet? deset? Vy snad víte jaká bude situace v bankovním sektoru nasledujícich 30 let?
Tyhle to keci mají jenom zastrašit lidi. Je to celé lobing bank ve vláde za pomoci medii.
Zapamatujte si: nevládnou politici, to jsou jenom bábky. V skutečnosti vládnou finanční skupiny. O tom to cele je.
Resume: když už uver na bydleni, tak cez stavebni sporeni, než hypoteka v komerční bance.
Dekuji :)
12. 3. 2013 10:03 | sekerník
9. 3. 2013 0:40 | TVK
8. 3. 2013 7:53 | Fredy
Státní příspěvky všeobecně nemají žádný přínos pro klienty, ale vždy jen pro finanční žraloky. Je u stavebního spoření vyšší úročení, díky státnímu příspěvku? Nikoliv, ba naopak. To samé je u penzijního připojištění. Příspěvky v miliardách, ale výnosy ani nepokryjí inflaci. Pan Kalousek má, v tomto případě, pravdu.
7. 3. 2013 22:28 | Hugo
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
7. 3. 2013 21:11 | hoogan
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
7. 3. 2013 17:21 | Rebave
7. 3. 2013 16:01 | Hanka
7. 3. 2013 15:03 | DAvid
7. 3. 2013 15:03 | J.Bubla
To by ovšem nesměl být náš bezprávný stát, aby neměnil pravidla během hry. Podle měnící se situace samozřejmě mohou být podmínky jiné. Ovšem až u nových smluv. Ve slušné společnosti se totiž smlouvy a sliby dodržují dokud nevyprší. S tím se ale u nás počítat nedá. Tak by celá situace kolem stavebka, které je možné kdykoli i když se ztrátou vypovědět, mementem pro nadšence co skočí na sliby 2+3 doživotně na penzi. Ono by to za čas také mohlo být 2+1 a postupně i 3-2 + poplatky.
7. 3. 2013 13:26 | John
Konstrukce stavebního spoření je konečně smyslplná. Je to konečně stavební spoření za účelem pozdějšího čerpání za komerčního úroku ke zřejmým účelům.
- konečně odpadla (byla zrušena) podivná a velmi slušně řečeno zavádějící pravidla pro tuto službu ČR občanům.
První reálný pozitivní z kroků v této zemi podivných lidiček.
Přeji hezké dny a zdraví i štěstí.
7. 3. 2013 12:47 | hoogan
Jenže tak SS koncipováno není a snad každý soudný člověk musí uznat, že pokud se produkt jmenuje stavební spoření, tak je asi legitimní aby stát chtěl doložit použití prostředků na tento účel.
Osobně si myslím, že celý křik kolem spořitelen je jen obvyklé lobbistické klišé a kopnutím do mraveniště, vždyť vpodstatě každá SS je majetkem nějaké zahraniční bankovní skupiny a nikdo z akcionářů zkrátka nepřijde,když se trh uvolní, jen se peníze přelijí z jedné kapsy do druhé...
A nechme se překvapit - uvolnění může mít klidně i pozitivní efekt pro klienty poptávající levné půjčky a třeba dojde k oživení trhu jako nedávno v bankovnictví vstupem nízkonákladových společností...bankéři také prskali, ale jak je z výsledků 2012 vidět - podařilo se jim i ve zvýšeném konkurenčním prostředí rekordně vyždímat český trh pro své zahraniční akcionáře...
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
Zobrazit všech 18 komentářů